Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 12:11:56
Jaroch >> To o tých podvodných prúdoch, to aj mne chodí po rozume. Dobrá myšlienka
Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 12:08:45
sliver - samolibý vůl >> Poďakovanie dávam za poslednú vetu
P.S. asi si to nečítal celé. Skús prečítať aspoň príspevok smradzjzd-®-u a moju reakciu :-)
NJaroch - Profil | Čt 3.6.2010 12:03:18 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
oreno >> Jo, na Archiméda jsem si jaksi nevzpoměl.
Ale napdla mně myšlenka o podvodních proudech vody a když tyto vytváří něco jako střih tak může způsobit odpor šňůře.
Možná :-)
Opět laická doměnka.
Nsliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 11:45:16 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
tak si myslím, že jsi úplně vedle. Řek bych, že s odporem nemá hydrostat. tlak nic společného. Sám jsem byl nejhlouběji 40 m a nepociťoval jsem žádné větší tření nebo odpor, než půl metru pod vodou. Podle tvé teorie by museli potápěči nahoru šplhat po laně. Techničtí potápěči jdou běžně přes 100 m a taky nešplhají.
Odpor při navíjení šňůry bude určitě stejný z 100m hloubky jako z 100m vzdálené mělčiny.
Ještěže zahájení už je za dveřmi.
Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 11:19:53
Jaroch >> 150 m mokrej šnúry bude VO VODE VÁŽIŤ rovnako
ako 150 m suchej ako na suchu - Archimedov zákon.
Iné je to v prípade HMOTNOSTI mokrej šnúry. Ale zas, rozdielnu hmotnosť suchej a mokrej šnúry budeme pociťovať LEN pri zrýchlenom pohybe. A ešte niečo :-) šnúra bude mokrá či bude vo vode „naplytko“ alebo „nahlboko“
Že zohráva svoju rolu i postavenie prútu voči šnúre, to beriem.
To prirovnanie woba s jerkom podľa mňa tu nie je na mieste. V zadaní otázky uvádzam:
„Pri prívlači s ľahkými jigmi (sami o sebe nekladú veľký odpor)“. A teraz ešte dopĺňam, že najmarkantnejšie pociťujem tento jav najme keď urvem nástrahu a sťahujem na udicu už iba samú šnúru
Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 11:17:52
TomK78 >> Velké nedorozumění – ako hovorí jeden klasik :-)
Nehľadám príčinu zlomenia prútu v predkladanej hypotéze. To by muselo byť trenie vody o šnúru „iné kafe“. Pripúšťam však, že aj takto može moja otázka vyznievať.
Iná diskusia (o zlomení prútu pri privlači v hĺbke) len asociovalo v mojej hlave myšlienku :-) , ktorá sa mi zdala vhodná samostatnej prezentácie
Diskusiu som založil aby sme si (akademicky :-) tak trochu pokec-ali na tému trenie a hydrostatický tlak a jeho praktické uplatnenie pri prívlači :-))))
NJaroch - Profil | St 2.6.2010 21:05:16
Já bych to viděl tak že pokud je to šňůra tak stopadesát metrů mokré šňůry bude vážit více než 150m suché . Už tohle asi vytváří dojem jakési tíhy na prutu.
Svou roli bude hrát i postavení prutu vůči šňůře , lehčí chod při tahání z plytčiny při téměř vodorovném postavení prutu a těžší chod při skoro pravoúhlém postavení na hlubině , kde i očka prutu vytváří odpor šňůře.
Také je určitě rozdíl vytáhnout z hloubky woba co má klasické přední uchycení anebo jerka s horním uchycením který klade větší odpor při pohybu vzhůru.
Ale to je jen dojem laika a jeho velmi polopatistické vyjádření :-)
NGlanis - Profil | St 2.6.2010 18:47:50
DeProfundis >> v různých hloukách je jistě různý tlak, ale síly pusubí na nástrahu a podle mého to nemá vliv na odpor vody, který je ve všech hloubkách stejný...
Nvokounek - Profil | St 2.6.2010 18:19:36
super je to cítiť na Mepske..
NTomK78 - Profil | St 2.6.2010 17:52:37
oreno - >> Pokud prut praskl kdekoli jinde než u rukojeti, pak byl zlomený díky "umu" lovce. Nejslabší místo prutu je u rukojeti... Tam praskne prut, pokud je nepřiměřeně namáhán....
Nmascha - Profil | St 2.6.2010 15:58:34
myslím, že vliv tlaku (hloubky) je zanedbatelný. Důležitějším faktorem bude délka šňůry, která je v kontaktu s vodou a tedy na ní se tření projevuje. Neboli: vliv na odpor nástrahy a šňůry při náhozu do hloubky 100m bude stejný jako při odhozu 100m do dálky a ponoření do 1m.
NDeProfundis - Profil | St 2.6.2010 13:59:40 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Velice zajímavá otázka, po dlouhý době se musím opravdu zamyslet, protože si tím nejsem jistej a nevím jak to fyzikálně pojmout:-) Ale jelikož tření je dáno velikostí síly a síla je dána působením tlaku, určitá logika v tom je. Až budu mít chvíli, zkusím to nějak vykoumat s pomocí vzorců, aby to mělo nějakej smysluplnej podklad.
N3stan - Profil | St 2.6.2010 13:38:51 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
oreno >> ja som to vcera rozoberal,ale nedomyslel som to. bol som upozorneny,ze tlak posobi na vsetky povrchy rovnako a to je pravda. Tvoja hypoteza podla mna nie je zla. V aerodynamike aj hydrodynamike pozname takzvane Reynoldsovo cislo,ktoreho hodnota zavisi aj od hustoty prostredia. Co sa tyka trecich sil,tak tie su umerne sile,ktora posobi kolmo (napr. nalozene sane sa klzu tahsie ako prazdne)
Noreno - Profil | St 2.6.2010 13:20:21
smradzjzd >> No, ja si budem ďalej húsť svoje. Keď sa to prejavuje na mojej udici musí sa to prejavovať aj na ponorkách :-) Vzhľadom na ich rozmery, sily pôsobiace zvonka a zvnútra je však zmena trenia v bežných operačných hĺbkach zanedbaťeĺná. A L E . . .
Ako sa hovorí, každé prirovnanie pokrivkáva, A to tvoje (možno na obe nohy) tiež.
Porovnávaš nerovnaké veci. Nielen čo sa týka ich celkovej veľkosti a síl ktoré na ne pôsobia, ale najmä v tom, že proporčne nie sú podobné.
Pre jednoduchosť povrch ponorky nech je tvorený plášťom valca o priemere 10 m a dĺžke 100 m a povrch rybárskej šnúry tvorí plášť valca o priemere 0,1 mm a dĺžky 100 m. Obe "vzorky" majú rovnakú dĺžku, ale priemer ponorky je 100 000-násobkom priemeru šnúry.
Ak majú byť obe "vzorky" proporčne podobné (moja podmienka na hľadanie analógie) musí sa dlžka ponorky 100 000 zväčšiť na 10 000 km ! ! ! :-), alebo naopak - dĺžka šnúry 100 000 násobne zmenšiť na 1 mm.
No a na takejto ponorke (pokiaľ by sa nezlomila už pri spúšťaní na more :-) by sa podľa mňa mal badaťeľne prejaviť absolútny prírastok trenia o vodu v dôsledku zvýšenia hydrostatického tlaku resp.od hĺbky ponoru.
Alebo inak - TOTO POTVRDZUJE TVOJE TVRDENIA - Rybár loviaci na šnúru priemeru 0,1 mm a dĺžky 1 mm :-) by nezaznamenal zmenu trenia vody o šnúru v dôsledku zmeny hydrostatického tlaku :-))))))))
P.S. Ja viem, že na nobelovku to asi nebude, ale Járu Cimrmana by som isto potešil, ak nie inšpiroval k novému vynálezu. OSTATNÍ FYZIKUS-ovia OZVITE SA ! ! !
Nsmradzjzd - Profil | Út 1.6.2010 19:12:27
Pokud by se tvoje hypotéza zakládala na pravdě, potom by se ponorky operující v podstatně větších hloubkách pohybovaly pomaleji, a v těch největších už by už pluly třeba jen krokem.
Nevím jestli tomu tak je, vím jen že pod vodou vyvinou větší rychlost než na hladině, ale jestli se to mění i s hloubkou nemám zdání.
Teoreticky si ale dokáži zdůvodnit pravý opak. Tlak vody působící na nástrahu z měkčeného PVC zmenší její objem, takže klade menší odpor :-)
NViktorin - Profil | Út 1.6.2010 18:48:38
mig61 >> souhlasím s názorem mig61
Nmig61 - Profil | Út 1.6.2010 18:25:37
školy nemám, ale řekl bych, že s tlakem to nemá nic společného, jen s odporem vody. Kdyby se ti povedlo táhnout jig tak aby vlasec byl 10cm pod povrchem vody třeba 20m, tak odpor bude stejnej jako kdyby jsi jiga táhnul z hloubky 20m.
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
