Hydrostatiský tlak vody a jeho pôsobenie na ...

Noreno - Profil | Pá 4.6.2010 11:45:49

Ďakujem Cteným Akademikom :-))) za podnetné príspevky do diskusie, hoc ju posunuli viacerými smermi – takpovediac do košata. Šedivá je teória, zelený je strom života:-))
Predsa len, dočkám sa niekoho, kto príde z U C E L E N O U T E Ó R I O U.
Vopred ďakujem, že zbaví (nielen mňa :-))) frustrácie spojenej so zahájením sezóny bez odpovede na takto zavažnú (súdiac podľa odozvy:-) problematiku z oblasti teórie rybolovu

Pokiaľ sa nikto taký nenájde 15.6. o 24.00 hod zamkýnam diskusiu, aby som aspoň čiastočne eliminoval jej možné negatívne dôsledky na zahájenie:-)))

Petrov zdar!

P.S. V ankete som si klikol na A), ale musel som si pomôcť ľavou rukou,...aby som neklikol na C)
Pre úplnosť. Som pravák.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Pá 4.6.2010 8:22:13

Venca888 >> já tahám ryby do oleje, ne z oleje. to by nemělo žádný smysl.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 22:58:12

smradzjzd >> vim ne. Aj takých rybářů je víc, než by se na první pohled zdálo.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 22:55:42

sliver - samolibý vůl >> určitě, má žena by ti to potvrdila. Tam kde je hloubka nestačí a přestává umět plavat. Podmínka je, že jí někdo musí říct, jak je kde hluboko.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 22:51:03

já vám říkám, že to je strach z hloubky a pocit, že nějaká příšera toho twistra drží a nechce pustit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 22:50:16

smradzjzd >> pepa by chtěl tahat ryby z oleje namísto z vody... a pokud možno rovnou z rozpálenýho... má recht

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 22:49:13

smradzjzd >> vliv má možná třeba i to, že při tažení nástrahy ve větší hloubce překonáváš ostřejší úhel mezi vlascem a prutem...
ale klíčovej bude nepochybně subjektivní pocit větší námahy při vynaložení větší práce, byť použitá síla bude stále stejná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 22:45:16

pepa-č >> kušuj
Edit- tady se řeší ryby plovoucí ve vodě, a ne na pánvi na oleji

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 22:44:24

Venca888 >> ale jo, četl sem vše. Myslím si taky, že rozdíly jsou zanedbatelné a pocity subjektivní, ale z čistě teoretického hlediska je to zajímavá otázka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 22:44:11

Až na několik zápisů, které bych spočítal na prstech, je to tu samý blábol (z toho některé epesní, že by jeden i ze židle spadl). Radím všem, nechte toho, šášové! :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 22:42:44

otoš >> """ čím je větší hustota média (vody), tím je i větší odpor nástrahy při pohybu (přitahování jig.hlavičky)...logické a jasné"""

blábol!!! vizkozita! nikoli hustota! neplatí vždy, že vizkózní a husté je přímo úměrné. příklad olej. tahej wobler olivovým olejem, ha. A plave na hladině vody? ha. takže jakou má hustotu v porovnání s vodou? menší nebo větší? ha.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 22:38:37

smradzjzd >> minimální vliv hloubky na hustotu. Teplota má na hustotu podstatně zásadnější vliv, ale při rozdílech teplot v přírozenym prostředí to zase tolik neni.

důvod toho, co tazatel popisuje, je daleko prozaičtější a už jsem ho tady prezentoval...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 22:29:37

Venca888 >> jak minimální vliv hustoty v závislosti na teplotě? Tady to může být klidně 0,2- 0,3% a to se počítá :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 22:24:36

otoš >> ale hydrostatickej tlak... nikoliv tlak, kterej by ti znemožňoval nástrahu vytáhnout z vody. A hloubka má na hustotu skutečně jen minimální vliv... v případě hloubek dosažitelnejch nástrahou prakticky neměřitelnej.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 22:18:52

Venca888 >> čím větší hloubka, tím je na nástrahu vyvíjen větší tlak vody...
a hustota? čím je větší hustota média (vody), tím je i větší odpor nástrahy při pohybu (přitahování jig.hlavičky)...logické a jasné

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 22:13:13

mirmen >> ano. to mi je jasne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 21:13:05

otoš >> proč výška sloupce a proč hustota?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmirmen - Profil | Čt 3.6.2010 21:09:29

3stan >> hustota vody se mění v závislosti na teplotě, největší hustotu má voda při teplotě 4°C .. viz. "míchání" před zámrzem. Proto také po ustálení je nejnižšší teplota na stojaté vodě u dna a led se tvoří u vody s nejnižsí hustotou ( 0°C).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 20:58:48

Po vláčecí vycházce, kdy půlka nástrah zůstane na dně a ta druhá má polámaný či otupený háky, říkám si "tvrdá voda, sakra tvrdá...". Fyzika je všude (a chemie taky).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 20:57:58

teď vážně něco z fyziky: co tak povrch nástrahy (tření), plocha nástrahy, hmotnost nástrahy a výška vodního sloupce a hustota vody? To jsou veličiny se kterými musíš počítat...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:53:31

pepa-č >> to s rybama souvisí. Těžká voda je plná olova, a odkud myslíš, že se tam bere?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 20:51:24

otoš >> jaký ryby? tu se jede fyzika

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:50:46

otoš >> pochopil, ale dalo mě to fakt zabrat, asi sem v té době buď ve fofrškole chyběl, nebo byl zrovna na hanbě za dveřmi.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 20:50:36

pepa-č >> těžká voda neexistuje, je jenom voda, kde jsou ryby a kde nejsou...pak tam nic nechytneš a jako výmluvu použiješ slova ,,těžká voda"...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 20:46:43

smradzjzd >> jsem rád, že jsi to pochopil, protože je to učebnicový příklad z 5.ročníku fyziky na fofrškole, kedlubno...:-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:35:45

otoš >> no proto, děkuji za vysvětlení...kravský ňadro :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 20:35:08

na mrku se píše furt o těžkých vodách

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 20:33:47

smradzjzd >> ano, omlouvám se za chybné označení,,r" jako hustota, jedná se o ,,ribozomální transversit" kde těžká voda je nadlehčováná lehkovážností rybářů lovících v hlubokých vodách bez spodního oblečení, což se jeví jako úchylka přívlační... bambulo :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:26:29

match-oun >> nevadí co se dá dělat, Kuky bude někdy příště

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 20:23:06

smradzjzd >> Ach so... špatně jsem interpretoval tvojí odbornou terminologii.
omlouvám se

a kuky nebude

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:22:41

otoš >> nezlob se na mě, ale označit hustotu "r" je nezodpovědné.
Doporučoval bych držet se zavedeného standardu a nevznášet mezi dikutující zmatek.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 20:18:46

match-oun >> Kukyho nee
Já sem psal něco jinýho?
Zrekapituluji to co sem napsal, v létě větší rozdí, na podzim menší, přes led nejde vytáhnout a když se otáčí (4st C) tak stejný.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Notoš - Profil | Čt 3.6.2010 20:18:25

po přečtení tvého článku jsem sestrojil matematický vzorec, který vše řeší a objasňuje:
P = h * r * v/ m Z , kde h je výška vodního sloupce, r je hustota vody ( při dané teplotě°C), v je barva vlasce, m je cena vlasce nebo pletenky a Z je počet vypitých štamprlí vodky nebo rumu. Při rumu vem do úvahy, že jde o chlast oblíbený v zimě a proto je to vše umocněno na druhou, šášulo.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 20:10:34

smradzjzd >> Voda kolem teploty 4st. má paradoxně větší hustotu než voda s teplotou kolem 0, tj těsně před zmrznutím. Kapři zimují u dna v této "těžší a přesto teplejší" vodě a nezmrznou (jiné ryby by taky zimovaly a přežily, ale nejsou tam).

Je třeba s tím počítat, je to závažná skutečnost.
(a nezlob, nebo bude Kuky)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nvicx - Profil | Čt 3.6.2010 20:08:23

pepa-č >> ok, tak som ticho :-) A preco sa teda piesok 'leje' (rozumej sype) ako voda a robi vlny (rozumej duny) ako voda? :-))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 20:01:32

vicx >> nedá se to porovnat, tření v písku a tření v kapalinách není ani trochu to samé.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:57:12

match-oun >> my si asi nerozumíme. Moje úvahu nebrala v úvahu žádný tlak( bo mu hovno rozumím), ale jen hustotu, potažmo teplotu vody.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nvicx - Profil | Čt 3.6.2010 19:53:51

sice sa do hydrodynamiky vobec nevyznam, ale napadlo ma, ze ci sa to da porovnat s nejakym prostredim, kde je trenie podstatne markantnejsie. ako napriklad piesok. cize ak by sme mali snuru 10 m kolmo do piesku, dala by sa nejakym sposobom este vytiahnut, ale dajme tomu tych 50m si myslim, ze by sa uz ani nepohlo. to je iba otazka trenia - resp. velkosti povrchu snury. tlak tam radsej nemiesam, nakolko by sa v piesku asi nedal nejako merat. (i ked je to podobne ako voda, ze v 50m hlbke je o mnoho vacsi tlak a nieje stlacitelny) Ked je vsak nestlacitelny, tlak nebude posobit iba smerom dolu, ale aj do stran v danej hlbke. teda bude aj viac stlacat snuru. a ta sa bude tazsie vytahovat.

takze si myslim, ze to ASI bude podobne aj vo vode, ale kvoli minimalnemu treniu je to asi nemeratelne a nepodstatne pre zatazenie prutu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:48:07

smradzjzd >> Zkrátka zahrňme to do výpočtu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:45:37

match-oun >> tak to já se nechám rád poučit.
Myslíš jako, že když se "otáčí voda" tak to bude stejný, nebo co máš na mysli?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:40:57

smradzjzd >> ...a nezapomeň kalkulovat s teplotní anomálií vody (4st)

né, že bych tě chtěl jakkoliv poučovat, to nemám ve zvyku

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsmradzjzd - Profil | Čt 3.6.2010 19:37:31 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Když tak o tom dumám, tak nebylo specifikováno, v jakém ročním období se to má dít.
V létě, kdy je "hustá" studená voda dole, tak to bude mít při tažení z hloubky určiě větší odpor, k podzimu se bude rozdíl zmenšovvat a v zimě hrozí, že to zamrzne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmatch-oun - Profil | Čt 3.6.2010 19:35:05

Náhodou dobrá diskuze (hlavně když to není o dragonech, ani skeletorech...) !

Jinak tajně sázím na prachobyčejnou gravitaci, která v případě vertikálního vytahování nástrahy působí přímo proti směru pohybu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVítek - Profil | Čt 3.6.2010 18:38:31

Jistou roli hraje i množství piv.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndrda - Profil | Čt 3.6.2010 18:29:28

Myslím, že rozdílný odpor v tažení umělé nástrahy v různých hloubkách je dán něčím poněkud jiným.
Voda je opravdu v podstatě nestlačitelná, tedy při stejné teplotě je hustota stejná od hladiny až na dno. I když v reálu je v teplotě vody na hladině a u dna určitý rozdíl, vliv na hustotu to má minimální - doporučuji zanedbat stejně jako rozdíl v hustotě vody způsobený rozdílem tlaku vody v různé hloubce. Tato "teorie" se dá ověřit při vertikální přívlači například z lodi. Vytahuji-li nástrahu z velké hloubky, odpor se po celou dobu vytahování až k hladině prakticky nemění.
V čem tedy tkví rozdíl tahu stejné nástrahy v hloubce a u hladiny? Je to způsobeno délkou vlasce či pletenky, která se musí vodou "prořezávat" při pohybu nástrahy vpřed. Markantní je to u woblerů s velkou lopatkou, která nástrahu "tiskne" ke dnu zatím co lovec má "snahu" nástrahu zvednout. Tedy ve větší hloubce je vymotáno více vlasce (pletenky) a tím je dán i větší odpor.
Mimochodem, kdo si myslí, že vlasec či pletenka při tažení nástrahy vodou je v přímce, tak by se podivil křivce, kterou vlasec či pletenka vytvoří. To právě způsobuje odpor vody.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVítek - Profil | Čt 3.6.2010 18:29:08

Ano. Patafyzicky vzato se jedná i o zvýšený odpor vodního živlu vůči průměru monofilu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 17:45:29

pepa-č >> na margo tvojho tvrdenia web.tuke.sk/hf-kch/Fyzikalna.../Fch.../VISKOZITA_KV​AP.doc
ano hustota vody sa meni s teplotou a nie tlakom

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 17:14:01

pepa-č >> jasná věc, hustota vody se mění s teplotou.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 17:11:27

sliver - samolibý vůl >> to je jasný... hlavně, kdyby skutečně to "sevření" existovalo v popisovaný podobě, tak by se všechny potopený předměty zasekli mezi hladinou a dnem... (za předpokladu hloubky v řádu kilometrů)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 17:09:12

3stan >> nápověda: tření v kapalinách (neideálních - vazkých) souvisí s vizkozitou. Souvisí vizkozita s tlakem? Souvisí vizkozita s tlakem u vody, kterou považujeme za nestlačitelnou? Opravdu si myslíš, že hustota vody se mění s hloubkou (považujeme-li vodu za nestlačitelnou)? ...hm...no tak vidíš.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsliver - samolibý vůl - Profil | Čt 3.6.2010 17:04:20

3stan >> no ale však právě o tom případě píšu. Jasně, že tlak v kapalinách působí rovnoměrně. Ale kdyby sevření ve třiceti metrech bylo znatelné na tenké šňůře, tak těleso jako je člověk by se z 6 x větší hloubky pro odpor prostředí nemohlo samo vynořit.

A co profi rybáři, co kladou na lanech klece na hlubinné kraby do 1 km hloubky ? Kdyby překonávali nejen váhu kilometru lana, ale ještě odpor tření vody vzniklé tlakem, tak by tu klec nikdy nedostali nahoru.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 15:00:28

3stan >> je to tak, to je taky asi to jediný co platí, plocha šňůry se zvětší s dýlkou, ale i tak je ten koeficient ve vodě tak mizivej, že to nebude dvakrát cítit. Daleko větší problém bude odpor překonávanej šňůrou která vodu "krájí" při stahování, tam se ta délka šňůry projeví se vzrůstající hloubkou mnohonásobně víc. S tím tlakem to bude asi to nejzanedbatelnější v celý problematice.

pepa-č: o roláku radši víc v SZ, ale mohl bys překonat strach a hodit sem trochu teorie:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:54:17

DeProfundis >> je mi jasne,ze to neviem zratat,lebo ako som pisal hydrodynamiku som ani nevidel. len jednoduchy priklad na objasnenie problematiky plocha x sila x "koeficient trenia" ako funguje v normalnej fyzike.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:52:45

DeProfundis >> kolečko objednáno - mě musíš furt uhánět, jinak zapomínám nebo usínám. :-) a mohla by tam být o něco lepší cena.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:51:05

pepa-č >>
Pane pepo-č, mám silný pocit, že medzi toto akademické fórum nepatríte :-)))

Keby ste aspoň napísali niečo v tom zmysle ako pán sliver - samolibý vůl :
"Ještěže zahájení už je za dveřmi"

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:47:40

oreno >> jo, jasně... myslim, že je to správná teorie. Z metrový hloubky ty prakticky ani nedosáhneš maximální akce prutu, kterou je schopen pro tu zátěž poskytnout, takže tu sílu nepociťuješ... Když dáš ruku 10 cm pod hladinu, tak jí taky vytáhneš snáz než z půl metru... protože ten pohyb, kterej je zatíženej třenim vody, neni tak dlouhej...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:46:44

DeProfundis >> já se sem bojím psát

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:45:50

pepa-č >> ty Pepo, nechtěls mi helfnout s tou Caldií, místo těch vstupů tady? :-) Aneb, kdybys to rozsekl v prvním příspěvku, nemuselo se tady to stádo tak množit:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:43:25

3stan >> koeficient ani nehledej, protože obecně hydrodynamickej odpor se počítá velice složitě, nejdou tam aplikovat normální vzorce, jelikož se ten odpor skládá z různejch podružnejch veličin a nidky to nevypočítáš přesně, maximálně se k reálu budeš jakž takž přibližovat, ono jen určit podíl laminárního a turbulentního proudění kolem šňůry asi nebude jen tak, odpor bude proměnnej v závislosti na rychlosti atd atd...

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:42:08

oreno >> fakt toto nema zmysel riesit ,prace mam momentane dost:)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:39:17

oreno >> jo, teď chápu, co máš na mysli. v tý mojí první větě je to trochu zmatečný a v zásadě tam můžou bejt použitý oba pojmy. Princip je zkrátka v tom, že v tobě vynaložení větší práce vyvolává pocit, že jsi musel použít větší sílu...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Čt 3.6.2010 14:38:34

ty vole! (podruhé)
to snad není pravda.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:38:20

Venca888 >> Už som to opravil. Pozri dole.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:36:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

oreno >> nemýlim... právě proto jsem to napsal tak, jak jsem to napsal. Na vytažení nástrahy z pěti nebo padesáti metrů potřebuješ stejnou sílu, ale rozdílnou práci. A právě proto, že z tý hloubky musíš vyvinout větší práci, zdá se ti to namáhavější a tedy to subjektivně vnímáš jako silově náročnější.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:34:07

Venca888 >> Nemýliš si pojmy SILA a PRÁCA ?

Opravujem: Beriem späť horenapísané. Zle som prečítal. Sorry.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:32:47

3stan >>
Skús ho nahradiť nejakou Bulharskou konštantou - čo by potvrdzovala moju hypotézu :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:29:18

řekl bych, že jádro problému vězí v něčem uplně jinym a daleko prostším:

pokud vytahuješ nástrahu kupř. z metru, než ti stihne pořádně zareagovat prut, než se do toho pořádně opřeš, tak je nástraha venku a ty si tu vynaloženou práci ani pořádně neuvědomíš. Kdežto pokud budeš mít nástrahu ve 20-ti metrech, tak už to bude nějakou dobu trvat, než se objeví na hladině a sníží se její odpor, musíš vynaložit větší práci a tudíž se ti subjektivně může zdát, že síla, kterou jsi musel vynaložit byla větší.

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:28:02

oreno >> neviem najst koeficient trenia ziadneho materialu s vodou. mozno v nejakych potrubarskych normach,ale nemam na to dosah

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:26:09

DeProfundis >> napr. olej sa pouziva na to,aby sa znizilo trenie 2 materialov. V podstate olej je kvapalina a tvori medzivrstvu a trenie sa v nom uplatnuje.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVenca888 - Profil | Čt 3.6.2010 14:25:03

3stan >> takže ty chceš tvrdit, že hydrostatickej tlak zvyšuje tření a tím přímou úměrou i sílu nutnou k vytažení tělesa z hloubky? To by potom znamenalo, že už z pár set metrů by prakticky nebylo možný cokoliv vytáhnout.
Zásadnim činitelem je v tomhle případě hustota (na kterou má hydrostatickej tlak naprosto zanedbatelnej vliv). Takže bude vcelku jedno, zda budeš chtít vytáhnout nástrahu z půl metru nebo z 50-ti metrů. Ale rozdil bude, pokud budeš nástrahu tahat z 20-ti metrů vody nebo z 20-ti metrů oleje. A to právě kvůli tý hustotě, nikoliv tlaku...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:24:50

3stan >> 3stan, nemohol by si si k tomu večer sadnúť a vypočítať ? :-)

Plochu šnúry môžeš zobrať odo mňa :-). Je uvedená na začiatku diskusie :-)))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDeProfundis - Profil | Čt 3.6.2010 14:19:52

copak to je pravda a tak nějak jsem to na začátku mých úvah taky střelil, otázka je jestli je to aplikovatelný na kapaliny, pomalu si začínám myslet, že ne, bo to nemůžu fakt nikde dohledat:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Noreno - Profil | Čt 3.6.2010 14:13:08

Venca888 >> 3stan uvádza: "trenie je sucinom koeficienta a sily posobiacej na povrch" a ja som tiež v tom, že to tak funguje :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

N3stan - Profil | Čt 3.6.2010 14:11:33 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Venca888 >> co je trenie? bezne s trenim pocitame ako silu posobiacu kolmo na povrch velkosti X a vynasobime ju koeficientom trenia. v 30metroch posobi predsa 30x vacsia sila na povrch snury ako pri hladine. ked si predstavis,ze ten koeficient ma radovo hodnotu 0,000000x a vynasobis tym plochu snury a hydrostaticky tlak,tak dostanes malinke cislo. to je vysledna sila,ktoru musis pouzit,aby si snuru z hlbky vytiahol

• Nelíbí 0
• Líbí0