Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 1:31:12
Martin M. >> Jen tak napíšu,že když jsem chytil svojí první štiku na Mp revíru,tak jsem si myslel,že je nemocná.Délka dobrá,ale hmotnost lehce nadpoloviční.Pak jsem teprve pochopil,že to je standard.
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 1:24:48
Martin M. >> 90%,to už jsou ale jatka.
Na tomto náhoně to nešlo,protože byl ze 60% zarostlý vodním rostlinstvem a musel jsi velice přesně nahazovat.Proč tam skoro nikdo jiný nechodil je mi záhadno.Jezdil sem jeden chlapík z Prahy a někdy vzal i kolegu.Byl to dobrý rybář a i v době komančů mohl jezdit po světě a porovnávat ryby a vody.Osobně se dušoval,že nic podobného nikde neviděl a že je tato voda nejlepším revírem na štiky co zažil.Já to ze světem porovnávat nemohu,ale stačilo mi co jsem zažil na Mp vodách v Česku,to byla docela ubohost.
Martin M. - Profil | Ne 18.10.2009 1:08:23
Salmo1 >> podle mne je stika nejsnadneji ulovitelou rybou, na rybicku samozrejme, odlovit 90% obsadky behem par dnu, pokud se rozkrikne, ze tam jsou, neni pro nase rybare vetsi problem. A vratit se z 10% na 100%, to uz problem je.
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 1:04:10
Martin M. >> Určitý výkyv by určitě byl,ale hlavně velikostní a to štika hravě dožene.Je nutno dodat,že se daný náhon pokoušel ob dva,tři roky slovovat agregátem i hopodář,ale bylo to marné.
Martin M. - Profil | Ne 18.10.2009 0:55:30
Salmo1 >> kdyby jsis jich vzal 500, stale by jich tam bylo dost?
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 0:53:47
Martin M. >> U kluků jsem to nepočítal.Já jsem poslední rok co jsem tam chytal vzal 20ks.žádná nebyla pod 70 cm.To byla moje míra.
Martin M. - Profil | Ne 18.10.2009 0:49:48
Salmo1 >> kolik stik jste od tam rocne odnesli?
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 0:46:01
Martin M. >> Já jsem na takovém revíru chytal 15 let.Byl to náhon na P vodě o délce 600m a šířce 25-30m.Chodila nás tam parta kluků denně....nešlo to vychytat.Ve vodě byla pouze štika a bílá ryba.Bohatost štik skončila v době,kdy byl náhon přehrazen a začalo ubývat vodních rostlin a v létě se začala voda zelenat a kalit.Poslední 110cm štika byla chycena před 4 roky.
Martin M. - Profil | Ne 18.10.2009 0:38:04
Salmo1 >> ne, tak by to fungovalo, jen pokud bych tam prestal chodit ;-)
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 0:33:39
Jarda Š. >> To souhlasí.V revíru nemůže být hromada candátů,sumců,štik,bolenů atp.Žádný revír není nafukovací.
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 0:31:04
Martin M. >> Ano,rozhodně kusově a posléze i velikostně.Vazby jsou dané prostředím a jsou obousměrné.
Jarda Š. - Profil | Ne 18.10.2009 0:28:20
Salmo1 >> Po napuštění byly v přehradách ideální podmínky pro výtěr štiky i její potravy. Navíc v mladých přehradách nedbyli její potravní konkurenti, především candát a sumec. Proto v mladých přehradách byla štika hlavní lovnou rybou, která se ale poměrně rychle vychytala, protože další populační ročníky proti prvnímu byly daleko slabší.
Martin M. - Profil | Ne 18.10.2009 0:14:31
Salmo1 >> takze kdyz mi dnes ukazes revir, kde je podle tebe "tolik stik, kolik revir uzivi" a ja jich tam polovinu vychytam, tak ta tva rovnice zustane platit?
Salmo1 - Profil | Ne 18.10.2009 0:00:33
boyscout >> Přehrada obecně dnes a před padesáti lety se nedá moc dobře srovnávat.Hlavní rybou dneška je z 80% kapr.To pochopitelně musí zanechat i svá negativa.Dostatek potravinové základny je jedním z faktorů,ale ne jediný.Výtěrový substrát,dostatek vodního rostlinstva a v neposlední řadě i čistota vody(průhlednost),to všechno jsou podmínky,které štika nutně potřebuje.Pokud dnešní tlak nazveš příliš velký,pak v dobách těsně po napuštění přehrad byl tlak na štiky extrémní.Umožňovala to hromada vyjímek v jejich lovu.
Jarda Š. - Profil | So 17.10.2009 23:45:56
boyscout >> Úživnost přehrad sice v létech po napuštění klesá, ale souhlasím s Tebou, že stav štik je víc negativně ovlivňován lovem, než úbytkem potravy.
boyscout - Profil | So 17.10.2009 22:55:45
Salmo1 >> já myslím, že predátory na nově napuštěných přehradách především odlovili hromady rybářů, kteří brali každou co chytili. Přehrady jsou pořád plné bílé ryby, ale ta kvanta štik už jsou nenávratně pryč. Příroda už si sama neporadí, tlak na štiky je příliš velký.
Salmo1 - Profil | So 17.10.2009 21:59:05
Blbost.Štik v revíru bude přesně tolik,kolik jich daný revír dokáže uživit.Podpoř stav potravinové základny pro štiky pokud to jde a ostatní zařídí příroda sama.Do novopřehrad také nikdo nevysazoval mld.štik a nebylo možné je vychytat,až přirozené stárnutí snížilo obsádku potravinové základny a posléze i jejich predátorů.
polda23 - Profil | So 17.10.2009 18:41:24
diky za rady, chci zkusit neco nasadit, ale nechci vode ublizit, to bych byl vazne nerad
Jarda Š. - Profil | So 17.10.2009 18:25:58
Martin M. >> Když to vezmeš zjednodušeně a zprůměrovaně, je to tak. V praxi je to ale pochopitelně mnohem složitější. V přírodě mnohdy z celého výtěru v jedné lokalitě nepřežije vůbec nic, pro optimální případ se uvádí, že do ročka dospěje kolem 1% oplodněných jiker, do dvouročka doroste kolem 10 % ročků a z dvouročka do dospělosti (předpokládáme-li, že jde o rybu, která se poprvé vytírá ve třetím roce) nějakých 30 %. Takže to máme v hrubém průměru 3000 jiker na jednu dospělou rybu. V podmínkách umělých odchovů se z 3000 jiker dosahuje i přes 500 dospělých ryb.
Martin M. - Profil | So 17.10.2009 17:49:50
polda23 >> mortalita? Asi takto: v prirode jeden rodicovsky par jakycholiv zvirat zplodi za cely svuj zivot pouze 2 (slovy DVA) potomky, kteri nahradi sve rodice a budou pokracovat v zachovani rodu. At uz jsou to lide, zizaly, ryby nebo komari, prumerove to tak musi vzdy vyjit. Kdyz je to vice jak 2, dochazi k premnozeni druhu, kdyz mene jak 2, dochazi k vymirani druhu.
Samozrejme se bavim o prirozenem prostredi s rovnovaznym stavem.
Pokud do toho drbe clovek, muze to byt jinak, ale urcite nebude platit, ze pludek z jedne stici jikrnacky (milion jiker?) zarybnim 10.000 hektaru vody.
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:46:53
tak by me zajimalo jestli neni teda lepsi koupit vetsi, myslim treba okolo 30cm, sice za stejnou sumu jich bude daleko mene ale mozna se ve finale dospelosti dozije vice kusu.
strecek - Profil | So 17.10.2009 17:42:10
polda23 >> Nevím jak je to se štičkama, ale když jsme tenkrát vysazovali ročka candáta, tak se říkalo, že přežije 3 - 5 %.
boyscout - Profil | So 17.10.2009 17:41:18 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
polda23 >> určitě se najdou, nechci jim křivdit. Ale když si představím spoustu revírů co znám, kde je min 50% břehu obtížně schůdného, porosty, křoví, svahy atd... tak si nemyslím, že by to nějaký důchodce absolvoval s kýblem násady v ruce kolem dokola. Vysype to na pár dobře přístupných místech a děj se vůle boží. Ideální by bylo jet s lodí a vypouštět je po pár kusech podél břehu. Ale to je utopie.
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:40:35
Piskořík >> diky, jdu na to
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:37:56
boyscout >> aha, tak to jo. ale stejne si myslim ze se najdou i svetle vyjimky a nekdo si predsi jen da praci aspon s trochou rozptyleni po reviru
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:36:55
Martin M. >> diky za reakci, ale urcite jsem mel na mysli trosku vetsi vysazovani nez padesat kusu, to by opravdu bylo marné. pokud prezije dvacet procent tak se tomu musi prizpusobit pocet pludku, nebo jaka je vlastne mortalita?
boyscout - Profil | So 17.10.2009 17:35:39
polda23 >> já taky nepopisoval tvoje vysazování, ale klasické svazové.
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:34:42
boyscout >> urcite by jsme je roznaseli po radove deseti na ruzna mista, vysypat je na jedno misto by me ani nenapadlo
polda23 - Profil | So 17.10.2009 17:34:01
kakr >> taky nazor, zajimave
boyscout - Profil | So 17.10.2009 15:18:47
Martin M. >> ale potkají. Snad si nemyslíš, že je opravdu poctivě roznáší po jedné kolem vody. Vysypou to na jednu hromadu a jdou spokojeně domů. Čest výjimkám :-)
Martin M. - Profil | So 17.10.2009 14:15:49
Vysazovat rychleny pludek stiky mi pripadne velice nestastne, obzvlaste v tak malych poctech, jako je 50ks na hektar :-( O nejakem kanibalismu nemuze byt ani rec, ty stiky se pri takove "koncentraci" nikdy nepotkaji.
kakr - Profil | So 17.10.2009 13:47:06
polda23 >>
Lidová umělecká tvořivost v podání samozvaných zarybňovatelů je ta nejhorší možná varianta.
Pokud trpíš nutkáním, že MO trpí nedostatkem peněz na násady, klidně jí poskytni sponzorský dar. Můžeš si ho odečíst z daní a po domluvě s hospodářem za něj nakoupit násadu, která bude mít veterinární osvědčení nutné k vysazení.
tench - Profil | So 17.10.2009 13:45:29
polda23>> tož tak to áno:-) chtělo by to ale štičky minimálně 30 cm velké....pak už tak nehrozí masový kanibalismus:-)
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
