Nehodlám na tom nic měnit, ani to po sobě číst, jsem rád že jsem ten myšlenkovej průjem dostal do not.
Duel
Tak už je středa, sedím na zadnici a čumím na bílou plochu Wordovského listu nepříjemně na mne svítícího z monitoru počítače. Snažím se soustředit myšlenky a vypáčit z té své provokatérské obtloustlé palice nějaký zajímavý námět nebo aspoň drobnou myšlenku, které bych se mohl chytit a tu nepříjemně svítící plochu konečně trochu zaplnil a zmírnil tak ten pocit beznaděje. Jenže ony ty myšlenky pořád neposedně přelétají z místa na místo a ona místa jsou zatím jen nic neřešící promlouvající výčitky: „ Proč jsi tu hlavu do té oprátky narval egoisto? Vždyť víš, že jsi schopen psát jen, když máš v hlavě příběh bezprostředně spojený s posledním lovem a navíc ta tvoje kaprařina nikoho nezajímá. Ty jsi ale kus vola, teď si to pěkně vyžer až do dna magore. Spoléhal jsi, že budeš mít čas a zvládneš to? Včera jsi i Jitku s malou odvezl na autobus do Chorvatska, ale nic, co? Pořád duto a před sebou tabula rasa. Nacpi si něco do břuchu, abys nezkolaboval, jedl jsi přeci naposled už před třemi hodinami, zapal si potom brčko a zamysli se nad sebou!“
No moc se mi ty myšlenky nezamlouvaly, ale strach před kolapsem z hladu mě rozhejbal a vypravil jsem se směrem k bílému sexu. Čím jsem byl blíž tím zřetelněji jsem slyšel lahodné pobrukování chlazení naší ledničky. Bělostná dvířka jsem elegantním často trénovaným zkušeným tahem otevřel, jenže jaký byl můj šok, z ledničky se na mě nevyvalila libá vůně uzenin, ale jen zima. Z poličky se skutálela plechovka s kočičím žrádlem a padla mi přímo na palec. Znechuceně jsem i přes asi hlady šilhající a žadonící pohled kocoura narval plechovku zpět: „ Dostaneš Foxíku až se vrátím.“
Vyrazil jsem k nedalekému řeznictví a napůl převaloval téma duelu a napůl si pohrával s myšlenkou jestli vyhraje Vahalova šunka nebo nějaká pěkně prorostlá Anglická slaninka. No a v tom nápad, bingo, mám to, to budou čumět jakej jsem literát a v bahně kaprařiny skrytej talent. Začal jsem si pohrávat s kostrou příběhu. Levá noha střídala pravou, šlo se mi nějak lehčeji i to brčko chutnalo jinak, lahodněji. S chutí jsem převaloval kouř sklípky a proháněl průdušnicí. Vyživoval jsem mírou nemalou své ego a říkal si: „ Jak na to asi zareagují, vždyť to tady ještě nebylo, to bude absolutní bomba.“ Kolemjdoucí lidé si jistě museli myslet, že jsem vyhrál minimálně v Risku, Kufru nebo jsem lehce zhulenej. Zažíval jsem pohodu a vzhříval si xicht v letním slunci. Z dálky už na mě z výlohy zářil erb s dvěma sekyrami a veselým úsměvem odseknuté prasečí hlavy. Čím jsem se blížil víc a víc tím zřetelnější podobu získávala umělá zelenina a ovoce rozložené mezi tácy se svalovinou. Přibližoval jsem se stále blíž a dokuřoval brčko, už byli vidět i skotačící masařky prohánějící se tou umě naaranžovanou výstavkou. Už jsem se chystal vstoupit do ráje, když mne oslovil malý človíček: „ Dobry den, dva tunel kdě?“ Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomil, že to asi nebude počátek invaze hobitů, ale ztracená nešťastná zmenšenina Ukrajince toužící po zařazení do pracovního procesu v naší malebné zemičce, jejíž náruč je stále doširoka otevřena. Chvíli jsem na něj koukal a hledal v paměti ruská slovíčka a snažil se rozluštit jeho otázku. No vzhledem k tomu, že jsme zrovna stáli nad nově raženými tunely pod Královým polem, které nám mají dopomoci se ještě rychleji a agresivněji přesouvat z bodu A do bodu B, ukázal jsem s směrem k místu, kde mizí Tatry pod zemí a řekl: „ Tuda.“ Mužik pochopil a vyrazil svižným krokem směr krtčí díra.
Koupil jsem si nepřítomně kus slaniny a vyrazil k domovu. Cestou jsem přemýšlel nad tím co tam chce asi dělat, odhadem mohl mít tak 56let, měřil tak 150cm a váha se mohla pohybovat kolem 44,3kg, ale to i s botami. No co už, třeba je to nejakej specialista na větrací šachty.
Šašíroval jsem si to zpět k počítači s pytlíčkem uzeniny a pár voňavými rohlíčky. Snažil jsem se vzpomenout, co jsem to vlastně před tím podivným setkáním řešil. Hlava mapa, ale tentokrát docela slušně vymazaná. Už to mám, duel, článek a měl jsem perfektní nápad, ale kde nic tu nic. Vykouřilo se mi to z palice, no to snad není pravda, úplně perfektně si pamatuji těch asi tři sta čistě kladných pochvalných odpovědí a zdrcující porážku soupeře, ale námět v .......
Tak už zase sedím před počítačem koukám na bílý list a snažím se vzpomenout co mi to asi jen na zlomek sekundy vytanulo na mysli. Říká se, že každý člověk je pár vteřin ve svém životě geniální, no já si ty vteřiny zřejmě vybral a teď už budu po zbytek života, když to dobře půjde, pouhý šedivý průměr. Nesmím se vzdávat, o čem to bude? O čem mám psát? Snad o svém dětství? Připomínám si atmosféru článků svého soupeře, barvitě rozepsané krásy okolní krajiny s nádechem Rychlých šípů a všudy přítomného zdravého rozumu s lehkým nádechem míru a bratrství. No to bych tedy mohl sekundovat zážitky ze svého dětství, kdy mne strejda vodil k řece a učil chytat první čudličky, zatím co on tahal nádherný kapry. Brodili jsme se ranní rosou, naše těla zabalená do teplých kabátů prořezávala v dolinkách cáry ranních mlh, kolem se probouzela příroda do nového dne, vyplašení bažanti poletovali nad polem a do vzdáleného lesa uháněl krásný srnec. Než na nebi pohasly poslední hvězdy, my byli na našem místě mezi stromy u malého ohniště. Batohy jsme opatrně položili do mokré trávy a začali přípravy na jedinečný lov. Nachystat proutky, napíchnout červíka nebo kus rohlíku případně vanilkové těsto, nastavit hloubku a šup do vody. Ten klid, pohoda a napětí v očekávání věcí příštích se mi vrylo hluboko do paměti, bylo to jiné ticho než to dnešní současné. Dneska už není ticho jako bývalo, ani to napětí není takové, je prostě jiné.
Tak si po sobě čtu pár posledních řádek a je mi z toho zle, takhle by měl vypadat můj článek? S tímhle mám jít do duelu? No tak to kurwa ani omylem. To se na to raději vyseru. A proč taky ne, prostě uznám, že na to psaní zrovna nejsem. Nebo se vymluvím, že jsem byl nemocnej a celý noci u mne probděl náš rodinný lékař a rval mne ze spárů smrti? Nebo třeba řeknu, že jsem musel služebně do Mexika? Nebo se na to prostě jen vystolicuju a přestanu na nějaký čas chodit na MRK. Potom až budu mít absťák, tak tam pod cizím nickem vložím nějakou pomluvu a oni zapomenou.
No minimálně to určitě nějak dopadne
Bachy - Profil | Čt 3.7.2008 13:53:28
Petr Koch - Neboj se nic, když mě nepoložily ani tři celodenní pádlovací manévry za sebou ve vlnách na Hartě při hlubinné vlačce, tak nějaká občasná zavážka na 200m je proti tomu jen lehoučký trénink na podzimní přívlač. :o)
bucharovic - Profil | Čt 3.7.2008 13:43:12
plavan - nejsem pstruhař, tady u Prahy je to s pstruhovkama bída... To o kaprařích mlátičkách jsem si dělal kozy. Na tohle téma už jsem tady svedl hromadu bitev a další nechci :-)) Ale jedno ti povím, mrkni se na diskusi pod mým článkem - O životě a smrti, nutnosti a cti. Tam mně osolilo tolik lidí od tud, že bych řekl, že tvé tvrzení o tom,jak jsou tady jen ti co ryby ( kapry ) pouštějí zpět je spíš tvým zbožným přáním. Sám sebe jsem pak pokládal za debila co by asi měl s rybařinou skončit. Tam vlastně vzikl i spor mezi mnou a Petrem Kochem, jehož následek jsou i tyto dva články- souboj článků.Myslím,že já i Petr už máme jasno a už jsem oba v klidu a (snad) si jeden vážíme už i toho druhého.
Kocháč - Vím co myslíš , to splynutí s časem a přírodou. Já jezdím na ryby zásadně sám a takovej stav zažívám pokaždý ,když jsem na rybách. Tím,že jsem mobilní a ,,nevysím" na kýblech s krmením atd. můžu se přesunout vždy, když se někdo nakýbluje blízko mně a jsem zas sám jen s vodou... Fakt jsem dřív chodil hlavně na kapry, už je to dávno- ještě před nástupem bojlíz. Pak jsem byl pár let mimo ,,naše" revíry a po návratu mně dostala přívlač. Fakt toho nelituju, protože mám srovnání.Vím že dnes s bojlíz je to o něčem jiném,ale stejně bych neměnil.Ale zas - nikomu to nevnucuju, snad mně rozumíš . Čus :-)
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:36:06
Bachy - ® :o))) No je to mimo tuto otázku, ale ve dvou bych se být Váma už teď modlil, aby jste losnuli flek na odhoz. Jinak se z toho zblázníte. Zažil jsem si ve dvou lidech vyvážku na cca 200m poslední víkend a už v sobotu jsem padal na hubu.
Bachy - Profil | Čt 3.7.2008 13:30:26
Petr Koch - Teď jsem mluvil s Fishkym a říkal že těch 20 litrů vám musel vrátit, kvůli takovým drobným to prý nepustíme. :o)) Jinač taky doufám že nás aspoň trochu potrápíte. :o))
Bude sranda, už se těšim. Můžem pak dát taky duel. :o))
plavan - Profil | Čt 3.7.2008 13:21:55
bucharovic - jenže kapraři tady na Mrku, o kterých mluvíš, většinou ryby nemlátí a pouští zpět. To dravce pustí málokdo, tak leda doma do necek nebo do vany. Prý proto se na pstruhovky může jen 3x týdně, aby jste tam něco nechali. :-)))))))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:20:44
bucharovic - ® : nemáš tak úplně pravdu, jednou jsem byl na rybách 11dní v kuse a to pár dní s kamarádem, který potom odjel a potom už jen sám. Možná si ani neumíš představit co se u té vody děje, když tě okolní obyvatelé přijmou jako součást. Je to masakr. A to nemluvím o vnímání času. Včera dávali na kabelovce dokument o magorovi, kterej se nechal na dva měsíce spustit do 100m hluboké jeskyně a byl tam sám. Je mi jasný, že je to nesrovnatelný, ale část té změny biorytmu jsem si očuchal a je to mazec.
JKL - ® : OK, to jsem rád :o)
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:16:52
plavan - ® : aha, přečtu si to, vzhledem k tomu, že vím kdo to napsal, nebude to určitě marný.
JKL - Profil | Čt 3.7.2008 13:16:44
Petr Koch: Hééééj - klídek, z toho si hlavu nedělej. Až bude - bude. Když nebude - nebude... :-))))))
bucharovic - Profil | Čt 3.7.2008 13:16:29
Chlapi, teď mně napadlo, jestli vy - kapraři nemáte takovou nouzi o zážitky a musíte to kompenzovat v článcích šálky kávy :-)) proto, že když se u kaprařiny sedí jen na zadku ( většinou ) zážitky se nehrnou ??? Zkuste muškařinu, plavačku nebo vláčku. Já dřív chytal hlavně kapry- na srkačku. Pak mně brácha vzal na výstavu do stánku nevím koho ,kde to bylo jen o přívlači a já byl rázem ztracenej... Od tý doby mám u vody zážitků mraky.Myslím, že je to tím,že pořád chodím z místa na místo a vlastně těm zážitkům jdu naproti. Můj názor - neberu vám kaprařinu.Někdo tu bíložravou havěť vymlátit musí, naši sumci na to sami nestačí :-)))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:15:36
Bachy - ® : vzhledem k tomu, že na účet nepřišlo těch 20 000,- včas, ale až druhý den, budeme chytat normálně a trochu Vás potrápíme :o)))
JKL - ® : no myšlenka to zrovna nebyla.
Vždycky když vidím tvůj nick, tak bych se v poyadí viděl. Vypomenu si na souložící bobry a připadám si jako blbec :o)
plavan - Profil | Čt 3.7.2008 13:13:43
Petr Koch - tady je ten článek, ale upozorňuji, že jsou tam na obrázku feederové pruty, tak se nad tím nepohoršuj :-))))) Jsou tam v něm některé až kýčovité obraty, ale pro mě opravdu nejlepší povídka na Mrku, beze srandy
http://www.mrk.cz/clanek.php3?id=786JKL - Profil | Čt 3.7.2008 13:12:46
Petr Koch : Dobrý - vidíš že tam nemusí být ani tolik kaprů a jízd, to oceňuju !! :-) Chytit v luftě myšlenku a položit ji na papír je docela slušný výkon.
Bachy - Profil | Čt 3.7.2008 13:12:37
Petr Koch - Tak to neklapne, s Fishkym jsme se už dávno domluvili že to vyhrajem my. :o))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:06:36
Bachy - ® :o))) no potěšil jsi mě, až vyhrajem na Maratonu to první místo, ukecám kluky a ten World cup ti přenecháme :o)))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:05:14
plavan - ® : dvakrát do jedné řeky? A to je co?
Bachy - Profil | Čt 3.7.2008 13:04:04
Petr Koch - Kurňa za dobrotu na žebrotu. Tak já jakožto věčný kritik ti to pochválím, říkám si - bude mít kluk radost a zas něco napíše. A ono prd, a mám být rád že nedostanu červenou. :o)) Noo počkej, sám sis nastavil laťku. :o))
DejF - Profil | Čt 3.7.2008 13:03:58
Kocháč: škoda, třeba bys napsal druhej článek :-) Ale je dosti pravděpodobný, že tě ještě někdy v životě osvítí a vzpomeneš si :-)
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 13:02:49
bucharovic - ® : no musím uznat, že první co mě napadlo byli skřítci, prej je ti domácí mazlíčci vidí, nedávno jsem to četl v lexikonu magie nebo to byl Chrám satanův? Už nevím. Každopádně ho asi nechytil nebo měl ten skřet psa, protože to otočil hodně rychle, no ale kdyby měl psa, tak si zase tak v klidu nelehne. No nerozumím tomu
plavan - Profil | Čt 3.7.2008 12:59:13
Petr Koch - potěšil jsi mě tvým článkem, měl jsem strach, že mě zklameš a napíšeš takové ty bláboly jako " KDYŽ JSEM DOPÍJEL ŠÁLEK DOBRÉ HORKÉ KÁVY, PŘIŠEL PRVNÍ NEČEKANÝ ZÁBĚR ". Dříve jsem si na ryby kupoval ryb. časopisy a vnich byly uveřejňovány povídky čtenářů. A hodně jich používalo obraty s šálkem kávy. Měl jsem z nich pocit, že bez kofínka se kapři chytat nedají. A kdybych chtěl chytit 20 kaprů, tak bych z toho kafe možná koktal. :-))))))) dávám za 2, za 1 dávám pouze článku 2x nevztoupíš do jedné řeky nebo jak se jmenoval.
Cottus - Profil | Čt 3.7.2008 12:59:00
Petr Koch: dle očitých svědků je kocour příliš slaďoučký...:-)))asi jako plavan výše..
načítám...
Novinka Předvlhčená feederová směs
Berkley gumová nástraha Powerbait Cullshad 7,5cm
Rybářské centrum Olomouc
