"Čtení" vody na řece podle zamrzání.

Když jsem se procházel kolem Ohře sledoval jsem jak postupně zamrzá bylo to různé v tišinách i v proudech.Např. stejný proud ,ale někde to zamrzlo dřív a někde později atd.atd.Myslíte , že se dá tohle zimní čtení vody nějak využít i později když se oteplý.Předpokládám , že tam kde jsou stejné proudy a zamrzá to později je větší hloubka a naopak.Sledoval jste to někdo a jaké jsou Vaše zkušenosti?
Autor diskuse: vašek - Profil , 23.1.2004 plavaná - techniky lovu

Fishky - Profil | Pá 19.1.2007 16:00:43

Daniel Kobr: plocha o velikosti zhruba pěsti (kruh o průměru 10-15cm) bublinky pak ve velikosti hrášku.

Daniel Kobr - Profil | Pá 19.1.2007 15:54:46

Fishky:prosím,co to je"pěst hrášku"?Děkuji

Bachy - Profil | Pá 19.1.2007 13:45:17

vašek - Tam kde řeka nejdříve zamrzá se voda na tom místě nejrychleji ochlazuje a znamená to že by se měla na jaře i nejdříve ohřívat. Záleží to ale taky na přístupu slunce. Když to bude pod stromy na jižní straně tak je oteplování dost omezené. Tedy když se později na jaře oteplí, vybral bych místo blízké tomu, které brzy zamrzalo (minimální proudění), ale musí tam svítit slunce co nejdéle. :-) Edit - Kocháč - jsou echoloty se kterýma na vodu nemusíš. :-)

Kocháč - Profil | Pá 19.1.2007 13:26:14

Fishky - ® : otázku jsem použil jako nejbližší tématu, zajímají mě bublinky, terén, síla vody,....

Kocháč - Profil | Pá 19.1.2007 13:24:27

MATIS - ® : s echolotem musíš na vodu a děláš tam bordel

MATIS - Profil | Pá 19.1.2007 13:06:28

A co takhle echolot? Ten precte rychlejs :D

Fishky - Profil | Pá 19.1.2007 13:00:34

Kocháč: pěst hrášku na hladině posouvající se střídavě avšak pravidelně - kapr, nepravidelně či stagnující ale většího rozsahu - kapr, půl či ještě míň pěsti a menší "hrášky ale víc umí i cejn, či karas. Lín rád bublá spíš u břehu, i hodně blízko, rád se zdržuje u závad. Obří oblasti písmene C umí sumec a mám za to že i jiné ryby, třeba tolstolobik (vysvětluju si to přítomností parazitů, kterých se chcou třením o dno zbavit /sumec loví/).
Vyhoupnutí nad hladinu - jen hřbet či část hlavy (umí kapr, tolja či amur) a znamená "sákryš to je nuda" a ryba je ve sloupci. Vyskočení a plácnutí je menší kapr, signalizuje hejno a aktivní rybu. Větší kapr se na hladině jen převalí (mnohdy majestátně), znamená tady jsem a poď si pro mě :o)
Zalovení dravce lze také s celkem slušnou pravděpodobností rozeznat, asi stejně jako jiné zvuky "přírody", stačí naslouchat...
Co se otázky týče, nikdy jsem v praxi nevyužil spojitost mezi ledem a rozmrzlou plochou v průběhu roku - rybu se snažím hledat aktivně a tyto "zóny" mě nezaujaly.

Kocháč - Profil | Pá 19.1.2007 12:28:27

bojlísař :Třeba tady je otázka o čtení vody, není sice úplně o jakékoli vodě, ale třeba se někdo najde, kdo otázku posune dál

Mě by třeba zajímalo Vaše čtení vody při lovu. Jaké bublinky co znamenají, loupnutí, převalení kapra,....

Vlada S. | Po 26.1.2004 10:53:46

Podle naposledy zamrzajícího úseku poznáš kde končí v proudném úseku hloubka. Tlačí se tam k povrchu "teplá" voda odspoda hloubky a zpomaluje zamrzání.

vašek - Profil | Po 26.1.2004 8:09:01

Všem děkuji za rady.Vašek

Martin M. - Profil | Ne 25.1.2004 21:27:46

Treba na NM byva od pritoku i nekolik km dlouhy uzky pruh nezamrzle hladiny.

Miras | Ne 25.1.2004 21:19:25

Na řece je to fuška, měl jsem podobný nápad, ale nakonec to vůbec nemělo žádný efekt. Není tišina jako tišina, a to z důvodu, že i když se na hladině voda nehýbe může tam být poměrně silný spodní proud. Dobrý obrázek se však dá udělat u přítoků, poměrně dobře lze zjistit, kam az do hlavního toku zasahují. Na rybnících lze podobným způsobem zjistit koryto potoka (pokud tam nějaký potok je).

mirmen - Profil | Pá 23.1.2004 12:07:47

vašek: já to nezkouším cílevědomě. Jen na svých oblíbených řekách v létě občas vodu proplavu, probrouzdám, takže vím, jaké je kde dno, točák atd. A když se pak v zimě toulám podle řeky ( ať už s prutem nebo na procházce), tak vidím,kde na hloubce v tišině zamrzlo, kde hlavní proud nese tříšť atd.
K té vodě a zamrzání - proudění, to je fyzika. A překážky ve vodě, změny profilu určitě hladinu a její zamrzání ovlivní. Zrovna tak ji ovlivní třebas přítok vody, pramen na břehu nad hladinou nebo pramen na dně řeky nebo ve břehu písníku, kudy sákne ze země, z podloží voda třebas o 2-5°C teplejší, než je voda v řece nebo kokonce i na stojáku.

vašek - Profil | Pá 23.1.2004 11:56:42

mirmen,Golem:dík oběma doufal jsem , že se ozve někdo kdo to už vyzkoušel a lidí kteří jsou precizní a zkouší všechno možné je tady na MRKu dost a dost , ale třeba to tají a přejí mi ať si na to přijdu sám:))

Golem | Pá 23.1.2004 11:12:39

Vasek: Nejak tak by to mohlo byt :o). Je to jen ale jen uvaha. Jediny dukaz je ta zamrzla hloubka (nejhlubsi usek, o kterym vim, cca 2,5 - 3 m). Jinak je reka v opave celkem melka (teda co mam nastudovany a okoukany).

mirmen - Profil | Pá 23.1.2004 11:12:16

golem.vašek - jasně, změny profilu- rychlejší proud na mělčině

vašek - Profil | Pá 23.1.2004 11:06:36

mirmen:takže si taky myslíš , že by bylo ideální teď v mrazech si okouknout místa příhodná k lovu orientačně a v létě vzít mapku a tyto vytipovaná místa si "prošlápnout".V létě jsem prolezl(loni většinou po čtyřech)asi 1,5 km Ohře a řeknu Ti že je to pěkná fuška a jak si to pořádně nezakreslíš za půl roku víš prd.
Golem: asi je to přesně jak si to napsal mělké proudné úseky nezamrznou hlubší ano (asi se to voda může natlačit pod led).Já jsem ale myslel , že když to budu sledovat denně bude nejprve zamrzat neproudná mělčina , pak (možná i současně)proudná hloubka a neproudná hloubka a proudná mělčina nezamrzne.

Golem | Pá 23.1.2004 10:54:19

Co chodim ted v zime kolem reky v Opave, tak nejvice je zamrzla prave tam, kde je nejvetsi hloubka (to mam zjisteno). rekl bych, ze nejprve zamrzne voda melka, kde je malo proudu a nejpozdeji voda opet melka, kde je velkej proud. Pokud budes mit hluboky usek reky a hned za nim melky usek reky, tak ti zamrzne nejprve hlubokej usek (spodni proud, voda na povrchu se nejrychleji ochladi). Melkej potok ti nemuze nikdy zamrznout na rozdil od hluboky reky.

Jen sem chtel zmatene vysvetlit, ze to neni tak jednoznacny a nemuzes teda jednoznacne podle ledu urcit, jestli tam je hloubka nebo melcina. Lepsi je to, kdyz tam led neni. To aspon poznas, kde reka proudi.

mirmen - Profil | Pá 23.1.2004 7:11:48

Řekl bych, že na přírodních řekách platí při zamrzání to samé, co při unášení listí , nečistot, naplavenin. Krystalky ledu, tříšť, plovou po hladině a nejdříve se usadí tam, kde proud nemá sílu. V tišinách, podél břehů a naplavených stromů, kde se vytvářejí první okrajky, které se drží i převislých větví, trávy apod. Nejdéle zůstane volný ten úsek, kde má řeka(potok) největší sílu, tedy nejhlubší řečiště. Tam také je tvrdé dno, bez naplavenin, když v létě osaháš nohama to dno, tak zjistíš, jak je "umlácené".Takže se dá říct(všeobecně, u parmového či cejnového pásma), že hlubší vodu poznáš.Na jaře si to můžeš ověřit měřením olovnicí. Na řece rád házím jednu nástrahu na místo, které je na rozhraní proudu(čistého dna a místa, kde začíná "jemný" nános) a druhou do proudu.
Ale - nepoznáš na větších hloubkách, kde je dolík!! Na Orlici2 mám místo, kde je asi 300 metrů dlouhý úsek s vyrovnaným tahem vody a hloubkou cca 180 cm, asi ve středu úseku je dolík, kde na pár metrch dna ( 4-5 x 8 m) jde hloubka na 240-250 cm. Nerozpoznám podle zamrzání, že tam dolík je ( olovnice).
Myslím si, že pro základní orientaci ( u kterého břehu je proud a jak široký, je procházka kolem zamrzající vody dobrá, ale stejně to chce měřit anebo si v létě oblíbená místa proplavat a "ošahat" nohou.