O některých je to notoricky známé, kapr x karas, cejn x plotice. Určitě budou i další kombinace. Uvítám teorii i praktické zkušenosti - co jste už kdo chytli. Foto máte?
Matez >> kapr x karas ti vznikne kaprokaras. Vypadá víc jako kapr, poznáš ho krásně už z dálky podle proužku na boku.
Kapr x lín, kapr x tolstolobik atd..... to myslíš vážně? ......
Btw neplodní jsou to neváhej.
Nedudu psát něco co je popsáno níže. Vycházej z toho, že se ty ryby musí taky ve stejnou dobu vytírat. Takže si nějakých nesmyslů vůbec nevšímej :-) Obecně je to nejčastější u kaprovitých ryb. Co se dá vidět relativně často pokud tam je obojí tak kaprokaras, Těm dvěma to jde snad samo :-)
Jestli chceš přesně druhy tak se obrať na odbornou literaturu, kříženci jsou občas opravdu "zajímaví" na rozeznání.
Většina tu zazněla. Pak ještě a to se dělalo běžně i při umělých výtěrech tak maréna/peleď tolstolobik/tolstolobec, oblíbené téma karas obecný/stříbřitý a určitě by se ještě něco našlo.
Z kaprovitých ryb se dá společně skřížit skoro všechno, v přírodě je nejčastější např.: plotice x cejn, cejn x jesen, jesen x tloušť, plotice x jesen, perlín x plotice, podoustev x jesen atd., protože se třou ve stejném období a většinou na stejných místech. Karas x kapr je taková normálka, protože donedávna se vyskytovali v ČR jen jikrnačky karasů stříbřitých a pokud se chtěli rozmnožit, tak museli s kaprem a bohužel s tohodle křížení vzejde vždy karas. Pak se v rybářském hospodářsví zkoušeli a využívali i jiní kříženci jako např.: kapr x lín, bufalo to je kapr x tolstolobik. Pak jsou kříženci lososovitých ryb jako: siven x potočák, duhák x losos. Ještě je poměrně známý kříženec jeseterů = beztěr. Většinou nevytvářejí křížence ryby které mají svůj specifický styl života jako třeba parma a ryby drávé (štika, candát, okoun,...) Jinak hodně kříženců je neživotných ještě než se vykulí z jikry a pokud přežijou, tak jsou neplodní, ale to všechno záleží na přírodě, takže kdoví co plave ve vodě :-)
kerek >> kříženec potočáka a podoustve je blbost, potočák se tře na podzim někdy v říjnu až listopadu a podoustev na jaře v dubnu až květnu, takže pochybuju že by se při výtěru potkali a taky kdyby náhodou tak to bude určitě neživotná forma, protože lososovitá ryba s kaprovitou se prostě přirozeně nevytře...nechci se hádat, nebo prudit, ale tak to je...
Vždy mi zarazí, že i v knihách se bere jako kříženec to, že se vytřou dohromady PO forma potoční s PO forma jezerní. Je to asi jako kdyby u lidí říkali kříženec dítěti od rodiče forma dvoumetrová a rodičky forma jedenapůlmetrová:-).
Při přirozeném rozmnožování ryb dochází někdy ke vzniku mezidruhových kříženců. Nejhojnější a snadno vysvětlitelné je křížení u ryb kaprovitých, neboť jejich četné druhy žijí společensky, ve velkých houfech a jejich doby tření jsou často skoro shodné.
Míšenců různých druhů bílých ryb bylo zjištěno doposud asi 26 ( údaj z r.1956, cituji ze zastaralé publikace, kterou jsme před pár dny koupil ze zajímavosti v antikvariátě). Dle Šimka se v Sečské přehradě hojně vyskytují bastardi cejnů a plotic. Vzácnější jsou kříženci koljušek, okouna říčního a ježdíka.
Bastardů ušlechtilých ryb se nachází v přírodě velice málo. Nejznámější je přirozené oplodňování lososích jiker mlíčím pstruha obecného, což bylo dříve prováděno dosti často uměle.
Míšenci jsou v obou pohlavích jen zřídkakdy plodní.
CHovatelské účely:
-alsaský siven: míšenec sivena alpského a potočního.
-tygr(tygrovitá ryba dle starš.názvosloví):jikry sivena potočního x mlíčí pstruha obecného
-kříženec pstruha duhového a obecného: jikry Pd x mlíčí Po
-další: jikry Pd x mlíčí sivena potočního, jikry pstruha jezerního x mlíčí sivena potočního, jikry pstruha jezerního x mlíčí Po aj.
- zmínka: potomstvo z kapra (sazana) x karasa dává předčí kapra odolností, zejména přio přezimování
tolik z knihy ZÁKLADY NAŠEHO RYBÁŘSTVÍ od Dyka,Podubského a Štědronského ( SZN 1956 )
Slyšel jsem i o křížencích našich lipanů s lipany bajkalskými( či snad sibiřskými?), kteří prý byli před mnoha lety šlechtěni na pár místech v ČR
Osobní zkušenost: kříženec cejna a plotice na Orlici 1, pravděpodobně kříženec podoustve a plotice na témže revíru ( nebyli jsme schopni určit, odhadovali jsme podle tvaru hlavy, ploutví, tlamky atd. , nikdo z nás předtím neviděl), kaprokaras na rameni Dyje pod Bulhary.
já jsem zatím ulovil, plotice/cejn - siven/p.o. - karas/kapr - tloušt/jesen - cejnek/plotice,
jinak je o tom podrobně popsáno v několika ryb. atlasech.
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
