NLibor | Čt 18.9.2003 9:29:59
G.Moolis/Jde přece o PRICIPIÁLNÍ zavedení dvojí míry.Místní org.si musí sami míru upravovat,dle konkrétních podmínek,případně přemnoženou rybu vůbec nehájit.To ale nemá nic společného s otázkou,jestli horní míru OBECNĚ zavést či nikoliv.Velkých ryb jednoznačně ubývá,a to hlavně predátorů,vody jsou "zarybněné"bílou plevelnou rybou,ušlechtilé ryby(scválně neříkám kapři)mají méně potravy,pomaleji rostou,zato leckde je problém chytit ze sto kusů cejna nad 30cm,natož kapra. Určitě se její zavedení nebude líbit majitelům soukromých vod,to je bez diskuse.A hnidopichům stylu Slamáčka.A pánové,kapr sazan je původní říční ryba!!!!,která tady,na rozdíl od duháků,žije od pravěku.Ale i u duháka bych viděl strop 50cm.Každopádně děkuji za názory,vytisknu si to a budem si to číst na rybách.Zdar!
NOtto - Profil | St 17.9.2003 10:17:38
ivo: důvodem hájení byla klesající tendence výkazu parem v úlovcích od konce 90. let. Osobně si ale nemyslím, že parem ubylo, např. v Lužnici patří k nejhojnějším rybám a běžné jsou i kusy kolem 80cm. Ale to hájení je jednoznačně pozitivní.
NG. Moolis - Profil | St 17.9.2003 9:44:48
Ivo: Nezlob se, ale tvůj výběr ryb je docela příznačný. S ekologií a láskou k přírodě nemá nic společného. S parmou a línem souhlasím.
Kapr - řeč o něm byla, kromě citových výlevů o zaslouženém stáří nevidím důvod. Nepůvodní ryba, navíc díky činnosti rybářského svazu roztahaná všude, kam se dalo. Třeba i do lipanových a parmových pásem řeky.
Amur - nepůvodní vysazenec, o jeho devastujících účincích na pobřežní podrosty asi víš i ty. A ty rákosový porosty, to je ekologie, ne pidlovoká ryba z Dálnýho východu.
Sumec - nepůvodní vysazenec, leckde se po vysazení rozmnožil tak, že musela být snížena míra (příklad Berounka). Sežere toho strašně.
Jinak chápu, že na lovu těhto velkých ryb se dá asi nejlépe namastit kapsa (myslím prodejem rybářských potřeb).
Byl bych rád, kdybys mi dokázal obhájit třeba horní míru amura a sumce. O kaprovi se s tebou zřejmě racionálně bavit nedá. Mimochodem v souvislosti s kaprem a sumcem a amurem se prosím nebavme o ochraně životního prostředí. Je to jako hájit králíky v Austrálii
NPan Slamáček | St 17.9.2003 9:09:10
ivo> to vis na severu... jo tam na severu tam oni se dusej a proto zhasinejte at se nedusej :-)))
asi to bude tim a nas ucitel mel pravdu ze kdyz svitime tak ze je vlastne dusime! :-))
NJakub - Profil | St 17.9.2003 7:58:12
No, na Berounce 2 je také hájena celoročně.
Nivo | Út 16.9.2003 23:08:39
Otto: ...ó, moudří jihočechové. Na severu to trochu zamrzlo. Samozřejmě to odnášejí jen a jen ryby.
NOtto - Profil | Po 15.9.2003 12:36:52
ivo: pokud jde o parmu, pak u nás v JČ je celoročně hájena. Naštěstí.
Nmirmen - Profil | Po 15.9.2003 12:27:12
Frk: to by mne taky zajímalo. Docala rád bych věděl, co je v univerzitních knihovnách apod. Obsádka revíru, souvislosti s rostlinami, počtem trdlišť atakdále. Je jasné, že v ekosystému dochází ke změnám. Ani nevím, kdy je generační
ryba pro zachování rodu nejpřínosnější. Zda do cca 70 - 80 % průměrného věku či zda se stoupajícím věkem stoupá množství ( a drží se životaschopnost ) jiker nepřetržitě. Možná má vyšší míra význam spíš pro styl lovu a skupinové zájmy než pro přírodu jako takovou.
NFrk - Profil | Ne 14.9.2003 21:06:10
Co by spůsobilo zavedení horní míry na menších uzavřených nádržích ?
Nmirmen - Profil | Ne 14.9.2003 18:37:12
ivo:to mně je líto, protože nájezdy na rybu s rybařinou jako takovou skoro nic společného nemají.S kamarády většinu parem pouštíme, ponecháváme si 1-2 ročně maximálně ) okolo 60ti ), letos jsem nevzal vodě žádnou.Možná by stálo za úvahu zadat otázku ohledně hájení revíru po vysazení ryb a přizvat jako diskutující i některé hospodáře. Často mám pocit, že by názor odborníka ( ichtyolog, profesionální chovatel ryb, právník, funkcionář svazu apod. ) byl u mnoha probíraných témat ku prospěchu věci. ASám se teď zajímám o to, co obnáší takzvaná Aarhuská úmluva, která zavazuje instituce státu k umožnění přístupu k jednání např. o regulaci toku či úpravách v krajině i zájmová seskupení a spolky
( tedy i rybáře, ornitology atd.). Chybí nám zadržování vody v krajině, muškaři příznivci lovu na malých tocích a ramenech by mohli vyprávět. Mizejí trdliště ryb a lobby spojená s investory "velkých akcí" ( kamenolomy, betonárky, majitelé těžké techniky pro zemní práce , projekční kanceláře aj. ) pokukují po rozinkách na koláči, co ještě zregulovat, přes které politiky na vládní či regionální úrovni své zájmy a finanční očekávání naplnit. Stálo by v úvahu i na mrku otevřít pokec na téma ekologie. Sice by nebyl tolik navštěvován, jako např. techniky lovu, ale podle celé řady příspěvků nejen k této otázce se domnívám, že mnozí rybáři se na krajinu dívají jako na dědictví po předcích.
Nivo | Ne 14.9.2003 7:26:37
mirmen: naprostý souhlas je s výjímkou parmy.Jenže to je asi ovlivněno tím,že v Ústí n.L. denně projíždím kolem zátoky Labe, kde se parmy dost hojně zdržují a kde jsou taky "dost hojně" masakrovány.To vše se děje paradoxně pod okny KRS.Připouští,je to trochu osobní.
Nmirmen - Profil | So 13.9.2003 12:14:17
ivo: nemám nic proti velkým rybám, pravda je, že raději lovím na menším vodách, kde stovky metrů široko daleko rybáře nepotkám. Kapr mi nijak zvlášť nevadí, toleruju ho, ale na některé vody je jednostranně preferováno vysazování atd. U parmy horní míru nepovažuju za potřebnou, většina je stejně chytána do 60 - 65 cm a pouštěna, nemyslím si, že by mělo zavedení horní míry u parmy význam. U sunce možná místně, na krátké zkušební období ( cca 5 - 8 let ) a za důkladného sledování obsádky např. ve spolupráci s výzkumákem apod. Lín je pod velkým tlakem predátorů, tam vše, co přispěje ke zvýšení jeho výskytu na revíru bude prospěšné. Není to ale jen o míře, také o úkrytech, trdlištích. Amur - možná místy. Nevytírá se ( sporadicky prý zaznamenány přirozené výtěry, bližšího nic nevím),
nechť se to na několika revírech v ČR třebas na 5 let vyzkouší a sleduje, vč. dopadu na rostlinná společenstva ve vodě. Společenstva, která jsou důležitým úkrytem pro potěr a ryby, která jsou trdlišti, potravou pro vývojová stádia hmyzu atd.
Přestože amur je ušlechtilou rybou, krásnou a bojovnou, myslím, že opatrnost je na místě.Určitě vyšší spodní míry by přispěly k většímu počtu regenerace schopných ryb v revíru,zkvalitnění obsádky a následně i zvýšení počtu dravců, kteří jsou rok od roku pod větším tlakem.
NHonza | So 13.9.2003 11:08:07
Pan Slamacek: http://www.magazlin.cz/pes/ - mate v Tescu potrebne suroviny?
Nivo | So 13.9.2003 7:07:10
Mirmen: u kapra, lína, amura sumce a parmy. Pochopitelně s tebou souhlasím v tom, že jednotlivé horní hranice nemohou být striktní pro všechny revíry.Já osobně nemám taky soukromé kaprodromy v lásce, ale uznej sám, že máš určitě větší radost s větší ulovené ryby. To slovo "větší" má samozřejmě vždy jiný význam. Pokud ulovíš na menší říčce kapra např. 60 cm, pak je to kus hodný obdivu, ovšem pokud podebereš "šedesátníka" např. na Labi, tak tato délková kategorie zde patří k průměru, což samozřejmě nesniuje "půvab" této ryby.Víš, ono by to chtělo se nad tím trochu víc zamyslet a navíc by to představovalo spoustu práce pro jednotlivé svazové funkcionáře, tudíž varianta smetení ze stolu je asi jednodušší.Ale jak říkám-pominu-li obtížnost zavedení horní hranice a budu-li navivně věřit v dodržování tohoto ustanovení, tak by výsledný efekt zajistil řekněme "stabilnější" partu trofejních ryb v revírů.A teď ruku na srdce- vadili by ti ty velké ryby (ať již jakéhokoli druhu)?
Nmirmen - Profil | So 13.9.2003 0:32:30
ivo: u kterých a proč?
Nmirmen - Profil | Pá 12.9.2003 23:56:00
Úhoř ne, štika ne ( spodní míra 55, případně 60 cm ), candát ne ( spodní míra 45, případně 50 cm ), lín ano(vyšší spodní, 30 cm, horní 45 cm),tloušť ne ( vyšší spodní, od 30 cm), cejn ne, sumec ne, pstruh ne, lipan ne, podoustev ne, parma ( nižší spodní, od 50ti výš ), bolen ne, okoun bez míry, amur ne, tolstolobik ne, karas bez míry, jelec jesen chráněn, mník - ochrana místní dle znalosti poměrů,
k a p r spodní míra 42 cm, horní dle úvahy MO
v žádném případě neurčovat míry shora na základě zájmů skupin a propagátorů stylů lovu, vždy s ohledem na místní podmínky. Akvária stylu šoubyznys ať si stanoví vlastní pravidlů hry.
Každého věc, kam za rybami a stylem chytání pojede, zda na soukromou vodu za x-kilovými zážitky či na malou říčku za "méněcennou" rybou.
Nevidím důvod, proč by horní míra měla platit všude, přičemž nebude brán ohled na obsádku revíru, kam se kapr často ani nehodí.
Nivo | Pá 12.9.2003 19:55:43
Osobně bych byl pro zavedení horní hranice u některých ryb a věřím, že by to nikomu a ničemu neublížilo, spíš naopak. Jenže všechny tyto názory (ať již pro či proti) zůstanou pouze na těchto stránkách a bohužel stejně vše zůstane ve stávajících kolejích.Nicméně je to alespoň otázka s rekordním zájmem.
Ndoskok | Pá 12.9.2003 13:04:54
Někdo osvícený by měl říct: Už dost!!! A stáhnout otázku ze serveru. Začíná to tu zapáchat.
NLibor | Pá 12.9.2003 11:58:29
Slamáčku,ty hovadiny a tvůj pravopis jdou k sobě.
Nbrach - Profil | Pá 12.9.2003 6:22:51
Proti gustu šádný dišputát....
načítám...
www.chytil.cz
