Ptačí zob

Ahoj koupil jsem si ptačí zob (směs pro andulky) a po otevření jsem zjistil že tam jsou i ňáký grabulky ve kterých je jod a vápník...Známej mi říkal ať na to rači nechytám abych to tam neotrávil.Co si o tom myslíte vy?ps:Jako přísada do pelet.Vůbec by mi nevadily recepty.DĚKUJI
Autor diskuse: ladiscek - Profil , 25.4.2007 kaprařina - nástrahy, návnady

ladiscek - Profil | Čt 26.4.2007 21:43:03

kosáku já osobně věčí část namelu (trochu hruběji) a čtvrtinu namáčim pře noc nebo 20min vařim

Kosák - Profil | Čt 26.4.2007 17:58:59

A chci se zeptat, nechavate to proso namacet nejakou dobu ci varit nez ho date do krmeni??? Nebo rovnou suche, tak jak ho koupite??? Diky

flyman - Profil | Čt 26.4.2007 15:49:35

Google nepožívám. Pouze jsem to zkopíroval myší z encyklopedií na seznamu a to není trestný. Nikomu jsem nepřednášel, ale chtěl jsem, aby si mohl kdokoliv vzít z té zprávy cokoliv. Někdo mě napadl, že jsem tele. A že s otázkou to nemá co dělat. Myslím, že to tazatel vzal jako přínos,a zjistil, co je VÁPNÍK a JOD za prvky, čehož se dotazoval. To, žes to nepochopil ty beru jako samožřejmost, protože nosíš červený lodičky s flitry.... a musíš se ve třiadvaceti nebo čtyřiadvaceti stále učit. Taky by mi z toho hrabalo :-)

Vendelín (MB) - Profil | Čt 26.4.2007 13:45:48

Pane basniku a profesore v jedne osobe: Kdyz uz se snazim ostatnim okazale ukazovat, jak umim pouzivat terminy typu: exotermni, krystalicke, slabe kyseliny, halogenidy, silna oxidacni cinidla, snazis se upoutat pozornost zarazeni prvku do skupin.... Primo z patra hazis data jako bod varu, teplota, tani, rok ciste separace, hustoty atd........a pak napises, ze kapr zere vapnik......je to jako , kdyby sis k cernemu obleku vzal cervene lodicky s flitry...

No umis alespon cist, psat a pouzivat google, i to je veskrze pozitivni :-). Dle tve typu tvych odpovedi bych rekl, ze jsi ekonom, nebo konzultant :-) Tahle diskuze je zcela out off topic, tak toho nechame. Ladisku pak to smaz. BTW: Jod je opravdu jedovaty....

flyman - Profil | Čt 26.4.2007 7:46:31

Básník tím chtěl říci, že vápník a jod je pro rybu stejně podstatný jako pro člověka. Kdyby byl jod jedovatý, nepoužíval by se jako antiseptikum pro ryby pod názvy septokarp nebo pro lidi jako jodisol. Je obsažen také v septonexu. Takováto složka nemůže stejně jako vápník nikomu a ničemu ublížit, když je podávána ve správném množství. Nadbytek jodu může mít za následek např. snížení schopnosti trávit potravu z důvodu, že likviduje bakterie obsažené ve střevech. Proto je nutné příjímat takové množství jodu, jaké může organismus přijmout. U vápníku toto neplatí, páč organismus umí tuto složku vyloučit. Neznamená to ale, že se organismus nemůže převápnit. Nějaké dotazy?

flyman - Profil | Čt 26.4.2007 7:33:23

Jelikož pane chytrý ryba např kapr nasává krmení ze dna, kde je obsažen v drobných částečkách písku také vápenec, dostává ryba s krmením do útrob i vápník.

Vendelín (MB) - Profil | Čt 26.4.2007 7:29:18

Ladiscek: Copak ja vim, jak velke mas doma andulky? :-)

Flyman: Tak mi prosim rekni, co jsi tim textem chtel rict? Vykopiroval jsi kus definice chemickych prvku, ktera prakticky nema co do cineni s touhle otazkou. Dokonce pochybuji, ze vubec rozumis tomu co jsi tu vlozil....ale to je mino diskuzi. Jen tak pro informaci, kdyz uz jsi vazny profesor, muzes mi rict jak ryba zere VAPNIK ze dna ???

Btw: Landisek: I do komercnich smesi se tyhle mineraly bezne pridavaji, dle nekterych vyrobcu to ma velky vliv na dlouhodobou uspesnost.......zda je to pravda...kdo vi.

flyman - Profil | Čt 26.4.2007 7:16:27

Milan B. Jsi normální? Asi ne. Zalez mezi mouchy.

ladiscek - Profil | St 25.4.2007 21:46:04

jo a milane b. já chytam kapry 100krát těžší než andulky:-)))))

ladiscek - Profil | St 25.4.2007 21:43:13

ja měl depku jen z toho známýho...a ňákej ten receptek na pelety by nebyl?

macin - Profil | St 25.4.2007 21:04:11

TORARYK - ® : z toho se dělají i koule:)

TORARYK - Profil | St 25.4.2007 20:44:56

ale tímto se jen vnadí ne?

Muco - Profil | St 25.4.2007 20:36:38

Kludne to použi,vúbec nič sa nestane.Rybe to len prospeje.

Milan B. (MB) - Profil | St 25.4.2007 15:35:04

BobPaar: Ne profesor chemie tezko, spis jen tele co se naucilo pouzivat Ctrl+C a Crtl+V. To co tu napsal je vytazek pravdepodobne z wikipedie....navic to nema prakticky z otazkou co dela. Nebo si flymane myslis ze ty prvky jsou v tech granulich v cistem stavu :-)?
Landisek: Kdyz to nezabije andulku, myslis ze to otravi kapra, co je 10x tezsi? Jsou to jenom mineraly, navic ty latky jsou v tech granulich prakticky ve stopovem mnozstvi.

BobPaar - Profil | St 25.4.2007 14:01:13

flyman, ty si profesor chemie?

flyman - Profil | St 25.4.2007 7:46:41

Jod a vápník jsou obecně prospěšné prvky. Stejně jako člověku. Navíc ryba přijímá vápník téměř pořád při zbírání ze dna.

Recept ti žádnej nedám, páč nejsi registrovanej a nevím, kdo jsi.

jód, řečtina], iodium, jód, I, chemický prvek VII.A skupiny periodické soustavy, halogen, protonové číslo 53, relativní atomová hmotnost 126,9045, teplota tání je 113,7°C, teplota varu 184,4°C, hustota 4930 kg/m3. Iod byl objeven v roce 1811. Je to šedočerná kovově lesklá krystalická látka. Za atmosférického tlaku sublimuje, aniž by tál. V přírodě se nachází jako jodid v solankách, ve formě jodičnanu například v ložiskách chilského ledku, v mořské vodě (jako jodid), v mořských živočiších a rostlinách. Výroba jodu je založena buď na oxidaci jodidu, nebo na redukci jodičnanu na jodid a následující oxidaci na elementární jod. Používá se například v chemii a pro své antiseptické účinky v lékařství. Jeho páry jsou fialové, jedovaté. V lidském organismu se jod z větší části vychytává štítnou žlázou, kde se využívá k syntéze jejích hormonů. Ve sloučeninách má jod oxidační číslo -I, I, III, V, VII. Významnými sloučeninami jodu jsou například: oxid jodičný I2O5, bílý prášek, jediná exotermní sloučenina halogenu s kyslíkem, kyselina jodičná HIO3, bílá krystalická látka, kyselina jodistá HIO4 je slabá kyselina, silné oxidační činidlo.

calcium, kalcium, Ca, chemický prvek II.A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 20, relativní atomová hmotnost 40,078. Je to šedobílý, lesklý, měkký kov. Vápník má teplotu tání 845 °C, teplotu varu 1482 °C, byl objeven roku 1808. Chemicky velmi aktivní prvek. Má silně elektropozitivní charakter. Bezbarvý plamen se vápníkem barví cihlově červeně. Zapálený vápník shoří na vzduchu nebo v atmosféře kyslíku na oxid vápenatý CaO. Zahříváním v proudu dusíku přechází v nitrid vápníku. S vodou reaguje za obyčejné teploty velmi pomalu za vzniku hydroxidu a uvolňování vodíku. V kapalném amoniaku se rozpouští na amoniakát. V přírodě je ve formě sloučenin značně rozšířen, například ve vápenci, dolomitu, sádrovci; je obsažen též v mořské vodě. Vápník je důležitý biogenní prvek. Nejvíce je zastoupený v živočišných organismech. Tělo dospělého muže o hmotnosti 70 kg obsahuje okolo 1200 g vápníku, nejvíce v kostech (99 %). Malé množství ionizovaného vápníku v tělesných tekutinách je důležité pro srážení krve, pro normální dráždivost srdce, svalů a nervů a pro propustnost membrán. Připravuje se elektrolýzou roztaveného chloridu vápenatého. Používá se například jako složka některých slitin. Ve sloučeninách má oxidační číslo II, vyskytuje se výlučně ve formě bezbarvých kationtů Ca2+. Většina sloučenin je ve vodě dobře rozpustná (málo jen uhličitan CaCO3, síran CaSO4, fosforečnan, fluorid a šťavelan vápenatý). Dalšími rozšířenými sloučeninami jsou například chlorid, hydroxid, oxid vápenatý.