smysl?

Ahoj kolegové. Celou naší vesnicí protéká potok cca 2-3 m široký s mnoha splávky. Není to revír kde je lov povolen. Pod každým splávkem se zabydlelo po vybudování kanalizace pár krásných potočáků. Byly tam i krásní kousci kolem 35+ cm ale aji malí drobečci kolem 10 cm. větší. Včera při cestě z hokny sem měl velice "příjemný" zážitek. Potokem procházela parta "rybářo" z MO která má tento tok nastarosti a pstruhy vybírala pomocí el. proudu. Prej že budou nasazovat 20 000 kusů malích pstruhů a že by jim to ti naši krasavci požrali,... Se zarybňováním souhlasím, ale nemělo by se spíše zarybňovat úseky kde ryba není, než vybrat potok kde se pstruhům dobře daří? Kolega rybář který se na odlovu podílel mě na mou poznámku o možnosti přirozeného výtěru potočáka v potoce řekl že tomu hovno rozumím a že se semnou o tom nebude bavit,... Když jsem mu řekl že sem taky rybář - ikdyž při pohledu na ně sem se za to trochu až styděl -tak na mě spustil že mě přezkouší z mých znalostí a ať mu dám jméno,... a že pokud bude chtít tak mě dá takovou otázku že zkoušku neudělám a budu bez papírů,.. KLASIKA:-) BUBUBU. Moje otázka, má tohle všecko smysl? Je možný přirozený výtěr potožáka v takových vodách?
Autor diskuse: Bezďa - Profil , 7.10.2007 všeobecné - RŘ, MO, svazy

Cottus - Profil | Ne 18.11.2007 12:11:21

Pvl: žádáte tedy o výjimky pro ZCHD(rak,vranka aj.)??
je to z extrému do extrému....tak nevím, zda CHKO Bílé Karpaty je výjimkou?

Pvl - Profil | Pá 16.11.2007 14:16:06

Cottus - ® Já mám zkušenosti se slovov. v CHKO

MRKnato - Profil | Pá 16.11.2007 14:13:16

Cottus : ty si vážně myslíš, že ti zde někdo bude dávat rady? Když nepomůže Přemek Podlaha , nebo Drozda, tak už vážně nevím kdo?

Cottus - Profil | Pá 16.11.2007 10:16:47

Bezďa: ale neboj...oni ti okouni přežijí a stáhnou se postupně dolů po toku,kde budou jako v bavlnce.....(až na ty štiky,candáty a trojháčky)!

K tématu: Má tady někdo praktické zkušenosti s vysazováním(resp.slovováním )Po v CHKO???

Bezďa - Profil | Út 13.11.2007 6:15:55

Borci, já osobně taky okouna mám rád. Je to jedna z nejkrásnějších ryb které se u nás dají potkat. Ale jde o to že je jich na tom potůčku škoda. Je jich tam hodně a asi jich dost zimu nepřežije. To mě mrzí. Holt je to pro některé "rybáře" plevel a nestojí za to ho asi přesazovat někam jinam kde by se měl okoun dobře.

Cottus - Profil | Po 12.11.2007 21:30:07

drozďák. okoun je oproti potočákovi velmi plodná ryba....ale na pstruhovce bych se jej nebál....nech si roztahuje skřele ...jak chce...
Je tam, kde múže být...

stejné je to i s ostatními druhy ryb...pouze člověk chce neustále něco znásilňovat!

drozďák - Profil | Po 12.11.2007 19:59:51

MRKnato: jasně, já osobně bych okouna okamžitě vyškrtnul ze seznamu škodlivých ryb na pstruhové vodě, z potoka udělal okouní chyť a pusť.
A protože je to málo plodná ryba, něco bych i přisadil.

Nejlépe na konci pstruhové sezony...

Děkujeme Pyzdě za velmi fundovaný příspěvek.

Cottus - Profil | Po 12.11.2007 13:19:00

MRKnato: takto se bohužel u nás "hospodaří" v rezervaci i jejím ochranném pásmu.....(vranky nepreferuji, klidně mohou být i střevle...)

MRKnato - Profil | Po 12.11.2007 12:19:00

Bezďa : sterilita není asi to nejlepší řešení. To, že si někdo vymyslel rybí pásma, dle mě neznamená likvinaci všech odlišných druhů ryb, např. v cejnovém pásmu a ponechání pouze cejna. Obdobně jako sumec v cejnovém pásmu, tak i okoun v pstruhovém pásmu svojí přirozenou existecí obohacují i problematizují život ve vodě. Proč na P vodách tolerovat pouze vranku, čím si to zaloužila? Tím, že je chudák placatá, fotogenická a je prapodivnou filmovou hvězdou?

Cottus : Když je násada zdravá a výkon ryb. práva pojímáme i jako hospodaření a chov, tak proč ne i z jiného povodí, úmoří? Situace by asi byla jiná, pokud by se takto "hospodařilo" v rezervaci a jejím ochraném pásmu....

Bezďa - Profil | Po 12.11.2007 11:49:15

Tak našemu potůčku byla dána další rána. Proti produ potoka je v lese nádhernej rybník. nastarosti ho mají myslivci. Rybník byl minulý týden vypuštěn. Proč tomu tak bylo nevím a ani to není důležitý. Včera jsem se byl podívat kousek pod rybníkem co uteklo lovcům do potoka. Potok je plnej okounů. jejich velikost se pohybuje od prcků okolo 2 cm, až po krasavce okolo 20 cm. Pár se nám jich podařilo odchytit, ale ne všecko. Tak těď bude pstruhovej potok v lese který protíká vesnicí a ústí dořeky - pstruhovédo revíru - plnej okounů. Až zaprší a okyši naberou směr řeka. to Bude sranda :-(

Cottus - Profil | Po 22.10.2007 21:29:22

Tak týden nikdo nic....takže plný souhlas...!!!
Příští týden mám první správní řízení....takže: Žádné přemísťování násad z povodí do povodí..!!!!!
Kdo s tím nesouhlasí, ať se ozve,,........

Cottus - Profil | Út 16.10.2007 12:02:15

Bačus: pokud to , co jsi popsal níže provedeš v rámci jednoho toku....pak jo!
Horší pokud slovíš generačku v povodí Odry, plůdek vyroste na Po2 v povodí Váhu ....a násada Po2 je přemístněna do povodí Moravy...

A nejsou to žádné keci , ale praktická situace v toku Drietomica, a výsledek...??,za dvacet let Po na 20%....

Salmo1 - Profil | Út 16.10.2007 11:51:10

Bačus-Krátká pamět'? Už jsem ti o tom psal i jak to doopravdy je.
I o těch kecech,prdech,bed'arech ten článek je,někdy ale nestačí si ho přečíst jednou a letmo.

Bačus - Profil | Út 16.10.2007 7:15:54

to salmo: kdybych neznal trošku situaci u vás v brodě tak bych ti ty keci o přrozeným výtěru a místních liniích žral, ale od těch, kteří chovaj na haratině Kolowrata a prodávaj ho za plůdek obecňáka to fakt neberu. Jestli se na tom nepodílíš tak sorry.
Nejsem genetickej inženýr,ale myslím si, že když vytřu teď na podzim normální divoký ryby a na jaře vysadím plůdek od těchto ryb do potoka a dva až tři roky na ně nechám působit přírodu tak mi vysvětlete jak jsem proboha živýho manipuloval s genetickým kódem? Myslím si, že jen potlačím ty ztráty, který jsou u přirozenýho výtěru( oplodnění, splach jiker atd) jinak u vše ostatní proběhne přírodně.
Takže pánové vše ostatní sjou jen keci, prdy, beďary.

Salmo1 - Profil | Út 16.10.2007 1:23:14

Cottus-Rád,nerad neřeším.Ale znám pár fajn chlapů myslivců.A mají to v hlavě docela srovnaný.
K tomu odkazu od JKL.Psal jsem,že necháváme jarní výtěr v potoce.To není proto,že jsme líní ho někam dát atp.Je to proto,že tam k nějaké selekci prostě dojít musí.Ty kladné vlastnosti pro druh se musí posilovat a pokud možno"přirozenou cestou"Přežijí ty ryby,které to ponesou dál.Že na tom něco tratíme(kus)je jasné,otázkou je co vlastně je víc a lepší.
Všechny tyhle hokuspokusy příroda dokázala eliminovat,pokud fungoval a podporoval se přirozený výtěr v dostatečné míře.Píšu to znova a stojím si zatím.Vysazování ryb do P vody,kde funguje kvalitní samovýtěr je jako plivnutí do vody.Dneska se na nějaký samovýtěr doslova kašle,ochrana trdlišt' není žádná.Dokonce ani 90% rybářů nemá ponětí,kde se u nich ryba tře.Chytání a umožnění chytání ryb,které jsou ve tření a je skoro jedno,že se jedná o CaR je záležitost,kterou neodpustím vedení ČRS.To je prostě normální prasečina,která nese svoje neovoce.
Budu reagovat na ty brambory.Že jsou také nepůvodní a jak nám chutnaj atp.To je pravda,ale pánové zkuste nezorat,nepohnojit,nezasadit,nezahrnout,nenařádkovat,neokopat,chem.nepostříkat,neposekat natě a na podzim uvidíte co tam budete mít.

Cottus - Profil | Po 15.10.2007 22:10:51

Salmo1: ten příměr s myslivostí mě nepřipadá vůbec zcestný (a to je nemám rád).....
Chovný kus. lovný kus, sanitární odstřel(odlov) to v porovnání s rybařinou (čím větší tím lepší a chutnější)....???????
Že by ti zelení magoři se zbraní byli o kus dál než mírumilovní rybáři...????

JKL - Profil | Po 15.10.2007 19:56:35

Salmo1 : Jojo, Lysenko, Lepešínská ...... poručíme větru, dešti... a my si nedáme a nedáme pokoj. Stejně to vypadá, že příroda už nás vyhodnotila jako škodlivý a přemnožený druh. Ona to umí. A taky si umí poradit. Pánaboha už musí ty naše vylomeniny dost vytáčet.

Salmo1 - Profil | Po 15.10.2007 19:19:54

JKL-Tu myslivost jsem dával pro možnost lepších představ.Dlouho mi to vrtalo hlavou.Byla spousta otázek a odpovědi moc prapodivné.Pak z toho vylezlo o šlechtěncích a šlechtitelech.Pánbůh hold na tom má dobrou sichrhajsku a pečení holubi hned tak létat nebudou.

JKL - Profil | Po 15.10.2007 18:29:16

Salmo1: Nejen drobná zvěř - problémy s odchovem ohrožených druhů kdekoli ve světě jsou notoricky známé - a je jedno jde li o žabku zvící pětikoruny nebo nosorožce bílého. Dovolil bych si vyslovit názor, že druh, jež se v zajetí hojně rozmnožuje stal se domestikovaným a naopak - znakem domestikace druhu je bezproblémové množení. :-) Nicméně tento fakt - pokles množení v násilně změněných podmínkách lze vysvětlit i samoochranou genofondu druhu. Příroda se prostě brání. Občas (čast) mám neodbytný pocit, že genetické inženýrství je parketa, které bychom se měli s respektem vyhýbat.

Salmo1 - Profil | Po 15.10.2007 16:00:45

JKL,Cottus-To je přece stará známá věc.Vždy je něco za něco.Platí to v celém vesmíru,tak nechápu proč někdo nechápe,že to platí v ČR i u ČRS.
Proto jsem tady poukazoval na chov drobné zvěře u myslivců,tam to platí zrovna tak.

Cottus - Profil | Po 15.10.2007 12:58:48

JKL: a co tady pořád "meleme" dokola...???:-)))
Marné je upozorňování laických i profesionálních (T.Randák) odborníků v této problematice......
Tržní mechanismus v netržním(monopolním) postavení bude těžko fungovat....
Stejně jako popření základních instinktů u lososovitých!
...leda, že by z toho přirozeného šlo něco ekonomicky zhodnotit...ale to většinou v přírodě nefunguje!

Bezďa - Profil | Po 15.10.2007 11:58:41

Cottus: tak to tvou práci opravdu obdivuju a oceňuju. Bylo to moc hezký podívat se do světa pod hladinou a na život ve vodě z blízka. Fakt dobrá práce. Co se blseků týče chápu že to bylo pro dramatyčnost, ale bylo to trošku moc. no ale ne všecko se vždy podaří. Ale jinak opravdu gratuluju k dobré práci.

Cottus - Profil | Po 15.10.2007 11:20:31

Bezďa: Dík, byla to tříletá piplavá práce s mnoha nezdary i překvapeními....před sestříháním to byla neskutečná kvanta filmového materiálu (úspěšnost tak 0,5%..mnohé věci vznikaly za pochodu , prakticky do hotového filmu zasáhl elektroodlov - přestože jsme se snažili tuto hrozbu pro danou lokalitu předem eliminovat i za cenu intervencí na MŽP, tak hlad obhospodařujících byl větší...(uloveno 45 ks PO2-3, zničeno mnohé...)
Fialové blesky vznikly technickou a dramaturgickou cestou, ale pro znázornění se musí občas i něco podbarvit...!!! :-)
Ricci: to jsem rád.(ještě hraji, a možná dojedu..):-))

Ricci - Profil | Po 15.10.2007 7:45:26

Cottus: hrozil jsem ti snad někdy nějakým napadením? Mám pocit, že ne. Možná jsi to zle pochopil z názoru jednoho myslitele. Nejsem lojza abych se s tebou špinil a dělal tak z tebe ještě většího mučedníka..

Bezďa - Profil | Po 15.10.2007 6:41:55

ještě že na nášem potoku nemáme ještě kormorána. to by bylo možná horší než prta rybářů s agregátem.
Cottus: tak sem se v sobotu díval na Prapodivný svět a moc se mě to líbilo. Krásná práce. Jak dlouho se to natáčelo? Kolik hodin bylo natočeného materiálu před sestříháním? PS: s těma fialovejma bleskama ste to fakt trochu přehnali, ale jenak super.

Cottus - Profil | Ne 14.10.2007 9:39:29

Ono to nebude snad ani o zařazení jednotlivých predátorů do stupně ochrany(ZCHD), ale spíš o praktickém konání...
Volavka popelavá například žádnou určenou zvláštní ochranu nemá, přesto je mnohde glorifikována jako chráněný druh.....
Zkostnatělost úředních pracovníků ochrany přírody pak dává šanci k protisměrnému nevyvážení lokálních společenstev a následné hrubé likvidaci základních živočišných druhů - ke kterým v horních pásmech například Po a Li určitě patří.

Salmo1 - Profil | So 13.10.2007 23:06:54

MARTIN PLZEN -Důležitost ostatních ryb v ekosystému je jasná.Pokud ale Mp vody zamrznou tak se kormorán vrhne na pstruhovky a pokud je pstruhovka pstruhovkou tak tam těch plotic, tloušt'ů a ouklejí moc nenajdeš.
Po náletu hejna 150 kormoránů je za týden na P vodě vymalováno.K té velikosti lovených ryb jenom toto.Kormorán v zimním období může lovit denně v řádu minut tzn.má šanci tak na dvě ryby při spotřebě 500g/den to znamená 2*250g.Ono více záleží kdo výzkum dělá a podle toho jsou i případné výsledky.

MARTIN PLZEN - Profil | So 13.10.2007 22:30:47

No to ze kormoran dela hodne spatneho je asi kazdemu jasne...o tom se nebudu vubec dohadovat. Ale spis mi jde o to ze i pres to ze pruzkum probehnul v kraji pstruhovych vod a velkeho vyskytu lososovitych ryb a lipana tak v podilu potravy kormorana tyto druhy ryb jsou zastoupeny jen velice malo. A rgumenty o tom ze uz ty vody jsou znicene mi prijdou jako liche. Spis se ukazuje dulezitost ostatnich druhu ryb v ekosystemu ..napr. plotic , tloustu , oukleji ..atd.

Salmo1 - Profil | So 13.10.2007 21:43:45

Vážené dámy, vážení pánové, jedním z problémů dnešního světa je stále se snižující biologická rozmanitost, tj. ubývání živočišných a rostlinných druhů. Náš právní řád vymezuje ohrožené druhy živočichů i jako zvláště chráněné a vytváří podmínky pro jejich přirozený vývoj. Problém ochrana však přináší i negativní důsledky, protože někteří zvláště chránění živočichové působí škody. Mám na mysli živočichy, uvedené v § 3 zákona 115/2000 Sb., a to bobra evropského, vydru říční, kormorána velkého, losa evropského, medvěda hnědého, rysa ostrovida a vlka. Z těchto živočichů se stavy kormorána velikého podle názoru veřejnosti jeví jako nepřiměřeně velké co do množství. Hradí se pouze škody, způsobené na rybách v období od 1. dubna do 15. července. U kormorána velkého bude nutné, aby Ministerstvo životního prostředí sjednotilo přístup orgánů ochrany přírody s ohledem na možnou regulaci počtu v jednotlivých a konkrétních lokalitách. Mám na mysli zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb.
Předcházet nebo minimalizovat škody, které vybraní živočichové způsobí, nelze snížením jejich počtů, většinou se jedná o malé počty, které v přírodě máme. Je nutné přijmout takové opatření, aby v souvislosti se způsobenou škodou nebylo voláno po likvidaci těchto živočichů.

MARTIN PLZEN - Profil | So 13.10.2007 21:21:58

kakr ,Salmo1 : A nemate taky nejake ofic. pruzkum k dispozici ? Zajima me to .. Dekuji predem

kakr - Profil | So 13.10.2007 20:57:56

Martin Plzen:
neznám problematiku Vltavy, trochu mě zaráží proč na P Vltavu kormoš nalétl,výsledky výzkumu spíše odpovídají,že hodoval na MP vodě.
Pro osvěžení paměti: denní záchytná dávka kormoše je 40dkg. Kolik toho ještě poštípe s následným úhynem se odhaduje na podobné číslo.
Velmi dobře znám problematiku druhotné P vody Dyje 14 pod Vranovskou přehradou. Kormoši při zámrzu Novomlýnských nádrží tuto nezamrzající spižírnu objevili a tak si tam létají nacpat panděra. Mend.univer. spolu s MRS a národním parkem Podyjí tam provádí každoroční výzkum ve vybraných lokalitách. A výsledky jsou tristní, jsou úseky, kde se pomocí agregátu uloví skutečně jen pár kousků nad 35cm, ostatní je sežráno kormoši. Kromě obecného poklesu úlovku PO ,mají kormoši společně s norky velké "zásluhy" o množství losos. ryb na této extrémě úživné vodě. Jediné, čemu se tam neobyčejně daří jsou vranky (nic proti Cottusovi), to znamená nedostatek větších PO. Míra PO na D14 je 30cm, lipana 35cm. Podle mě zvýšení míry nic neřeší. Pokud součastně nebude řešena problematika kormoše. A to je v nedohlednu. Stávající opatření (záplašný odstřel) jsou k smíchu, nebo spíše k pláči.

Salmo1 - Profil | So 13.10.2007 19:59:25

MARTIN PLZEN -Průzkum tam ovšem proběhl až v době kdy tyto revíry už kormorán zdevastoval.Proto i podíl losos.ryb ve vývržcích je menší.A nejde jenom oto co kormorán sežere,ale i oto co poraní a následně uhyne.To ve vývržcích zrovna tak nebude.

MARTIN PLZEN - Profil | So 13.10.2007 19:49:16

Jo jeste jsem zapomel napsat ze pruzkum probihal na revirech : Vltava 27P, 28P a Vltava 29MP,

MARTIN PLZEN - Profil | So 13.10.2007 19:45:25

Co tomu rikate?? Mne zrovna tento tyden rikal jeden cinovnik CRS ze nema smysl zvysovat miru Po a Li a zavadet useky chyt a pust protoze to stejne sezere kormoran... !! A kdyz jsem argumentoval tim ze po zavedeni zmen se behem 2-3 let velikost ryb zvysi a kormik je tudis nesezere....odbyl me tim ze dosiroka roztahl ruce a rekl ::kormoran veme i takovou rybu !!

MARTIN PLZEN - Profil | So 13.10.2007 19:37:42

Hydrobiologický ústav AV ČR:::: Ze sesbíraných potravních zbytků kormorána velkého (vývržky, vyvržené natrávené ryby,
kosti) bylo determinováno celkem 389 ryb 14 druhů a šesti čeledí. Z tohoto množství tvořily
68,6% ryby kaprovité (Cyprinidae), 28,8% ryby okounovité (Percidae), 1% ryby vrankovité
(Cottidae), 0,8% ryby lososovité (Salmonidae), 0,5% ryby štikovité (Esocidae) a 0,3% ryby
lipanovité (Thymallidae). Bylo nalezeno 132 plotic obecných, 99 jelců tloušťů, 96 okounů
říčních, 25 ouklejí obecných, 14 ježdíků obecných, 5 cejnů velkých, 4 jelci proudníci, 4
vranky obecné, dvě štiky obecné, dva candáti obecní, jeden cejnek malý, jeden kapr obecný,
jeden lipan podhorní a tři pstruzi sp. (redličné kosti - praevomer se nedochovaly, proto nelze
determinaci provést přesněji a spolehlivě určit zda šlo o pstruhy potoční, pstruhy duhové či
dokonce siveny americké), viz tab. 1 a obr. 4.
Největší kormorány ulovenou rybou na Vltavě ve Vyšším Brodu byl candát obecný o délce 41
cm. Dalších sedm ryb, pět jelců tloušťů, dva okouni říční a jeden cejn velký, bylo delších než
30 cm. Nejtěžší kormorány ulovenou rybou byl okoun říční o váze 734 g. Z dominujících
druhů ryb se v úlovcích kormoránů objevovala plotice obecná ve velikostech 10-30 cm, jelec
tloušť ve velikostech 7-35 cm, okoun říční ve velikostech 9-37 cm, ouklej obecná ve
velikostech 9-15 cm a ježdík obecný ve velikostech 9-19 cm. Tři nalezení pstruzi sp. měřili
29, 22 a 15 cm, jediný lipan podhorní pak 24 cm. Ryby do velikosti 20 cm představovaly
60% kořisti kormoránů, nejvíce byly loveny ryby v rozmezí 10-25 cm (>75% kořisti), viz obr.
5. Průměrná velikost lovených ryb byla 18,6 cm. Kormoráni nejčastěji lovili ryby ve váze do
100 g (62%), ale ani ryby těžší než 250 g nebyly výjimkou (cca 10%), viz obr. 6. Průměrná
hmotnost lovených ryb byla 114 g.

Cottus - Profil | So 13.10.2007 12:41:27

kakr: to jsem čekal....:-))

Ladinek: nelze paušalizovat, ale v podstatě máš dle mě pravdu...

V pragmatické době by měly platit VÝSLEDKY - a ty u Po a Li mluví jasně : Že soudruzi na svazech většinou někde udělali chybu : - vůči rybám !!! ...nikoli vůči vlastním finančním rozvahám!

Salmo1 - Profil | Pá 12.10.2007 23:35:09

Ale přece pokud jsou splněny určité faktory,tak každý potok funguje.Hospodář si vybral ten o kterém Bezd'a píše.Pokud se tam bude vysazovat 20000 ks.pl.Po jedná se o střední a spíše menší potok.Pokud by hospodář vybral ten,který"obhospodařovala"druhá parta z dědiny,tak sem pravděpodobně bude psát někdo jiný z dědiny.

Řeky plnit pstruhem,vakuové balení,celej slov,smysl-Vítejte mezi dospělci :-)tak to prostě chodí.