Piskoři a sekavci

Ncolek - Profil | Pá 14.7.2006 13:51:30

Tomáš: můj názor, ztvrzen poznatky ze školy je takový, že jes velký sladkovodní poulace nevytvoří.
další názor je takový, že jes malý může vytvořit př podmíkách vhodného výtěrového substrátu, kvality vody a průtokových poměrů atd. populace vytírající se přirozeně třeba i labi, vltavě, ohři atd. v povodí labe sice není původní ale podnebné podmínky jsou podobné jako v olasti řeky moravy, dyje dunaje..

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | Pá 14.7.2006 6:59:31

colek: Tam co jsem dříve jezdil to bylo zas opačně. Když nastala koupíčí sezona, všici napustili bazény, protože voda z obecního vodovodu byla za 5 Kč / m3.Voda došla, tak obec vyhlásila zákaz zalévání atd.Ti co to nestihli ( chalupáři ) ji vzali z potůčku a voda se ztratila pod tou regulací jak píšeš. Čistička byla v plánu asi 26 let, takže dodnes tečou pračky do potůčku. Když teče málo je to konec života, přitom mnou vysazení potočáci se někdy udrželi i 3 roky.Starostovi i většině zastupitelů je přes 60, tak se není co divit, že to tam vedou jak za komančů. Po návsi běhá kdejaké domácí zvířectvo, ze dvorů teče močůvka a všude parkují traktory a náklaďáky co z nich teče olej a nafta.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | Pá 14.7.2006 2:11:04

Sorry čolku, ale já čekám až mi odpovíš jestli j.velký má někde v přírodě vytvořené sladkovodní populace které se třou aniž by táhly do moře jinak jsem objevil stránkyhttp://sturio.free.fr,ale neumim to fr takže z toho vim pr.Chtěl jsem se zeptat jaký by byl tvůj názor na vysazování j.malého u nás na Labi, jinak jsem už slyšel názor, že by se do Labe mohl dostat i přirozeně při cestách do brakické vody z řeky Dviny a pak třeba Havlkanálem. Je to sice trochu divoké, ale já bych se nedivil ničemu. Myslím si, že se sem stejně dříve či později dostane protože na Orlíku je loven už pěkně dlouho a i velmi pěkní jedinci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Čt 13.7.2006 14:02:07

už vyhynuli, páč to tu úbec nežije

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBubu - Profil | St 12.7.2006 15:30:58

colek: MNO JÁ ZAS TAK LEKAVEJ NEJSEM :-)). Jestli budu mít možnost, tak to určitě vyzkoumám.Já když jsem nějakou takovou pěknou rybku chytil, tak jsem se jí snažil co jejdříve a bez poškození vrátit do vody. Přště jí snad těch pět vteřin pozorování neublíží.

Vláďa S. Já jsem viděl na Berounce u Mokropsů nastraženou a trojhákem prošitou malou parmu, tak 10-12cm.Když jsem se ozval, tak mi bylo řečeno, že jsem kreten, co ani nepozná hrouzka!! Fakt smutný.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | St 12.7.2006 14:53:43

TOMÁŠ:v oblasti posledního výskytu jes. velkého by mělo zkázáno jakoli zasahovat do prostředí. žádný lov na moři, na řekách jen sportovní rybolov(omezený) atd

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | St 12.7.2006 14:49:12

BUBUBUBUBU: TO SES LEK CO? BUBU: na vodňanské se vyskytuje mřenka, na vlašimské by to mohl být možná i sekavec páč je to ve stejné oblasti mno nevím

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVláďa S. - Profil | St 12.7.2006 14:39:36

colek> Nečteš co píšu: a) rozhodně nejsme ve sporu s tím, zda prozrazovat či ne místa výskytu, b) četl jsem teď zprávy z nejnovějších ichtyologických průzkumů dost řek, prováděných samozřejmě fundovanými odborníky, a prostě se některé (bohužel dost) lokality nepotvrdily, ač do té doby byla odborná veřejnost na tom, že tam dané druhy jsou.

No, a třeba mřenku už jsem viděl jako nástražní rybičku, nedělejme si iluze, většinový rybář, toho "hrouzka" na candáta nahodí, i když je trochu jiný... :-(

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | St 12.7.2006 14:34:24

RYBOMIL: je to tri roky zpět, potok regulovný protékajícíé neší vesnicí vyschl. regulace je provedena tak nešetrně že celé koryto včetně dna je vydlážděno tvárnicemi s otvory pro zatravnění. podloží je vsypáno štěrkem tzn.: poslední zbytky vody co by stačily na zachování průtoku pro přežití vyskytujících se druhů, se vsáknou do tohoto podloží, vlastně je to funkce drenáže. potok vysch a já zachráni cca 80 mřenek a 7 raků které jsem převezl do míst nad vsí kte je koryto přírodní a voda se ještě nevsakuje v navazujícíé regulaci a v pozdějším účinku drenáži. přesně jak říkáš mají na nízký stav také vliv zahrádkáři- ti odčrpávají posledníé zbytky vody na zalévání- udělal jsem opatření- zašel jsem na obecní úřed kde po návštěvě vyhlásili rozhlasem zákaz čerpání vody a navíc posílili průto vodu z rybníka. moc to ale nepomohlo lidi čerpali dál a tak jsem začal vyndavat hdice na břeh:)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | St 12.7.2006 14:24:39

Vláďa, S: konopišťský potok by výskytu sekavce mohl odpovídat, možná si myslíš(te) že v rybářské škole je to jen nějaké " literatura uvádí" ALE- učitel který nam sděloval info i o výskytu sekavce má známé z oblasti kterí mu výskyt potvrdili z ichtyologických výzkumů. jedna říčka ve středních čechách práve asi tak v do cca 30ti km od konopišťského potoka se tímto druhe může honosit. nebudu ji jmenovat z důvodu ochrany.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBubu - Profil | St 12.7.2006 12:14:39

Vláďa S: Znovu jsem mluvil s kamarádem, co spolu ty rybky chytáme. Po menších dohadech jsme dospěli k tomu, že na Blanici se jedná o mřenku, ale na tom Konopišťském potoce to opravdu bude sekavec, tedy né všechno, ale určitě u pár kousků si jsem jistý na 100% :-). Když se zadaří pokusím se někdy o foto.
rybomil: S tím průtokem je to hrůza a to nemluvím o kolísání hladiny vlivem chodu a nechodu (nadržování vody) malých vodních elektráren! Já když vidím chcípat kvůli lidský blbosti i malou čudlu, tak je mi z toho na blití.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | St 12.7.2006 10:43:18

Řízek : Sekavci jsou určitě i v JČ a kraji Vysočina. BuBu : Na přítocích Konopišťského a Janovického potoka je mřenky hafo, jen občas je blbá chalupářská manie ( naplňování bazénů z potůčků a následný průtok nula ) nebo pračkománie zredukuje.Krásná rybka , kterou vidět chcípat po stovkách je na zabití starosty a jeho přisluhovačů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVláďa S. - Profil | St 12.7.2006 9:23:24

Bubu> Také bych se klonil spíš k tomu, že jsi lovil mřenky mramorové, s těmi se lze setkat poměrně často.

Ad uvádění míst výskytu> Také jsem kdysi na jedné říčce chytil sekavce ač tam jeho výskyt, pokud vím, uváděn není. Ale abych někam psal přesná místa výskytu vzácných živočichů, nebo třeba růstu zajímavých druhů hub, mě ani nenapadne, přeci jen nadšený amatérský zoolog/ archeolog/ ichtyolog/ ***log dokáže nadělat víc škody než užitku ... Tohle jsou informace tak pro dobré kamarády, o kterých vím, že mají k tématu co říct.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBubu - Profil | St 12.7.2006 8:55:19

colek: Asi jsem z toho vedra trochu mimo. Jedná se o Blanici Vlašimskou nikoli o Blanici Vodňanskou! :-(
Ale stejně jsem se díval da atlasu a nejsem z toho o moc moudřejší. Na tom Konopišťském potoce to je asi určitě sekavec a na té Blanici si nejsem jistý. Těch rybek jsem tam chytil víc, ale spíš se přikláním k té mřence. Příště budu pozornější a nebo se přihlásím do rybářského kroužku, snad mě tam naučej rozpoznávat druhy ryb :-).

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | St 12.7.2006 0:39:54

Petrsne rozumím a budu čekat na datum. Čolku to co jsi napsaljsem z toho co jsem si našel už vyrozuměl, jen jsem si myslel, jestli takováhle populace j.velkého někde neexistuje myslím si, že by mohla být klíčová k jejich záchraně jako druhu. Stejně je to hrozný na jednu stranu je Francouzi chráněj a na druhou stranu nejsou schopný ukončit lov v ústí řek do moře což ničí nejen jesetery ale i lososy a mořské pstruhy.Myslím si, že by si tady v tomhle měla evropská únie dupnout a zakázat jim to ono mi budem dycky kecat a radit gdyž jde o Afriku Čínu apod, ale pokud to máme pod nosem tak budem dělat, že to nevidíme

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | St 12.7.2006 0:04:20

TOME: nevím jestli v labi jsou vhodné podmínky- pro jesetera malého by moýná mohly vzniknout ale nevím protože v povodí labe není původní- je to ale možné. jseter velký je ale na život ve slané vodě vázán tak jako vyza. je sice možné vyzy a jes. velké držet v zajetí ale v přírodě tyto druhy nejspíš budou mít vždy tendenci migrovat. Vytvoření stálých sladkovodních poulací něchterých druhů jeseterů je otázkou desítek né-li více let. jaxem říkalbude to problém- vlastně je- počet volně žijících kusů jeseterů velkých se čítí řádově ve stovkách kusů. jinak Jes. velký je evropský dru a vždy obýval jen evropské moře a řeky. je to taková evropská vyza. Vyza je zas jen výhradně východoasijský druh který se vyskytuje jen v oblasti kaspického moře a černého moře- tzn. vázaný na některé evropské řeky( dunaj) ale se základem asijkých slaných vod

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetrson - Profil | St 12.7.2006 0:01:02

>> Tomáš > je to skvělý počin, s tím rybníčkem, ať se mu daří a rozkvétá. Stříbrňáci jsou problém, oni pěkně dorůstají ke 40, když jsou někde "noví", ale časem se skoro všude začnou přemnožovat, pak zakrní a všechny úlovky jsou ve velikostech +- 20 cm. Asi je to o tom, že dravci po nich moc nejdou, spíš preferují domácí druhy.
Až budu znát pracovní rozpis na zbytek léta, pošlu Ti to mailem a dohodli bychom se na konkrétním datu, kdy bych dorazil.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 23:53:57

obrázka jsou jen doklad ke dnešním problémům slábnutí golfkého proudu, za poslední desetiletí o třetinu, abych pravdu řek moc se vnich nevyznám jen tak zhruba

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 23:52:20

Golfský proud se dělí na několik větví- (Irmingerův, norský a severoatlantický proud- tyto jsou severní.). Od mexického zálivu se line po pobřeží sever. ameriky kde se odchýlí od pevniny v oblasti Newfoulandu. základní dělení je ale na severní a jižní proud. Severní směřuje k severní evropě a jižní k západnímu pobřeží afriky. zde je tedy důkaz že úhoří monté se dříva dostávalo přírodními vlivy až k ústí labe, rýna, polských řek odra a wisla a k ústím řek skandinávského poloostrova a islandu. dále pak vysvětluje výskyt úhoře v dunaji kam se dostane přes přes dardaneli a bospor do černého moře a pak do dunaje a řek jako dyje jihlava atd.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | Út 11.7.2006 23:42:28

Čau Petrsne to by bylo supr, kdyby jsme pokecali naživo jinak myslím si že by nebylo od věci domluvit se všichni koho takový věci o jakých jsme tady psali zajímají a sejít se někde u vody, těžko říct třeba by z toho nakonec vzešlo i něco co by těm našim vodám pomohlo. Sumáři už začínají brát jen těch malejch je nějak míň povodeň je odpláchla,, nach Dresden" tak to teď jistě plundrujou tam, teď se tady zase hodně pomnožily stříbrňáci karasi, občas si tady s tim přemnožováním připadám jak v Austrálii. Přeju tý tvý tůňce s karasama obecňákama aby někoho nenapadlo tam dosadit stříbrnou cizáckou novou krev. Docela se mi teď povedlo vzbudit vesnické národní uvědomění v mladejch rybářích u nás, jsou teď pyšný na to jak jsme zařídili rybníček a všichni maj zakázáno tam cokoliv dosazovat bez schválení, oni na to dohlížej a pěkně si tý funkce užívaj takže si myslím, že u nás stříbrňáci už nemaj šanci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 23:39:51

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 23:39:30

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 23:31:15

BUBU: na blanici vodňanské se běžně vyskytuje mřenka- mohla to být ona ne?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetrson - Profil | Út 11.7.2006 23:07:47

>> Tomáš Kaipr > ahoj Tomáši, odpovídám později, protože net u mě pár dní nedobrovolně absentoval. Co se toho úhoře týče, tah monté z Karibiku je závislý na Golfském proudu, tudíž se týká spíš jihu Evropy. Ale pokud by se zbloudilý jedinec dostal až k Hamburgu, myslím, že by klidně mohl proplout až k nám – Labe je prostupné po celé délce, čehož důkazem jsou nenen vracející se lososi, ale občas i mořský pstruh, který „zabloudí“. Nejlepší by asi bylo zkusit získat informace o rybách, na něž se ptáš, od nějakých výzkumáků. Pokud vím, UK taky pár zachovalých tůní ve St. Č. Využívá jako přírodní laboratoře. Je však otázka, zda by byli ochotni poskytnout informace. Můžu se spojit s kamarádem, který má v AOPK na starost ÚSES a dotační tituly MŽP, takže některé lokality by měl znát.
Vím o tůni s přirozenou reprodukcí karasa ob., je jich tam dost, přestože místní ji využívají k lovu nástražek. Takže pokud bys o ně měl zájem do Vašeho jezírka, rád poradím – od Vás to není tak daleko. Naši loňskou výměnu si samozřejmě pamatuji, škoda, že se mi vybil mobil a na dovolené jsme se nesešli, letos bych to rád napravil a třeba na den, dva během srpna/září k Vám přijel a na rybách rád pokecal. Mohli bychom to spojit i s tím „záchranným“ odlovem a převozem karasů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | Út 11.7.2006 20:33:32

Dík kluci za vaše optimistické informace, já tady opravdu nikde v okolí na výskyt těchle ryb nenarazil a to jsem se opravdu snažil a jsou tu velmi krásné lokality kde by mohli žít. Labe a jeho přilehlé tůně jsou podle mne na tom s čistotou už velmi dobře a tak jsem si říkal, že by se tam hodilo tyhle ryby dosadit. Myslím si, že tam dříve jistě žily. máme tady velmi hezký vesnický rybníček, který jsme dali do cajku a odstranili z něj karasy stříbrňáky. jsou tam stulíky lekníny a krásné obrovské škeble tak bych tam chtěl piskoře a hořavky dosadit snad se jim tam dobře povede. Jinak čolku to s těmi jesetery velkými, já jsem chtěl vědět jestli nevíš jestli někde jsou schopni dělat netáhnoucí sladkovodní populace jako je to u j.hladkého, který takové populace v Dunaji prý má. Labe u Litoměřic má myslím takové parametry které by takové populaci mohli vyhovovat

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBubu - Profil | Út 11.7.2006 15:46:12

Nejsem si na 100% jistý, jestli rozpoznám dobře sekavce od piskoře , ale znám dvě lokality, kde se dají vcelku bezproblémově chytit. První je to na Konopišťském potoce nad Poříčím nad Sázavou a ta druhá je na Blanici Vodňanské pod obcí Kamberk. Rybky jsem chytil při lovu nástražních rybiček a to na chrostíky, ráčky nebo červíka. Nevím jestli se jedná o piskoře nebo sekavce,možná také proto, že jsem vždy co nejrychleji rybku vyháčkoval a pustil zpět.
Asi se budu muset pořádně kouknou do atlasu ryb, je to vostuda :-).

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek - Profil | Út 11.7.2006 12:03:30

Sekavci a piskoři u nas sou, u sekavcu se dokonce ukazuje, ze je u nas vice druhu, ktere se daji rozeznat pouze pomoci metod uzivanych v molekularni biologii, lokality sou ve strednich, vychodnich a severnich cechach i snad jinde -to ted nevim presne, nebot jsem uz delsi dobu z oboru, tento vyzkum je velice dobre provaden v ustavu zivocisne fyziologie a genetiky av cr v libechove, je na nem i zahranicni ucast, sekavci piskori, horavky tam mimo jine plavou v akvarkach:-) s manzeli Slechtovymi a jejich dcerou Vendulou, kteri hlavne na tomto vyzkumu pracuji, sem mel tu cest spolupracovat, rad bych podotknul, ze jestli o techto druzich tady ma nekdo prehled, tak jsou to hlavne vedecti pracovnici:-), jedno jestli z ustavu ci z ze sprav ruznych chko, monitoring ruznych malych vodnich toku, o ktere bezny rybar ani nezavadi, probiha pomerne peclive, bohuzel bez el agregatu je velmi obtizne tyto rybky odlovovat (sekavec, piskor), normalne se s nima clovek moc nepotka. stavy techto druhu jsou vyrazne lepsi nez v komancske minulosti:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVláďa S. - Profil | Út 11.7.2006 11:42:34

colek> Sice je hezký co jste se učili na škole, ale co já jsem četl zprávy z posledního ichtyologického průzkumu řek na VM, tak tam kde byl výskyt sekavce uváděn, se ani v jednom případě nepotvrdil!!! Ale třeba jde o jiné řeky ...
ad piskoř> Kdysi jsme si vybudovali na Radbuze prostor ohrazený kameny, kousek pod jezem, kteryý se zanášel bahnem a tam jsme pozorovali rybičky, které se tam schovávali před dravci. Mimo slunek, tlouštíků, plotiček a hrouzků, tam často byli i piskoři, ale aby je člověk spatřil, tak to ctělo prudce ponořit kyblík a vzniklý vír je nasál i s bahýnkem. Trochu mě to plní nadějí, že když jsou v takové stoce jako Radbůza, tak to s jejich stavem nebude tak hrozný ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPolaban - Profil | Út 11.7.2006 11:06:55

U Neratovic je rybníček kde jsem piskoře - dá se říct pravidelně chytal při čeřínkování, byl jsem tam naposled cca před 4 lety, sekavce jsem nikdy neviděl, hořavka a koljuška je v okolí vcelku běžná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 9:46:30

soráč ja sviňa za gramatické chyby

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 9:45:43

k úhořúm, nekteré MO vysazují monté třeba jen ob 3 roky, důvod je prostý- monté prostě není!!! další svinsvo je že turbíny velké procento uhořů pohlavně zralých rozsekají, když pomyslím klik jich je jen z našeho území- je mi blbě- taková škoda. použití lapadel v době tahu do moře by jistě problém vyřešilo- úhoři odchycení by se přemístili do prostoru pod přehradu- tímto by alespoň byla minimalizace škod, najen na úhořích.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 9:39:13

Tomáš K. jistě jeseter hvezdnatý, sibiřský, malý, ruský a vyza velká, dále pak vzajmní kříženci, se chovají v uzavřených oběktech a jsou shopni přežívat vevolných vodách u nás ale bez přirozeného rozmnožování. a myslím že j. velký by tohoto byl schopen také ale na takové experimenty tu není prostor páč teď tu béží o holé přežití jesetera velkého. pokud se podaří zachránit, tak i kdyby se podařilo zprůchodnit některé řeky, trvalo by desetiletí než by se zabehl koloběh migrace do řek a přírozeného výtěru.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 9:29:06

HOŘAVKA: lokální výskyt této rybky sice není ideální, ale tam kde je- myslím že bude i nadále, pokud se nestane nějaká havárie. lokální výskyt- tím myslím i jednotlivé "louže". 5km od mého bydliště je požární nádrž- komunistická betonová se zábradlím- klasika plus splašky z vesnice, má to ale jedno velké ALE, a to - na vlastní oči jsem se přesvědči o výskytu těchto druhů- HOŘAVKA DUHOVÁ, SLUNKA STŘÍBŘITÁ, KARAS OBECNÝ, plus běžné druhy bílé ryby a střevlička východní. tyto druhy na nádrži o rozměrech 20x15m přežívají bez vzájemného omezování.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NEndy - Profil | Út 11.7.2006 8:05:08

tak ja taky neco pridám..
piskure jsem videl na vlastni oci na vylovu v pororelicich..a pred 20 lety zil jeden u otca v akvarku..chytl ho do cerinku ve strachotine

se sekavama zkusenost nemam

koljusky jsou premnozeny v holaskach..nebo aspon pred 5 lety byly

horavky...tech me prijde ze neustale min a mim...ale co me zarazi ze jsem v posledni dobe nenarazil na slunku..tahle nadrerna a cila rybicka se z meho okoli uplne vytratila

karas obecnak...tu se obavam ze za chvilku bude v literature...kdysy puvodni druh..dnes vytlacen karasem stribritym a na nasem uzemi se jiz nevyskytuje...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVéna S. - Profil | Út 11.7.2006 8:01:02

Tomáš Kaipr: Úhoří monte se dováží a vysazuje stále, ovšem vzhledem k jeho ceně jen ve velmi omezeném množství. Kdysi se vozilo na metráky, vysazovalo ho i bývalé Státní rybářství, nyní se vozí na kila. Když je v kile cca 3 - 3,5 tis. ks úhoříků a kilo stojí nyní okolo 18 tis. Kč, tak si snadno spočítáš, kolik stojí jedna téměř průhledná rybka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | Út 11.7.2006 0:57:23

Nou problem čolku teď jsem urazil systém krátkou zprávou a příště si už na mě dá metrix bacha doufám, že se tu taky nestrhávaj body

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | Út 11.7.2006 0:53:32

Čolku jak je vidět tak o tom něco víš, chtěl jsem se jen zeptat jestli je možné aby se jeseter velký mohl vytírat ve sladké vodě bez toho aby táhl do moře,popřípadě jestli někde vytváří v přírodě přirozené sladkovodní populace jako třeba j.ruský nebo j.hladký. Mluvil jsem s chlapíkama z Vodňan a oni říkali, že např j.hvězdnatého vytírají bez problémů bez toho, že by musel cestovat do moře. Jinak s tím úhořem samozřejmě vím, že se monté dováží, ale někde, asi v rybářství jsem četl, že bylo poslední dobou tak drahé, že se nemohlo dovézt a tedy ani nasadit proto jsem si říkal, že ten úhořík byl asi přitáhlý vlasním úsilým, byl chycený cca 15km nad Střekovem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 0:40:07

Tomášk: su unavené,můžem debatu o tomto tématu rozvinout jindy

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 0:38:45

TOMáš KAIPR:jinak už minulý rok měli v jednom nejmenovaném oběktu v ČR několik exwmplářů jesetera velkého.
ÚHOŘ se k nám dostan e poté co si koupí letenku od evropských pobřeží k nám:) mám ale takový názor že procento ú)hořů se k nám dostane přirozenou cestou. a to že jsi někde viděl 20cm úhoře je reálné páč se k nám dováží vve velikosti cca 7-11cm

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | Út 11.7.2006 0:34:36

TOMáš KEIPR: každopádně i tyto drobné rybí druhy zde mají své místo a jsou dle mého názoru hodnotnější než živoa a blahobyt člověka- tímzo je nutno i na úkor človeka dáttěmto druhům prostor k¨terý jim člověk "zachraňovat" ale v průběhu záchrané akce která bude ještě desítky let, budovt rybí přechody vhodné pro tento druh- tzn.: pro ryby velikosti až 5 metrů a tímto využitelné i pro další druhy.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | So 8.7.2006 11:37:44

colku jsem moc rád, že něco takového existuje, já si myslím to co Petrson, myslím si, že by se všechna tahle droboť měla do vhodných lokalit dosazovat. Podle mně je to totiž tak, že se taková vhodná lokalita vytráví, nebo třeba vyschne nebo něco podobného a pak už není poblíž jiná odkud by se do ní tyhle ryby dostali. Myslím, že jsme si stanovili které ryby do vody patří a do těch které nejsou sportovně zajímavé prostě nehodláme jako rybáři investovat. Podle mně je to ale hrozně krátkozraké a pokud se nedejbože vytráví těch posledních pár míst kde tyhle ryby žijí tak by mohly vymřít v Čechách úplně a to si myslím, že by pro nás nebyla moc hezká vyzitka. Ono je někdy jednodušší zanadávat si jak někde vymírá nějaký druh v Číně nebo Americe než udělat něco s tím když vymírá u nás. Myslím si, že takovou ostudou pro naši zem je vytlačení karasa obecného stříbřitým tak, že v současné době téměř o obecného nezakopnete a nebo třeba, když vemu evropu celkově vymizení jesetera velkého který byl i unás na Labi . Poslední se snad ještě vytírají na Girondě ve Francii, říkal jsem si jestli by nestálo za to zkusit s nimi něco co se zkouší s lososem.Jinak Petrsne vzpomínáš si na mně jak jsme povídali o jeseterech a sumcích minulý rok? Nechceš si přijet chytit nějakého sumíka a pokecat ? Ještě bych se vás chtěl na něco zeptat, nevíte jak dlouho se nevysazuje do našich řek úhoří monté chytil jsem na Labi u Lovosic úhoříka tak 20cm a silného jak tužka, není náhodou možné, že sem úhoři táhnou sami přes ty rybí přechody co jsou udělaný na Střekově?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncolek - Profil | So 8.7.2006 9:40:12

PISKOŘ- jeden záchranný cho tohoto druhu je v pohořelicích, na vlastní oči jsem viděl na žlabu v manipulačním haltýřku generační hejno pikořů. zde je také docela běžná věc to že při výlovu sádek se pár kusů piskoře najde- ti co utečou z líhně.

SEKAVCI- dvě oblasti kde se vyskytují znám, jedna je ve středních čechách a druhá na východě moravy- myslím, že pokud bych zde konkretizoval místa, určitě by to nemuselo této vzácné rybě prospět. pokud se toto chcete dozvědět běžte na
4 lety na rybářskou školu a možná se dovíte:)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetrson - Profil | So 8.7.2006 2:58:22

Nevím, jak sekavci (snad má Peter Áč ze Sportovního rybáře pravdu). Ale co se týče piskořů, ti podle mě mizí hlavně kvůli likvidaci jejich přirozených biotopů - zabahněných tůní, mokřadů, závlahových kanálů, lužních lesů... Týká se to i karasů obecných. Přitom oba druhy jsou vybaveni do "extrémů" - přežijí nejen v kaluži vody, i v bahně. Piskoř k tomu má uzpůsobené střevo jímž vyrovnává tlak a hlavně dýchá. Něco jsem o něm vyráběl a zkoušel jsem se ho dopátrat na netu i po známých z polabí. Ale žádné místo s jeho výskytem jsem neobjevil.
Je opravdu zajímavé si pokládat otázku, proč tyto nenáročné ryby, kdysi "plevelné", z přírody mizejí. Vypovídá to něco o tom, že ač se obvyklé průměrné ukazatele o stavu ŽP v porovnání se socialistickou érou výrazně zlepšily, existuje zřejmě oblast, těmito průzkumy nedotčena. A sice narušení byť obecného potravního řetězce, páteře přírodních cyklů krajiny, což vymezuje schopnosti samotného fungování a výměn ekosystému. Je to dáno lokálními zájmy a zásahy, urbanistickým boomem v příměstských ladech, což se na celkovém kabátu přírody třeba moc neprojeví. Ale přetrháním vazeb mezi jednotlivými endemickými lokalitami, nemožností migrace a tím přirozeného šíření, začínají některé, byť základní, druhy chybět.
Je ale možné, že se někde vyskytují i hojněji, jen se o tom moc neví. I když takový piskoř je občas nápadný, před deštěm vyplouvá na hladinu a "pšouká". Jistě by stálo za zvážení zahrnutí těchto vzácných ryb do zarybňovacích plánů - koneckonců kdo jiný, než ministerstvo by mělo reagovat na dlouhodobé přírodní změny. Nebo aspoň zhodnotit možnosti umělého výtěru. Sice existují programy MŽP na obnovu zmíněných biotopů, ale myslím, že nenaplnily očekávání, navíc jsou dotace v posledních letech značně "škrceny". Zájem byl hlavně o "ekologické nádrže" (tedy rybník + mokřad), těžko ale bude nějaký subjekt obnovovat malé sítě tůněk, závlahová koryta apod.
Piskoř si návrat do přírody zaslouží, je skvělým bioindikátorem (kdysi se dokonce používal jako "rosnička", uvězněný do nádoby).

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš Kaipr - Profil | So 8.7.2006 2:08:37

Osprey dík moc za odpověď, jen mne trochu mrzí, že se pořád chvástáme jaký jsme sportovci a tyhle ryby většina ani nezná, přitom je všechna ta droboť v řece z hlediska ekosystému úplně stejně důležitá jako ty ostatní ryby, který jsou větší a proto nás zajímaj. Já jsem ty místa výskytu na internetu našel, jen jsem chtěl vědět jestli se s nimi někdo setkal opravdu naživo. Já vědcům občas věřím o dost méně než někomu z nás, dost často jsou někde schopni chránit automaticky něco co už tam dávno nežije. Myslím si, že na Slovensku to bude asi s těmi stavy těchto druhů ryb lepší. Po povodních jsem našel u nás v loužích u Labe u Litoměřic Hořavky a Koljušky ale také bohužel i Střevličky východní takže jsem měl tu radost tak půl napůl se vztekem, ale ty první mě opravdu velmi potěšily.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nosprey - Profil | Pá 7.7.2006 9:39:10

Zadej si to do vyhledávače na Internetu. Pár rezervací s výskytem těchto ryb je tam zmiňováno.
Ten pokles stavů je asi skutečnost, i když fotograf Peter Áč psal, že sekavec je místy hojnější než se zdá, což mohl posoudit při nočních ponorech.

• Nelíbí 0
• Líbí0