NPetr Koch - Profil | Po 29.9.2008 9:21:47
Po mohutném úspěchu někdejšího Transport Tycoonu, ZOO Tycoonu, RollerCoaster Tycoonu a Pizza Tycoonu přišel mladší bratříček Gipsy Tycoon. Tento simulátor se však od ostatních naprosto liší, v původních „tajkůnech“ šlo totiž vždy o to, jak s malým množstvím základního kapitálu musíte neustále něco produkovat, kupovat a vymýšlet, jak z jednoduchých věcí poskládat co nejsložitější fungující a prosperující systém, například město, stát, kontinent, planetu...
Gipsy Tycoon pracuje na úplně opačném principu, na začátku hry máte složitý a více méně prosperující systém a vaším úkolem je za pomocí malé skupinky postaviček „gipsáčků“ jej co nejrychleji rozkrást, rozložit a nechat ho sociálně zhroutit. Za celou hru nic neprodukujete, nevytváříte a nemusíte ani příliš přemýšlet.
Samozřejmě, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát, i vámi ovládané figurky mají ve hře spoustu nepřátel – např. pracovní úřady, policajty, kriminály, potulující se skupiny opilých skinheadů, politiky... kteří se jim všemožně snaží házet klacky pod nohy.
Hra je velmi levná, stojí jen 160 Kč, mnoho peněz při vývoji se totiž ušetřilo při programování – neboť autorům šlo o skutečný a věrný simulátor, takže se nemuselo věnovat příliš mnoho práce při programování umělé inteligence a to ani u gipsáčků, ani v počítačové opozici, jelikož úředníci, policajti, skinheadi a ani politici ničím takovým neoplývají, stačilo v podstatě jen zkopírovat několik řádků z programovacího jazyka Karel a k základním povelům „krok“, „vlevo vbok“ a „zvedni“ se přidaly povely „ukradni“, „píchni nožem“, „vymluv se“, „rozmnož se“ a „zavolej bráchu“. Na straně opozice to bylo podobné, jen se změnily limity pro množení, protože úředníci se sice v reálu množí velmi rychle, ale na gipsíky to naprosto nestačí... (jinak by totiž hra nešla dohrát).
Pokud se vám podaří hru úspěšně dohrát do finále, čeká vás nádherně graficky zpracované apokalyptické outro, kde si opravdu vychutnáte, co se všechno dá s původně maličkou a bezvýznamnou skupinkou figurek, které mají talent dokázat.
Hra má bohužel lineární průběh, a vlastnosti jednotlivých postaviček jsou již od počátku dány tak, že gipsáčci nemohou prohrát, což trošku kazí dojem hratelnosti, ale jak jsem již vzpoměl, autorům šlo především o napodobení skutečnosti. Pokud si myslíte, že se vám přesto prohrát podaří, prozradím vám poslední tajemství Gipsy Tycoonu: tato hra má totiž už od začátku zabudované a spuštěné cheaty, takže i přestože např. policisté, úředníci a politici jsou silní nepřátelé, nemohou vašim postavičkám nic udělat, protože když už to vypadá, že proti vám zakročí, nebo nedejbože nebohé postavičky zaženou do práce, gipsíkovi se u pusy objeví bublina s textem „rasista!“ a nepřítel se stáhne do ústraní, protože jinak ho světe div se, napadnou vlastní spoluhráči a zavřou ho do kriminálu.
Další mouchou ve hře jsou dialogy. Opět sice musím omluvit autory za to, že se snažili přiblížit realitě, ale poslouchat pořád do kola „tý dilino“ nebo „naval ci-gáro!“ , popřípadě „móre kokot“ se velmi rychle omrzí a bohužel to nejde vypnout, protože jinak by spolu figurky nemohly komunikovat a rychle by jim došla „stamina“.
Přestože, jak jsem již řekl, hru nelze prohrát, jde jí rapidně urychlit, ať nemusíte na konec světa čekat 200-300let. Proto vám poradím několik triků, které když se naučíte, budou vaši gipsáčci daleko efektivnější:
Pokud vám dojdou ukradené peníze, dojděte si na sociálku, obloukem se však vyhněte pracovnímu úřadu – už jen pomyšlení na práci může vaší figurce sebrat vitalitu.
Jestliže na sociálce začnou tvrdit, že váš gipsáček nemá na nic nárok, jděte do menu „dialogy“ a vyberte položku „vyhrožovat“ a pak „móre ty svině, póčkej, až pudeš domů, si na tebe počíhám ty píčo“ a tuto položku opakujte tolikrát, než vám bude sociální dávka vyplacená. Při další návštěvě stejného gipsáčka už dostanete dávku automaticky. Přístup ostatních gipsáčků k dávkám zjednodušíte tím, že si toho, který má již na dávky nárok budou brát s sebou a budou chodit ve větších skupinách.
Další trik: Jakmile obdržíte vyplacenou dávku, ukradněte úřednici její vlastní peněženku a rychle skočte znovu do menu „dialogy“, vyberte „vyhrožovat“ a stiskněte „jesli pípneš ty kůrvo, tak si to s tebou vyžidíme, móre“. (Občas se stane, že to nestihnete stisknout v limitu a úřednice zavolá policajty. Nikam s gipsáčky neutíkejte, počkejte až se objeví policajti a nechte se zkontrolovat. Když cizí peněženku najdou, skočte opět do menu „dialogy“, nyní zvolte „předstírat údiv“ a stiskněte „to ta paní mi dala do kápsy. To je rasismus, my nekrádem“. Policajti vám sice seberou peněženku, ale nic gipsáčkům neudělají a můžete to příště zkusit znovu.
Když budete mít gipsáčků asi 30-50, jděte s celou skupinkou k pracovnímu úřadu, skočte do menu „dialogy“, pak „skandovat“ a mačkejte dokola „my chceme pracovat“. Jakmile dostanou gipsáčci lopaty, kýble a nářadí, rychle utíkejte do zástavárny, kde to všechno prodejte. Každý gipsáček za to dostane navíc 1 bod ke své inteligenci.
Gipsáčky množte co nejrychleji, o peníze se nestarejte, vždycky jdou někomu ukrást, nebo skočte na sociálku. V dolním rohu obrazovky vidíte dvě čísla, modré a červené. Modré číslo označuje počet peněz, které ke své spotřebě potřebují ze společné státní kasy vaši gipsáčci. Červené číslo pak ukazuje počet peněz, které ostatní protihráči dokáží vydělat. Jakmile dosáhnete ideálního stavu, kdy počet gipsáčků vzroste nad mez, kdy jí už zbytek populace uživit nedokáže, jste na dosah od vítězství. V tuto chvíli totiž již protivník nemá žádnou šanci to zvrátit.
Hra se nám v redakci moc líbila, chlapci jí dali 6 hvězdiček z 5ti a děvčata rovněž a myslíme si, že vám vystačí na mnoho a mnoho večerů, tedy, pokud vás nebude unavovat, že vždycky zvítězíte. Proto se naše redakce rozhodla dát hře titul : „Aktovka-X writer's choice“. Hru v ČR distribuuje firma DežoInteractive a koupíte jí všude tam, kde visí na plotě prádlo, okolo jsou odpadky a dealeři vám v rámci nápadité reklamní kampaně neustále skáčou do silnice.
načítám...
