Návrh hospodaření na P vodách

Návrh hospodaření na pstruhových revírech.



Na níže uvedeném obrázku je ilustrován návrh možného hospodaření na pstruhových revírech. Na daném nákresu vidíme zakreslenu třikrát jednu a tu samou řeku, vždy rozdělenou na tři úseky, každý s jiným režimem rybolovu. Nejdříve objasním režimy rybolovu:

Ch. a P.

– rybolov stylem chyť a pusť, samozřejmě za upravených pravidel: žádné batohy, košíky, používat mušky bez protihrotu, pokud povolena přívlač tak nástraha s jedním jednoháčkem, také samozřejmě bez protihrotu; součástí pravidel by mohlo být, že tomu, kdo v daný den rybaří pouze v úseku ch. a p., by se tento den rybolovu nezapočítával do povolených tří dnů v týdnu.

X

– oblast zákazu rybolovu; to myslím nepotřebuje objasnění.

Běžný lov

– oblast rybolovu dle běžných pravidel jak jsou zapsána v Bližších podmínkách k rybolovu, ale i zde bych se přikláněl k omezení: ne 3 ale 2 lososovité ryby, pouze 1 ryba nad 50 cm povolena (zní jako sci-fi, ale je to reálné).


Princip tohoto návrhu je, že na dané řece by se tato pásma pravidelně prostřídávala a tím by vznikl jakýsi tříroční cyklus během kterého by ryby měly možnost růst, v klidu se přirozeně vytřít a také by se zvýšil jejich počet v řece.

Princip hospodaření

Do úseků Ch. a P., a X (zákaz rybolovu), by se každý rok nasadila polovina ryb dle zarybňovacího plánu, tedy do každého úseku čtvrtina: tak, že by v té čtvrtině převažovaly více původní druhy: potočák a lipan, duhák by se dával okrajově.
Do úseku běžného lovu by se každoročně nasadila také polovina ryb dle zarybňovacího plánu: s tím, že zde by převažoval duhák nad potočákem a lipanem.
Už v druhém roce vidíme, dle nákresu, že po dosazení jsou počty v úsecích s povoleným rybolovem vyšší a že tím pádem v řece není 100% běžného zarybnění, ale 125% v úsecích s povoleným rybolovem a dalších 25% v úseku zákazu rybolovu. Dalším pokrokem je, že ryby nasazené v prvním roce do úseků Ch.a P. a zákaz lovu jsou už nyní řádově o 8 až 10 cm větší, což při vysazování ryb v lovné velikosti znamená ryby o velikosti 35-45 cm – ne občas, ale výrazné procento: úsek Ch. a P. – 50%; úsek běžného lovu 33%.
Třetím rokem vidíme, že po dosazení jsou počty v úsecích s povoleným rybolovem na 150% běžného zarybnění a stále zůstává oněch 25% v záloze na příští rok. A teď oblast přírůstků:
Úsek běžného lovu: tam je teď tolik ryb co za běžného hospodaření v celé řece. Tady je velikostní rozložení: 25% jsou z předloňského vysazení: 40-50 cm (pododhad, závisí na úživnosti řeky); 25% z loňského vysazení: 35-45 cm; 50 % letošní vysazení – běžné ryby co znáte. Ostatní úseky zde nebudu rozebírat, protože bych se opakoval.
Dalším aspektem zde nerozebraným je přirozený výtěr: v úseku zákaz lovu, a i v úseku Ch. a P. budou mít jak potočáci, tak i lipani možnost přirozeného výtěru a nejen, že budou mít možnost výtěru, ale budou se vytírat ryby větší, než obvykle, což také přispěje k lepšímu zarybnění řeky.

Na závěr jen malou poznámku, možná vám tento plán připadá nereálný: existuje jedna řeka v USA, kde podobný styl hospodaření funguje. Možná vám připadá jako nesplnitelný sen, či pohádka. Vím jedno, stačí jedna organizace, která se odváží do toho jít a věřím, že dané výsledky budou mluvit za sebe. Je jasné, že u nás, v ČR vyžaduje takovéto hospodaření pevný dozor a přísné kontrolování, ale stojí to za to.