No soudruzi přiznejme si,že to naše obligátní,,poručíme větru ,dešti " někdy neplatí. Někdy se peníze topí za daleko větší experimenty a s výsledkem podobným jako s těmi lososy. Každopádně za pokus to stálo.

p.horys >> nazdar, hledal jsem jen chvilku, není moc čas, tady tabulka monitoringu lososů v Lachsbachu, ze které si každý zřejmě udělá závěr sám. Modře vyznačené je počitadlo, žlutooranžové odchyt.

Honza7 >> jj a já jako laik dodám, že pak když takovým co by to mohli částečně napravit a dát ty věci do pořádku, tak se jim hází klacky pod nohy a v horším případě příroda udělá nečekané překvapení v podobě třeba povodně, která totálně zničí líheň tak SUS je ten poslední koho by to zajímalo ! .-((

ovčák >> Myslím si, že Sven to velmi dobře vystihnul, kde jsou problémy. Ve svém posledním příspěvku docházíš pak k názorům, který tady potočák 62 už hlásal celou řadu let. Jenom bych to doplnil o jednu poznámku v případě pstruha potočního, že to mají být jikry, případně plůdek ještě se žloutkovým váčkem, který je z genetického hlediska nejlépe totožný s tím co plavalo v daném toku už v předminulém století. Povedlo se nám na většině našich tocích zmršit původní populace lososovitých ryb ( z genetického hlediska ) dokonale přiblblými experimenty a honbou za chechtákama ( naše původní ryby ztratily pomyslné první místo co by mělo ČRS zajímat ).
Jinak to co uvádíš ohledně výzev, které dnešní doba přináší, tak ty nechci zpochybňovat. V každém případě, když jsou známé důvody, tak v pak by měly i následovat způsoby, jak vzniklé problémy eliminovat a tohle nějak ( až na pár výjimek ) se dlouhodobě nedaří řešit. Ti co to uměli, buď mezi námi už nejsou a nebo nemají zásadní slovo v hierarchii svazu.

ovčák >> Takže ještě poslední vstup ..
Účastnil jsem se vysazování lososa celkem 16 let.
(Mezitím + před tím i potom i agregací a vysazování lipana, potočáka a sivena na stejném toku)
Tedy znám tu vodu a její historii jako své boty.
Tato akce byla co do lososa má poslední, neboť se ji zmocnili, kde se vzali, tu se vzali nejrůznější kancelářští povaleči, zelení mudrlanti s nudlí u nosu, bulvární pisálkové apod.a ještě si k tomu přizvali televizi... celkově atmosféra k zblití. Elegantně ty pitomce, kteří se v tom dosud zdarma a ve svém volném čase angažovali odstavili a naservírovali to už jmenované instituci.
Nejlepší na tom bylo, jak se všichni ti novopečení zachránci planety předháněli kdo bude ve více televizních záběrech, zatímco ani jeden z dosavadních aktérů se nevešel ani do jednoho záběru.
Osobně jsem žádné mediální hvězdě své gumovky ani náčiní nepůjčil, vzal z fůrky pytlů jeden do svého auta, poslal samozvaného instruktora vysazování do prdele a jel vysadit svou poslední várku tam, kam vždy před tím.
Howgh !

sven >> Tak začnu od konce.
Nesoudím nikoho, napsal jsem svůj názor.
Moje míra zásluh se rovná čisté nule.
Politické pozadí neznám.
Dívám se na čísla a zdokumentované ryby. Jestli je těch pár lososů zásluha projektu, nebo pár zapálených jedinců, to fakt netuším.
Každopádně z toho, co píšeš, mi vychází stejná rovnice jako u potočáka.
Nevysazovat ryby, ale jikry (viz. boxy).
Pak by, teoreticky, měly fungovat teorie o paměti ryb na konkrétní vodu a losos by se měl vracet na místo vylíhnutí.
Nebo?

ovčák >> Kupodivu lze ještě z hlubin archivu, sice trochu učelově přibarvené, leč pro tento účel relevantní info vydolovat...
Např ani zmínka o projektech lososích líhní na Ještědském potoce a Ohři...aj. aj ..

"Projekt navrácení lososa do Labe a jeho přítoků na českém území

Na počátku byl ČRS, Severočeský územní svaz, který ve spolupráci s Anglerverband Dresden navázal na program Lachs 2000 vytvořený v SRN a připojil se v roce 1998 k tomuto programu a jeho cíli využít zlepšení kvality vody v řece Labi a vrátit do Labe a jeho přítoků lososa obecného. V téže sezóně bylo také vysazeno prvních 10 000 kusů plůdku lososa do řeky Kamenice. Od roku 1999 byl repatriační program finančně podporován z programu Péče o krajinu a v letech 2011 až 2015 z OP Životní prostředí MŽP a množství vysazovaného plůdku bylo velmi výrazně vyšší, ročně 200 000 až 300 000 ks.

Původ plůdku je na líhni v německém Langburkersdorfu, ale tam jsou k inkubaci a pozdějšímu chovu jikry a mlíčí lososa dováženy ze Švédska nebo v posledních letech i z Dánska. V počátcích projektu byly využívány pro odchov jiker lososa od stádia očních bodů také líhně místních organizací ČRS v Děčíně, Jablonci n. N. a Postoloprtech, ale od toho bylo později zcela upuštěno z důvodu rizika vysokých ztrát.

Po větší část projektu byly dospělé ryby pro umělý výtěr loveny v řece Lagan u města Laholm, kde se nachází lososí líheň a odchovna energetické společnosti Sydkraft kompenzující poškození životního prostředí a možnost migrace lososa na historická trdliště. Pouze v posledních letech (po parazitaci ryb v Laganu) byly využiti dospělí lososi z řek Göta älve a Ätran, ovšem vždy z jihozápadního pobřeží Švédska, a to s cílem zachování genetické příbuznosti. V roce 2016 byl plůdek německými kolegy zakoupen v Dánsku a losos pochází z řeky Skjern.

Plůdek lososa byl v průběhu projektu vysazován do Ještědského potoka v povodí Ploučnice, Libockého potoka v povodí Ohře a zejména do Kamenice a jejího přítoku Chřibské Kamenice. Byly využity i další přítoky uvedených lokalit pro vysazování, ale z důvodu špatných výsledků jen dočasně. Povodí Ploučnice bylo v projektu využíváno do roku 2015, kdy po vyhodnocení dosavadní absence migrace dospělého lososa do této řeky a vysokých ztrátách na poproudově migrujících smoltech v turbinách malých vodních elektráren (mezi Starým Šachovem až Děčínem) bylo od vysazování plůdku do Ještědského potoka u Stráže pod Ralskem zcela ustoupeno.

V OBDOBÍ 1998 AŽ 2022 BYLO VYSAZENO CELKEM 4 033 000 KS PLŮDKU LOSOSA.

NP České Švýcarsko zakupoval pro podzimní vysazování na Kamenici také půlroční lososy u stejného dodavatele. Nadstandardní zarybnění touto kategorií představuje vysazení více než 100 000 ks.

ovčák >> Ahoj. Vysvětlení je zcela prozaické.
Pokud jsem napsal k nám, bylo tím myšleno k nám. K nám do místa vysazení tedy pseudorodiště horní Ploučnice, především Zdislavský, ještědský aj. potoky. .
Jak známo, losos se vrací k vytěru do místa zrození. Ovšem přírodu neošálíš a losos vylíhnutý v Německu nebude za své rodiště považovat místo vysazení v Česku. Tedy se nikdy nevrátí.
Pokud máš na mysli oněch pár tehdy se vrátivších jedinců, tak ti byli vylíhnuti nadšenci z MO v Děčíně a Postoloprtech ze švédských jiker, než jim to bylo zatrhnuto...a veřejnosti účelově zamlčeno.
Ostatně jeden z nadšenců kteří se na tom podíleli a kterému za to patří obroský dík, se v této diskusi už vyjádřil.
Po ukončení dotačního programu (německé finance) se akce losos zmocnilo CHKO, které podvodnými DMS lákalo z důvěřivých neználků finanční příspěvky aby pak za ně nakupovalo z Německa strdlice a pár vracejících se lososů z akce Děčín - Postoloprty, lživě vydávalo za výsledek své práce.
Akci strdlice lze přirovnat ke koupi hejna poštovních holubů...
ať je vypustíš kde vypustíš, okamžitě se obrátí směrem k rodnému holubníku. Jak jsem už psal, přírodu neošálíš.
Nakonec kontrolné otázka. Jakou měrou ses ty osobně podílel na repatriaci lososa, že soudíš jiné ?

sven >> Máš plnou pravda pro prachy jde vše .

ovčák >> Je známo čím se mladý losos živí,je to na úkor dalšího již dnes ohroženého druhu. Někde Sci-fi zkoušeli i s hlavatkami ...

sven >> Ahoj. Pokud můžeš s čistým svědomím prohlásit, že se k nám nikdy žádný losos nevrátil, jak vysvětlíš těch pár ulovených jedinců z posledních let?
Jsou to jednotky, uznávám, ale i tak. Odkud se vzali?
A lipan s potočákem… Podal jsi to tak, že malí lososi zlikvidujou tyhle druhy. Ale úbytek L a P je problém celé republiky, takže je asi blbost svádět to na lososa v Kamenici.
Že tyhle ryby mizí, je fakt. Proč to tak je, toho se, pokud vím, ještě nikdo nedopátral. Pokusů s vysazováním bylo dost, teorií je ještě víc, ale stejně to nefunguje.
Chemizmus vody, oteplování, predátoři, čističky, mikroplasty, fety ve vodě, hormonální antikoncepce, vysazování nepůvodních druhů a nevím, co ještě.
Určitě to bude součet více faktorů, ale v reálu je to asi složitější než od klávesnice.

p.horys >> Jak píšeš.
Podíleli jsme se na akci Losos2000 více než deset let, vysazováním německého plůdku lososa, do chovné pstruhovky horní Ploučnice. Jediný efekt který to mělo, byla decimace plůdku potočáka a lipana, prostřednictvím cca 10-15cm strdlic, které se tam do této velikosti zdržovaly, než sjely dolů..
ÚS si toho byl dobře vědom a proto nám každoročně vyplácel refundaci ve výši 80000,- za utrpěnou hospodářskou ztrátu.
Z výstavby lososí líhně na toku sešlo, přestože jsme mohli nabídnout jak vodu s perfektními parametry, tak i vhodné umístění
(po původní pstruží líhni)
Zřejmě by nějaký překupník s plůdkem, přišel o kšeft..
Asi ten tehdejší úmysl s tou záchranou lososa, nebyl tak horký nebo čistý....
V každém případě mohu s čistým svědomím prohlásit, že nikdy se k nám žádný losos nevrátil.
Takže zcela marná akce, zcela bezúčelně promrhaný čas, energie a finance, na úkor již zmíněného potočáka a lipana, v původních liniích.

doliz >> na německým labi až k nám je jediný vodní dílo, a to má dva rybí přechody,
a přes nej se evidentně něco dostane.
btw- losos opravdu nemůže za to, že se zde není poptávka po záchraně lososa a lipana. tyhle dvě problematiky se nijak vzájemně nevylučují.

doliz >> Ještě bych doplnil, že to neustálé prohlubování a odtěžování usazenin v Hamburským přístavu komplikuje lososům trefit zpět do řeky a taky se zjistilo, že se tam motají tuleni a sežerou velké množství splavávajících smoltů do moře.....

ovčák >> Těch 60 ryb bych chtěl vidět... Přikládám tabulku z článku od Hanela a kol (2016). Reálně se těch ryb samozřejmě vrátí víc. Kava odhaduje počet navrácených lososů do roku 2018 na 400 ks (průměr 20-25 /rok) Máš nějaký zdroj na těch cca 60 ryb?

Zdroje zde: https://www.landwirtschaft.sachsen.de/download/Vortrag_Tomas_Kava.pdf
Lubomír Hanel1, Jan Andreska a Tomáš Kava (2016)
Extinction and experience with repatriation of atlantic salmon (Salmo salar) in the river Elbe basin (Central Europe)

Losos u nás byl běžný, táhl až na Šumavu, ale migrační bariéry udělaly svoje...
Karel Klostermann (1910):
„O lososu zde nemluvím, ten ve stojaté vodě vůbec nevydrží, v tekoucí pak dosáhnuv druhého nebo třetího roku a stav se strdlicí, do moře se odstěhuje. Vraceli-li se kdy lososi z moře do řek, do nichž potěr jejich býval vpouštěn, na příklad u nás do Otavy, nyní dojista už se jich mnoho nevrací, ježto jimka pod Klecany jim zatarasila cestu; po regulaci řek pak vůbec už nepřijdou k nám a budou žíti už jen ve vypravování starších lidí. Ještě r. 1896 bylo jich uloveno v Sušici 258 a pod a nad Dolním Rejštejnem skoro tolikéž; nejmenší měli váhu šesti, největší 14–15 kilogramů. Tyto lovy zapadly na věky.“

Do Kamenice se losos vysazuje, je to v národním parku, ale lodičky pro turisty mají zjevně přednost..Jez v Edmunodvě soutěsce je obvykle nepřekonatelný, přestože je tam rybí přechod... A rybí přechody na jezech v Německu mají k dokonalosti také daleko. V Labi je také poslední dobou vyšší teplota vody, což lososovi také nesvědčí. Jinak malých ryb je v Kamenici celkem dost. Když jsem lovil přímov Hřensku agregátem, tak tam lososi byli v poměru k potočákovi 1:1

Já zastávám názor, že tohle jsme jako lidi už nenávratně dojebali a chtělo by to se raději sosutředit na druhy, u kterých je ještě šance, že jejich populace u nsá budou žít i dále (úhoř, lipan, potočák)