Řeka Seina má desetkrát více ryb než před 40 lety

Kategorie: Všeobecné

Paříž - Do Seiny se vracejí ryby, které z ní kdysi zmizely. Do nejznečištěnější francouzské řeky, která protéká metropolí Paříží, se přitom vracejí samy od sebe. Druhů ryb je v ní nyní desetkrát více než před téměř 40 lety. Podle odborníků to je jednoznačný důkaz toho, že voda je již mnohem čistější.

http://magazin.ceskenoviny.cz/zajimavosti/zpravy/do-seiny-ma-desetkrat-vice-ryb-nez-pred-40-lety/398172

http://www.denik.cz/ze_sveta/reka_seiny_francie20090917.html

Martin M., 17.9.2009

Diskuse k bleskovce

JKL - Profil | Pá 18.9.2009 10:20:55

Salmo1 >> To ano - souhlasím. I já -ač nemouchař - znám podobné případy. :-)

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 10:19:34

JKL >> Ano,na řekách ano.Na potocích však nikoliv,torza zbytků se nedají pokud možno důstojně ztéci ani dnes.:-)

JKL - Profil | Pá 18.9.2009 10:19:00

Salmo1 >> Jen pro ilustraci - takový jez řekl bych ryby neohrožuje.

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 10:15:30

Mrknato >> Už jsem ti to psal,u vás možná úbytek,tady je toho mrak.Do výzkumného ústavu bylo zasláno několik ryb,vzorků střevle potoční.Na první zmáčknutí mikrospínače byl plný podběrák střevlat.
PS-Nikdo je nevysazuje:-)

JKL - Profil | Pá 18.9.2009 10:12:48

Salmo1 >> To ano - ale ty jezy měly - na řekách snad všechny - vorovky.Ty sloužily mimo plavby vorů i k umožnění volného průtoku při vyšším stavu nebo při opravách. Navíc to byly jezy rovnané z kamenů do dřevěných rámů - šikmé, a voda přez ně po většinu roku přepadala. Viděl jsem na vlastní oko tah rybek zvících malíku přes takový jez - vody tak 2 - 3 cm, výška jezu cca 1 m. Bylo to neuvěřitelné. Ovšem moderní bubnový jez bez rybochodu - to je jiná káva. O přehradách nemluvě. Tehdejší jezy podle mne spíš jaksi simulovaly bobří hráze, anebo zátarasy po povodních. Rybí migraci neznemožnily.

Mrknato - Profil | Pá 18.9.2009 10:06:26

2Livecrew >> masařkám se lze bránit dosti účinně. Maso navštěvované "masařkami" přikrýváme, nebo vhodně uschováváme pro jasně definované použití. Chce to hygienu a masařek ubude.

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 10:05:37

JKL >> srovnatelné s předminulým stoletím?
Tolik náhonů mlýnů,bucharů,kováren,předleden a další ani neznám to jsou na potocích při prolézání hotové galeje.

2Livecrew - Profil | Pá 18.9.2009 10:02:13

Pokud budou řeky ve stavu v kterém jsou(necitelná regulace,migrační překážky, obsypané břehy masařkami), by byly naše řeky brzy prázdné. To asi nikdo z nás nechce.

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 10:01:36

kakr >> Každá akce má nějaký vývoj a účet dostaneme vždy později.Použitelné a dobré využijme a negativa odstraňme.Jsem pro.Pomýlenost není vhodný termín,bylo tam nadšení pro dobrou věc i hromada dobré práce.

Mrknato - Profil | Pá 18.9.2009 9:59:41

JKL >> po dlouhé době s tebou souhlasím. Případ francouzské řeky je asi jiný v tom, že tam se odstranila hlavní příčina úbytku ryb. U nás je těch příčin mnohem víc a odstranit je nelze. M.j. i u nás se zlepšila čistota vod, ale k obnovení původní populace rybích druhů to až na vyjímky nevedlo.

Mrknato - Profil | Pá 18.9.2009 9:53:08

Salmo1 >> prosím, pak mně vysvětli, že ubývají i druhy nepoživatelných ryb, které ani uměle nevytíráme, jako m.j. hrouzci, proudníci, ježdíci......

JKL - Profil | Pá 18.9.2009 9:51:14


Nelze říci A e neříci B - pokud by měla být rybí obsádka a vůbec život ve vodě ponechán přírodě bylo by třeba nechat přírodě i vodu jako takovou. Neupravovat koryta, nestavět překážky, neregulovat, nevyužívat vodní energii (anebo jen v míře srovnatelné s předminulým stoletím. A neznečišťovat. Tím nemyslím organické zbytky ale produkty chemického a farmakologického průmyslu. Znamenalo by to i obnovení zádržných schopností krajiny - tedy omezení těžby dřeva, návrat k šetrnějším metodám. Obávám se že to je pro dnešní společnost cesta nepřijatelná. Je to proveditelné snad jen na určitých vhodných lokalitách - ale plošně bohužel nikoliv. Můj názor.

kakr - Profil | Pá 18.9.2009 9:48:46

Salmo1 >>
Proč bych si dělal srandu? Pouze jsem napsal relevantní údaje, nic víc ,nic míň. Podotýkám, že jsou to věci staré 100 let. Každý čtenář si je může přebrat dle obrazu svého.
Jen jsem si dovolil přidat svou poznámku - zda naši předkové byli pomýlení ?

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 9:42:00

pepa-č >> Pá 18.9.2009 9:31:14
Rozumím,ale to je naprosto jiná kapitola.

Salmo1 - Profil | Pá 18.9.2009 9:39:53

kakr >> Děláte si srandu?Spočítal jste si produkci jiker jedinci v přirozeném toku na základě kontrolního odlovu?Přežití do reprodukčního věku je zhruba stejné.
PS-Vemte si dostatečně velkou kalkulačku.:-)
Rozumím,že budete hájit líhně,produkovat se bude dál,ale trochu jinak.

Jarda Bořek Stavitel - Profil | Pá 18.9.2009 9:33:56

Petr Havlíček >> Možná je to jen romanická představa, ale mně se líbí.
K dnešnímu stavu (jestli se tomu dá ještě takhle říkat)... a co kvalita rybí populace?
Stále nic?

pepa-č - Profil | Pá 18.9.2009 9:31:14

Když si představím, jak vypadají některé moje revíry (regulace, trvalé odstraňování vegetace, množství úkrytů, co je na dně, množství rostlin, nemožnost tahu přes překážky apod) tak nenasazování by znamenalo zmizení některých druhu během pár sezón. Přirozený výtěr je těmi podmínkami ztížen až znemožněn.

Petr Havlíček - Profil | Pá 18.9.2009 9:29:11

Salmo1 >> vůbec nejsem inženýr přírody, ale umím si představit, kolik bude ryb ve vodách po dvou třech letech nenasazování. Faktem je, že by se rapidně snížil i počet rybářů, což by možná nebylo na škodu ... Rozumím tomu, že když nebudou ve vodě ryby, ubydou rybáři "rybožravci" (90 - 95% můj odhad) a ty ryby se do vod zase přirozeně vrátí, ale to je běh na hoóóódně dlouhou trať. Ale hlavně to je jen neuskutečnitelná fantasie.

kakr - Profil | Pá 18.9.2009 9:24:04

Salmo1 >>
Jen pár údajů.
První umělý a zdokumentovaný výtěr pstruha provedl Jacobi v Německu v letech 1763 -1765.
První pstruhová líheň na světě byla postavena r 1848 ve Francii.
U nás byly první pokusy o umělý chov ryb (lososa) provedeny v roce 1823 v Horažďovicích.
Lipan byl u nás poprvé uměle vytřen roku 1875
Hlavatka v roce 1875 poprvé v roce 1905 už výtěr probíhal v četných líhních.

Podle úřední statistiky bylo v roce 1904 v Čechách 45 závodů pro umělý chov ryb, na Moravě 9 a ve Slezsku 7. V těchto líhních se líhlo 18 489 000 jiker PO, 9 612 000 PD, 3 051 000 sivena, 250 000 jiker lososa a 1 000 000 jiker marény.
Na Slovensku bylo v roce 1913 81 rybích líhní.

Doufám, že se nedomníváš že naši předkové byli pomýlení....