Sumec velký

      Sumec velký představuje v našich vodách vrcholového predátora dorůstajícího rozměrů, díky kterým nemá v dospělosti kromě člověka žádného přirozeného nepřítele. Je to ryba nížinných vod, zejména mu vyhovují hluboké řeky s měkkým dnem a četnými úkryty. Svědčí mu i rozlehlé stojaté vody.
      Splést si sumce s jinými druhy našich ryb je prakticky nemožné. Jen v menších velikostech hrozí záměna se sumečkem americkým, který ale má na hřbetě kromě hřbetní ploutve ještě tukovou ploutvičku a má 4 páry vousků, což je o jeden víc, než se dá napočítat u sumce velkého.
      Sumec velký je jednou z mála našich ryb, která postrádá šupiny. Tělo je dlouhé s mohutnou přední částí a ze stran zploštělou zadní polovinou těla, jejíž plocha je směrem dolů nastavena řitní ploutví, která se táhne v celé její délce. Naproti tomu hřbetní ploutev je nepatrná ploutvička bez velkého významu pro pohyb nebo stabilitu sumcova těla.
      Imponující je sumcova tlama. Mohutné čelistní oblouky pokryté jemným ozubením někdy označovaným jako „kartáče“ uzavírají prostornou ústní dutinu. Prudkým pohybem spodní čelisti dokáže sumec potravu do své prostorné tlamy doslova nasát.
      V našich vodách je sumec původním druhem významným jak pro komerční tak pro sportovní rybolov. Vyskytuje se ve všech velkých nížinných revírech a je i pravidelně vysazován. Při svém postavení našeho největšího dravce ale nikdy nebude tak hojný, aby se stal běžným úlovkem všech sportovních rybářů.
      Atraktivita tohoto velkého dravce byla zřejmě důvodem pro jeho vysazení v některých zemích západní Evropy. Populace na území Francie, Itálie a Španělska jsou nepůvodní, ale výborně prospívají a už dávno se staly objektem zájmu sumcařů z celého kontinentu.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 80 až 160 cm
obvyklé maximum: do 200 cm
rekordní hodnoty: kolem 300 cm, v minulosti možná i více (4 – 5 m)

Hmotnost

průměrná: 8 až 30 kg
obvyklé maximum: do 60 kg
rekordní hodnoty: u nás přes 100 kg , v minulosti mimo naše území snad až přes 300 kg

Typické znaky

kůže bez šupin
3 páry vousů
dlouhé tělo s plochou ocasní částí
skvrnité zbarvení boků
jedna drobná hřbetní ploutev
dlouhá řitní ploutev

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v nížinných řekách, velkých údolních nádržích a rozlehlých štěrkopískovnách, zejména v teplejších oblastech státu. Vyhlášenými lovišti jsou údolní nádrže Orlík, Vranov a řada dalších, z řek pak Morava, Dyje, Lužnice či dolní tok Berounky. V posledních letech dochází k nárůstu početnosti sumce i na Labi.

Biologie druhu

      Sumec velký je teplomilnou rybou nížinných řek. Miluje místa s dostatečnou hloubkou a četnými úkryty – padlými stromy, rýhami a výmoly v řečišti a podemletými břehy. Je rybou, která je aktivní spíše po setmění, ačkoli v nejteplejší části roku jsou sumci nezřídka aktivní i přes den, zvláště za klesajícího tlaku.
      Sumec je navzdory všeobecnému mínění poměrně společenskou rybou a zvláště menší jedinci se ukrývají a někdy i loví společně. Skupiny sumců mohou zahrnovat jedince různé velikosti, ale byl zaznamenán i kanibalismus.
      Při lovu sumec projíždí rozsáhlé oblasti svého revíru a dovede být poměrně rychlý a pohyblivý. Kořist nasává do tlamy pod tlakem, který vzniká při rozevření čelistí. Při lovu u hladiny při tom vznikají typické zvuky označované jako „pukání“.
      Potravou sumce jsou ryby a další vodní obratlovci jako žáby, hlodavci a mláďata vodních ptáků. Velcí sumci jsou schopni ulovit i dospělé kachny, ondatry nebo ryby s hmotností přes 2 kg. U mladých sumců tvoří značnou část potravy vodní bezobratlí, žížaly apod.
      Pohlavní dospělost nastává u sumce ve 3. – 5. roce života, u samic zpravidla později než u samců. Výtěr vyžaduje poměrně značnou teplotu vody a dochází k němu koncem května nebo častěji až v červnu. Ideálním třecím substrátem jsou potopené kořeny stromů, často však musí stačit různé porosty vodního rostlinstva. Samice běžné velikosti klade 100 000 až 300 000 jiker, u velkých exemplářů by se jejich počet mohl přiblížit i miliónu.
      Po výtěru samec hlídá jikry až do jejich vylíhnutí, ovívá je ocasní ploutví a zuřivě útočí na vše, co se pohybuje v prostoru hnízda. V této době může napadnout i člověka, ale dochází k tomu jen ojediněle. Mnozí rybáři naopak toto období využívají k nepříliš etickému lovu starostlivých vousáčů bránících své jikry.
      Sumec je jednou z mála ryb, která se může aktivně bránit člověku a zvláště jedinci ze sádek a rybníků podrobovaní časté manipulaci dovedou být poměrně agresivní a cíleně útočit na narušitele svého klidu. Tyto útoky jsou spíš překvapivé než nebezpečné a pokud si člověk zachová chladnou hlavu, měl by je přestát bez problémů.
      V našich vodách představuje sumec nejvyšší článek potravního řetězce ve společenstvu vodních organismů. Reguluje stavy bílé ryby, zejména cejna, cejnka, plotice a oukleje a zbavuje vodu uhynulých živočichů. Velikost jeho kořisti je větší než u většiny ostatních dravců, takže jim konkuruje jen v místech početnějšího výskytu. Tam, kde se vyskytuje ve větším počtu, může sumec způsobit i zřetelný pokles stavů bílé ryby. Vzhledem k velkému zájmu o lov sumce je ale takových míst na našem území málo.

Rozměry a růst

      Růst sumce je poměrně rychlý, i když v prvních letech života neroste tak rychle jako štika. Jako dlouhověká ryba si však svůj růstový potenciál uchovává až do vysokého stáří, které běžně překračuje 30 let. Existují dokonce zmínky o přiblížení se k hranici 100let. Nejvyšších hmotnostních přírůstků dosahuje sumec až po překročení délky 1 m, kdy ročně nabere na váze něco mezi 1 – 4 kg.
      V současnosti je sumec intenzivně lovenou rybou a většině ryb není dopřáno dosáhnout rozměrů obrovských jedinců ulovených ve velkých řekách východní Evropy v 18. a 19. století. Dalším důvodem je možná i to, že sumec jako vrcholový predátor a poslední článek potravního řetězce hromadí ve svém těle poměrně velké množství škodlivin. Naprostá většina současných úlovků proto nepřekračuje hmotnost 100 kg a u nás dosud nebyl oficiálně zaznamenán úlovek na udici, který by tuto hodnotu překročil.
      Protože jako teplomilný druh nemá sumec na našem území ideální podmínky pro rychlý růst, je šance na ulovení rekordního exempláře mnohem větší v teplejších oblastech (Rusko, Kazachstán, Španělsko, Francie, Itálie, …).

Některé úlovky sumce z našeho území

Délka	Hmotnost	Revír	Datum ulovení	Nástraha
255 cm	93 kg	ÚN Vranov	rok 1990	?
235 cm	79 kg	ÚN Slapy	14.7. 1998	chomáč rousnic
225 cm	70 kg	ÚN Vranov	17.7. 1998	okoun
225 cm	65 kg	Morava 12	10.7. 2002	plandavka

Růst sumce na vybraných lokalitách

      ÚN Orlík – do roku 1966 (51exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Celková délka (cm)	12	25	39	52	64	74	84	93	100	107	114	122

      Průměr z různých vod ČR – do roku 1977 (48 exemplářů)
      (údaje zatíženy chybou z přepočtu délky těla bez ocasní ploutve na celkovou délku)

Věk (roky)	5	10	15	20	25	30
Celková délka (mm)	65	111	147	183	211	235

      Z tabulek je vidět, že rychlost růstu sumce je víceméně plynulá a k dosažení větších rozměrů je zapotřebí poměrně dlouhá doba. S rostoucím zájmem o lov tohoto druhu proto zřejmě v blízké budoucnosti vyvstane otázka, jak udržet populace sumce a zejména pak podíl větších jedinců na dostatečné úrovni.

Sportovní rybolov

      Sumec je jednou z nejatraktivnějších ryb, je loven mnoha způsoby a pro jeho chytání se vyrábí i speciální náčiní. Je ovšem značný rozdíl mezi lovem trofejních jedinců přes 2 m a lovem průměrných sumců s délkou kolem 1 m, kteří se chytají zdaleka nejčastěji. Při popisu náčiní bude nejlépe tyto kategorie oddělit, přestože je jasné , že sumec roste plynule a loví se exempláře všech velikostí.
      Sumci menších velikostí se loví běžně přívlačí, na plavanou i položenou za použití poměrně běžného náčiní. Je dokonce možné pokusit se i o úlovek na umělou mušku.
      Trofejní jedinci se dnes nejčastěji loví z loďky za použití vábničky a na bójku s nastraženou živou rybou. Jisté procento trofejních ryb se uloví i na umělé nástrahy.

Možný výběr náčiní pro lov sumce běžné velikosti

      Plavaná: Prut o délce 3,5 – 4 m. Může se jednat o dělený speciál pro lov kapra nebo štiky, či výkonnější teleskop.
      Vlasec v rozmezí 0,30 - 0,40 mm.
      Nástraha – živá rybka, chumáč rousnic, pijavky.

      Položená: Prut od 3 do 4 m, dělený nebo teleskopický, hlavně dostatečně výkonný.
      Monofilní vlasce v rozmezí 0,30 - 0,50 mm. Silnější průměry hlavně v blízkosti vázek.
      Vhodnými nástrahami jsou živá či mrtvá rybka nebo rousnice.

      Přívlač: Prut délky 270 až 300 cm, podle očekávané ryby a charakteru místa buď s odhozovou hmotností 20 – 60g nebo 40 – 80 g, výjimečně i víc.
      Vlasec 0,28 – 0, 35 cm pokud možno co nejkvalitnější anebo ještě lépe pletená šňůra s nosností 15 – 20 kg.
      Nástrahy: Voblery s výrazně kývavou akcí (mohou být i zvukové), plandavky, gumové nástrahy větších rozměrů. Velmi důležitá je kvalita háčků – mnohé standardně dodávané trojháčky je možno narovnat už s vlasci o nosnosti kolem 5 kg!

      Muškaření: Delší prut 270 až 305 cm - AFTMA 8 nebo víc, místo k lovu vybírat tak, aby byl prostor ke zdolání ryby.
      Návazce 0,25 – 0,35 mm. Zohlednit možnost předření vlasce o sumčí zuby.
      Větší strímry a trubičkové mušky.

Možný výběr náčiní pro lov sumce trofejní velikosti

      Na trhu se nabízejí speciální pruty pro lov na bójku, lov z lodi i výkonné pruty pro těžkou přívlač. Jedná se výhradně o dělené modely v délce zpravidla do 3 m. Pouze prut pro lov na bójku nebo na položenou by mohl být i delší.
      Nejlepším typem navijáku pro lov velkých sumců je multiplikátor, mezi smekacími navijáky je jen málo modelů, které se pro tento účel opravdu hodí.
      Ideální pro lov trofejních sumců jsou dnes pletené šňůry s nosností 40 – 80 kg, jen výjimečně lze použít i vlasce o síle 0, 60 mm nebo i více.
      Nástrahami jsou obvykle živé ryby větších rozměrů (0,5 – 2 kg) nebo chumáč rousnic.
      V případě vláčení je běžnou sestavou prut s gramáží 50 - 100 g nebo i více, pletená šňůra s nosností kolem 30 kg a jako nástrahy se používají velké voblery, masivní plandavky kolem 10 cm a velké gumové nástrahy. Standardně dodávané háčky a kroužky u těchto nástrah je ve většině případů nutno rovnou vyměnit za silnější.