Původním areálem rozšíření tohoto druhu je severní Tichomoří od Kalifornie přes Britskou Kolumbii a Aljašku až na Kamčatku. Podobně jako pstruh obecný vytváří celou řadu forem (mořskou, jezerní potoční a různé zeměpisné variety), z nichž nejznámější je mořská tažná forma dorůstající značných rozměrů a ve své domovině označovaná jako steelhead. Tato forma má pověst atraktivní sportovní ryby a na většině lokalit je vzácnější než ostatní druhy tichomořských lososů. Do některých řek se dostavují k výtěru pouze stovky exemplářů této nádherné ryby.
Ve vnitrozemí vytváří pstruh duhový menší a barevnější formy obývající řeky a jezera a právě některé z nich se staly základem pro šlechtění hospodářských linií chovaných dnes uměle po celém světě a často i vysazovaných do sportovních vod. Mimoto byl pstruh duhový vysazen na mnoha místech světa (Norsko, Švédsko, Argentina, Peru, Uganda, Keňa, …) kde místy žije prakticky divoce.
Díky obrovskému areálu a množství forem byl pstruh duhový několikrát popsán a současné vědecké jméno se obecně používá poměrně krátkou dobu, ve starších knihách je většinou uváděn pod latinským názvem Salmo gairdnerii. Tak jako u našeho pstruha došlo i u tohoto druhu postupem času k prokřížení jednotlivých linií při odchovu násad a čisté původní populace jsou dnes vzácné.
Rozpoznat pstruha duhového od ostatních lososovitých ryb není těžké. Jeho tělo má našedlou nebo stříbřitou barvu se silným vodorovným narůžovělým pruhem na bocích. Drobné tmavé tečky pokrývají celé tělo a na rozdíl od jiných salmonidů jsou ve velkém počtu i na ocasní a hřbetní ploutvi, i na tukové ploutvičce. Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, podmínkami chovu a konkrétní chovnou linií. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví. U barvy kolísá hlavně celková intenzita zbarvení od stříbřitých až po úplně tmavé.
Do Čech byl pstruh duhový poprvé dovezen v roce 1888 z Německa. Pozdější dovozy ve 20. století pocházely zejména z chovů v Dánsku a jejich základem by měla být jezerní forma duháka z jezera Kamloops v Britské Kolumbii (tehdy uváděná jako Salmo gairdnerii kamloops). Chov pstruhů duhových v bazénech, rybnících i klecích ponořených ve vodě přehradních nádrží dnes nese veškeré známky moderních hospodářských velkochovů včetně pobytu mnoha ryb v relativně stísněném prostoru a automatického krmení granulovanými krmnými směsmi.
Dnes se pstruh duhový hojně vysazuje i do sportovních revírů a v některých řekách (např. Loučná, Metuje a řada dalších) se i přirozeně vytírá. Bohužel díky nadměrnému vysazování ryb z umělého odchovu dochází k situaci, kdy jsou loveni duháci s nedostatečně vyvinutými ploutvemi bez mnoha prvků chování divokých ryb a v očích rybářů mnohdy degradují na „kropenaté plotice“. Je to škoda a důsledek neschopnosti naší rybářské obce alespoň v některých ohledech oddělit sportovní rybolov a konzumaci ryb. Masové zarybňování duhákem je jen důsledek nemožnosti udržet při stávajících poměrech dostatečné stavy původního pstruha obecného a snahy uspokojit zájem rybářů.
Základní údaje
Rozměry
Délka
průměrná: 25 až 40 cm
obvyklé maximum: 70cm
rekordní hodnoty: u nás kolem 80 cm, divoká tažná forma kolem 120 cm
Hmotnost
průměrná: 0,2 až 1 kg
obvyklé maximum: kolem 4 kg
rekordní hodnoty: u nás přes 7 kg, tažná forma kolem 18 kg
Typické znaky
tuková ploutvička
pouze drobné tečky tmavé barvy
tečky i na ploutvích včetně ocasní a tukové
růžový nebo načervenalý pruh na bocích
Výskyt v ČR
Výskyt dnes zcela závisí na vysazování, které probíhá nejen na většině pstruhových revírů, ale i na mnoha mimopstruhových a soukromých revírech. Legendární řekou s dlouhodobým výskytem pstruha duhového, kde bylo asi poprvé prokázáno jeho přirozené rozmnožování u nás, je Loučná (levostranný přítok Labe).
Biologie druhu
U nás se pstruh duhový vyskytuje v tekoucích i stojatých vodách. V tekoucích vodách není tolik vázán na úkryty jako pstruh obecný potoční a často se vyskytuje v celém příčném profilu koryta. Oproti pstruhovi obecnému snáší o něco vyšší teplotu vody a je odolnější vůči znečištění.V nádržích se zpravidla pohybuje ve sloupci, přičemž hloubka pohybu duháků se mění v průběhu dne i během sezóny. Běžně se pohybují u hladiny a naopak i u dna.
Na mnoha místech má pstruh duhový tendenci migrovat, zpravidla po proudu, což snižuje návratnost po vysazování, ale zároveň je příčinou občasného objevení velkých pstruhů duhových v mimopstruhových úsecích řek.
Potravou pstruhů duhových jsou hlavně vodní bezobratlí včetně bentických druhů a hrubšího planktonu. Na stojatých vodách se v potravě duháků běžně vyskytují i velké druhy perlooček. Sbírají ovšem i náletový hmyz. Je samozřejmostí, že větší kusy loví i rybky a jiné větší živočichy. V produkčních vodách dovedou do jisté míry i konzumovat potravu podávanou kaprům.
Ve druhém roce života jsou u nás pohlavně dospělí všichni samci a většina samic. Tření hodně připomíná pstruha obecného. Dochází k němu v říjnu až lednu (existují i linie s jarním výtěrem) a tak jako jeho příbuzný se i duhák vytírá do hnízda, které vybuduje samice v písčitém nebo štěrkovitém dně mělkého proudu. Jedinci žijící v nádržích vytahují většinou za výtěrem do přítoků. Jikry jsou o něco menší než u pstruha obecného (do 5 mm) a samice jich klade 800 až 5 000.
Význam pstruha duhového je u nás především hospodářský. Jeho přítomnost v přírodních vodách je motivována poptávkou po vysazování lososovitých ryb, kterou není možno jinak uspokojit. Jen v některých vodách sehrává pstruh duhový opravdu pozitivní roli a kladně ovlivňuje jejich obsádku. Jedná se o úseky řek, které pstruhovi obecnému příliš nesvědčí a některé stojaté vody – pískovny, údolní nádrže a chladnější rybníky. Do budoucna by možná bylo dobré oddělit revíry nebo jejich úseky s masovým vysazováním levně produkovaného duháka od úseků, kde by se udržovaly populace našich původních lososovitých ryb.
Rozměry a růst
U růstu duhového pstruha existují značné rozdíly mezi přírodními a uměle chovanými populacemi. Zatímco růst v přírodě často odpovídá růstu pstruha obecného nebo je jen o málo vyšší, intenzivně krmené ryby ve velkochovech jsou odchovávány do konzumní hmotnosti 200 g v průběhu jediného roku a během relativně krátké doby dosáhnou hmotnosti několika kg. Maximální velikost ryb odchovaných v umělých podmínkách přesahuje 10 kg, v praxi se ale s takovými rybami nepracuje – zejména z ekonomických důvodů.
Některé úlovky pstruha duhového z našeho území
| Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
| 89 cm | 7,05 kg | Křetínka 1A | rok 1985 | ? |
| 78 cm | 5,70 kg | ÚN Slapy | 20.6. 1998 | hrouzek 10 cm |
| 68 cm | 4,15 kg | Lipno 2 | 21.10. 1999 | zlatohlavá nymfa |
Růst pstruha duhového na vybraných lokalitách
Požadavky na růst generačních pstruhů u nás chované linie PdD 1966:
| Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| Hmotnost (gramy) | 200 | 800 | 1700 | 2600 | 3200 | 3700 | 4500 |
Loučná – do roku 1972
(upraveno převodem z délky těla na celkovou délku)
| Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| Celková délka (mm) | 115 | 199 | 271 | 343 | 381 | 445 | 507 | 548 |
První tabulka zachycuje růst nejlépe rostoucí linie duháka chované na našem území. Slovo „požadavek“ znamená, že ryby vybrané pro další chov, by měly dosáhnout uvedené rychlosti růstu. Ta je udána v gramech, protože pro ekonomiku provozu mají hlavní význam hmotnostní přírůstky a ne délka ryb.
Údaje z Loučné reprezentují jednu z nejlépe rostoucích populací ve volných vodách (údaje ze 70. let nemusejí odpovídat současným), přesto je vidět, že v 8 letech věku dosahují tyto ryby velikosti přibližně tříleté generačky z umělého chovu.
Z pohledu ekonomiky vysazování je proto jednodušší a rychlejší ryby odchovat uměle a vysadit. Dochází přitom sice ke značným ztrátám a sportovně vyspělí rybáři pohlíží na tyto pstruhy s despektem, ale je to daň masovosti a nenákladnosti české rybařiny.
Sportovní rybolov
Sportovní lov pstruha duhového se příliš neliší od pstruha obecného. Pstruh obecný vykazuje větší agresivitu vůči vláčecím nástrahám, více miluje úkryty a zdá se být teritoriálnější. Pstruh duhový snáší i pomaleji tekoucí nebo stojatou vodu a hlavně čerstvě vysazené kusy mají často návyky spíše kaprovitých než lososovitých ryb a běžně jsou ochotny zabírat na plavanou či položenou na žížaly, červy a dokonce i rostlinné nástrahy.
Nejsportovnějším způsobem lovu pstruhů duhových je nepochybně muškaření, které si dokonce na stojatých vodách s obsádkou této ryby osvojilo některé specifické prvky, u nás donedávna neobvyklé. Poslední dobou se šíří lov duháků na dírkách vyvrtaných v ledu. V dírce loví rybář buď na plavanou nebo pomocí vertikální přívlače.
Možný výběr náčiní pro lov pstruha duhového
Muškaření: Prut 240 až 305 cm - AFTMA 4 až 5, podle typu vody, řada rybářů poslední dobou inklinuje k ještě jemnějším prutům.
Návazce 0,10 – 0,20 mm.
Nástrahy: Všechny typy mušek, nymf a strímrů, pro stojaté vody existuje řada speciálních vzorů.
Přívlač: Prut délky 180 až 270 cm, délka závisí hlavně na rozloze a přístupnosti revíru, odhozová hmotnost prutu může kolísat o 2 – 10 g do 10 – 30g, což je gramáž postačující i na ryby opravdu velké velikosti.
Vlasec 0,12 – 0,22 m splývající s barvou vody, pletená šňůra se obvykle nedoporučuje.
Nástrahy: Rotační třpytky, drobné voblery, gumové nástrahy a různé typy nástrah vyráběných z peří.
Lov na dírkách: Co nejkratší jemný proutek, nejlépe přímo speciál pro lov na dírkách.
Návazce 0,12 – 0,16 mm.
Nástrahy: Marmišky, mikrotwistery, pro lov na plavanou červi, žížaly, houska, sýr, …
Rapala Jointed
