Podoustev říční

      Podoustev říční bývala kdysi jedním z nejběžnějších druhů ryb v parmových úsecích většiny našich řek. Dnes není mnoho revírů, kde bychom mohli tuto nezaměnitelnou rybu žijící u dna tažných úseků potkat ve větším počtu. Proto ji řada rybářů ani nepozná nebo ji zaměňuje s ostroretkou. Po krátkém seznámení však poznáme podoustev podle rypce vybíhající vpředu v charakteristický „nos“, spodních úst připomínajících cejna, tmavých ploutví na spodku těla a řitní ploutve delší než má ostroretka, ale zároveň nedosahující délky řitní ploutve u cejnů. Tělo podoustve je nižší než u cejnů a působí protáhlým dojmem. Zbarvení je obvykle stříbrné s tmavým hřbetem a občasným výskytem nažloutlého odstínu. V období tření se tento žlutý odstín zvýrazní, takže spodní část těla samic je pak výrazně nažloutlá, zatímco vrchní část těla ztmavne v šedavém nebo nahnědlém odstínu. Třecí zbarvení samců z nich pak dělá jedny z našich nejnádhernějších ryb. Horní část těla ztmavne až do sytě modročerného odstínu a spodní má zářivě oranžovou barvu asi jako kůra pomeranče. Kdo někdy viděl samce podoustve ve svatebním šatě, ten se většinou zdráhá uvěřit, že se jedná o náš původní druh, který ve zbylé části roku zbarvením připomíná cejnka nebo plotici.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 20 až 40 cm
obvyklé maximum: do 50 cm
rekordní hodnoty: kolem 60 cm

Hmotnost

průměrná: 0,2 až 0,6 kg
obvyklé maximum: do 1,2 kg
rekordní hodnoty: kolem 2,5 kg

Typické znaky

protáhlé středně vysoké tělo
charakteristický „nos“
možný výskyt žlutého zbarvení spodku těla – hlavně zjara
spodní ústa podobná cejnům
všechny ploutve relativně tmavé
poměrně dlouhá řitní ploutev

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v řekách parmového a cejnového pásma, někdy i v údolních nádržích. Z kdysi hojného druhu se stala druhem, který sice místy zůstává relativně hojný, ale na většině našich vod se vyskytuje spíše ojediněle. Dá se ulovit na většině velkých proudících řek a hojná je např. na Berounce. Z dalších míst výskytu je možné jmenovat např. Vltavu, Otavu pod Pískem, Ohři a některé moravské řeky.

Biologie druhu

      Podoustev je druhem, který na středním toku řek doplňuje v tažných úsecích parmu. Na rozdíl od ní vyhledává hlubší úseky s pomalejším prouděním. Žije u dna často v početných hejnech. Jak už napovídá postavení úst, potravu vyhledává především na dně. Kromě toho, že se živí drobnými organismy, byl v její potravě v letním období často zaznamenán i vysoký podíl rostlinné potravy – kromě řas i vyšších rostlin.
      Podoustev je zajímavá tím, že v některých oblastech svého výskytu se přizpůsobila i k životu v ústí řek do moře a vytváří tam tažné formy podnikající v období výtěru dlouhé migrace proti proudu řek (rekord z polské Visly je 865 km). Ve vnitrozemí se obvykle vyskytují stálé populace, jejichž třecí tahy jsou podstatně kratší, obvykle k nejbližšímu vhodnému proudu.
      Samci dospívají pohlavně ve 2. – 3. roce života, samice ve 3. – 4. roce, podle některých autorů i později.
      Tření obvykle probíhá v mělkých proudech se štěrkovým nebo kamenitým dnem. Na jeho počátku ryby očistí dno od jemných usazenin. Jikry unáší proud a protože jsou lepivé, zachycují se na kamenech a mezi nimi. Výtěr je dávkový, často až ve třech dávkách následujících s odstupem 2 – 3 týdny, přičemž více než polovina jiker je vytřena v první dávce. S věkem samic klesá počet dávek, staré exempláře se mohou vytírat už pouze v jediné dávce a ryby nad 10 let věku se výtěru často neúčastní.
      Samice běžně klade od 10 000 do 100 000 jiker, ale jsou uváděny i vyšší hodnoty až do 300 000jiker, pocházející zřejmě od samic výrazně nadprůměrné velikosti.
      V původním ekosystému našich řek hrála podoustev důležitou roli, dnes má význam jen okrajově jako hodnotná sportovní ryba. Obnovení původních stavů brání regulace řek, místy znečištění, někde i „kaprový“ způsob osazování revírů a v neposlední řadě je podoustev jedním z druhů trpících zimními invazemi kormoránů.

Rozměry a růst

      Podoustev je středněvěkou rybou, která se jen výjimečně dožívá přes 10 let. Přesto existují nesmírně vzácné exempláře s délkou až přes 60 cm pocházející z revírů, kde se podoustev nevyskytuje příliš hojně a jejichž růst nebyl analyzován. Pamětníci staré Otavy v oblasti zatopené Orlickou přehradou udávají, že podoustev byla v této oblasti nejčastěji lovenou rybou a exempláře přes 1 kg byly běžné. V místech početného výskytu je růst podoustve pomalejší, ryby obvykle nepřesáhnou délku 50 cm a jsou dokonce početné zakrnělé populace, kde je těžké narazit už na jedince přes 30 cm.

Některé úlovky podoustve z našeho území

Růst podoustve na vodách ČR a SR – více lokalit

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
      Nejpomalejší zaznamenaný růst:

Sportovní rybolov

      Podoustev je oblíbenou rybou plavačkářů. Na rozdíl od cejnů je to ryba, která na udici velice slušně bojuje a využívá při tom i sílu proudu. Dalším plusem je skutečnost, že je aktivní po velkou část roku a je možno ji za teplého počasí lovit i v zimě. S rostoucím počtem rybářů lovících na feederové pruty se objevuje další skupina zájemců o lov tohoto druhu.
      Lov podoustve se v zásadě nijak neliší od lovu většiny kaprovitých ryb – dobře reaguje na krmení a bere poměrně poctivě. Nástrahu je třeba nabízet na dně nebo těsně nad ním.

Možný výběr náčiní pro lov podoustve

      Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů - matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost a charakter revíru nebo potřeby rybáře.
      Koncový návazec v rozmezí 0,08 - 0,16 mm.
      Nástraha - bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.

      Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut.
      Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 - 0,18 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb.
      Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta, kroupy, kukuřice, …