Skalička

Datum lovu: 9.5.2006
Čas lovu: 9:00 až 18:00

      Na revír Skalička jsem se nevydal náhodou, potřeboval jsem se domluvit na podmínkách chystaného srazu MRKu, který se zde letos bude konat první víkend v září. K vodě jsem dojel kolem půl osmé, bylo nádherné ráno. Majitel zde ještě nebyl, tak jsem využil situace ke zmapování terénu a nafocení několika fotek revíru. Bylo vidět, že ryby jsou aktivní, často skákaly a kolem břehu bylo vidět lovící dravce - možná candáty.
      Asi za 20 minut dojel Radek Svačina (majitel) a já s ním během hodiny projednal vše, co jsem potřeboval.
      Než jsem se vydal s pruty k vodě, ještě jsem se jej stačil zeptat, které místo by mi doporučil a jaké ryby mám očekávat. Jeho doporučení se téměř shodovalo s mou představou jít k přítoku, kam foukal vítr a kde by ryby v tomto slunečném počasí měly být. Prý se na tom místě o víkendu chytlo pár pěkných ryb.

      Byl jsem rozhodnut chytat na jeden prut na plavanou a druhý hodit na feeder s pípákem s nějakou tvrdší nástrahou. Při měření hloubky v mém okolí jsem našel asi 18 m od břehu větší sklon dna svažující se do hloubky asi 2 metry. Tam jsem se rozhodl chytat, zakrmuji asi 6ti koulemi a pro začátek nasazuji sladkou kukuřici. Návnada byla z červeného kaprového krmení Timár, se sladkou i obyčejnou kukuřicí a řepkou.
      Neznámý rybář sedící asi o 30 metrů dál k přítoku během mé přípravy vytáhl 2 kapry kolem 3 kg, nahazoval pod protější nepřístupný břeh asi 60 m daleko. Svůj feeder prut tedy nahazuji také pod druhý břeh, rovněž s kukuřicí.
      První záběr přišel prakticky okamžitě na feeder, zásek a cítím malou rybu, během zdolávání mám záběr i na plavačku, rovněž zasekávám a v každé ruce mám jeden prut s rybou. Pomáhá mi Radek, který jde kolem a vytahujeme na feeder cejna a na plavačku duháka. Duháci tu jsou po zimní sezóně na dírkách, před týdnem tu byly také velké závody v muškaření. Bude jich tu asi jěště dost, myslím si. Ne dost, ale hodně, stovky, tisíce - na další dva nahození na plavanou vytahuji okamžitě další dva pstruhy, z toho ten poslední vzal 3 kukuřice ze dna. Dva duháci mají háček až v jícnu, takhle by to dál nešlo, končím s plavačkou, to bych tady byl za řezníka.
      Chvíli chytám jen na feeder, daří se mi chytit dva kapříky kolem 50 cm z větší dálky na kukuřici. Záběry nejsou nijak dramatické, špička se jen jemně třepe. Pípák, který jsem tam původně dal proto, abych stíhal plavačku, při záběrech ani nepípnul.
      Vytahuji lehčí kaprový prut, zkusím změnu taktiky místo plavané. Budu chytat na vlasovou metodu s kuličkou těsta pod háčkem. Těsto jsem si udělal až u vody z trochy návnady, přidal jsem do ní jen práškové lepidlo (původně výrobu kapřích pelet), které pro tyto účely nosím sebou, a dobře prohnětal. Návazec je dlouhý asi 15 cm, olovo je pevné inline, místo antitangle trubičky dávám metr tvrdé šnůry s olověným jádrem. Aby se mi návazec nemotal kolem olova a aby se kulička těsta na poměrně dlouhém vlasovém přívěsu nepřehodila přes háček a také aby se nárazem o hladinu nestrhla, napichoval jsem před každým nahozením na háček PVA punčochu se trochou (fakt málo) pstruhových granulí (teda byly pstruhové, ale dával jsem je tam pro kapry, pstruha jsem na tento prut nechytl žádného). Tuto montáž jsem nahazoval k druhému břehu pod převislé stromy. Sice jsem měl prut na 50 gramů vrhací zátěž a na něm 80 gramů olovo + návnada, ale šlo to tam dostat. Myslím, že v tom místě byla o dost menší hloubka, ale jistě to nevím. Ryby se tam ukazovaly na hladině častěji než kde jinde, asi zde měly klid. Na mém břehu sedělo asi 8 rybářů na 200 metrech, naproti nikdo.
      Na tento "pasivnější" prut jsem měl kupodivu více záběrů, než na feeder, který jsem nedokázal hodit s těžkým krmítkem tak daleko (medium). Feeder jsem proto později začal nahazovat do prokrmené oblasti, která měla být původně na plavanou. Zde jsem chytal především střední cejny, opět asi 3 duháky a asi 5 kaprů běžné velikosti. Celkem jsem jich chytl asi 20, dá se říci, že brali celý den rovnoměrně.
      Kolem 17 hodin se zatáhlo a vypadalo to na bouřku, ale minula nás. Silný vitr ale zvedl větší vlny. Měl jsem zprávy, že se více u hráze podařilo rybářům vytáhnout kapry 85 a 95 cm. Já jsem si sice zachytal, ale chtěl jsem také něco většího, i když jsem zde byl poprvé a mohl bych být rád za těch "pár" ryb. Dal jsem pod háček pořádnou kouli těsta, asi tak 2,5 cm, ale moc jsem ji neumačkával, aby se rychleji po povrchu rozpadala. S náhozem jsem si dal záležet, abych montáž poslal fakt až pod větve, což se mi kupodivu podařilo. Skoro by jeden slyšel, jak pod vodou zapraskaly potopené větve. A asi již tušíte, však jste si nejdříve, asi jako každý, prohlédli fotky a pak teprve začali číst, že záběr fakt byl a já ho zužitkoval. Šupináč měl 77 cm. Bohužel už jsem měl videokameru schovanou před deštěm, takže na přiloženém klipu není, nechtěl jsem rybu trápit dlouho na suchu, takže byla jen rychlá fotka samospouští a pár fotek kapra na podložce.

      Pak už jsem dál nechytal, zřejmě bych většího už nechytl a měl jsem před sebou ješte přes 100km cestu domů.
     
      Škoda, že se nedalo rozumně chytat na plavanou - musel bych tam dát nějakou brutální sestavu s tvrdou kukuřicí na vlasu nebo něco na ten způsob. To snad jindy, teď už bych věděl, na co se připravit. Nepočítal jsem s takovou aktivitou a počtem duháků, kteří brali i větší tvrdé nástrahy a to i ze dna ("nejlepší" bylo zrnko nakládané kukuřice s mušlovou příchutí). Také asi nebylo nejmoudřejší vnadit plavačkovou návnadou, chtělo by to čistý partikl (vařenou kukuřici, cizrnu) jen v menším množství nebo chytat úplně bez zakrmování.... Ale však já se sem ještě vrátím, nejpozději koncem prázdnin na srazu MRKu.

Martin M. - Profil, 12.5.2006