Nepatřím k vyznavačům lovu na živou rybku, zpracovávám toto téma stejně jako řadu jiných ve snaze zkompletovat atlas montáží na MRKu do ucelené podoby. Přesto se pokusím poctivě uvést vše důležité.

Celou techniku nejlépe vystihuje věta: Jak primitivní, ale jak účinné! Prezentací poraněné rybky v lovišti dravce totiž můžeme přimět k záběru i zkušené trofejní ryby a přitom tato technika není materiálně ani technicky náročná.
Velmi důležitá je hloubka, v níž hodláme rybku nabízet (závisí na druhu lovené ryby, ročním období a místních podmínkách) a pro úspěšné zaseknutí ryby je vhodné zvážit množství, velikost a typ háčků umístěných na nástraze.
Nabízí se dvě varianty – v prvním případě umístíme na těle rybky jeden jednoháček, dvojháček nebo trojháček, ve druhém nastražíme rybu do tzv. chňapacího systémku, kdy na jejím těle umístíme dva nebo tři trojháčky.
Zde se budeme věnovat nastražení rybky na jeden n-háček.

Postup

Použité náčiní může být velmi variabilní podle velikosti nástražní rybky i velikosti očekávaného úlovku, kterým je při lovu s lankem štika (při lovu jiných dravců může lanko sloužit jako pojistka pro případ štičího záběru).

Podle hloubky v místě lovu používáme buď pevné nebo klouzavé splávky s dostatečnou nosností, aby je nástražní rybka nepotopila, ale ne zbytečně veliké. Zátěž je průběžná a zaráží se obvykle o uzel, který spojuje kmenovou šňůru s lankem (spojeno obratlíkem nebo karabinkou). Délka lanka by neměla klesnout pod 30 cm.

Umístění háčku na těle rybky se provádí buď v okolí hřbetní ploutve nebo v tlamce (viz obrázky).
Zásek je třeba provádět v závislosti na velikosti nastražené rybky v rozmezí několika sekund, vzácně i minut po záběru. Ryba si sice musí kořist v tlamě po uchopení otočit, ale u rybek do 15 cm nemá cenu čekat déle než 1 – 1,5 minuty. Dlouhé otálení se zásekem stojí každoročně život tisíce zejména podměrečných štik.
Při nastražení velkých nástrah jsou lepší chňapací systémky, které dovolují zaseknou téměř okamžitě.

osprey - Profil, 7.2.2006
Průměrná známka: 1,60