NZama - Profil | Ne 15.3.2015 10:00:36
také mi to nedá a přidám pár poznámek ke článku, se kterým asi většina poctivých a zkušených nejen chovatelů Po, Li a p., ale i ostatních rybářů pohybujících se léta kolem pstruhových vod u nás jistojistě souhlasí. Je věcný, souhrnně informuje o všech příčinách současného špatného stavu na pstruhových vodách a nabízí kompetentní souhrn návrhů opatření pro zlepšování podmínek pro rozvoj populace divokého Po. Autor se zbytečně nezabývá tím, zda je horší zlo absence fekálií ve vodě, a nebo je v ní příliš mnoho nových reziduí z léčiv a chemie, to bere prostě jako nezvratný fakt a jde dál.
Zastavím se zde ale u dalšího zmíněného zla a to u rybích predátorů, zvláště u v posledních 10ti letech tak na mnoha místech rozšířených počtů vyder říčních. Kdo z Vás se s tím nově "odborně a kompetentně" vysazeným živočichem v praxi setkal, tak mi jistě potvrdí to, že tady nastal ten nejhorší bod zlomu. Do tak již od norků volavek a černých čápů zdecimovaných podkrkonošských říček, (pomíjím další negativní vlivy) byly nějakými odborníky postupně vysazovány vydry říční, které se dostaly postupně až do nejvyšších pater horských potoků, bylo dílo zkázy dokonáno. Zhruba před 5ti lety nastala další fáze ve výsledcích činnosti tak .zvaných "ochranářů přírody" a to byl přerod vydry říční na vydru rybniční, neboť v potocích už nebylo co žrát. Výsledkem je to, že každým rok u nás sice počet vyder " rybničních" utěšeně roste, ale v potocích je prázdno a na malých rybnících jsou opět viditelné velké ztráty.
Sám jsem se k návštěvám vyder na vlastích dvou menších rybníčcích stavěl v minulých letech celkem smířlivě, v domnění, že jde jen o pár desítek drobnějších kapříků, ale stejně mi úbytek velkých dravých ryb neseděl. Zanechané zbytky těch největších candátů, obrovské množství šupin od kaprů i 60+ a spousty výkalů všude v rákosí mne přes letošní zimu vyléčilo od naivity.
Otázka tedy zní v návaznosti na zmiňovaný článek, co s tímto fenoménem dál? Kdo dal komu oprávnění k takto drastickým zásahům do současného stavu přírody? Kdo nese zodpovědnost za ohromné škody a jak je napravit? Je ještě mnoho otázek, ale většina z naši staré generace už buď rezignovala, a nebo už ztratila naději.
NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 8:40:09
Pvl >> Letos jsem tam nebyl, možná to v jednom nestíhal.....
NPvl - Profil | Ne 15.3.2015 8:36:02
Mrknato >> Jen jsem si zadal "Kunvald " a je tam někdo jiný .
NMrknato - Profil | Ne 15.3.2015 8:16:16
Andulec >> Jo, když to funguje jak popisují pstruh62 a stilet, tak je to fajn, ale to není lék pro všechny pstruhovky a řekl bych, že pro podstanou část. U kapř nevadí, že vysazujeme industriální formu a ne divokého sazana, tak proč by to mělo vadit u pstruhů?
Co brání masívním nákupům industriálních pstruhů?
1) svaz, MO je nedokáží až na vyjímky efektivně chovat do tržní velikosti, ale přes to se o to pokouší
2) Svazu je líto převelice, že by měl utratit peníze mimo svaz a připravit tak čilimničestvo o peniažky
3) Zpupnost, závist MO a současně neschopnost chovat tyto ryby skoro zadarmo, jak to je upečeno
4) svazoceny a dělení peněz od rybářů třem subjektům
5) Hlodání v hlavách svazokoumáků, že by se přece jen PO nechal zachránit, nebo to tak prezentovat..... Stačí se podívat, jak stoupá počet vyjímek povolení lovu agregátem na P vodách. Co za tím může být, jistě netřeba bystrým překládat.
Edit : PO Kolovrat není nepůvodní druh, roste dobře, ale jistě se většina shodne, že je lepší na P vysazovat Pd a Si, než kolowrata. Řeší se na MP, zda-li se vysadí kapř šupináč, řádkáč, nebo lysec, Třeboňská forma, nebo Chlumecká?
NPvl - Profil | Ne 15.3.2015 7:38:37
Mrknato >> Zientek .. v Kunvaldu ?
NAndulec - Profil | Ne 15.3.2015 7:34:29
Nedá mi to a taky přidám nějaký postřeh.
Autor článku napsal osobní zkušenost s chovem PO a způsobem jeho vysazování v jeho MO. Osobně mě těší, že se snaží se žalostným stavem populace PO něco udělat. Za to mu budiž dík.
Myslím si, že v chovných potocích a v místech kde je alespoň trošku života schopná populace PO, by měl být zákaz vysazovat nepůvodní druhy. Bohužel ZP se dělají spíše ekonomickým a ne ekologickým stylem (což i odporuje stanovám ČRS) a ještě lidmi, kteří tomu nerozumí.
Nvoz - Profil | Ne 15.3.2015 0:58:51
Mrknato >> Pokud vím, tak pan Zientek nechová pstruhy, ale siveny ...
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 22:48:57
potočák 62 >> Jo, ZP......... kdopak asi do ZP vpašoval PD a Si? Kdo odkejval v Jč. hospodaření na několika pstruhovkách - nehospodařením? Kdopak odkejval BP, které BP býti nemohou, ale tváří se tak? Kdo toleruje drastický úbytek PO a Li ze státních vod a na druhou stranu umožňuje přerybňování kapřem a hrátky s jeho mírami? Kapře na pstruhovkách ani nezmiňuju......
To, co popisuješ ty, nebo stilet bych chápal v jasně uzavřené společnosti na jasně vymezeném území této společnosti. V případě společného rybolovu, který si každý představuje jinak, jinak ho provádí a financuje to smysl nedává.
Co smysl dává, je cca 355,-Kč/kg z P redistribuce za 1kg uloveného lososoida, i průmyslového ........ u dlouletého PO bych to šacoval dle územního svazoceníku na cca 70,- až 90,-Kč/kg. To by smysl dávalo jen v případě......, ale to bych dost fabuloval.
Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 21:13:02
Mrknato >> Jak výš,tak existuje ZP.Jestli předepisuje například 5000 pp2 a starší,tak předepisuje toto množství a je jedno, jestli vysazuješ PP dvojletý nebo kilový.Nahradit je můžeš bud´ročním nebo plůdkem v odpovídajícím přepočtu.U plůdku to je 1:30,to znamená místo jedný dvojky vysadit třicet kusů plůdku.Jiná situace by byla,kdyby se PP vysazoval na kila a za divočáka se platilo stejně jako za granuláka.Potom by se vyplatilo v horských a podhorských oblastech v rybnících pěstovat místo kapra potočáka.Pokusy, které jsem prováděl dokazují že lze bez problémů z 1ha vypěstovat 200 až 300 kg PP o průměrné velikosti 30cm a to nastartováním pozitivní stimulace,to znamená-na jaře odlovit z potoků PP1 a slabouPP 2 a koncem října slovit,pochopitelně bez přítomností kaprů.Ovšem při ceně 9kč nebo jako u VČ us 7kč za kus je to proti kaprovy strátové.Petrův Zdar
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 18:12:20
potočák 62 >> No tak u nás v Rokytně pěstujou průmyslové pstruhy v kravíně a podražili. Ze 130,- na 189,- za kilo.
Pan Zientek v Pekle nad Zdobnicí a Kunvaldu prodával pstruhy za 120,-, teď to bude okolo 140,-
Když MO nemá rybochov a ty ubývají, pstruhy "dostane" od uživatele revíru. No a jelikož jsou regionálně "nepůvodní", je výhodnější vysazovat tržní rybu. Když taková jedna uvědomělá MO vysadí cca 6000 dvouletých "divokých" PO po 9,-Kč tak to dělá cca 55000,-Kč z kapsy uživatele. Daleko důležitější je, ne kolik sloví MO z chovných potoků, ale kolik sloví rybáři na revírech. V ČRS se loví cca 38000 ks PO. V celém ČRS je 484 MO. Když vezmeme, že pstruhy chová, mělo by chovat cca 1/2 MO pro 454 P revírů, (MP revírů je 849) tak to je cca 242 pstruhových MO.
38000 ks PO : 242 MO = 157 PO á 55,-Kč/ks ulovených v 1 MO = cca 8.640,-Kč
Vezmeme-li 55.000,-Kč, které zaplatí uživatel, a peníze z rozpočtu MO (brigád) na výtěr a chov, cca 30.000,- (to se rovná 63 proplaceným brigádám v jedné MO... 484 MO x 63 placených brigád od 30500 členů v celém ČRS), pak je možné nakoupit 1545 ks tržního pstruha do jedné MO (85000,-Kč : 55,-Kč/ks), plus samozřejmě přirozený výtěr z CHRO.
Když by se z 1545 PO v každé pstruhové MO odlovila udicí polovina vysazených mírových ryb, t.j. 772 ks x 242 MO = 187000 ulovených PO. Tolik se lovilo v krásných devadesátých letech minulého století............
Toliko moje úvaha.
Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 17:06:41
Mrknato >> Plůdek si platí organizace a dostává zaplacené až dvouleté pstruhy.Plůdek stojí 0,25kč odkrmený a organizace u nich dostává 9 kč za dvouletého a staršího pstruha.Jinak ten granulák už velkej co vozej ze slovenska na vysazení stojí 180 kč za kilo.průměrně tři do kila je 60 kč za jednoho.Petrův Zdar
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 15:56:26
potočák 62 >> Ano, máš pravdu, to jsem přehlédl.
Je tu ovšem ještě jeden moment, a to, že těch koupených cca 140 tisíc PO je za peníze uživatele, a těch 75 tisíc z domácí produkce musí být 2x dražší (ZP se musí splnit a peníze utratit) Navíc chov domácí produkce má i náklady z rozpočtu MO. Za tyto peníze by mohly být teoreticky nakoupeny další ryby..... ale to je jen úvaha bokem.
Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 15:10:52
Mrknato >> Rok 2013 tam je ve spodní části-2011 vysazeno 75 000 ,pod tím sloveno 1.2.2013. 2012 vysazeno 75 000,sloveno 1.2.2014.Chov na dvouletého pstruha s ponecháním ročka na posílení samovýtěru, kdy se vytíraj prvničky jako tříleté.Petrův Zdar
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 15:03:15
potočák 62 >> No jo, ale rok 2013 v tý tabulce není. V roce 2011 3x vyšší výlovek a v roce 2012, 2x vyšší oproti ustálené hodnotě z let 2006-2010. Mně to přišlo, jako by tam někdo z ÚS vysadil průmyslovýho potočáka...)))
Úspěch se dostavil dříve, než mohl být očekáván.
Npotočák 62 - Profil | So 14.3.2015 14:43:25
Mrknato >> Zarybńovat vlastním plůdkem začali na jaře 2011 a projevilo se to na jaře v roce 2013,k tomu připočítej částečnou obnovu populace pro samovýtěr a i při nižším počtu vysazovaného plůdku dosáhly většího počtu vychovaných pstruhů.Alespoń já jsem to tak pochopil.Petrův Zdar
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 13:39:30
Stilet >> Píšeš, že zarybňujete domácí produkcí od r. 2010. To by se na výlovku mohlo projevit až tak za 3-5 let, ale obrat a to významný nastal hned následující roky, kdy Vaše domácí ryby potoční se ještě nemohou projevit ve výlovku..... To jsem měl na mysli.....
NStilet - Profil | So 14.3.2015 9:58:40
Mrknato >> Od roku 2011 se začal vysazovat "domácí" plůdek - viz článek - do té doby jen nakoupený.
NMrknato - Profil | So 14.3.2015 7:51:20
Chovu PO detailně nerozumím, ale dost mě zaujala tabulka na konci čánku a v ní obsažená nepřímá úměra. Čím méně se vysazuje PO, tím větší je jeho výtěžnost...... Je to nahodilost, nebo by to šlo zevšeobecnit?
načítám...
www.chytil.cz
