Hezky napsané.
Cítím v tom kapičku nostalgie.
Čím více přicházíme rybařině na kloub, tím více se vytrácí tajemno, očekávání....
A je třeba s tím něco dělat. Přehodit si to v hlavě. Snažit se chytat pestře, zkoušet pořád něco nového. A hlavně přehodnotit filozofii rybaření, respektive, to by mělo pozvolna přijít samo.
Radost nám už nemusí nutně udělat ryba jako taková, ale spíše způsob, jak jsme jí dokázali ulovit.
Chytit rybu třeba obtížnějším způsobem, ale za pomoci spíš nás samých, než za pomoci super cajku a stylu ,,picni si jí sama".
Hrozí i reálné ,,riziko" , že to nakonec nemusí být až tolik o rybách všeobecně, ale o způsobech chytání, procházkách, sluníčku, relaxu ........... Pro někoho to nemusí znít uplně nejlíp, ale je to pozvolná cesta pro mnoho z nás.......těch šťastnějších? Těžko říct.
Pod to bych se podepsal..... Když se mi revír líbí a je nějaký krásný den, tak je jasné, že v tom potoce plave parma 85 čísel a chybí jen pár centimetrů, aby mi tu nástrahu schramstla... Ti hrouzci a malé ostroretky jí ale vždycky předběhnou, příště už zabere :)
To není jen sen. Já mám dodnes největšího kapra z rybníku 30m v průměru v nejhlubším místě 1m a ještě to byl obecný rybník . Celou hladinu pokrýval žabinec jen sem tam nějaké to malé oko. Hodil jsem tam po ránu do oka rousnici a chytil kapra 97cm ,kolik vážil nevím . Bylo mě asi 8let a domu jsem ho nesl s přestávkama po 50metrech :)) Šťastnej jak blecha . A to nebyl jeden , chytil jsem jich tam pak ještě spoustu ,sice už ne tak velké ,ale nakonec už tam nebyl ani jeden . Alespoň jsem si to myslel . Přestal jsem tam chodit ,pár let nato se to vypustilo a takových kaprů tam bylo ještě asi 15 . Nikdo o nich nevěděl ,dokonce i já jsem si myslel , že už tam nic není.Je pravda , že komunisti prostě naházeli ryby opravdu kamkoli.Ale pokud víte , že se nějaká voda 20let nevypustila a nechodí se tam chytat ,pak vás může hodně překvapit i uplně malá zarostlá louže.A s tou řekou souhlasím ,pokud to tam zrovna nevyhladí kormoráni tak jsou větší řeky u nás dobře zarybněné.Také znám mnoho pěkných míst. Jinak pěkný článek Milane jako vždy.
já 2 >> tak teď tomu rozumím.Diky za objasnění.Vedeme s kámoši tyhle debaty docela často.Ze ta radost z něčeho se po těch letech mení.Všechno se pořád opakuje.Tech druhů ryb u nás zas tolik není.Takze se mění i důvody a radosti,které nám tento koníček dává.Ta doba objevování je pryč.Je jasné,že když někdo chytá pár let,tak to má úplně jinak,než ten,kdo to táhne desítky let.Je to jako se ženskými a vlastně vším v životě.Kdyby to šlo,tak bych rád začal znovu. A proto je fajn chytat pestře,což obnáší i chytání na nových neznámých revírech i lov jinak,prostě to chce změny.Mozna mi tady dají někteří harcovníci za pravdu.
hank >> u jelců to opravdu není nic neobvyklého ( jesen se přeci ve "zlaté formě", chová jako okrasná ryba), ale když si tak poklidně chytáš na štěrkáči - pár metrů od břehu s matchkou na splávek, na navijáku máš 18 kmen a najednou ukázkovej záběr jak od kapra a po záseku zjistíš, že to, co je na druhé straně udice, "se chová jako parní lokomotiva", tak já rázem po srandě.
Ve finále pak po 1/2 hodině zdolávání - parma 78 cm.
Některé revíry mají opravdu své kouzlo a jitří rybářovu představivost. A kdo by nesnil o tom, že objeví místo o kterém nikdo jiný neví, kde tiše plavou výstavní kusy a čekají jen na něho :)
Jsem rád, že se mi povedlo v mládí jeden takový místní, mezi lesy zapomenutý, rybníček u rozpadlého mlýna najít. Škoda jen, že byl tak zanesený a v létě plný rostlin a řas. Byli tam nádherní líni a opravdu velcí kapři, kteří nedali nic zadarmo a museli se přechytračit. Jednoho léta, když byla dlouho velká vedra, tak už to přítok nedokázal okysličit a ti velcí kapři uhynuli. Ale stejně se tam čas od času vypravím - co když tam ještě nějaký zůstal? :)
načítám...
GScarp.cz
