Diskuse k článku: Přirozená reprodukce ryb v našich vodách 2

Fishky - Profil | St 3.8.2016 8:49:08

kakr >> když může kapr migrovat pár set km z Mlýnů na Katlov... proč by to nedala ostrá?

• Nelíbí 0
• Líbí5

JakubŽ - Profil | St 3.8.2016 14:42:12

Vítek >> Přesně tak! Krmí se na mršinách medvědů, kteří dostali žlučníkový záchvat z přežrání se lososích rodičů. :D
Ne. Je to tak, že se zvýší úživnost nejen vody, ale celého okolí. Krom toho co zůstane ve vodě, tak okolí slouží jako postupně se vylouhující zásobník živin. Sprchne a živiny jsou spláchnuty do vody.

• Nelíbí 0
• Líbí1

kakr - Profil | St 3.8.2016 14:21:12

Vítek >>
Tak daleko bych naše ostroretky nepustil, ještě by je sežral nějakej uprchlík:-))

• Nelíbí 0
• Líbí1

kakr - Profil | St 3.8.2016 8:56:46

Fishky >>
Vidím,že máš s převozem kaprů zkušenosti a nestydíš se za to. Kapry ulovíš, zapíšeš do povolenky a sumáře a jelikož ryby nejíš odvezeš třeba na Katlov. Neděláš nic protiprávního a ještě to hodí nějakou korunu:-))

• Nelíbí 0
• Líbí1

JakubŽ - Profil | St 3.8.2016 2:38:00

Neodpustím si pár oprav.
překlep hned ve třetí větě článku "teplota voda" ale to se stane.

Karas stříbřitý není tak striktní fytofil. Stejně jako cejn, když nemá rostlinný substrát "po ruce" tak je schopný se vytřít na kde co.
Slunečnice jako generalista? To je dost sporné. Samec, který si staví hnízdo, má určitou preferenci ve velikosti štěrku, který v kruhovém hnízdě zůstane. A jejich rodičovská péče, by také stála za zmínku (to samé u koljušek).

Mezi speleofilní druhy netřeba šahat na druhy nepůvodní. Ale vzít třeba naše vranky. Jasně tady jsou řazeny mezi litofilní druhy. Ale jelikož vranka lepí jikry zespoda na kameny a samec je hlídá, tak mi nepřijde, že by šlo o typického litofila. Prostě když si porovnám výtěr třeba pstruha nebo jelce proudníka s výtěrem vranky, tak mi tam něco nehraje.

Jak "čistou" vodu vyžadují hrouzci? Jejich výskyt není čistotou vody zas tak limitován. Naopak v příliš čisté vodě se jim zase tak nedaří.

"parmy nebo ostroretky, i když jejich početní stavy stále nejsou ideální a měly by se ještě více podporovat umělým vysazováním." V dlouhodobém horizontu je daleko lepší zlepšit kvalitu prostředí (zajistit přirozenější hydrologii toku a podopřit vznik trdlišť) než ryby vysazovat. Ve chvíli, kdy se v daném toku parma přirozeně vyskytuje, v leč malých hustotách, nemá vysazování tak blahodárný efekt. Vysazování je na místě, pokud se tam už ten druh nevyskytuje - viz úspěchy s mníkem a jesenem. Navíc jak dochází k umělému výtěru parmy? Většinou se loví generačky ve volných vodách. Takže se hezky agregátem vymydlí generační hejno na dané lokalitě. Při této praxi se pak může stát, že to trdliště generačky opustí a už se tam nevrací. Prostě odplavou neznámo kam.
A to nemluvím o tom, že se ještě úplně dobře v praxi ČRS nezakotvilo to, že by se měly vysazovat lokální populace a ne populace z jiného konce ČR.

Jesteři jako pelago/litofilní je slušnej úlet. Prosím pěkně ktrého jesetera jsou jikry vznášivé a unášeny proudem? Jestliže se třou podobně jako třeba pstruzi v tocích na štěrkové nebo kamenité dno (jasně na kamenitém se pstruzi zas tak moc netřou), tak jsou to litofilové ne?

Mník jako treskovitá ryba strašně svádí k tomu, aby byl pelagofilní. Ale tomu tak není. Zase je to spíše litofil než pelagofil. Vytírá se nad písčitým, štěrkovitým až kamenitým substrátem a jikry volně klesají ke dnu. Nikam se nevznášejí.

Hynutí pacifických lososů po vytření není zas taková nevysvětlitelná záhada. Mrtvá těla rodičů zvýší úživnost prostředí. A to nejen vody, ale i několik desítky metrů do okolí toku díky mršinám vytahanými predátory. Tím se zajistí příznivější podmínky (vyšší úživnost = potravní nabídka) pro vykulené potomstvo. Navíc naši lososi nejsou zas tak superodolní, že by se všichni vraceli po výtěru do moře, ale stejně tak, jich velké procento po výtěru hyne.

Opravte mne, jestli se mýlím ...

• Nelíbí 0
• Líbí1