Otázky okolo lovu ryb z plavidel

Jak všichni rybáři vědí, je podle zákona o rybářství, lov ryb zakázán z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu; porušení tohoto zákazu je přestupkem a hrozí za něj pokuta do 30 000 Kč.

Zákon o rybářství také stanoví, že rybářská stráž je oprávněna kontrolovat obsah rybářské loďky, povinnost osoby provádějící lov ryb z plavidla umožnit kontrolu obsahu rybářské loďky však v zákoně o rybářství absentuje, stejně tak, jako nenajdete povinnost osoby provádějící lov ryb podrobit se kontrole rybářské stráže; rybářská stráž má v zákoně o rybářství oprávnění kontrolovat, požadovat, zadržet, vstupovat, ukládat a vybírat, ale chybí druhá strana mince – povinnost druhé strany se tomu podrobit.

Vraťme se však ke shora uvedeným pojmům. Víme z jakého řiditelného tělesa nadnášeného vodou můžeme lovit ryby a co tyto pojmy znamenají? Můžeme se účinně bránit a argumentovat členu rybářské stráže, příslušníku městské či státní police aby nás nepeskoval, nevzal nám povolenku nebo nechtěl uložit pokutu?
Možná se domníváte, že to není třeba, že každý ví oč jde! Řeknu vám, že se asi mýlíte!

Základním zákonem, který upravuje podmínky provozování plavby je zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „plavební zákon“). Podotýkám, že byl tento zákon účinný, když se zákon o rybářství připravoval a jeho pojmy mohly být využity – bohužel nebyly.

V plavebním zákonu je plavidlo základním pojmem pro všechno to, co je nadnášeno vodou a je řiditelné. Plavidlem je podle § 9 plavebního zákona loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné plovoucí těleso. Plavební zákon také rozlišuje, co se rozumí malým plavidlem (loď, jejíž délka nepřesahuje 20m a která není určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více než 12 osob a která není převozní lodí), a také, že jiným ovladatelným plovoucím tělesem se rozumí vor, předmět nebo pevné seskupení předmětů schopné ovladatelné plavby.

Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „plavební vyhláška“) provedla bližší rozlišení plavidel. Lodě plavební vyhláška rozděluje na osobní lodě, nákladní motorové lodě, tankové motorové lodě, remorkéry, vlečné čluny, tlačné čluny, převozní lodě a speciální lodě. Základním určujícím znakem lodě je pak její určení pro dopravu osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel. Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě (to nemusí splňovat tlačné čluny), u osobní lodě pak doprava více než 12 osob, u remorkéru jeho určení pouze k vlečení či tlačení v sestavě plavidel, u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty, u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod. Malým plavidlem se podle plavební vyhlášky rozumí malé plavidlo bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (bez vlastního strojního pohonu), s vlastním strojním pohonem a s plachtou (plachetnice). Dále plavební vyhláška rozlišuje plovoucí stroje, plovoucí zařízení, a jiná ovladatelná plovoucí tělesa (plovoucí těleso). K plovoucím zařízením podotýkám, že jsou v plavební vyhlášce určeny popisem a jde buďto o plovoucí zařízení, které podléhá nebo nepodléhá klasifikaci (např. klasifikaci podléhají botely a obdobná plavidla pro ubytování nebo stravování více než 12 osob, plovoucí doky a dílny, plovárny a přístavní můstky pro provoz koncesované osobní vodní dopravy).

Ani jeden z pojmů uvedených v zákoně o rybářství neodpovídá platné právní úpravě stanovené pro vnitrozemskou plavbu, lodě obytné, plavidla veřejné dopravy, zvláštní plovoucí zařízení využívané k přepravě materiálu a dokonce ani rybářské loďky, o nichž hovoří zákon o rybářství, plavební zákon nezná. Zákon o rybářství však uvedené pojmy nerozvedl a nestanovil co jimi vůbec myslí.

S trochou nadsázky a fantazie by snad bylo možné prohlásit:
- loď obytnou podle zákona o rybářství za malé plavidlo podle plavebního zákona (loď, jejíž délka nepřesahuje 20 m, která není určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více než 12 osob a která není ani převozní lodí),
- plavidlo veřejné dopravy podle zákona o rybářství za osobní loď podle plavebního zákona, (s dopravou více než 12 osob),
- zvláštní plovoucí zařízení využívané k přepravě materiálu podle zákona o rybářství za plovoucí zařízení určené k přepravě materiálu podle plavebního zákona,
- rybářskou loďku podle zákona o rybářství za malé plavidlo (bez vlastního pohonu a bez plachet, s vlastním strojním pohonem nebo s plachtou) podle plavebního zákona,
ale na tohle „připodobnění“ si nevsadím ani korunu.

Právní úprava lovu ryb z plavidel se vazbou na zákon o rybářství skýtá mnohé další „půvaby“, včetně další interní úpravy v rámci občanského sdružení:

Zaprvé jde, podle mého názoru, o rozpor mezi zákonem o rybářství a jeho vyhláškou; zákon nastavil v této věci právně neurčité pojmy a tvůrci vyhlášky to zřejmě chtěli napravit. Vyhláška k provedení zákona o rybářství navazuje „po svém“ na zákon o rybářství. V souvislosti se zmocněním uvedeným v § 13 odst. 11 písmeno e) zákona o rybářství stanovit povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití, tvůrci vyhlášky za povolený technický prostředek k lovu (podle přílohy č. 7 kam zase odkazuje § 14 odst. 3 vyhlášky) stanovili plavidlo. K čemu pak potřebujete zákon o rybářství, k čemu právní stát, že?

Další právní perličkou je, podle mého názoru, rozpor spočívající mezi jednotlivými odstavci ustanovení § 14 uvedené vyhlášky. Jde o rozpor mezi odstavcem 6, který stanoví, že používání plavidel při lovu ryb upravuje plavební zákon a zněním odstavce 4 druhou větou, podle níž při lovu ryb z plavidla musí být pojíždění a přistávání prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu. Příloha č. 7 vyhlášky pak ještě upravuje např. způsob lovu hlubinnou přívlačí z pohybujícího se plavidla pro rybářské revíry mimopstruhové. Tak nějaký plavební zákon?

Předposlední chybou je, a podle mého názoru zásadní, text vyhlášky v příloze č. 7 bod II., kde se stanoví možnost uživatele revíru specifikovat v bližších podmínkách výkonu rybářského práva použití plavidla jakožto povoleného technického prostředku k lovu. Pozn. chybí tam však ta povinnost, kterou požaduje § 13 odst. 11 písmeno e) zákona o rybářství, že se má také stanovit způsob jejich užití. Podle mého názoru jde o nepřípustnou delegaci pravomoci, která je v rozporu s právním řádem České republiky a Ministerstvo zemědělství ji převedlo na jednotlivé uživatele rybářského revíru, přestože povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití mělo podle zákona o rybářství provést vyhláškou - nikdo jiný. Smutné na tom je, že zákon o rybářství stanoví, z jakého „plavidla“ je lov ryb zakázán, a přitom podzákonná norma - vyhláška dává možnost rozšířit nekontrolovaně tento zákaz i na kohosi, který má vodu ve vlastnictví státu (rybářský revír) „propachtovanou“!

To nakonec vedlo k tomu nelepšímu, když pak úplně popřel zákon o rybářství Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého rybářského svazu od 1. ledna 2008. (na revírech ČRS pro rok 2008 schváleny Radou ČRS 27. června 2007.), v „bližších podmínkách“ bod IV.: „Lov ryb z plavidel je zakázán, revíry nebo jejich části, kde je lov ryb z plavidel povolen, určuje uživatel rybářského revíru.“. To už je delegace na druhou.

Jak vyplývá z bleskovky týkající se uživatele rybářského revíru a práva stanovit bližší podmínky výkonu rybářského práva (obsahuje i stanovisko Českého rybářského svazu), není pro běžného smrtelníka lehké zjistit, kdo tím uživatelem vůbec je a kdo pak má tato „pravidla hry“ nastavit /ví-li to vůbec ČRS sám/.
Tak ne, že zákon o rybářství je základním právním nástrojem upravující lov ryb, je to přátelé Petrova cechu nějaký nepřezkoumatelný interní akt občanského sdružení!

Co pak má dělat osoba, která chce provádět lov ryb z loďky? No bohužel nic, mašinérie je jasná, držte se „bližších podmínek“ do té doby, než se někdo chytne za nos, protože i nedodržení podmínek výkonu rybářského práva stanovených v povolence k lovu je přestupkem a hrozí stejná výše pokuty jako je nahoře uvedeno.

Pro budoucnost si přejme, aby zareagovala státní správa a udělala trochu pořádek. Věřme, že se bude uplatňovat článek 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá i v rybářském právu a pak je určitá šance na nápravu.

A tak jen apeluji – ministerští, prosím, upravte prováděcí právní předpisy, občanské sdružení vy zase své vnitřní předpisy; podle mého názoru nemůže být technickým prostředkem k lovu ryb plavidlo, loď, vor a vůbec všechno to, co je nadnášeno vodou a je řiditelné, jestliže zákon o rybářství, který je nadřazený vyhlášce i „bližším podmínkám“ stanovil, byť nešťastně, z jakých plavidel se nesmí provádět lov ryb - to ostatní už je, alespoň podle mého názoru, z pohledu Listiny základních práv a svobod, protiústavní.

Říci, že plavidlo není plavidlo, když to je plavidlo, je obdobné tomu, že ta červená koule je zelená krychle, když to řekne vrchnost … či ne?

A ještě jedna věc k připomenutí, aby se nepletly pojmy s dojmy
- VODA NENÍ SOUKROMÝM MAJETKEM! POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY NEJSOU PŘEDMĚTEM VLASTNICTVÍ A NEJSOU SOUČÁSTÍ ANI PŘÍSLUŠENSTVÍM POZEMKU, NA NĚMŽ NEBO POD NÍMŽ SE VYSKYTUJÍ; PRÁVA K TĚMTO VODÁM UPRAVUJE VODNÍ ZÁKON.

DOKONCE ANI RYBY NEJSOU SOUKROMÝM MAJETKEM UŽIVATELE RYBÁŘSKÉHO REVÍRU, JSOU „NIČÍ RESP. STÁTU“ A VLASTNICTVÍ K NIM SE NABÝVÁ AŽ JEJICH PŘIVLASTNĚNÍM (VYLOVENÍM).

JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE PŘI DODRŽENÍ ZÁKONA O RYBÁŘSTVÍ, PLAVEBNÍHO ZÁKONA, VODNÍHO ZÁKONA A ZÁKONA NA OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY A JEJICH PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ MOHU POUŽÍVAT PLAVIDLA A PROVÁDĚT Z NICH LOV RYB BEZ DALŠÍCH OMEZENÍ, ALE NEBUDU HADA DRÁŽDIT BOSOU NOHOU.

A ještě douška, jestli se někdo cítí uražen, poškozen tak se omlouvám, ale není to osobní, mám za to, že i v oblasti rybářského práva je potřeba narovnat právo a odstranit jeho diskriminační prvky.