Ve dvou to nejde

Druhé kolo I. Ligy LRU FEEDER bylo naplánované na druhý víkend v červnu na Labe u Brandýsa. Pro náš tým bylo hodně důležité, jak závod zvládneme. Martin hodně dopředu hlásil, že nebude chytat, bude si plnit rodinné povinnosti. Místo Martina bylo domluveno, že bude chytat Petr Chadraba. Všechno už bylo domluveno, krmení, živá, kdo a kdy pojede a už jsem si začal pomalu chystat všechny věci na víkendový závod. V pondělí ráno mi Petr volal, že si škaredě poranil koleno a že jede k doktorovi a druhý den se ozve, jak to s ním na víkend bude. Hned jsem informoval oba náhradníky, že s největší pravděpodobností budeme potřebovat za Petra záskok. Druhý den se dozvídám nepříjemnou zprávu, že Petrovo koleno je v takovém stavu, že na jeho pomoc můžeme zapomenout. Dva dny jednání s oběma náhradníky nepřinesly nic. Nechci to rozebírat, ale výsledek byl takový, že jedeme s Papinem na druhé kolo ve dvou.


V pátek ráno vyrážíme s Koupačem (Petr Vafek) ze Speedů na trénink. Na dálnici „U rybiček“ se přidává Pečťák s Olivkou. Trošku bloudíme, než se nám podaří najít cestu na místo konání závodů. Rozbalíme stany a bivaky a jdeme zkusit místní cejny. Voda moc neteče a je vidět, že se chytají hlavně skaláci a občas cejn. Hlavně je nepříjemné vedro a všichni se schovávají pod deštníky. Trochu bojuji s proměňováním záběrů od skaláků a kromě nich se mi podařilo ulovit dvě podoustve a tři cejny. Večer přijíždí Papin a zbytek kluků z Feeder Klubu Třebíč a druhého týmu - Speedů. S Papinem se domlouváme, že tentokráte budeme všechno chystat ráno, protože je dostatek času na přípravu. Večer proběhlo posezení zakončené zpěvem, protáhlo se do pozdních hodin. Ráno s Papinem vylézáme z rozehřátých pelíšků po šesté hodině, probuzeni od místních ptáčků. Někteří jedinci mají se vstáváním trošku problémy, přeci jenom ulehli o hodně později, než bylo původně v plánu.

Tentokrát jdu losovat já, protože je to nezvyklá situace, chytat pouze ve dvou a vždy za mě losují kluci. Papinovi tahám D1 a sám jdu na A5. Vedle mě bude sedět na A4 Olivka, aspoň mi nebude smutno:-). Áčko je ale zatraceně daleko a všechny věci se pěkně pronesou a ještě jdu nadvakrát. Závod pro mě začíná dobře, hned mám záběry a tahám menší skaláky. Občas mám problémy se trefit do záběrů, ale to mají všichni. Daří se mi sem tam chytit cejny kolem půl až tři čtvrtě kila. Ostatní taky tahají ryby, všichni jsou vidět v pohybu. Olivka vedle mě začal chytat pravidelně cejny a podle mého odhadu bude aspirant na sektorové vítezství. Mně se vůbec nedaří, hodně ryb mi padá z háčku. Měním háček za nový a zkouším jiné velikosti a druhy, ale situace se nelepší. Zkrácení montáže na 50 cm trošku pomáhá. Mám z průběhu závodu špatný pocit. Konec prvního kola kazí bouřka, která nás naštěstí jen těsně míjí, ale i tak to je pěkný slejvák a navíc fouká silný vítr. Těsně před koncem se slejvák opakuje, navíc přichází z druhé strany a ochlazuje se. Na konci závodů mám skoro všechno mokré, nepodařilo se mi věci schovat do bezpečí sucha deštníku. Náš sektor vyhrává dle mého očekávání Olivka s 22 kg, druhý je z forhontu čabi se 17 kg a třetí Petr Funda s 14.414 g. Já vážím 12.593 g a beru nepříjemnou sedmičku. Balím věci, všechno mám pěkně mokré a nadvakrát odnáším do místa táboření. Na místě tábora je pěkná spoušť. Všude jsou kaluže vody, kluci mají vytopené stany, někteří mají všechny věci mokré. Můj bivak melu ustál, všechno mám v suchu. Navíc zjišťuji, že kromě Olivky nikdo nezachytal, další nejlepší umístění je 6. Nálada všech je hodně mizerná, někteří mají chuť se sbalit a jet hned domů. Papin hlásí za 7, náš součet je tím 7+7+11 (11 za neúčast třetího závodníka) a posouvá nás na průběžnou patnáctou pozici. Večer jsme dali všechno do pořádku, domíchali krmení, vykoupali se v nedaleké pískovně a brzy ulehli ke spánku.

Ráno se losuje o půl šesté a tak vstáváme před pátou. Taktak stíháme všechno nachystat. Los mě posílá na stejné místo jako včera, to je A5. Papin se posouvá přímo pod tábořiště na F5. Cesta na místo je snad ještě delší než v sobotu a navíc kličkuji mezi kalužinami. Věřím, že sobotní sedmičku vylepším. Oproti včerejšku dávám větší háčky a montáže trošku zkracuji. I vzdálenost o 3 metry zkracuji na 27 m, protože voda teče o něco víc. Padesátka krmítko drží na místě taktak. Na začátek posílám na místo pět krmítek s živou. První tři hody znamenají tři proměněné záběry, tři skaláky. Jsou menší než včera, ale hlavně, že to bere. Je vidět, že to bere všude, všichni jsou v pohybu. Nedaří se mi chytnout větší cejny a tak vsázím na jistotu a snažím se odlovovat „cokoliv“. Zmenšuji krmítko s šedesáti gramovou zátěží, a když není záběr, nejpozději do dvou minut přehazuji. Každý pokus ulovit cejna na dvě nebo tři hnojky nevychází. Je to makačka, pět hodin co dvě až tři minuty nahazovat, ale beru to nyní jako vhodnou cestu. Mezi menší skaláčky se připletli i cejni a pěkní skaláci, na které musím konečně použít podběrák. Dvě třetiny ryb ke mně putují vzduchem, bez použití podběráku. Ke konci závodu se průtok zvyšuje a měním prut za heavy s 80g krmítkem. V poslední půlhodině vylovuji kromě skaláků i dva slušné cejny a jeden menší cejn mi padá u podběráku. Troubení - konec závodu beru jako vysvobození. Poslední hodinu mě začala bolet ruka od věčného nahazování. Trošku jsem překvapen, když vytahuji vezírek z vody. Váhu přes 15 kilo jsem nečekal. O necelých dvěstě gramů je lepší Jarda Kameník z forhontu a o 73 g uhájím umístění před Jirkou Ludvíkem. Dvojka je super! Taky pěkně vydřená. Papin mi posílá v SMS číslo 9. Balím věci, které mi na sluníčku od včerejška uschly a nadvakrát je odnáším k autu. Dozvídám se, že oproti sobotě jsme si ještě pohoršili i dvě místa, jsme po druhém závodě 17. Po vyhlášení výsledků balíme věci a jdeme se vykoupat do pískovny.


Labe u Brandýsa je rozhodně pěkná voda a navíc je plná ryb. Všichni si zachytali, vytáhlo se velké množství ryb. Někde k dobrému výsledku bylo třeba chytat hlavně cejny, v některých úsecích se dalo uspět i  lovem skaláků. Mně nejvíce na skaláky fungovaly dva až tři červi, kukla s červem, nebo kousek hnojky s pinkou. Co jsem slyšel ze startovního pole, každý měl nějakou jinou fungující nástrahu. Takže bylo třeba hledat, co zrovna funguje.


V srpnu bude mistrovství republiky na Labi v Mlékojedech, potom nás čeká GP Moravy v Tovačově a na začátku září třetí kolo ligy na domácí vodě v Pasohlávkách, kde musíme vylepšit naši nelichotivou pozici.

Feederu zdar.