Zlaté Grand Prix Moravy 2014

Letošní Grand Prix Moravy se mělo konat na Tovačovských jezerech, ale na nové, pro závodníky neznámé vodě. Bohužel se nová voda nekonala, u jezera se vyskytly problémy, které znemožnily konání tohoto závodu. Jako náhradní voda byla vybrána řeka Morava v Uherském Hradišti. Naposledy se konalo GP Moravy v Uherském Hradišti v roce 2010, kdy Morava hodně tekla, a chytaly se velké váhy. Vyhrál Luboš Kuneš s váhou necelých 60 kg.

Letos ale podle čerstvých zpráv před závodem v Uherském Hradišti spodová ryba moc nebrala a aktivní byly hlavně oukleje. S aktivitou ryb mohl pohnout k lepšímu zvýšený průtok Moravy, který se po deštích k blížícímu víkendou snížil pod 30 m3.


Zahájení závodu - proslov Pavla Bořuty.

Na závod bylo přihlášeno 44 závodníků. Na páteční trénink jsme dorazili s Martinem po druhé hodině odpoledne. Třetímu z našeho týmu Papinovi (i když tentokrát to nebyl závod družstev) se z pracovního procesu nepovedlo uvolnit. Na trati se už pilně trénovalo. Vklínili jsme se mezi závodníky - někteří zkoušeli selektovat spodovou rybu a jiní chytali všudypřítomné oukleje.


Strýc FIDO losuje.

Já jsem namíchal oblíbené slané krmení od Sensasu a Martin „grosku“ s Etangem. Vzdálenost si zvolil Martin 18 metrů a já šel o trošku dál - na 24 metrů. Oukleje najely takřka okamžitě a jejich záběry byly pěkně viditelné a dalo je slušně proměňovat. Mně se kromě ouklejí povedlo chytit menší podoustev a sumečka. Za každou spodovou rybu mi Martin dal vlastnoručně udělaný řízek. To byla pro mě dobrá motivace. Martin nechytil žádnou spodovou rybu a ostatní závodníci na tom byli podobně. Kromě ouklejí se chytilo několik podouství a sumečků, občas se ulovil i jelec, plotice nebo cejn a skalák.


Nachystané krmení na závod.

Krmení jsem se rozhodl míchat až ráno, protože závod začíná až ve 14 hodin a dopoledne bude hodně času. Martin musel neplánovaně odjet domů a já vyrazil na obvyklé posezení s kamarády u piva. Dlouho, více jak měsíc, jsme se neviděli a měli jsme si zase co říct. Takové posezení je vždycky příjemné a neodmyslitelně patří k podobným akcím. K spánku jsme se šli nachystat kolem půlnoci, kdy ještě stále bylo příjemných 22 stupňů.

Po půl sedmé ráno jsem vylezl ze spacáku. Pomalu začali přijíždět závodníci. Na nachystání věcí, navázání prutů, krmení a živé byla hromada času. Losování bylo naplánované na jedenáct hodin. První přijel Papin a po desáté hodině Martin.


Náš los prvního kola.

Krmení si chystal výjimečně každý sám. Pro mě to byla jasná volba. Sensas 3000 v oblíbené kombinaci Dark Salty Bremes a Dark Salty Riviere. Martin namíchal Gross gardons a Etange a Papin grosku s Brune gardons. Po uvítacím proslovu Pavla Bořuty se hned losovalo. Papin šel na B10, Martin C11 a já na D3, kde jsme v pátek trénovali. Popřáli jsme si štěstí a rozprchli do svých sektorů. Martin hlásil velice slušně obsazený sektor. U mě v sektoru seděl nalevo Venca Hanousek, Jirka Kroča, vpravo vedle mě seděl Milan Štěpnička, dál Honza Prepsl, Laďa Oliva a na D9 Tomáš Dorotík. Taktika byla jasná. Od začátku chytat oukleje ze dna na bližší vzdálenosti, a tím si vybudovat krmené místo, kam se v průběhu závodů přijede podívat i nějaká spodová ryba. Vzdálenost jsem si zvolil 24 m. V tréninku mi oproti Martinovi přijely i dvě „spodovky“, a tak jsem tuto vzdálenost zvolil i na závod.


Nachystáno na první kolo. Můžeme začít.

Oukleje jsem začal lovit hned od prvního hodu. Vedle mě sedící Milan Štěpnička si roztáhl velký deštník a tím mi znemožnil podívat se na soupeře na pravé straně. Používal jsem nejmenší krmítka 40 a 45 gramů. Lehčí, 30g krmítko si občas „popoběhlo“ po dně. Jako nejlepší nástraha byli dva červi, nebo červ a pinka na háčku č. 16 od Cralussa Umi tango na 0,12 mm forpasu. Vlevo Venca a Jirka lovili celkem slušně oukleje, ale bez spodové ryby. Milan, schovaný za deštníkem, měl mezi ulovenými ouklejemi i podoustve. Po telefonické výměně informací se svým bratrem Radkem začal mít záběry od podouství daleko častěji. Mně se kromě ouklejí do konce závodu podařilo ulovit pět podouství a dva sumečky. Mé úlovky vážily 4.360 g. Milan Štěpnička měl 5.220 g a Laďa Oliva 2.980 g. Byla z toho dvojka. Dobrý. Měl jsem obavy, že nás přechytají závodníci blíže forhontu, ale jim spodová ryba vůbec nenajela. Martin hlásil také za dva a Papin za čtyři. První den za námi - dopadl dobře. Čekat na velkou rybu nebo na spodovku bylo riziko a někteří rybáři na této taktice vyhořeli.


Krmení a živá připraveny.

Po uklizení rybářského harampádí jsme zašli na večeři a pivo do blízké restaurace. Po jídle bylo třeba domíchat krmení. V sobotu jsem jej spotřeboval 6 litrů. Stejné množství bylo třeba namíchat i na neděli. To stejné bylo s živými níástrahami. Měli jsme nachystané: půl litru červů, půl litru pinek, půl litru malé patentky a půl litru hnojáků. Ještě jsme měli s Papinem připravenou velkou patentku na háček, kdyby náhodou. Zbylo mi ze soboty jen trošku červů a přes půlku hnojáků.


Martinův stoleček.

Ráno se začínalo losovat brzy - o čtvrt na sedm. Všechno bylo nachystané během chvíle a už se losovalo. V neděli jsme šli všichni do sektoru C. Já C 10, Martin C8 a Papin C4. Oproti sobotě jsem se stáhl na 18 metrů. Očekával jsem lov ouklejí, a tak chytat blíže by bylo lepší. Sektor C byl dobře obsazen. Byli tam kromě nás Martin a Radek Štěpničkovi, Peter Broumovský, Pavel Velebný a Venca Hanousek. Po zakrmení asi 7 většími krmítky mi lov ouklejí moc nešel. Prvních pět záběrů mi nešlo proměnit. Čtvrtá vytažená ryba byl více jako půlkulový cejn. Při dalším hodu mi nějak divně zapraskalo v prutu. Myslel jsem, že se mi podařilo o něco za mnou zachytit. Další hod a prásk, prut se mi zlomil v půlce prostředního dílu. Prut putoval do trávy a na řadu přišel nachystaný picker. První hod podoustev. Druhý zase podoustev. Podoustve najely a úplně vytlačily oukleje. Hodinu jsem měl záběry jen od podouství a od cejnů. Chvílemi se mi nedařilo trefovat záběry. Pak intenzita záběrů od podouství polevila a začaly brát i oukleje. Některé podustve měly i přes půl kila.



Podle zpráv od Milana Tychlera, který fotil na celém závodním poli, se mi dařilo ze všech nejlépe. Ke konci záběry od podouství ustávaly. Před vážením jsem čítal pět cejnů, z toho dva velice slušné, skaláka, malého karase stříbřitého a přes 25 podouství. Ouklejí jsem měl oproti sobotě málo. Moje úlovky vážily 12.300 g - suverénní jednička. Druhý v sektoru byl Radek Štěpnička 6.780 g a třetí Martin 5.140 g. Při vážení šly zprávy, že se nikomu nepodařilo jedničku ze soboty zopakovat. Už jsme věděli, že jsme čtyři se součtem umístění 3 a o první místo se budeme tahat s Radkem Štěpničkou. Když jsem měl sbalené věci a odnášel jsem je k autu, Milan Tychler na mě z dálky ukazoval, že to vyšlo a že mám větší váhu. Paráda!


1.místo-Radek Černý


2.místo-Radek Štěpnička


3.místo-Vladimír Hrabal

Při vyhlášení skončil Martin na šestém místě. Pátý byl čabi, čtvrtý Milan Štěpnička, třetí Vláďa Hrabal, druhý Radek Štěpnička a já první.

Po nezbytných fotkách s velkým putovním pohárem jsme se šli s klukama pořádně zdlábnout před cestou domů. Závod se mi povedl, i se štěstím se mi podařilo vyhrát. Rozdíl mezi mou váhou ulovených ryb a úlovky Radka Štěpničky byl jen 140 g - a to je opravdu málo.

Dalším závodem bude první liga v Pasohlávkách začátkem září. Tam se hodně těšíme, je to naše domácí voda.



Feederu zdar, Radynek.