Krčmaň – Divize LRU Feeder

Letošní závod na Krčmani byl první ve feederovém závodním kalendáři našeho Timár teamu. Krčmaň (Morava stará 1- MO Brodek u Přerova) je štěrkovna poblíž nedaleké stejnojmenné obce. Hloubka 2-4 m a osádku tvořil převážně cejni, plotice a násadoví kapři. Startovné činilo pouze symbolických 100 Kč a závodu se účastnilo 35 závodníků a 7 divizních týmu.


Tyto závody bývají proslulé svým chladným, větrným, deštivým počasím a také hodně malým množstvím ulovených ryb na osobu, jenž umocňují pocit nezdaru, když jedete domů na kost promrzlí a promočení.
V sobotu odpoledne nakládám Pepého (Jožka Kohoutek) do auta a vyrážíme na trénink. Počasí je nevyzpytatelné, ale do večera už by snad nemělo pršet. Cesta není dlouhá, a tak za hodinu a půl jsme na místě. Hned se ubíráme k vodě a vidíme Jirku Vitáska, jak poctivě trénuje. Přivítáme se a zjišťujeme, jestli koušou. Jirka ukazuje malinkou plotičku a říká, že jde jen drobotina. Tak se ubíráme k autu vyndat věci a namíchat - jenže začíná pršet.
V první řadě si připravuji a klipuji pruty na vzdálenost 36 metrů, jelikož zde pozoruji kapří aktivitu. Když je všechno připraveno, vnadím 5 velkých krmítek a začínám lovit.
Plotičky a malincí cejnci berou na hod, ale velké ryby neprojevují zájem. Je tu však ještě jeden problém a to řasa na dně, která při stahování krmítka nepříjemně ověší celou sestavu a také se často zamotá do předního očka prutu. Po čtyřech hodinách to vzdáváme a za nepřetržitého deště se ubíráme k domovu.



Ráno vyrážíme ve čtyři hodiny a o půl šesté jsme na místě. Pomalu se to začíná sjíždět, a tak se s všemi zdravíme a jdeme se zapsat a losovat. Vytahuji si B1 a A3, Jožka Kohoutek A4 a C5 a Marian Mokryš C4 a B5. Ještě prohodíme pár vtipných hlášek a jde se na věc.

Na každé kolo si připravuji 6 litrů krmení, plechovku kukuřice, 0,5 litru červů, které jsem utopil, 0,5 litru kukel + menší množství pinek. Strategie je jasná - hlavní rybou dne bude plotice a snad se povede i něco většího.

Po zaznění signálu krmení posílám do vody 5 krmítek krmení s červy a jedno krmítko kukuřice, kdyby se ukázal nějaký kapřík.

Po zaznění druhé signálu to všechno začalo. Plotičky braly jako o život, ale jejich velikost byla proti tréninku poloviční. Po hodině chytání pomalu záběry ustávaly, ale zato narůstala síla větru a velikost vln, jenž se špičkou lomcovaly tak, že menší záběry nešly rozeznat. Po celou dobu závodu jsem zkoušel snad všechny barevné kombinace červů a dalších nástrah, ale nejvíc se mi osvědčila kukla s bílou pinkou. Montáž jsem měl průběžnou s 50cm návazcem.

Po závodu se váha zastavila na 2280 gramech a to znamenalo druhé místo v sektoru.
Pepé udělal šestku s váhou 1120 g a Marian dělené páté místo s váhou 1840 g - to zajišťovalo našemu týmu průběžné první místo s 13,5 body.


Druhé kolo jsem byl v sektoru A, který byl už dopoledne váhově slabší. Započal jsem přípravu jako dopoledne s myšlenkou, že nebudu nic měnit a zůstanu u plotic, když najednou zazněl signál krmení a já ještě neměl ani připevněné plato k bedně. Musel jsem sebou hodit, abych všechno dohnal. Na úvod jsem poslal do vody pět krmítek a doufal, že bude brát aspoň drobná ryba. Po hodině a půl závodu a vyzkoušení všeho možného jsem byl bez záběru, skoro jako všichni v mém sektoru, a navíc zde byla ještě více řasa, která mi tolik komplikovala závod. Musel jsem přehodnotil situaci, změnit strategii, vyměnil návazec za silnější 0,14 mm a háček desítku. Nastražit mnoho červů na háček, jít do rizika a doufat, že se splete nějaký ten kapřík. Po 15 minutách se zachvěla špička a přišel první cejn - v hlavě mi bleskla naděje, že to nebude nula. Asi po půl hodině přišla hokejka, po záseku zacvrčela brzda a já cítil na prutu docela slušný odpor. Ryba ujížděla do leva a já musel opustit bednu abych ji kočíroval, aniž by stihla někoho zamotat. Za 2 minutky byl první větší kapřík v podběráku a já se snažil koncentrovat své myšlenky na posledních 45 minut závodu. Zanedlouho po něm zabral ještě jeden menší kapřík, ale to už byl skoro konec závodu a já tušil, že nikdo v sektoru nepřekoná moji váhu. Ta se zastavila na hodnotě 2230 g a to znamenalo jedničku v sektoru, která na mé tváři vykoulila blažený úsměv.

Pepé dělal s 60 g devítku, Marian s 2200 g skvělou dvojku - tím dovršil skvělý výsledek, který nám zajistil průběžné vedení v SMS Divizi.


Celkově náš Timár Feeder Team Tovačov vyhrál s výsledkem 25,5 bodu a CIPS 9730, jako druzí skončili Feeder Team Haná – Kojetín s 37 body a CIPS 6360 a jako třetí se umístil Milo Feeder Team Valašské Meziříčí s 38,5 body a CIPS 6310.

V jednotlivcích zazářil Tomáš Dorotík s bodovým součtem 1+1 a CIPS 2950, na druhém místě se umístil František Filák (já) s bodovým součtem 2+1 a CIPS 4510 a na třetím místě František Uher s bodovým součtem 1+2 a CIPS 3530.

Na závěr bych rád poděkoval Pavlovi Bořutovi a Petru Přidalovi za organizaci a Oldovi Dahňelovi za věnování hodnotných cen pro závodníky až do 10. místa a také pro naše mladé feederaře.