Očista Novomlýnských nádrží II

Kategorie: Všeobecné
Nastala kýžená sobota, po mnoha úvahách a zvažováních přece jen stanovená a určená jako den D druhé etapy očistné akce na pomoc moravskému moři od nečistot a předmětů, které tuto lokalitu zaplavují.
A to jak přirozenou cestou - povodňovými splachy ze břehů řek, které do nádrží tečou, tak i nesmyslně nepřirozenou a nelogickou cestou, kdy se na jejích březích ti, kteří zde hledají naplnění, klid a odpočinek, zbavují toho, co přitom spotřebovali. A je tak nějak pod jejich úroveň, aby svoje odpadky uložili tam, kam logicky patří.

Ráno je pošmourné a mrholí a já si včera po několika týdnech večer natahoval budík.
Bylo to stejně zbytečné, protože když mě ráno čeká termín, který nesmím zmeškat, budím se téměř každou půlhodinu a nad ránem už ani neusnu.
A pak už je se spánkem ámen.
Na benzince doplním nádrž, protože Končan potvrdil účast a tím pádem nemohu spoléhat, že zbude nějaký svařák, který by se dal potom ještě do nádrže dolít...
Vyzvednu Duna na nádraží a pak už kodrcáme rozbitou sillnicí přes Bulhary k Pavlovu.
Tam ještě zkontrolujeme v zatáčce hráze pytlačky místních karavanistů, ale nacházíme jen kýbl s rybičkami, kterým dáváme svobodu.
Očividně je to potěší a čile zamrskají ocásky na rozloučenou.
Jsme pár set metrů od dodávky, před kterou na pár chvil zastavuje Končan své auto a zatroubí na pozdrav. Blíží se osmá – čas setkání s kamarády.
Na hrázi mezi pětkou a šestkou už jde všechno jako na drátkách.
Všichni jsme rádi, že se vidíme, aut přibývá a Mira otevírá várnice s čajem a svařákem.
Pořizujeme společné foto, na které jsme předešlou výpravu docela zapomněli.
Slunce se prodírá ranním oparem a obloha je čím dál krásnější. Po vodní ploše, jemně zvlněné vánkem, plavou kachny a žluté a červené balónky, které nemohou vzlétnout, protože jsou ukotveny na kabelech geologických sond.
Krásná paní Guttmanová ze životního prostředí vnáší do naší téměř chlapské sestavy kouzlo ženské bezprostřednosti a pak se vydá sbírat s námi.
Hráz od Dolních Věstonic po Strachotín obsadíme na jeden závoz a po dvojicích ve zhruba dvousetmetrových sektorech, je vysbírána za dvě a půl hodiny. Postavičky v zelených a červených reflexních vestách, plahočící se po kamenech a táhnoucí za sebou pytle. Klopýtající na viklajících se šutrech. Shýbajíce se a hledaje ve štěrbinách a škvírách plastové lahve, igelitové sáčky, plechovky a skleněné flašky, (většinou rozpadlé na prvočinitele). Kusy a kousky polystyrenů, ztrouchnivělé části kbelíků od návnad a nástrah. Grilovací tácky, jejichž ugrilovaný obsah už dávno někdo strávil. Injekční stříkačky, jejichž obsah už dávno protekl něčími žilami. Utržené rybářské montáže. Plechovky od piva, jimiž se někdo napojil a rozveselil. Plechovky od paštik, krabice od mléka, prkénka od záchodu, torza plastových židlí, prkno windsurfingu nacucané vodou. Dřevěná krabice, vyložená polystyrenem, pneumatiky s disky, koberec a linoleum . Rozbité rybářské židle, deštníky, tyčové bójky, které se dostaly až ke břehu a kilometry vlasců. Utržených, vyhozených, ztracených a nesebraných. Kousky plastů tak zkřehlých pobytem ve vodě a ve škvírách v sypané hrázi, která je v létě rozpálená sluncem, že se po uchopení drolí a rozpadají.
Pytle se plní a u svodidel okolo hráze vytyčují metr po metru úsek očisty, který je na nějaký čas zbaven všeho zlého.
Po desáté svážíme kořist, odhadem okolo padesáti pytlů a s tím, co se do pytlů nevejde, je dodávka skoro plná. Mira sedí v kabině vedle a domlouváme se na přesunu na Šakvickou stranu. Posunujeme se podél hráze a za námi už se netyčí ani jeden pomník lidské nezodpovědnosti.
Jedeme blízko svodidel a Mira je několikrát při vyskakování z kabiny odře dveřmi dodávky.
Omlouvám se za toto povodí – bylo to v zápalu boje a nebylo to úmyslně.


Na sběrném dvoře v Dolních Věstonicích naplníme kontejner, dosbíráme pytle, které už patří do katastru Strachotína a ty svezeme zase do jejich sběrného dvora.
Nad svahy Pálavy visí mírné předpolední slunko. Vítr je příjemný a mančaft v barevných vestách se nakupil okolo závory na schody u Srachotínské hráze.
Ukoptění, umazaní, obsypaní semínky suchých netýkavkových květů s rukavicemi promočenými vodou vylévanou z pet lahví.
Je čas na cigaretu, rohlík se salámem, pomeranč, jablko. Někdo už musí domů, ale pořád je nás ještě dost a odhodlání bylo korunováno předešlým výsledkem.
Velitel Mira vytahuje mapu a na kapotě škodovky prstem maluje své představy o brzkém odpoledni.


Kolona se dává do pohybu přes vymlácené díry po hrázi a Pálava se k nám pomalu natáčí zase jinou stranou. To příjemné slunko se nad ní pořád směje, že mu musím místy nastavit i stínítko.
Na Šakvické hrázi je návětrná strana a o břeh tu pleskají vlnky s daleko větší intenzitou. Ale pořád je velice snesitelně a na listopad neuvěřitelně hezky.
Reflexní vesty už tady nejsou potřeba a odpočívají v kapse ve dveřích dodávky.
Metr za metrem se plahočíme stále pomaleji a unaveněji, ale když se ohlédneme za sebe, poslední naplněné pytle už dávno není vidět.
Okolo třetí svážíme dalších asi padesát pytlů ke kontejneru u Šakvic.
Tam vlastně skončilo i to windsurfingové prkno a kotevní dlaždice s firemním nápisem.
Odcházejí další kluci a v šesti posledních dosbíráváme úsek, který jsme minule nedokončili.
Už se začíná pomalu šeřit, dodávka se kolébá po vykotlané hrázi. Dun mi zabouchá na kabinu, já popojedu, zastavím, něčí ruce jiným podají pytel, z korby se ozve šramot srovnávaných odpadků a další zabouchání.
Hromada pytlů na skládce už je daleko vyšší a větší, než přistavený kontejner a tak se před tím svinstvem ještě vyfotíme na rozloučenou. Blesk fotoaparátu v nastalé tmě už oslepuje a ve světlech dodávky se tyčí pyramida neštěstí a okolo ní se roztéká voda, která se ze všech petflašek ani nestačila vylít.
Je hotovo.
Den skončil, cíle bylo dosaženo, pětapůl kilometru moravského moře je načas očištěno a nějakých stopadesát pytlů zlikvidují sběrné dvory.
Nad večeří v hospodě přemýšlím o vůli a energii mých kolegů akolegyň, z nichž mnozí ani na této vodě nikdy nechytali. Nepoznali zde žádné zážitky a možná ani nikdy nepoznají.
A přece se rozhodli jí tímto způsobem poděkovat za její krásu a tichou důstojnost.
Jaká síla odhodlání vedla kolegy ze Slovenska, z Pardubic a ze všech koutů Moravy.
Kamaráda, který přivezl svou ženu a nechal ji pachtit se s odpadky.
Jaká vůle vedla Synyho, který na cestě k nám v to sobotní ráno havaroval s autem a skončil v nemocnici.
Kolik času, sil a peněz to všechny stálo a přece to udělali rádi a jejich odměnou bylo jen podání ruky na rozloučenou.
Ten pocit moc hřeje u srdce a doufám, že to opravdu k něčemu bylo.
Když už nic jiného, tak aspoň k tomu, abychom ukázali ostatním, že síla vůle a odhodlání je pořád ještě ta největší deviza, ačkoli mnozí už jí dávno přestali věřit.


Takže srdečné poděkování všem zúčastněným.
Synymu brzké uzdravení a zase někdy příště...
… a taky nabudúce...
 
JaČ - 13.12.2013

Diskuse k miničlánku

mimat - Profil | St 1.1.2014 20:26:20

karloson >> karloson® - 1.1.2014 20:10:59 >> to jo, tohle jsem dělal cca 60 hodin :o), nejhorší je to nasekat do těch rytmických sekcí....pak ta trubka na konci, tu jsem hledal fakt dlouho. Ta tam nesměla chybět, kdo na 5ku chodí, ten ví....s pod Pavlova je opravdu někdy slyšet, je to nádhera.

karloson® - Profil | St 1.1.2014 20:10:59

mimat >> To jo, ale musí mít trpělivost a tu já nemám, prezentace v powerpointu mě po dvou hodinách tak vytočila, že jsem to zabalil a už jsem to nikdy nezkoušel

JaČ - Profil | St 1.1.2014 19:33:05

mimat >>
Nebudu nic mazat - cítím to tak :-))
Jinak v dřívějších dobách byl machr někdo, kdo dokázal víc, než ostatní.
V mé představě je to spíš MISTR.
S machrováním to nemá nic společného :-))

mimat - Profil | St 1.1.2014 19:10:47

karloson >> karloson® - 1.1.2014 13:22:59 >> Díky i tobě, není ale co obdivovat, dnes to zvládne už i desetileté děcko.

karloson® - Profil | St 1.1.2014 16:36:11

bombes >> Tak to jsem neměl tušení, chtěl jsem si jenom přidat. Takže miro moc pěkný video, jsi prostě kapacita..

bombes - Profil | St 1.1.2014 14:56:44

karloson >> karloson® - 1.1.2014 13:22:59 >> člověk se u toho aj zasměje,supr práce,tak jak vše ostatní kolem toho.....(toho machra nemá rád,to nepiš,napiš třeba borec :-) ) jinak pěkný nový rok a vše co k tomu patří,přátelé a kamarádi!

karloson® - Profil | St 1.1.2014 13:22:59

mimat >> Perfektní, teda Miro ty jsi fakt machr !
Vše nej v Novým roce

mimat - Profil | St 1.1.2014 12:20:17

JaČ >> Jarku, děkuji.

(toho machra prosím promaž)

JaČ - Profil | St 1.1.2014 12:13:19

mimat >>
Jsi machr Miro!!!

Opravdu moc pěkně jsi to udělal!
Díky .
Ta práce stála za to :-)))

mimat - Profil | St 1.1.2014 11:24:14 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Vše nejlepší v Novém roce 2014, hodně štěstí, zdraví, úlovků a málo petek :o)

(snad se Vám to nebude sekat jako mě)

JaČ - Profil | Út 31.12.2013 18:28:59

Pavol sk >>
Děkuju.
Taky si myslím, že to bylo fajn a možná to ještě zopáknem :-))