Zima je za námi a stejně tak i 3. kolo Carp ligy, tedy můžeme zhodnotit poslední závod, který proběhl v termínu 13. - 15.4. na svazové pískovně Halamky. Aby byl závod zajímavější, rozhodli jsme se právě pro svazovou vodu, která svou náročností ostře kontrastuje s přerybněností soukromých vod. A aby toho nebylo málo, počasí neukázalo svoji lepší tvář a už před závodem bylo jasné, že podmínky pro ulovení ryb budou velice složité. Hlavně hloubka pískovny a profil dna v odhozových vzdálenostech lákal k projednání změny pravidel do podoby závodu s povolením vyvážky. Nicméně pravidla zněla jasně a to, že to bude závod odhozový, pouze hodinu ráno a večer se může vyrazit na vodu zmapovat situaci, označit zajímavá místa, případně zakrmit. Z minulých zkušeností víme, že podobné závody bývají zrádné a s průběžným pořadím umějí hodně zásadně zamávat. I proto jsou tyto kola pro část závodního pole vítaná a pro část noční můrou. Je to velice jednoduché, dřete na přerybněných vodách, kde má rybu před sebou většina týmů a mohou ukázat, že umí a potom přijedete na svazovku, kde špatně vylosujete a všechno je nechci psát kde. Ale i o tom je Carp liga a všechny závody. Týmy musí umět a nesmí jim chybět i to štěstíčko.
Takže jsme se ve čtvrtek sešli na pískovně, jako vždy poseděli, pokecali a něco málo (někteří víc) popili a pojedli. Ráno už každý nedočkavě čekal jaké místo vylosuje a bylo celkem jasné, že o místa s hloubkou kolem 20m bezmála hned u břehu nikdo moc nestojí. A moc dlouho jsme doufat nemuseli, protože hned první losující Peťa Dobeš vytáhl krajní flek č.1 nejbližší klidovým mělkým zónám. Ostatní už šli pro ten zbytek, pro lepší a horší místa, ale žádné z nich už nebylo tak dobré.
Rozjeli jsme se na vylosovaná místa a začaly přípravy, mapování dna, krmení a čekalo se na start závodu. V 11:00 napadalo do vody všech 56 montáží a závod začal. Mnohdy se kolem jdoucí rybáři diví, že místo ryby nedává, že když tam seděli minulý víkend, tak chytali kapra za kaprem, ale představte si tu situaci při závodech. Je to vždy stejné, pro ryby je to prostě šok a nějakou dobu trvá, než je břicha a zvědavost donutí se futrovat. Takových závodů už jsme zažili spoustu a většinou je to stejné, voda prošitá vlasci ryby prostě znervózní.
Přicházel první večer a nikde se nic nedělo až na jedničku, kde kluci začali těžit ze šťastného losu a zkušeností a jednotlivé ryby ukazující se sice mimo dosah odhozu zlákali na své nástrahy. Chytili první bodovanou rybu a bylo více než jasné, že bednu nepustí a pojedou start cíl. Podle informací od místních jsme věděli, že na rozlohu ryb není mnoho, vlastně „jen“ pár metráků, ale jsme na svazovce a ne na kaprodromu a podle fotek je voda domovem krásných zdravých ryb i nad 10kg váhy.
Proběhla klidná a hlásiči nerušená noc a myslím si, že většina týmů se dlouho tak dobře nevyspala. Kapky bubnovaly na stěny biwaků a prostor jezera osvětlovaly lampy nedalekého zázemí pískovny. Jen kluci na jedničce přidali další krásnou rybu lehce nad 10kg váhy.
Ráno jsem seděl před biwakem a zvažoval co asi udělá s obsádkou, která byla evidentně ve většině sjetá v protější části pískovny ta spousta krmení co do vody napadala a kolik jsou asi kapři schopni při teplotě vody na hladině (6st) přijmout potravy. Když vezmu v potaz tabulková čísla, že je kapr schopen při ideální teplotě a obsahu rozpuštěného kyslíku spořádat za den 10% své váhy a obsádka obnáší asi 11 metráků kapra, bylo jasné, že kapři už dostali od týmů víc než dost. Nezbývalo než vsadit na atraktivitu a vlastně jen zvědavost kapra. A bylo dost času zvažovat co se asi děje dál. Místo kde jsme se Slávem seděli bylo kousek od parkoviště, tedy logicky často navštěvované už z důvodu zákazu parkování na místech. Tedy místní přijedou, zaparkují auta a sednou na prvních dvou flecích v dosahu, večer se seberou a jedou domů. No a co kapři? Ti se hlavně drží v klidové zóně a v noci tyto místa navštěvují a baští krmení co do vody rybáři naházeli. Jenže teď jsme v situaci, že kapři nemusí tak daleko, mraky krmení jim tam posílá Peťa Dobeš s Jiřinou Štočkem z jedničky. A napadlo mě takové přirovnání k naší situaci. Představte si, že máte v obýváku mraky luxusního jídla, to do kuchyně pro chleba s máslem jako každý večer asi ani nepůjdete.
No situace byla hodně neveselá, kluci na jedničce občas přidali kapříka a jinak nic, až večer přišla zpráva, že Kolja vytáhli na opačné straně pískovny z krajního fleku č.16 kapra 3,07kg. Takže další tým co nepojede s plnou náloží 16 trestných bodů. Přišel večer a už jsme se začali smiřovat jako všichni ostatní s plnou náloží. Jenže člověku to prostě nedá a byť už ne s plným nasazení, pořád ještě dumá co udělat pro úspěch. Někdy vymyslí kraviny co by normálně neudělal, ale každopádně chce jít zalehnout s vědomím, že se na to nevybodl. A proto jsem i já odnesl prut kousek stranou a zhoupl montáž s celý den dipovanou plovečkou a bez krmení tak 4m od břehu do mělčiny u rákosí. Zalehli jsme celkem brzo a jaké bylo naše překvapení, když nás ve dvě v noci vzbudila splašená jízda právě od rákosí. Netrvalo to dlouho a zvážili jsme krásného šupíka 6,91kg. Byli jsme šťastní a já dlouho nevěřil tomu, že štěstí sedlo právě na nás. Paráda, věděli jsme, že ryby reagovat plošně nebudou a budeme jedni z mála co nepojedou s plnou palbou trestných bodů domů. To se potom člověku lépe usíná, teda kdyby to šlo :o)
Ráno už jsme začali pomalu balit a celé dopoledne čekali spokojeně na ukončení závodu v 11:00, ale to prostě nevymyslíš a osud umí nečekaně čarovat. Zatím co jsme si libovali, že jsme poskočili v celkovém pořadí na společné třetí místo s klukama ze Sportcarpu ozval se právě z míst kde seděli řev. Prostě to zvíře Kňážek křupl 5 minut před koncem závodu kapra 11,6kg. A o tom závody jsou a zrovna Sportcarp si toho kapra zasloužil za to co v průběhu celé série předvedli. K ostatním z dosavadní špice jako týmu Kimot, Mikbaits a Infinity už osud tak vstřícný nebyl. Ale tak to prostě je a byť jsou kola na vodách typu Halamky o losu i to je Carp liga. Vždyť kdo jiný než šikovný tým a tým co má to důležité štěstí by měl reprezentovat Carp club a Českou republiku na svěťáku.
1. místo – Dobeš, Dobeš, Štoček ( Mikbaits ) – 35,24 kg
2. místo – Kňažek, Němec, Rous ( Sportcarp ) – 11,6 kg
3. místo – Riedr, Koch, Svoboda ( Vasr.cz ) – 6,91 kg
Nejtěžší ryba závodu - Kňažek, Němec, Rous ( Sportcarp ) – 11,6 kg
Všem vám kluci ještě jednou gratuluji.
Co dnes napsat závěrem? Máme za sebou 3. kolo Carp ligy a čeká nás už jen to poslední, kde se rozhodne, kdo pojede reprezentovat Carp club na WCC do Itálie, kdo na Tovačovský maraton a kdo na Šíravu. A vzhledem k tomu, že poslední kolo se koná opět na svazové vodě, bude ještě veselo a nikdo nemá nic jisté.
A nejde zapomenout na Honzu Mlnaříka, který se o nás celý závod staral jak o vlastní za což mu děkujeme a přejeme, aby se pískovně dařilo a zachovala si tu nádhernou přírodu a atmosféru, která tam panuje.
Za Carp club ČR s pozdravem Petr Koch
Saccon Carp
