Nvašik - Profil | St 8.6.2005 15:59:13
To Vita:Moje španělština po těch letech už toho nezvládně moc lepší řečeno nic.
NVita - Profil | St 8.6.2005 0:27:41
To vašik : Fotky fajn, ale tohle máme vyřešený. Stoupejme výše - co Orcococha ? Já bohužel španělštinou nevládnu, nezvládnul bys Ty něco vyčíst na příslušných stránkách (viz odkaz níže) ?
NVita - Profil | Út 7.6.2005 1:56:02
To vašik : Stačilo to !! Dopátral jsem se :
1) Správný název jezera je "LAGUNA DE CHOCLOCOCHA", nadm. výška 4605, oficiální regionální web jasně mluví o pstruzích.
2) Další je "LAGUNA DE ORCOCOCHA", nadm. výška 4710m, stránky mluví o rybaření, jestli někdo umí španělsky, zkuste se na to podívat, já víc nepořídím.
Odkaz -
http://www.regionhuancavelica.gob.pe/DirceturHvca/RutaEspejos.htm
Takže zatím jasně potvrzeno 4605 (možná 4710), pátrejte prosím dál.
NVita - Profil | Út 7.6.2005 1:35:05
To vašik : Škoda, mě nešlo o žádnou polemiku, otázka mě zaujala a zkouším, co by se dalo zjistit.
Nvašik - Profil | Po 6.6.2005 20:35:57
To Vita:Bylo to v Peru před 30 roky když jsem tam byl na montáži.Pracoval jsem v Huancavelica to je 3600mnm,od tamtud to bylo 4 hod autom na sever.Tak jak jsem napsal to jméno to říkal domácí u kterého jsem bydlel.Možná to bylo místní pojmenování.Omlouvám se že to nedokážu lépe upřesmit.
NVita - Profil | Ne 5.6.2005 23:42:50
To Vasik : Je to jméno určitě dobře, na netu nemůžu nic takového najít ?
Nvašik - Profil | Ne 5.6.2005 15:21:54
Nejvejš na rybách jsem byl na jezeře Chochococha 4800 m n m.v Andách.Já s prutem, jednou rotačkou neznámého původu jsem moc úspěchů neměl ale domácí s vrhací sítí nachytal docela dost pstruhů.
NFugas | Pá 3.6.2005 11:15:05
Já bych taky tipnul že nejvejš žije nějaká forma pstruha. V Titicaca to sice neni druh původní, ale chutnal výborně:-)
NXAXAP - Profil | Pá 3.6.2005 10:28:05
a nevystrelili rusaci z Bajkonuru krome Lajky a Valentiny Tereskovove i nejaka dalsi zvirata? Treba kapra?
Nmirmen - Profil | Pá 3.6.2005 3:15:29
Nějak se mi nezdá to, co jsem napsal o těch 5 000 metrech v Himalájích.Je to už nějaký čas a paměť neslouží - anebo to bylo možná o pramenu řeky v 5 000 a ne o tom, že tam jsou ryby :-)
Podle všeho se hranice možného přežívání ryb ( na vyjimky) pohybují někde okolo 3200 metrů ( nějaké korelace tlaku a schopnosti vody poutat a předávat kyslík).
Určitě se k tomu vyjádří povolanější.
Nmirmen - Profil | Čt 2.6.2005 23:33:08
V nějakém cestovním dokumentu jsem kdysi viděl cosi o rybaření v Himalájích, v údolí Tirthan - snad něco nad 5000 m.n.m. Zda salmonidi, to už nevím.
NVita - Profil | Čt 2.6.2005 21:43:10
Stručný výtah pro neangličtináře :
Titicaca - nadm. výška 3810m, čistá, jen velmi mírně brakická voda. Povrchová teplota průměrně 14 °C, od termokliny (rozhraní mezi teplou povrchovou vodou a chladnější vodou hlubších vrstev) ve 20 m klesá k 11 °C na dně.
Rybí obsádka sestává zejména ze dvou druhů :
Orestias - druh halančíka, jiné prameny uvádějí "nejvýše žije rod Orestias, který se vyskytuje až 4 000 m n.m., ve vysokohorských jezerech v Peru a Bolivii"
Trichomycterus - druh sumce (sumečka)
V roce 1939 vysazení pstruha, některé původní druhy jsou tím ohroženy.
NVita - Profil | Čt 2.6.2005 21:29:34
Lake Titicaca is the world's highest lake navigable to large vessels, lying at 12,500 feet (3,810 m) above sea level.
Titicaca's waters are limpid and only slightly brackish, with salinity ranging from 5.2 to 5.5 parts per 1,000. Surface temperatures average 14 C from a thermocline at 66 feet (20 m) temperatures drop to 11 C at the bottom.
Lake Titicaca's fish life consists principally of two species of killifish (Orestias)--a small fish, usually striped or barred with black--and a catfish (Trichomycterus). In 1939, and subsequently, trout were introduced into Titicaca.
Some native species of fish have been threatened and diminished in quantity, due to the artificial introduction of the trout.
NTřéd´a - Profil | Čt 2.6.2005 16:49:29
G.Moolis> Myslím, že jsem nemluvil o vyhýbání se odpovědnosti ani nijak neobhajuji takové počínání jako je např. vysazení okounka do Atitlánu. Jednoduše beru člověka za jako každý jiný živočišný druh(žádný nepřirozený nebo nadpřirozený). To, že na mnoha místech působí nehospodárně s devastujícím účinkem je věc jiná.
Co přesně si představuješ pod pojmem "přirozený vliv"?
Ještě k těm Krunýřovcům. Škoda, že nemůžu najít stránky toho akvaristy. Myslím, že by tě to mohlo zajímat. Každopádně jsou to houževnaté ryby.
P.S: Jsme daleko od téma otázky, jestli máš potřebu odpovědět, tak prosím na můj email.
NZdeněk - Profil | Čt 2.6.2005 15:10:02
Ryba, kterou si vezme horolezec ve sklenici do baťohu při výstupu na Mont Everest :)
NLipid - Profil | Čt 2.6.2005 15:07:46
chytal jsem v himalajich v jezere dodital 3300m.n.m., kde byli himalajsky zlati pstruzi( ve skutecnosti byli cerveni:o)))
NG.Moolis - Profil | Čt 2.6.2005 15:07:11
Třeďa: mně se působení přirozených vlivů a člověka jeví jako věc naprosto rozdílná, ale to je fuk, je to věc názoru. Koneckonců v poslední době už není ani vliv toho asteroidu na vyhubení dinosaurů uplně jistej.
To čem mluvíš není podle mně evoluce ale alibismus prostý.
K tem krunýřovcům. V nadmořských výškách o kterých mluvíš, už moc dřeva ve vodě nenajdeš, ale Ancistruse velký jak žehlička jsem fakt viděl objíždět kořeny, jenom to bylo v nižších výškách.
NTřéd´a - Profil | Čt 2.6.2005 14:58:03
dantex> Kapr tam byl určitě taky že? Viz. Austrálie, nebo naše pstruhové nádrže ;-).
G.Moolis> Nám se to může jevit jako obrovská škoda, ale vzhledem k existenci života na Zemi je to jedno. Jednou Zemi trefil asteroid a vymřeli téměř všichni dynosauři. V dnešní dobu působí člověk a má to podobný dopad.
Každej živej organismus se holt snaží pro sebe vytěžit maximum. Někdo je úspěšný a někdo míň.
Ty krunýřovci prej ve velkých nadm. výškách přežívají v studených potocích při nedostatku potravy tím, že žerou dřevo a baktérie a enzymy v jejich žaludku jim pomůžou vytěžit energii z celulozy. Konec koncu kořeny maji rádi i Ancitrusi sp.
Ndantex - Profil | Čt 2.6.2005 14:40:09
G.Moolis: nedávno jsem viděl seznam nejagresivněji se šířících druhů na Zemi a kupodivu tam byl i pstruh potoční :-o.
NG.Moolis - Profil | Čt 2.6.2005 14:30:32
Třéda: Magoři sázej potočáka, duháka po celejch Andách. Tyhle ryby vyžíraj původní ichtyofaunu, je to děs. Každopádně v těch potokách žily ryby, který jsou schopný žít stejně vysoko jako ty pstruzi.
Ichtyofauna celýho jezera Atitlán se smrskla na dva druhy okounek černý a tilapie, jenom proto, že si nějakej debil myslel, že dělá užitečnou věc.
Nrick - Profil | Čt 2.6.2005 14:28:39
skoro všechny morsky a sladkovodni akvarističky variant při letový dopravěna 10 km..
NTřéd´a - Profil | Čt 2.6.2005 14:22:54
G.Moolis> Četl jsem to na jednom webu akvaristy, kterej se o ne zajímal. Maximální nadmořskou výšku, kde se s nima potkal neuváděl. Ti vysazeni pstruzi v Himalajich byli asi vejš. Je to možný. Osobně jsem je tam ale neviděl. ;-)
NG.Moolis - Profil | Čt 2.6.2005 13:57:43
Třéďa: Ty Loricarie a Ancistrusy nejdou určitě moc vysoko, chytal jsem je do ruky a do motýlářský síťky tak kolem 800 mnm v Bolivii. Určitě nepujdou tak vysoko jako ty vysazeny potočáci.
O akvaristických cichlidách z Titicaca bych pochyboval, je tam zima jak sviň.
Nbluma- | Čt 2.6.2005 13:50:25
V TV v jakymsi cestopise chytal chlapek pstruhy v Himalajich - vysadili je tam Britove za doby Imperia - ale "priblizne presnou" vysku nevim.
Nšeptal - Profil | Čt 2.6.2005 13:11:54
Catfish : Beru. Jen jsem se před tím nechal asi trochu unést. ;o)
NCatfish | Čt 2.6.2005 12:54:54
šeptal: Finta s "posolením" vody se ve vyšších nadmořských výškách nebo vodách prostých nějakch minerálů používá běžně. Kdekoliv kde agregát nefunguje dostatečně, tj. proud z lopatky se nešíří dostatečně daleko a ochromuje až ryby v bezprostřední blízkosti - stačí rozpustit do vody kuchyňskou sůl...
Nmarfic | Čt 2.6.2005 11:43:25
cetl jsem clanek jednoho sveda co chytal v Pakistanu nad 3500 tis kilove potocaky, samo ze muskaril, tvrdil ze se vyskytujou i nad 4 tis
NLeo01 - Profil | Čt 2.6.2005 11:32:35
Robert(původní): Demi voda má vodivost menší než 5 mikroS/cm.
NRobert(původní) - Profil | Čt 2.6.2005 11:22:37
šeptal: Nepřímé stanovení obsahu všech solí ve vodě se provádí např. stanovením vodivosti. Samo, že i demi voda má nějakou vodivost, ale malou. U toho lovení jsem osobně nebyl, ale říkal mi o tom vrchlabský hospodář, který to tam s nebožtíkem Lohniským dělal.
NTřéd´a - Profil | Čt 2.6.2005 10:43:23
V andách žijí ve vysokohorských bystřinách ryby příbuzné "přísavňákům Ancistrus sp." (krunýřovci), kteří se u nás běžně chovají v akváriu. Teď si nemůžu vzpomenout na latinské jméno. Všechno jsou to ryby z čeledi Loricariidae.
Nšeptal - Profil | Čt 2.6.2005 10:34:25
Robert(původní): Elektřinu totiž vede i minerálůprostá voda díky disociaci každé přibližně 55 000 000-té molekule. I když elektrolyt jistě maká líp. A pochybuju, že by v těch jezírkách byla jen čistá H2O. No nic, stalo se. Nehádám se, jen se mi to zdá divný.
Omlouvám se za odbočení od tématu.
NRobert(původní) - Profil | Čt 2.6.2005 10:11:23
Šeptal: Nefungovalo to, pak jeli do Špindlu pro sůl, tu tam nasypali a už to šlo. O poruchovosti agregátu nevím nic.
NMiloš_diakritický | Čt 2.6.2005 9:42:52
ZN:
jasně, většinou co vím tak tam žerou ryby z čeledi cichlidy, u nás to chovají akvaristi a oni to tam normálně loví.
NZN - Profil | Čt 2.6.2005 9:22:00
CeP :
máš recht, lidé se tam dokonce živí rybolovem.
NCeP | Čt 2.6.2005 9:12:21
jezero Titicaca 3830 m n.m.
jak se ty ryby jmenujou nevim, ale je jich tam dost...
otazka se nepta jen na CR, nebo jo?
Nšeptal - Profil | Čt 2.6.2005 9:03:18
Robert(původní) : S tou takřka izolační schopností vody na Labské louce to byl jen pokus o vtip, viď?
Chybu bych viděl spíš v mizerné funkci toho agregátu.
NRobert(původní) - Profil | Čt 2.6.2005 8:28:13
V Čechách žije nejvýše siven americký, a to na Labské louce v Krkonoších. Je to docela zvláštní populace, už před válkou tam ty ryby byly. Voda v těch jezírcích je tak chudá na sole, že když se před lety dělal pokusný odlov, tak tam museli sypat kuchyňskou sůl, aby tam vůbec agregát fungoval.
Nhraji - Profil | Čt 2.6.2005 8:11:30
Nejvýš z těch druhů u nás známých asi žije siven alpský, obecně asi lososovité ryby, vrankovití a podobně. Ovšem v jezerech ve slušné nadmořské výšce se daří i jiným netypickým druhům, například v Tatrách žijí jelci
Nšeptal - Profil | Čt 2.6.2005 7:49:21
Losos v tomatě na palubě zaoceánského letounu. ;o)
Jinak nejspíš asi ten siven, nebo nějaká forma pstruha.
Njepice.cz - Profil | Čt 2.6.2005 7:16:34
Podle me to jsou ryby lososovité- pstruh, losos, možná i lipan, siven, ...
načítám...
www.chytil.cz
