1. Otázky a diskuse
  2. Seznam
  3. Diskuse

Promýšlíte si dopředu přípravu k lovu ?

Dovolím si podělit se s vámi o své zkušenosti s přípravou samotného lovu, které jsem získával zejména tehdy, vypravil-li jsem se na lov sám.
Samotná příprava započala už doma nejprve volbou revíru, po té přípravou náčiní, návazců, krmení a nástrah, ale také dokonalým promyšlením si celého postupu od příchodu k vodě až do prvního nahození. Sami víte, že čas u vody plyne daleko rychleji než třeba v práci a tak je potřeba ho maximálně využít. To znamená, že je nutné pracovat podle předem připraveného postupu v klidu a s rozvahou a vystříhat se zmatkování a zejména zbytečným pohybům.
K vodě tedy jdu klidným krokem a v hlavě si znovu opakuji předem připravený harmonogram. Hořím už ale nedočkavostí a tak přidávám do kroku. První bod mám v hlavě již dávno připravený k realizaci: po příchodu k vodě všechny věci uložit tak, abych v případě potřeby nic nehledal, všechno musí mít své místo. Dívám se trošku nervózně na hodinky, protože podle plánu už jsem měl být asi pět minut u vody. No, nic se neděje, jen opět přidávám do kroku, takže už skoro běžím, nevšímaje si krůpějí potu, které mi pomalu stékají po zádech někam dolů. Konečně celý uřícený stanu u vody o celou čtvrthodinu za plánem a okamžitě pouštím všechno, co na mě celou cestu viselo. Jen dvakrát se zhluboka nadechnu, abych dohnal kyslíkový deficit a začínám vlastní přípravu. Nezdržuji se příliš (vlastně vůbec) ukládáním věcí, protože tak ušetřím promarněný čas. Chvatně rozepínám pouzdro na pruty a začínám opatrně skládat svoje milované feedry. Tady mnoho času neušetřím, protože riskovat jejich poškození při překotné montáži by bylo velmi bláhové. Chce to prostě svůj čas. První díl, druhý a třetí díl a špičku. Již po cestě k vodě jsem si podle současné meteorologické situace vyhodnotil kterou použiji a to mi teď pomohlo. Ták a teď naviják... Doprčic. Polilo mě horko. Záda a nižší partie jsou v jedné vodě. Navijáky !!! Že já je nechal v autě. Svoje milované Mikado pouštím na zem (naštěstí do trávy) a v duchu počítám za kolik minut jsem schopen sprintem (no to si fandím. Sprintem v padesáti letech) zvládnout cestu k autu a zpět. Horečně se přehrabuji ve věcech v zoufalé snaze navijáky objevit. Počáteční nelad v cajku se mění v totální chaos. A nechat věci na místě? Nikdo tady není, kdo by mi věci ukradl, ale také nikdo, kdo by mi je pohlídal. Ne, mám je!!! Uff. Byly pod svačinou. Příště se na celou svačinu vys..., no nechám ji zkrátka raději doma. Den bez svačiny vydržím, ale nemít navijáky... Mohlo by mě taky nakrásně klepnout a měl bych po rybiškách navždy. Znovu beru do ruky prut a přidělávám naviják. Už opět téměř nabývám ztracené rovnováhy a klidu, když si vzpomenu na slova kamarádů, kteří mě postupně zasvěcují do tajů rybaření: když ti najedou ryby, musíš je udržet na zakrmeném místě. Proboha!!! Vždyť já ještě žádné místo nezakrmil. V duchu vidím hejno trofejních kaprů, jak zklamaně, když na mém fleku nenašli nic k snědku, odplouvají ke konkurenci. Opět pouštím prut i s navijákem (tentokrát už ne na trávu) a popadnu kbelík s krmením tak prudce, že se mi část krmení sype do vody. Ve snaze ho co nejvíc zachránit dávám do kbelíku příliš mnoho vody a příliš pozdě si to uvědomuji. Naštěstí pro tyto případy mám v petlahvi trošku suchého krmení a tak po třech minutách hledání petlahve v kupce rybářských potřeb se nakonec daří krmení namíchat. Okamžitě dělám koule a házím do vody ve snaze přimět odplouvající kapry k návratu. Když je asi polovina krmení ve vodě, dokončuji montáž udic a chystám se nahodit. Ale nevím kam. Ve spěchu jsem si zapomněl na protějším břehu zafixovat pevný bod, proti kterému budu zakrmovat. Kola na vodě po koulích vhozených před pěti minutami už jsou taky fuč. Co naplat. Dělám další koule, fixuji na druhém břehu obrovský dub a do vody letí postupně druhá polovina krmení. Přesně v okamžiku, kdy dlaň mojí pravé ruky opouští poslední koule velikosti pomeranče si uvědomuji, že mi nezbylo krmení na naplnění krmítek. Měním tedy krmítka za olůvka, napichuji nástrahy a nahazuji. Zpocený, unavený a s nervama na dranc si sedám na židličku a uvědomuji si, jak je důležité si přípravu k lovu promyslet do nejmenších detailů, aby pak u vody mohla zavládnout opravdová pohoda, kvůli které tam přece chodíme.
Možná, že to tak přesně, jak jsem popsal, nebylo. Ale snad mi prominete v mém věku jistou "zapomnětlivost" a fantazii, bez které se my dříve narození jen těžko obejdeme.
A jak je to s vámi, když se chystáte k vodě, přátelé?
Autor diskuse: drda - Profil , 27.4.2005 všeobecné - příhody, kuriozity

Pike | St 27.4.2005 12:29:38

Dalibor: Mokreho sedadla se neboj, staci si neopreny stahnout zadku ke kolenum, prejizdime tak docela casto

Dalibor - Profil | St 27.4.2005 12:25:25

No jsem skutečně rád, že se věnuji výhradně muškaření.:-)
Všechno co potřebuji, mám ve vestě a muškař bez vesty....to nejde a prut se nedá zapomenout.Někdy se mi stane ,že když vyjíždím z domu brzo ráno v neoprenech ,nevezmu si sebou goutě a boty na převlečení ,což bývá zvláště v teplejším období průser, jednak se člověk zapaří a navíc má mokré sedadlo v autě.
Takže pokud promýšlím přípravu k lovu tak hlavně abych měl věci na převlečení.

slimak - Profil | St 27.4.2005 12:24:59

No, já to mám vyřešeno jednoduše - mám v podstatě jedno univerzální pouzdro, ve kterém je téměř všechno. Navijáky z prutů nesundávám, ani ostatní věci, jako doklady, návazce, háčky atd. pokud možno nevyndávám. V druhém báglu mám krmení a nástrahy, tady občas něco zapomenu, ale vždy je nějaká náhrada / a nebo má parťák /. Takže když popadnu tyto dva bágly +feeder, který mám zvlášť, mám jistotu, že mám tak devadesát procent všeho potřebného s sebou a nebudu se nijak zvlášť stresovat. Jinak, jak už tady někdo podotkl, když mám úplně všechno, tak ryby absolutně nejdou.

drdová | St 27.4.2005 12:02:05

Musím uznat, že i po 25 letech manželství mne dokáže muž příjemně překvapit. Netušila jsem jaké spisovatelské geny v něm dřímou. Krásně jsem se pobavila a smíchem mi až tekly slzy. Díky.

A jak se chystám k vodě já?
No, já mám na to přece svého servismana Drdu. Ten všechno přesně podle článku naplánuje a nachystá a já už pak jenom v poklidu chytám. Akorát na rozdíl od servismana si nepřipouštím stresy se zapomenutých věcí a nebo zakrmení. Ne , že bych si nepamatovala kde se zakrmené místečko nachází, ale to nahození je jaksi pořád někam vedle.

P.S. Dnes jsem konečně pochopila, proč se Drda (když jede na ryby pouze s kamarády beze mne) vrací totálně zničený.

Moravák - Profil | St 27.4.2005 11:34:29

Připadám si tady jako v soutěži "Nejvíc řádků vyhrává" Průběžné pořadí: 1. místo Drda, 2. místo Andy a 3. místo pepi. Takhle si to nekomplikuju, když jdu na ryby, tak si takové starosti ani nepřipustím. Prostě vezmu pruty, které zaujímají výhradní postavení v pokoji, bágl s vercajkem a krméní je ta poslední (možná proto jsem nikdy nic pořádnýho nachytil) věc. Pár hnojňáků, rohlík, strouhanka a nějaká směs, nebo šroty (kukuřišný, ječmený, pšenišný). Když si vezmu sebou i plechovku kuku, připadám si jako připravený na pořádnou rybářskou výpravu. Navavázané mám hned z domu, nebo to řeším až na místě, protože utržením končila minulá výprava. Co se zapomnání týče, normálka - občas vidličky, jednou jsem zapoměl futrál na feeder s dvěma špičkama na Dunaji a vracel jsem se pro něj přes půl Vídně. Kupodivu tam byl a tro mi udělalo pochopitelně radost. Na druhou stranu zase občas něco na rybách najdu, hlavně olůvka která nikdy nebudu potřebovat,ale potěší. Mnohem častěji člověk najde na lovném místě jenom bordel, který potom táhnu domů. Abych se dostal k nějakému závěru, jdu si na ryby odpočinout a nezajímá mě jesli chytnu jednu nebo tři ryby, hlavně abych na ně zašel a měl z toho dobrý pocit. Úplná lhostejnost v tom jesli něco chytnu nebo ne to není, ale jde mi o dopočinek. Ještě že to nečte můj otec, už by nadával, že v mém věku odpočívat nemůžu, že on v mojich letech ....., prostě závist.

George.Brain | St 27.4.2005 11:21:12

Když jedu nějam na gulášové závody, chystám se tak 6-7 hodin. Už na to mám systém, který je vlastně úplně jednoduchý.
1. V práci si připravím seznam věcí co potřebuji koupit v rybářských potřebách. (občas se mě stávalo, že jsem si ho nevytiskl:-)) protože jsem zapoměl)

2. V rybářských potřebách si odšrkávám jednu položku za druhou. (občas ale zapoměnu propisku)

3. Po příjezdu domů, okamžitě nesu věci do sklepa, kde mám uložené své věci.

4. Pak míchám krmení, všechno vybalím, vyskládám na zem a postupně zase balím. Současně navazuji pruty.

5. Ráno vše vynosím před barák a jdu si zkontrolovat sklep, zda jsem tam něco nezapoměl. (zpravidla se vracím i 4x)

6. Pak vše naložíma obejdu auto, zda jsem opět něco nezapoměl.

7. Po ujetí prvních 500 metrů se téměř vždy zarazím že něco nemám, takže jdu do kufru a hledám v báglu zda to tam je nebo ne. (zpravidla na nic nezapomenu, ale udělám si ve vercajku pořádnej bordel)

8. Při rozbalování u vody opravdu nespěchám, raději přijedu o hodinu dřív, abych měl pohodu. První co u vody udělám, je že si vypiju hrníček kafíčka z termosky. To mě dostane do pohody.

9. Až mám úplně všechno rozbalené pak teprve házím koule.

10. Po skončení chytání balím i v dešti minimálně 45 minut, abych na nic nezapoměl. (v minulosti mě ta zapomětlivost už stálo docela dost financí.)

11. Při odchodu od vody se vždy podívám zpět zda jsem tam stejně něco nenechal.

P.S. Přišel jsem na to, že i příprava na ryby je součást chytání. Prostě to beru jak rituál a není mě líto času na přípravu. Přesto všechno občas nechám něco doma nebo u vody. Snažím se poučit z chyb a ušetřit si tak peníze.


Lubo - Profil | St 27.4.2005 10:41:53

To už není do otázek. To je na honorář za perfektní článek.
Já taky jednou takhle plánoval. Pak přijdu k vodě, vybalím pruty, zapíchám vidličky, připravím krmení a ... a nemám waglery. Domů 15 km, v nádrži auta benzín tak na 2 x do práce a zpět, v peněžence stovka a výplata pozítří. No nic, ryby jsou ryby. Vše sbalím, odnáším do auta (300 m) a jedu pro waglery. Potom opět na druhý pokus vše vybalím, rozložím, usadím a ... a nemám nástrahy. Opět zůstali doma. Znovu balím a sedám do auta (nějak to s tím benzínem už dopadne). Až na třetí pokus vše klaplo a já sedím u vody 10 minut, když začíná pršet. A pláštěnka .... doma. Vydržel jsem to půl hodiny a pak promočený a drkotajíc zubama balím bez jediného záběru. Po této lekci jsem fakt už nikdy nic nezapoměl.

lutra - Profil | St 27.4.2005 10:28:52

drda: Tak to jsi dobrej žes ty navijáky měl. Já šel na náš rybníček na kapry. Když jsem přišel k rybníku rozbalil a sestavil tripod, nastřílel koule na týden předkrmené místo a když jsem chtěl nastažit kouli na prut tak jsem zjistil že pruty nemám. Naštěstí to mám k rybníku jen 300m, ale okolní rybáři se dobře bavili.

NOVIS - Profil | St 27.4.2005 10:26:00

drda-Skvělý článek, musel jsem zatlačit slzu a potlačit obrovský smích, člověka vždy potěší, že se podobné věci dějí i někomu jinému :o)))))))
Jen namátkou z mých zkušeností: doklady rybářské i osobní zůstávají v Brně na parkovišti "šikovně" odložené na střeše auta (návrat z Pasohlávek), kbelík s krmením a veškerými nástrahami odjíždí po vystoupení v Náměšti n. Osl. rychlíkem na Jihlavu, prut cestou k Dalešické zapomenutý u stromu po vykonání potřeby a vrchol všeho, sak se dvěma kapry ponechaný ve vodě tamtéž (návrat cca 15km ostrým klusem, počkali tam na mě).

Andy - Profil | St 27.4.2005 10:06:26

drda: Velmi rozsáhlá otázka a v některých částech jsem viděl sám sebe. Já osobně předem žádnou přípravu k lovu neprovádím, maximálně dokoupím potřebné věci a všechno ostatní řeším až na místě. Zpočátku jsem měl také velké přípravy, někdy i několik dní předem, ale pokud jsem potom skončil jako bezrybka, tak se člověk zamyslí nad promarněným časem, který věnuje velkým přípravám. Všechno přizpůsobuji konkrétním podmínkám přímo u vody, měním návazce, míchám krmení, rozhoduji se o způsobu vnadění, vybírám nástrahu apod. Už mnohokrát se mi potvrdilo, že čím méně jsem se připravoval, tím více jsem byl úspěšnější. O to více potom připomíná moje příprava u vody chaos, zejména když mě tlačí čas.
Podobných příběhů bych dal dohromady mnoho, ale nebudu chodit daleko do historie a vezmu třeba včerejší den. Včera při cestě z práce se mi zdálo ideální počasí zajít si zavláčet na pstruhovku. Bylo po dešti, přikalená voda a měl jsem tušení velkých úlovků. Opět jedno z mých rychlých rozhodnutí. Nebudu se ani zmiňovat, že jsem se řítil autem z práce jako šílenec, abych byl doma co nejdříve. Chtěl jsem stihnout u vody alespoň poslední hodinu povoleného denního lovu. Přibíhám domů v obleku a kravatě, ve dveřích málem porážím manželku, odmítám večeři a za pět minut už nasedám v broďácích zpátky do auta. Za půl hodinky parkuji u vody, čas neúprosně běží, do konce povolené doby lovu zbývá 50 minut. Rychle začínám skládat prut, nasazovat naviják a zjišťuji, že nemám navázanou karabinku. Vytahuji ji a snažím se ji navázat, ale ve spěchu se mi klepou ruce a nedaří se mi. Po chvíli už je na prutě, potom vybírám rotačku, ale vybranou nemůžu dostat z krabičky, jsou zamotané do sebe. Beru jinou, v rychlosti zapisuji začátek lovu, doklady se nesnažím ukládat, nechávám je rozházené v kufru auta. Koukám na hodiny, do konce lovu zbývá 45 minut, zamykám auto a běžím k vodě. Cestou zavadím špičkou prutu o větev stromu, vlasec se mi omotává okolo větve, nejde to rozmotat, musím ulomit konec větve. Ze břehu konečně spěšně nahazuji do klidnější tůňky, ale ve zbrklosti ji přehazuji, rotačka končí v peřejích mezi kameny a vázne. Nedaří se mi ji vyprostit, musím tam dobrodit. Uvolňuji ji a konečně začínám chytat. Ještě pár náhozů a už jsem uklidněný ve svém živlu, začínám přemýšlet a vymýšlet taktiku lovu.
Občas také ve spěchu zapomínám věci a musím potom improvizovat. Jednou jsem zapoměl stojan na kapry, jindy krmítka, jednou hnojáky, které jsem si koupil atd. Asi nejhorší bylo, když jsem loni ve spěchu běžel si zavláčet podobně jako včera a manželka na mě volala z okna, že jsem si zapomněl doma u dveří prut. Od té doby se vždycky raději ujišťuji, že mám v autě naložené pruty, protože tam by mě žádná improvizace nepomohla.-)))

vedl | St 27.4.2005 9:59:58

Dekuji za pobavenicko, dnes je to tady jako na ostravak.bloguje

Woody - Profil | St 27.4.2005 8:47:18

drda-super otázka :o)))
Zatím u mne vítězí dvoudenní příprava na rybářskou výpravu spojená s návštěvou tchýně. Až ve chvíli kdy jsem se konečně vyplížil z Tchyňohouse jsem zjistil, že vláčák zůstal doma. Pro zachování svého postavení hlavy rodiny jsem samozřejmě nic neřekl a tvářil se po šestihodinové procházce jako, že braly zase samý malý.

Leos - Profil | St 27.4.2005 8:45:05

Drda: Peknej pribeh:-)) Ja ted na posledni vychazce zjistil az u vody, ze misto feederu mam 2 metry dlouhej privlacak na pstruhy. Nezbylo nez navazat krmitko, vyhrabat v kabeli staryho policajta a sup s tim do vody. Vytecny pohled :-))

Klikař - Profil | St 27.4.2005 8:41:20

drda:Moooc pěknej a pravdivej příběh ze života.mé přípravy na ryby jsou skoro jako obřad.Vše nejmíň 5x přerovnat zkontrolovat a to by bylo abych něco nenechal doma(ha ha )vždycky tam něco nechám .Má manželka když to vidí a i přes několikaleté manželství se neustále diví(Že to ty ženský nepochopěj jednou pro vždy :-) )fakt je ten že si vždycky u vody říkám proč já toho tolik tahám?Nu což je toho moc a stejně nepřestanu a nepřestanu.Rybám zdar

Michal | St 27.4.2005 8:05:02

drda: Jsem si početl, moooc hezky jsi to napsal. Když jsem to četl, tak nevím proč, ale představil jsem si herce Atkinsona (Mr. Bean), jak tam zmatkuje po břehu a docela jsem se pobavil :-))))))) Možná by to chtělo tě natočit a zahájit tak tvou novou kariéru :-)) Jinak, když plánuju chytání na druhej den, tak si třeba krmění míchám vodou dopředu, aby pořádně provlhlo a neplavalo mi na hladině, mouchy taky vážu aspoň den předem. :-)) Už jsem toho ale taky docela hodně nechal doma, nejhorší snad bylo, když jsem před několika roky dojel vlakem přes 50 km na pstruhovku, vstával ve 4 ráno a u vody jsem zjistil, že krabky s mouchama zůstaly doma u svěráčku, to mě málem kleplo :-))) No a nedávno jsem dojel k vodě s plavajdou, kde jsem zjistil, že nemám naviják. Kamarád se chvíli smál, no a pak ho smích přešel bo na tom byl stejně, taky sklerotik :-))) Tak jsme si na konec prutů uvázali každej 4 metry vlasce a zachraňovali si rybářskou čest na plotičkách u břehu :-)))))

hraji - Profil | St 27.4.2005 7:41:08

Bravo papá Hemingway. No to je počteníčko, budu s tebou muset častěji. Vykašli se na ryby a v ušetřeném čase piš.
Jinak příprava musí být důkladná a pečlivá, jen tak necháš doma jen skutečně potřebné věci. :-))))

Bulk - Profil | St 27.4.2005 7:32:12

Tak už jsem to přelouskal: Příprava na rybky se dělí asi takto: Pokud se na ně chystám ráno zahájím přípravu předcházejícií den večer, manícháním krmení srovnáním věcí ve futrálu,vyndání zbytečných a přibalení důležitých, a srovnáním oblečení na židli v kuchyni.Ráno většinou nevstanu takže veškerá moje příprava bývá na ho..... Když vyrážím na ryby někdy jindy vemu zmrzlé krmení z mrazáku nic nekontroluju a jedu, jezdím na kole za každého počasí. K výběru revíru, to nějak moc neřeším páč jsem línej jak prase takže většinou zamířím k tomu nejblížšímu a je to, feedry už mám navázaný doma takže jen většinou rozmíchám krmení, vyberu si orientační bod a naházim krmení skoro vždy úplně mimo. Na břehu mám neuvěřitelnej chaos a v žádným případě si předem nevytahuju podběrák, takže když ho náhodou potřebuju, zdolávám rybu jen jednou rukou a druhou vláčím futrál po zemi páč mi nejde podběrák vytáhnout z tý kapsy na boku. Asi to stačí.

carlos - Profil | St 27.4.2005 7:28:05

drda - ® : budu Tě asi žalovat pro krádež příběhu, tohle se u mě opakuje pravidelně s každou druhou návštěvou vody ! S tím rozdílem, že minule jsem pro podběrák a papíry (i osobní a od auta) jel zpátky domů, na Toušni přes noc bez spacáku (ráno 2 stupně) to taky bylo fajn a teď v neděli bez bundy taky. Vše bylo dopředu perfektně připravené ale bohužel asi na špatném místě.
V neděli pojedu na týdenní kaprařský pohár a celý barák už 14 dní připomíná víc rybářskou prodejnu než obytné místnosti. V rámci příprav se dnes chystám stavět na zahradě bivak i stan, abych se ujistil, že u nich nic nechybí (už vidím, jak kolíky zůstanou zase pod meruňkou!). Asi deset druhů boilie mám perfektně v mrazáku rozděleno do zavíracích pytlíků podle směsí a příchutí. Do pr...le teď mě napadá, že jsem je nepopsal !!! Čím jsem starší, tím víc asi blbnu. A ještě jeden postřeh - pokud bylo vše v naprostém pořádku, nic mi u vody nechybí a mám vše perfektně srovnané - nikdy nic nechytnu !!!

Bulk - Profil | St 27.4.2005 7:14:34

Ty jóóó to je zajímavý, chvilku vydrž než si to přečtu.

pepi - Profil | St 27.4.2005 7:12:55

Hele, to je dobrý. nejprve jsem myslel že si pošuk, ale potom jsem zjistil že je to taková glosy na téma : Veškerá příprava mi byla k ničemu, protože u vody je prostě všechno jinak. Já se chystám tak, že si doplním návazce a připravím krmení. Všechno ostatní nosím s sebou pořád. ( Moc toho nemám, vejde se to do dvojdílného pouzdra na pruty. )
Samozřejmě se mi také stalo, že jsem u vody zmatkoval, to asi patří k věci. Třeba při úklidu feedrových špiček po ukončení lovu se mi zespoda odšpuntoval tubus, ve kterém je nosím a všechny 4 špičky mi vylítly na zem. Všiml jsem si toho jen náhodou, když jsem se při odchodu otočil.Stačila vteřina a odjel bych od vody bez nich. Nebo jsem nemohl před odchodem k vodě najít podběrák. Prohledal jsem všechno. Potom jsem ze zoufalství vzal malej podběráček pstruhovej a přivázal jsem ho gumou na násadu od koštěte. Naštěstí jsem to nemusel nosit k vodě, protož podběrák byl samozřejmě v batohu, tam kde vždycky. Taky se mi stalo, že jsem při odchodu z domova zjistil, že nový krásný feedrový prut jsem nechal doma za skříní.
No a sem tam zapomenu dopma krmení - nástrahu.

Ale jinak je to pohoda, a jak jste na tom vy ??

Poradny

Nejoblíbenější diskuse

Náhodný článek

Vybraná videa

Můj lov - nejlepší fotky

Bazar

Nejlepší fotky z diskusí

Naši partneři z rybaření

Další partneři: Kempy a tábořiště ČR a SR, Počasí, Fitness.cz, Pavel Babáček grafický designer, KOMINICTVÍ 24, suchejezy.cz, Svatby na klíč, Zachraňme lipana a pstruha potočního