Celoroční hájení Pstruha obecného a Lipana podhorního

N1Mara - Profil | Po 2.10.2023 22:58:48

dantex >> To je jednoduchý :-)) Buďto tady, kde se můžeš zapojit i do debat a podobně a posíláš peníze přímo na účet KO :-)
https://www.facebook.com/groups/758112174576344

A nebo rovnou přímo na spolek, ale pozor, tam jsou ty účty asi tři :-))
https://www.zachranme-lipana.cz/?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndantex - Profil | Po 2.10.2023 22:54:50

1Mara >> nevěděl jsem, že takovou skupinu máš, poslal jsem žádost o členství a i Ti přispěju. Kdyby byla potřeba nějaká aktivita, tak se pokusím udělat co je v mých silách. P.

• Nelíbí 0
• Líbí0

N1Mara - Profil | Po 2.10.2023 21:58:56

Honza7 >> Mám na fb založenou skupinu stejnou, jako tady na MRKu Ryby, které mizí z našich vod. Byla to napřed skupina jen o pár členech, za ty leta se to rozšířilo o spousty členů a tak jsem i změnil konto, protože jsem i členem Zachraňme lipana a pstruha obecného, kde je tam i ochrana našich původních ryb a živočichů jako karas obecný a jiné, tak jsem před asi cca 14 dny nechal změnit konto účtu právě na tento spolek, aby to nebylo jen na náš účet na náš pronajatý rybník. Proč to tu píšu ?, jen se potvrzuje to, o čem jsme tady psali. Ta diskuse má celkem 1408 členů a kolik si myslíš, že z nich, co tam to čtou, vidí naší práci a podobně, kolik lidí podpořilo různé projekty a práci s rybou a ochranou ? Ani jeden, takhle to je s naším svazem, bohužel, ani jeden člověk neposlal na záchranu KO ani korunu. Nepíší to sem proto, aby lidé začali posílat či něco podobného, je to každého věc, ale vem si tu masu lidí, i kdyby polovina členů poslala blbou stovku,. to jsou dneska dvě dobré pivka, tak alespoň by lidi, co se o záchranu starají měli na krmení pro KO třeba na zimu a podobně. A takhle to je s celým svazem, takže dokuď ta mentalita těch lidí ( členů ) si tohle neuvědomí, kam tohle celé směřuje, bude jen hůř a hůř až to prostě spadne a ve vodách budou jen velké ryby a další zaniknou. A svaz tohle jak jsi napsal velmi dobře jen posvětil..... :-((( Špatná to doba.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NPstruh27 - Profil | Ne 1.10.2023 22:59:16

Tak včera rozlúčka so pstruhovkou (u nás sa chytá do 30.9.). V podstate som šiel len do ústia pstruhovej rieky, ako sa vlieva do Váhu na Jalce. Jalce boli celkom pri chuti. Na fotke asi najväčší. Potočáky som už trápiť nechcel ale nakoniec som neodolal a šiel si nejakého rozlúčkového chytiť. Za kratučký čas som chytil 2 a ďalšie 2 spadli a zase klasika, ryby okolo tých 20 cm :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | So 30.9.2023 12:55:38

Rožnovák >> Ahoj Vašku, já jsem se k genetice dostal opravdu jen velmi okrajově, jsem zaměřený odborně na jiný obor.
S tou genetikou to může být ve shodě i nemusí v populaci PO z Beskyd a Jeseníků. Tohle by se zjistilo pouze v laboratoři. V každém případě máme aspoň jistotu pstruha z Jeseníků. Zde by bylo tak velmi záhodno, aby se obnovila původní populace PO.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | So 30.9.2023 12:45:20

Honza7 >>
Rozdíl v genetice bude. Beskydy i Jeseníky jsou rozdílně hory- průměrný úhrn srážek- pr. roční teplota,- chemické složení vody asi i rozložení teploty- V jeseníkách tečou potoky po metamorfovaných horninách- u nás všechno po flyši- tedy usazených. Těch rozdílů je tolik- že při vývoji genomu populace PO v mistě Ty stopy zanechalo.- když se ten genom pitvá podrobně - je řeka od řeky.
-nevím za mě pokud je populace původní na bíle Opavě - je původní pouze tam- všude jinde je to implementovaný genom. Původně se PO vyvíjel na potoku se specifickými podmínkami kde získaval svou genovou výbavu splávaval i do řeky kde se při tření dostával do kontaktů PO s jiných potoků s jinými specifickými podmínkami čimž se obohacoval genom PO daného hlavního toku- ale nemígrovali a nepřenášeli geny mimo povodí na 100 km daleko. Tak by To chápal já- To nejsem genetik - jen lopata. :-)
Chránit a zachovat habitat zuby nechty- rozšíří se sama tam, kde je doma.- hlavně do ní moc nedrbat-jestli má zůstat původní.
info o akcích bohužel nemám

• Nelíbí 0
• Líbí2

NHonza7 - Profil | So 30.9.2023 12:06:28

Rožnovák >> Ahoj Vašku ještě mám na Tebe jeden dotaz na základě toho co je uvedeno v článku : "Jediná původní populace byla zjištěna na odlehlém neobhospodařovaném úseku Střední Opavy v CHKO Jeseníky pod Pradědem."
Uvažuje se o nějakém rychlé akci v rámci zachování a rozšíření této původní populace PO?
Je nějaký rozdíl v DNA mezi PO z Beskyd a Jeseníků?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | So 30.9.2023 11:49:16

Rožnovák >> Ahoj Vašku, velké dík za ten odkaz. Opravdu parádní články.
Co dodat k tomu co je tam uvedené :"V pramenných, hájených úsecích bez rybářského obhospodařování vykazovaly populace pstruha obecného často velmi dobrý stav s dostatkem plůdku, remontních i generačních ryb. V těchto hájených úsecích bez jakéhokoliv vysazování byly zjištěny samo-udržitelné populace pstruha obecného. Na druhou stranu pstruzi v lovné velikosti zde byli na všech lokalitách zjištěni jen v malém počtu. Ovšem velikost pstruha nad 30 cm v pramenných úsecích nelze ani běžně očekávat.
???
Tento výsledek mě nepřekvapil a jenom mě utvrzuje, že naší předci nebyli žádní hlupáci. Bohužel stačí se objevit pár idiotů, kteří si myslí, že prachy vše vyřeší a na desítky let máme pos- ra-né pstruhové revíry.
Nějak mi jenom chybí ta sebereflexe těch co to způsobili i těch co to kryli. Bohužel někteří se u koryt udrželi do dnešních dnů.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NRožnovák - Profil | Pá 29.9.2023 22:37:51

u x a >> žádoucí to není- populace Po je tvořena rybami složena s plůdku, juvenilů,remonitnich ryb a generečak až po ty trofejní, co mají největší prostorové a potravní nároky - příroda není blbá přirozeně těch největšich je v populaci nejmíň- když se To uměle otáčí je To špatně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Pá 29.9.2023 21:39:05

Honza7 >> ta studie je volně dostupná na stránkách ús- platil ji- hodim odkaz, k té vydře se dá prokousat, sbíraly se vzorky trusu a zkoumalo co žerou- genetika se nedělala aby se počitala početnost vyder-už jsou všude bylo by To vyhozené peníze :-).
https://rybsvaz-ms.cz/katalog/aktuality/stav-lososovitych-ryb-na-nasich-revirech.html

• Nelíbí 0
• Líbí4

NHonza7 - Profil | Pá 29.9.2023 15:16:59

Rožnovák >> Dělali jste u těch vyder i DNA - kolik jich máte v revíru?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nboticar - Profil | Pá 29.9.2023 14:56:32

u x a >> Jsou lokality, kde absence větších ryb je přirozená, daná prostě malou úživností. Někde, jak psal potočák, se dá hospodařením i u relativně přírodní populace dosáhnout stavu, že je tam pár větších ryb, jinde se ty větší kusy kolikrát chytnou někde na mimostruhovce až kus pod pstruhovou, kam nikdo moc nechodí chytat a ta ryba se tam vykrmila, protože si našla vhodný prokysličený flek s dostatkem potravy. Svojí roli může také hrát místy zvyšující se čistota vody (díky zavedení kanalizace nebo ukončení průmyslové výroby) a s tím spojená snížená úživnost vody pro ryby. Dalším současným jevem je, že místy teče méně vody nebo je průtok neustálený kvůli postupným změnám v krajině, neúmyslným "drenážováním" krajiny sítěmi (elektřina, internet, plyn, ...), vymílání dna toků kvůli absenci unášených větších kamenů (které už 150 let zůstávají nad jezy a pod jezy chybí nebo se podemlely). Výkon rybářského práva teké není ideální, protože není mnoho rybářů, kteří by cíleně vychytávali a skutečně usmrcovali škodlivé druhy ryb na pstruhových vodách. Také se mohlo za těch 100 let, kdy se pstruzi tak nějak "sportovně" loví stát, že se geneticky ryby posunuly k menším jedincům, protože ty, které rychleji rostly, dosáhly pohlavní dospělosti při větší délce a byly tak dříve přivlastněny rybáři (tento jev je vědecky prokázaný tam, kde se na moři zavedla definovaná minimální velikost oka rybářských sítí). Osobně si myslím, že na některých lokalitách se ty ryby od doby, kdy se běžně lovily ve velikosti 25-30 cm přirozeně ještě zmenšily a touhu po velkých kusech lze uspokojit pouze vysazováním.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NPstruh27 - Profil | Pá 29.9.2023 11:16:22

u x a >> to áno - súhlasím. Aj ja si pamätám časy keď sa Potočák normálne bral a väčšinou to boli ryby 25 - 30 cm. Ale zasa ....... nie je dobrý stav ani to keď je rýb mraky, veľkosť 15 - 20 cm a keď chytíš rybu 35 + tak je to evidentne čerstvo nasadený farmový PO. A aj ten čerstvo nasadený veľký Potočák má často na sebe "šrámy" od Vydry - čiže aj keď bol vo vode pomerne krátko - už bol atakovaný predátorom.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nu x a - Profil | Pá 29.9.2023 10:13:26

Pstruh27 >> je vůbec žádoucí nebo normální.aby ve vodě bylo hodně velkých ryb třeba jak vyžaduje dnešní trendi 50-70cm?z dřívějších myslím hodně starých rybářských a knih a časopisů tak podle fotek bylo normální chytat ryby kolem 25-30..

• Nelíbí 0
• Líbí2

NPstruh27 - Profil | Pá 29.9.2023 8:16:15

potočák 62 >> Ahoj, Super. Ďakujem za objasnenie. Po pravde neviem či na tých riekach dochádza k samovýťeru - resp. určike k nemu dochádza ale netuším v akej miere. Ono - do tých riek sa každoročne sype hodne malého Potočáka - časť je zlovená z chovných potokov a druhá časť tých "malých rýb" sú žiaľ tiež kolowraty - vysadené s tými "konzumnými" rybami 35 - 40 cm. Na jar sa napríklad sadilo 300 Kg farmového Potočáka (kolowrata) ale z toho množstva bol ten "konzum" sotva polovica - minimálne 150 kg tam boli ryby 15 - 25 cm.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 22:14:54

Honza7 >>nevím
u nás jsem To nezažil- ale do toku plůdek jde málo kdy max úplně nahoru-uvedu přiklad vsetínské Bečvy- tam se roky sype tržní ryby vydatně- po30+ ale do přítokú se sadí i plúdek a dost,- loni vyšla studie mimochodem i o potravních návycích vydry na této řece- většinu granuli asi stihnou sežrat rybářři- v potravě jednoznačně na počet ks viťezi mřenka, pak je střevle, vranka je tam taky a Po je poslední. Dloudodobé vysazování 30 + negativni důsledky předevšim pro Po otáčí to věkovou strukturu v místě a pokud tyto obludy ve voďe zůstanou ve většim množstvim- jsou agresivní konkurenci pro juvenilní ročniky domacího Po .

• Nelíbí 0
• Líbí4

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 21:19:57

1Mara >> já myslím že často ani neví.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Čt 28.9.2023 20:24:04

Pstruh27 >> ahoj.Pokud´ píšeš,že potočáků máte mraky ale naprostá většina jsou malé ryby-15-20 cm. Pravděpodobná příčina je,že u vás dochází k samovýtěru a máte přepstruhováno,prostě těch potočáků je moc. Potočák je poměrně krátkověká ryba-na menších tocích se poprvé vytírá ve věku 3 roky a po výtěru je průměrně úhyn 50-70%. A díky vysokému počtu nemají dostatek potravy,aby významnější počet PO dorostl na větší velikost a přešel na hrubší potravu-rybičky včetně kanibalizmu.I když si většina rybářů myslí,že potočák je celý život nelítostný predátor,tak ve skutečnosti se potočák v menších velikostech živý chrostíky,hmyzem a na rybičky přechází až ve větší velikosti. Útoky malých PO na třpytku nejsou ve skutečnosti útoky kvůli ulovení-potravě ale na zapuzení soupeře-obhajoba teritoria.A chńapáním po zadní části a chycení na háček--v přírodě soupeře zahání napadáním ocasu,kdy mu poškozením omezí pohyb,popřípadě konkurent na zranění zaplísní a uhyne. Ve stejné situaci jsme se ocitli na mém oblíbeném revíru--menším vodním toku,kde se nám po náporu predátorů povedlo obnovit populaci PO tak dobře,že byl revír přepstruhovaný PO jako u vás i přes přítomnost vyder,volavek,černých čápů a ledńáčků. Pomohli jsme si tím,že jsme několik km revíru na podzim v roce 2017 přelovili, půlročka a generačního PO jsme ponechali a sloveného PO ve stáří 2-3 roky přesadili na větší řeku,kde měli prostoru a potravy dost. Pochopitelně nikdy neslovíš všechno a tak tam nějaký PO2-3 zůstal. Během dvou roků se zdvihla průměrná velikost PO,větší PO regulovali malé PO a při tom nebyl revír tak atraktivní pro rybožravé predátory a ti hodně ubyli. V součastnosti je tam PO dost i když méně než před ředěním,probíhá úspěšný samovýtěr a není problém za vycházku chytit několik PO ve velikosti 30-40 cm.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí5

Nnofish - Profil | Čt 28.9.2023 18:33:39

Honza7 >> mohu potvrdit. Zde nebyl ani jeden pstruh a co tam plave?

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:43:50

1Mara >> Ahoj, tohle je vlastně velice obdobné. Čím víc budeme vysazovat kapra a na každé louži držet K70, tím tyto rybky budou mizet z těchto lokalit. Kuličkáři tady rozjeli svůj byznys a svaz jim to posvětil, proto se nemůžeme divit, že menší druhy ryb rapidně mizí z našich vod.

• Nelíbí 0
• Líbí9

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:37:29

Rožnovák >> To co uvádíš Vašku je pouze zčásti pravda. Mřenka, vranka i střevle vymizela i z toho důvodu, že celou řadu let se vysazovaly ryby pánvičkové velikosti ( prostě na plůdek se totálně kašlalo ). Nikdo vůbec nemonitoroval jakým to mělo dopad na uvedené druhy ryb.
Pokud budu dlouhodobě vysazovat pouze pstruhy 30+, tak to musím mít velice neblahý vliv právě na vranky, střevle i mřenky.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 16:28:51

Rožnovák >> S Včs je dlouhodobě problém, který jsme si způsobili sami. Celá řada rybářů řekne ( a bohužel má pravdu ), že se na ni vůbec nic nevyřeší. Už jsi někdy dostal odpověď z Včs, na kterou měl odpovědět ÚS? Podívej se na ÚS a jeho webové stránky, odpovídalo se pouze na dotazy, které se pouze hodily. Jak dopadla celá diskuse za jisté víš - bylo to až moc demokracie a tak diskutující platforma byla zrušena.
Ten zbytek optimistický rybářů, případně zoufalců ( podle úhlu pohledu ), který to ještě nevzdal dostal většinou obrazně řečeno po hubě.
Je to pouze o kvalitě lidí na MO i ÚS. Jsou MO, kde to ještě trochu funguje, ale je to za cenu jak uvádíš, že někdo dostane naloženo. Na našem ÚS zčásti došlo k obměně a pár pozitivních věcí se objevilo, ale s geronty na pozici DK se nikdy nic nerozkryje a taky nikdy nic nedohledá, oni zkrátka dělat nic nechtějí. Je jim u prdele pokud vznikne maňas, je jim u prdele kde mizí peníze za ryby, které nebyly vysazeny.
Za éry Jaroňe, několikrát bylo řečeno, že chechtáky vše zajistí a stále po tolika letech sbíráme plody této ideologie.

• Nelíbí 0
• Líbí4

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 16:01:28

Rožnovák >> Ale jo, určitě souhlas, ale když se nebudeme bavit o pstruhovkách, ale svazových vodách , kde je slunka, karas, hořavka, a jiné druhy ? Mě mrzí, že svaz či vedení svazu ví moc dobře, jak je to s našimi vodami a co proto dělá ? vysazuje více amura, kapra a sumce :-((

• Nelíbí 0
• Líbí1

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 15:03:45

1Mara >> Jak už tady psali jiní limitujícím faktorem je vhodné prostředí pro daný druh. vysazovat střevli či vranku do míst kde už je fungujici populace bylo proti přírodě. Tam kde nejsou namusejí mít vhodné podmínky-vranka a střevle se adpoň u nás tam kde má podmínky udržela právě proto že je nikdo necpe do Zp- věř tomu že Mimo tento systém založený na tom že co si rybář odnese musí do vody částečně doplnit aby populace nestrádala jim je lip--je to o prostředí

• Nelíbí 0
• Líbí2

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 13:35:54

Honza7 >> polož si jinou otázku - kolik proti kandidátů bylo? Co ti to dá?Starosti navíc, dle stanov ti odpustí brigády ktere možná taky zruší, možná dostaneš povolenku zdarma , no a určitě nezbohatneš.Nahoře mají stejný problém jako u Mo_ čest vyjimkam. Navíc U Mo není nejvyšim orgánem Výbor ale právě Včs který ji skladá účty- když na to dlabou členové - neptají se nepodávají kloudné návrhy jak To má vypadat- většina dotazů je jen a jen o vysazování tržních ryb s to i na výbor během roku některé hraničí až ze stolkingem- je To nepochopitelné - když je k dispozici několik info kanálů včetně zapisů ze schůzí Výboru- tak už nevím co víc ďelat. Přitom z Včs usnesení mohou jít návrhy na vús , hospodářský odbor i na územní konferenci- všeci to mají nasalámu.Jede se jen dle Zp a nad zp právě v tom co si rybář žadá protože ji intenzivně loví, pokud jde nad zp reofilka či lipan je To jen vůle výboru a za tu ostrou a parmu to na Včs ještě výbor někdy od nejakeho dědy slizl co pamatuju- posledních pár let se divím že tam chodí ještě ten výhor a přednáši tam pro par lidí vymazlené prezentace.Jo kdyby byly 2 funkkční období tak jsme 10: let zrušení protože to nikdo moc nechce dělat-dalši věc je funkci vzít a opravdu ji vykonávat- to se dnes taky moc nekryje- někdy fungují třeba jen čast výboru a DK - hlavně aby tam někdo byl dle stanov - a práce se už nějak přerozdělí_ a že někdo míval naloženo- když byl ochotný - blbý

• Nelíbí 0
• Líbí1

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 13:16:57

Honza7 >> Jenže zkus to prosadit, vždyť všechno hraje jim do not .-(

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 12:50:17

1Mara >> Chce to změnu v legislativě, není možné aby v této funkci byla drtivá většina těchto lidí déle jak 20 - jako na našem ÚS. Podle mě by se mělo nastavit funkční období a po dvou takových funkčních období by už neměl na další funkční období kandidovat.

• Nelíbí 0
• Líbí1

N1Mara - Profil | Čt 28.9.2023 12:00:05

Honza7 >> Jenže tady právě narazí kosa na kámen, vedení SUS je spokojený se stavem a nic dělat nebude a zkus se vzepřít, nemáš šanci je odvolat, mají velkou i podporu lidí, co o rybách vědí úplný hovno , ale mají levné maso, které si chytí a tak je to nekonečný začarovaný kruh. Na schůzi ti přijde ani né 15% členů z celkového počtu, takže jak bys tohle chtěl změnit ? Přes DK ? Jak ? Jinak s tebou plně souhlasím, za 20 let se nic nezměnilo a asi ani nezmění, vždyť vranku, střevli, mihuli a jiné a jiné původní rybí druhy nejsou ani ZP., nebo se mýlím ? :-)

• Nelíbí 0
• Líbí4

NRožnovák - Profil | Čt 28.9.2023 11:55:06

Honza7 >> zdar-ZP na PO2 je lepší už mnohde neplnit než plnit-pokud se neplní naplno tím že se rozumně slovují potoky které se poctivě osazují plůdkem a sloví se jen potoky u kterých to dává ekologický a možná i ještě nějaký ekonomický smysl-ale ten ekon. už asi není nikde-nastupuje plnění přes tržního PO2 která je po dvou letech na rozdíl od dvouroka s potoka vlastně v tržní velikosti ale adaptabilita je blbá-to je většíne rybářů jedno- i když tady na akademickém foru To tak nevypadá. Musíme si sáhnout do svědomí jestli To hospodaření na potocích v minulosti právě kvůli lpění na plnění zp jež nešel za stávajících podmínek splnit --nenarušilo populace - kdy se vzalo s potoka vše co PO připomínalo a vše se jako PO2 deklarovalo i ročci ještě s fungujícího samovýtěru-. -aby se vykázalo a proplatilo Po2. a bylo proplaceno- popř. si ještě přijeli jini-aby MO nebyli ve fin ztrátě a byli ve fin. kondici- tyhle díry v populaci společně s nástupem predátorů - zacelení ústí potoků po povodních v 97 -odlesnění v horních úsecích potoků díky rozjeté kůrovcové kalamitě se už těžko hojí- zvlášť když není vůle napříč členskou základnou a nikdo nemá na nic čas- pomalu ani jednou za rok poctivě roznést plůdek tam kam ryba už nevytáhne- ale s trochou péče by dlouhodobě žít i mohla. I dnes musíme rozlišovat co je slov chovného potoka a jeho zbytečné drancování bez efektu - kvůli nalepšení pár číslům do tabulky.
- - 150 000 ks plůdku co platíš z svého a vysadíš po potocích- nejsou součástí ZP protože je v nich chováš-a máš z nich vyrobit násadu P02- protože nejsi ignorant víž že vodní tok je otevřený vodní ekosystém- a spousta plůdku tohoročka , ročka i Po2 než se tam dostaneš s agregátem splave do toku sama - některé potoky jsou postaveny tak že tam zmigruje většina ryb - slouží jen jako rybí školka- To se do ZP nepromítá - dostaneš proplaceno za ks Po2 co sloviš z potoka a vykážeš.- samozřejmě naklady jsou i + na práci sazečů a lovící čety. To co ti zabije příroda se nepočítá-když chováš přírodní rybu.-přitom mám ověřeno že na řadě potoků se tohoročci i ročci drží dobře.
-pokud MO veme tržního PO od dodavatele několikrát do roka na lukrativní místa do toku a má splněno.- je To méně starostí- svaz rybu proplati v rámci ZP v plné výši i když je dražší- pokud si rybu děla MO na potocích dostane svazocenu PO2 -1ks-16 kč jestli se nepletu.
- co se týče střevlí a mřenek- někteří hospodáří měli kdysi zlozvyk čistit potoky od všeho žívého co nemělo tečky měli spadeno hlavně na vranky
-minulý týden- jsme dělali transfer-100metrový úsek potoka - nalovili jsme na 400 střevlí, asi 100 mřenek a 1 pstruha
- před 14 dny- jiný potok- střevle žádná, mřenek pár a pstruhů na 100 metrech skoro 80 :-)
- potom si vyber čím to je.
-v podstatě ale všecny potoky - jsou celkem bohaté na hmyzáky - v některých ale spíš už žije ta rybniční havěť- např splešťule blátivá

• Nelíbí 0
• Líbí4

NHonza7 - Profil | Čt 28.9.2023 9:51:00

JJx >> Děkuji za informace z okolních zemí. Jenom si myslím, že jejich problémy můžou být zcela jiné, než ty naše, případně část těchto problémů může být společná.
V každém případě by bylo víc než vhodné se i podívat do publikací autorů, které jsou stále i v dnešní době pojmem v rybářství.
Frič, Liška, Dyk, Šimek, Bucek, Polášek, Tejčka a spousta dalších. Znovu tedy musím zdůraznit co tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Tohle bych dal opravdu zarámovat - je to stručné, přesné a dokonale výstižné.
Pořád se tady pouze skloňují "ekonomicky " zajímavé ryby. Ani jedna zmínka zde není o stavu střevle, vranky, mřenky a dalších, které jsou součástí potravního řetězce "ekonomicky lukrativních " ryb. Bez těchto druhů ryb rozhodně návrat PO do stavu jakým byl cca před 30 lety nedostaneme. K tomu si připočti jak to vypadá s hmyzem, který je nedílnou součástí potravinového řetězce taky a už máš další dvě neznámé, které se jednoznačně podílejí na stavu PO a Li v našich tocích.
Veškeré snahy na oživení populace PO a Li by podle mě mělo začít na revírech, které jsou pod ÚN a je spolehlivě tak zajištěna na delším toku teplota vody, která nebude ohrožovat v letních měsících uvedené druhy ryb.
Pak musím znovu zopakovat členové DK by měli vysvětlit co se stalo financemi, které v daném roce nebyly utraceny podle ZP na nákup lososovitých ryb.
Poněvadž takové kecy jak budeme zavádět další nesmysly na ochranu ryb a přitom neplníme zarybňovací plány ( a peníze se stále ztrácejí bůhví kde ) považuji za totální idiotismus.

• Nelíbí 0
• Líbí7

NJJx - Profil | St 27.9.2023 20:15:53

Francouzský Peche Mouche, výtah z článku na téma chyť a pusť:
Zákaz zabíjení v rybolovu: co kdybychom provedli inventuru?
Opakující se předmět sporu mezi „pro“ a „proti“, zákaz zabíjení se široce rozšířil na lososovitých řekách s rozšířením tras speciálně vyhrazených této praxi. Jaké závěry můžeme dnes vyvodit z přínosu tohoto nezabíjení, pokud jde o kvalitu populací a posílení rybolovu? Časopis Pêche Mouche bilancuje situaci.
Základní hypotéza bez zabíjení je založena na myšlence, že při zastavení sklizně se hustota ryb zvyšuje mechanickým (až magickým!) efektem, který se může na první pohled zdát samozřejmý. Kurzy bez zabíjení pak odpovídají „aktivním rezervacím“, ale na rozdíl od konvenčních rezervací jsou tam ryby neustále rušeny rybáři. Motivace pro instalaci takových toků jsou různé, ale obecně odpovídají dvěma různým přístupům: buď je hřiště instalováno na řece „v dobrém stavu“ a snaží se „uchovat“ část řeky, aby byla zajištěna určitá udržitelnost populací, nebo si klade za cíl obnovit populace zdecimované epizodou znečištění nebo epidemií.
Splňují výsledky očekávání?
Pokud jde o Francii, je pouze několik studií týkajících se účinků zákazu zabíjení, které poskytují podněty k zamyšlení.
Pozitivní efekty nebo ne?
Na malých a středních řekách nedochází k pozitivnímu efektu dlouhodobého neusmrcování, i když některé toky v dobrém stavu vykazují rychlý nárůst počtu a průměrné velikosti ryb během prvních tří let. Po určité době se biomasa stabilizuje, aniž by nutně dosáhla očekávané úrovně na základě vlastností a kapacit prostředí. Abychom uvedli pouze jednu zemi blízkou naší, stejné pozorování lze provést ve Španělsku na Rio Sègre a v Kastilii-et-León na Orbigo a Cabrera pro většinu studovaných stanic. Znamená to, že jde o selhání? Je možná trochu brzy se o tom rozhodnout, protože pokles populace se někdy zastaví bez jakéhokoli zlepšení environmentálních parametrů, když se otevře zákaz zabíjení v sektoru, který zaznamenal prudký pokles populace. Již nyní však můžeme říci, že zrušení kurzů není všelékem ani prioritou vzhledem k naléhavosti obnovy našeho vodního prostředí nebo alespoň boje proti jeho neustálému zhoršování.
Názor profíků:
- na vodních tocích v dobrém stavu zajišťují tyto kurzy dobrou hustotu dobrého- velké ryby, a proto jsou pro rybáře velmi atraktivní tím, že zajišťují také dobrou hustotu jikernaček. Ale stejně jako já připouštějí, že je iluzí myslet si, že mohou přispět k obnově populace po znečištění nebo epidemii. Pozorování na sérii tratí bez zabíjení o celkové délce více než 90 kilometrů (viz níže) potvrzují pocit, který může mít mnoho vytrvalých rybářů v těchto odvětvích a mnoho vědců. Pokud se zpočátku zdá, že hustota a průměrná velikost rostou, je poměrně rychle dosaženo plató s podílem velkých vzorků výrazně vyšším než jinde, aniž by se celková biomasa zvýšila. Nakonec můžeme někdy pozorovat i velmi pomalou obnovu jiker v důsledku konkurenčního efektu nepříznivého pro malé a středně velké ryby.
- Pokud jde o účinky nezabíjení na degradované rybářské revíry nebo populace zdecimované epidemiemi, studie (například Horní Savojsko) ukazují, že jsou dlouhodobě nulové, pokud přetrvávají environmentální příčiny degradace životního prostředí. No-kill jako režim řízení proto nepředstavuje příliš efektivní řešení.
- Přestože se populace na některých trasách zpočátku zvyšovaly poměrně rychle, po chvíli jsme zaznamenali stagnaci. Navíc u těchto ryb a zejména u krásných exemplářů výrazně klesla „chytatelnost“. Hlavním účelem rekreačního rybolovu je však lov ryb. Tato pozorování nás dnes vedou k přemýšlení o jiném způsobu řízení.
(kráceno, přeloženo překladačem bez další úpravy, pouze pro osobní potřebu)
JJ

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | St 27.9.2023 16:11:04

Jak už tady napsal kolega eskymak Mrakomor -" Základem je tvorba podmínek k životu." Na každém toku můžou být jiné. V případě revírů, které jsou hned pod ÚN je situace s teplotou vody relativně v klidu a přesto jak PO, Li se tam nedaří. Problém je tedy třeba hledat jinde - náprava ve formě dovezení násady v pánvičkové velikosti bůhví odkud nás dostala do této situace.
Když na to upozorňovali náš ÚS, že to povede z biologického hlediska k úplné katastrofě, tak nikdo na to nereagoval. Dnes cca po dvaceti letech tohoto hospodaření jsme konečně procitnuli. Bohužel stále chybí odvaha se ptát strejců z DK co celou dobu dělali ve svých funkcí, když je na ten bordel rybáři upozorňovali.
Do této chvíle tito geronti stále sedí na svých funkcí a tváří se jako by se nic nedělo. Opravdu si někdo myslí, že s těmi co tohle umožnili ( co se křečovitě drží svých postů ) dá něco napravit?

• Nelíbí 0
• Líbí6

NPstruh27 - Profil | St 27.9.2023 13:33:07

tasovj >> u nás práve s úbytkom vody ubudlo aj iných (na pstruhovke nežiaducich druhov) - Tloušť, Nosák, Mrena (Parma). Kedysi týchto rýb bývalo na našich pstruhovkách skutočne veľa, hlavne teda v tých nižších partiách ako sa vlievajú do Váhu ale dokázali sa dostať aj vyššie. Teraz ich je minimum - držia sa naozaj len do pár stoviek metrov od ústia - z tých vyšších partií pstruhoviek vymizli úplne.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NDrozďák - Profil | St 27.9.2023 9:33:21

tasovj >> tloušť je na vzestupu, protože se prohřívá voda, je jí míň a tím pádem i zpomaluje průtok, zkrátka na menší vodě vidím, že už se charakterem pstruhovky podobají mnohem víc pásmu tlouště a navíc reprodukční schopnosti u tlouště jsou někde jinde než u salmonidů. Tloušť je hodně agresivní, při vhodných podmínkách /a ty většinou má/ hodně expanduje a vše na úkor původních salmonidů.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Ntasovj - Profil | St 27.9.2023 7:50:04

Pstruh27 >> Děkuju za postřeh ze Slovenska. Tak koukám, že je u vás situace úplně stejná. Jedná věc mi ale přijde zajímavá a to ta, že u nás na pstruhovce (a podobný je to prý i jinde) je hodně tloušťů. Přijde mi zvláštní, že rybám, který jsou vlastně škodný a vůbec se do pstruhových vod nevysazují, se daří mnohem líp než lipanovi a potočákovi, který se ve vodě snažíme silou udržet. Říkám si, že kdyby hlavní příčinou byli rybožraví predátoři, zatočili by i stloušťama nebo s ostroretkama, který se blyštěním ve vodě snadno prozradí... ale fakt je, že u nás se hlavně ty vydry taky hodně rozšířili a na malý říčce je to velkej problém

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPstruh27 - Profil | Út 26.9.2023 15:55:14

tasovj >> Ahoj. Síce skúsenosti zo Slovenska, ale dúfam, že to nebude vadiť. Naša MSO do pstruhoviek 2 roky vysadzovala čisto len Potočáka a Lipňa - žiadne Duháky ani Sivone. Výsledok : čo sa týka Lipňa tak ten sa u nás vyskytuje v zlomkoch oproti dobám minulým (aj keď nie až tak minulým - bavíme sa o rokoch 2000 - 2008, vtedy boli ešte Lipňov mraky). Teraz je vzácny akýkoľvek Lipeň - aj 20 cm. Čo sa týka Potočáka - tých sú mraky ale drvivá väčšina malé ryby ( 15 - 20 cm). Veľkých je málo a väčšina tých veľkých sú Kolowraty - teda nasadené (farmové) Potočáky v odstate určené na konzum. Dá sa poznať - zakrslé prsné plutvy, vyššie telo ako pôvodný potočák, menšia chvostová plutva a mraky veľkých čiernych bodiek v oblasti chrbta. Samozrejme - dokáže prejsť na prirodzenú potravu a "normálne" vo vode fungovať. Otázne je do akej miery je žiadúce, aby vo vode zostal a došlo k rozmnožovaniu s pôvodným Potočákom. Tu by ma zaujímal názor niekoho znalého v tejto oblasti. Každopádne - po 2 rokoch , kedy sa u nás sadili len Potočáky a Lipne, nie je situácia na pstruhovkách ohľadne týchto druhov o nič lepšia, ako keď sa sadil aj Duhák a Sivoň. Preto sa od budúceho roka znova vracia klasický model zarybňovani - aj s Duhákom. Za úbytkom Lipňa bude podľa mňa viacero faktorov: 1.) úbytok vody (každý rok to sledujeme, že v riekach a potokoch je vody menej a menej), 2.) prehrievanie vody - keď je vody menej - viac sa prehrieva a pomáha tomu výrub stromov a kríkov okolo riek. 3.) predátory - hlavne Vydra, Volavka. Okolo roku 2000 o Vydre nik ani nechyroval, vidieť Volavku bola vzácnosť. Teraz je všade plno Vydier, Volavky bežne vidím na poliach chytať asi myši /hraboše. Nie je to žiadna vzácnosť. Hneď za dedinou na poli - bežne 3 - 5 ks. Hlavne tie predátory sú poďla mňa dôvod, že sa veľký Lipeň alebo Potočák udrží vo vode len veľmi ťažko. Inak miery sú u nás : Potočák : 30 cm, Lipeň : 33 cm. Čo som pozeral sumár úlovkov našej MSO, tak sa na pstruhovkách zobrali (boli zapísané) 3 Lipňe - jedná sa o 2 rieky s dĺžkou cca 20 km, tak asi tak :-(

• Nelíbí 0
• Líbí3

NDrozďák - Profil | Út 26.9.2023 14:23:09

eskymak Mrakomor >> stručně a jasně řečeno vše.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Út 26.9.2023 13:53:03

eskymak Mrakomor >> hájeni není to blbost, co je zrušené hájení tekoucích vod (do 16 června) to rybám opravdu neprospělo..

• Nelíbí 0
• Líbí0

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 26.9.2023 13:14:40

Hájení je blbost. Základem je tvorba podmínek k životu. Pak bude ryb pokokot jako dřív.
Není se čemu divit, když povodí vydláždí břehy lomovym kamenem, vybetonují jezy, nasypou balvanité skluzy...původně ledová prokysličená voda horských potoků je teplá jak chcanky.....místo dřevěných splávků co byly dřív apod. Vrby a porosty kolem vody co stínily a zajištovaly žrádlo atd... jsou vykácené.....z pstruhových potoků jsou kanály. To je oč tu běží. Hájením v podmínkách nahovno nic nezískáme. Jen příjdeme o možnost - jít si zachystat ke kanálu...

• Nelíbí 0
• Líbí17

NKnapík - Profil | Út 26.9.2023 8:11:07

u x a >> značka ideál, double winwin.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | Po 25.9.2023 20:41:31

Knapík >>ano a místo rozhodčích by rovnou mohli být majitelé restaurací a ulovené ryby okamžitě odkupovat...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 13:09:31

pepa-č >> dobře=) a jak by jsi to udělal ty?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Po 25.9.2023 13:07:10

zmatesh >> souhlasím s tebou tak napůl.
souhlasím s tím, že je to kravina. se zbytkem ne.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 13:04:57

kakr >> nejde o rybáře ale o rybu, taková je otázka.Jinak je jasný,že je to kravina ale pro rybu by to bylo to nejlepší.

• Nelíbí 0
• Líbí0

N.pepé. - Profil | Po 25.9.2023 12:54:22

kakr >> Ono je to jedno, v MRS to dopracovali tak, že stejně v té vodě už toho moc není.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nkakr - Profil | Po 25.9.2023 12:35:40

zmatesh >>
A P povolenku si doufám budeš kupovat i po "zavření revíru">
Nebo ne?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 11:47:14

pepa-č >> ano

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npepa-č - Profil | Po 25.9.2023 10:17:23

zmatesh >> takže nechytat vůbec? lov hájený ryby se nesmí, jiný tam nedáš, takže zavřít, pověsit ceduli a konec?

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nzmatesh - Profil | Po 25.9.2023 9:37:12

Ahoj, za mě žádnej duhák ani siven a celoroční hajení potočáka. Všude na P vodách.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Po 25.9.2023 8:35:47

u x a >> mohli by to pořádat rovnou u Mikače na ve vodárně a bylo to vyřešený.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | Ne 24.9.2023 21:25:24

Rožnovák >> U nás na Lučině lipana už hájí celoročně minimálně 6 let, v zarybňovacích plánech je každým rokem, ale v případě realizace vysazování je pravidelně čistá nula. Všichni jsou spokojení, až na lipana.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Nu x a - Profil | Ne 24.9.2023 17:18:09

Knapík >> na takové závody by měl svaz vybudovat takové umělé řeky něco jako formulová dráha,po závodech by se řeka vypustila a šlo by se domů..

• Nelíbí 0
• Líbí1

NJohnny001 - Profil | Ne 24.9.2023 6:42:34

Knapík >> přesně tak to dopadne..

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Ne 24.9.2023 6:18:02

Johnny001 >> závodníci tvrdí, že po nasazení duhaků chytí potočáka jen výjimečně. To nic nemění na tom, že se tam pak nahrne x lidí, co potřebujou nachytat maso a nedělám si iluze, dost pp to odnese spolu s tou násadou.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NJohnny001 - Profil | So 23.9.2023 20:14:30

Knapík >> asi tak... za nima po závodech naběhnou dvouruký kormoši a dílo zkázy dotáhnou.. Mě tady spíš zaráží ta mentalita "závodníků sportovců", že jim není blbý ty ryby cíleně ochytávat, když jdou do tření... Asi stejný milovníci přírody jako kapraři lovící v květnu kapry plný jiker, protože jsou za celej rok nejtěžší.. Akorát toho kapra každej umí vyrobit seremele...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJohnny001 - Profil | So 23.9.2023 20:09:01

Rožnovák >> To si piš, že to mají posvěcený. Ruka ruku myje a podle toho se tu žije...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | So 23.9.2023 16:07:36

Knapík >> a příští rok prý povolí vláčení po celou sezónu...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nu x a - Profil | So 23.9.2023 14:58:34

dal jsem za C ,za prvé je vůbec špatně nastavený český ryb.řád , hlavní chyba je i vysazování struha duhového do tekoucích vod,tam prostě v čr nepatří, to už je lepší ho vysadit do přehrad typu Slapy,Lipno ,rybniky atd.za druhé neustálé vysazování kapř do pstruhových vod to je přímo zločin proti lidskosti! celkově je v čr všechno špatně...

• Nelíbí 0
• Líbí5

NKnapík - Profil | So 23.9.2023 8:18:40

Johnny001 >> a ne poprvé a zřejmě ani naposledy.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBraba_01 - Profil | Pá 22.9.2023 23:00:13

Ahoj,
Dal jsem možnost C. Na P revirech chytam převážně Upu a občas Labe. Letos a min. Rok neznám ve svém okolí nikoho, kdo by si přivlastňil lipana, i když jich je méně než bývalo, ale je tu dost lidí, kteří když ví, že se v revíru dá narazit na duhaka nebo sivena, tak potocaka pouští, takze bych rekl, ze i to vysazeni duhaka a sivena na určitě úseky ma smysl, bohužel jak již psal Potocak 62, vysazuje se tu něco co vypadá jako potocak, ale je to stejný granulac co je mu jen dost podobný. ( letos jsem mel nachytane krasne potocaky kokem 45cm , tak snad to ma smysl je poustet) nemyslím si, že by tomu pomohlo celoroční hájení, vedlo by to k většímu pytlactvi. Ale problém vidím spíš ve vydrach, kormoranech atp......
Braba

• Nelíbí 0
• Líbí1

NRožnovák - Profil | Pá 22.9.2023 21:06:33

Johnny001 >> k těm závodům - nevím jak kde , ale u nás se ptají dané Mo- před pár lety byl požadavek na pořadani ligy v mouše na našem revíru v lukrativní části na podzim-podotýkám že na P- s úctou jsme odmítli a nabídli úsek s tloušťem a ostrou.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJohnny001 - Profil | Pá 22.9.2023 20:47:25

Knapík >> no vidíš a to si tam ještě bezmozci udělají v době hájení pstruha závody v lovu pstruhů s požehnáním svazu! Blel bych z nich...

• Nelíbí 0
• Líbí2

NJohnny001 - Profil | Pá 22.9.2023 20:40:39

potočák 62 >> To je přesně
ono. Charakter spousty revírů označovaných jako pstruhové realitě dneska už často vůbec neodpovídá. Ono to stejné je s chovnými potoky. Buď už nejsou vhodné pro fatální nedostatek vody, nebo je tam takový predační tlak, že ten váček můžeš sypat rovnou do revíru a efekt je stejnej a práce poloviční.. S tou problematikou skupinového vysazování lipana v různém věkovém složení jsi mě docela překvapil, pro mě hodně zajímavá informace. Každopádně i pokud to funguje, tak asi bude v našich podmínkách stejně problém to kapacitně ve větší míře zrealizovat, nebo se pletu?

• Nelíbí 0
• Líbí1

NIza - Profil | Pá 22.9.2023 10:04:11

Knapík >> tak tak!!! Skoda mluvit. Taky znám jednu hezkou MP vodu kde je původní potočák. Od 1.9. Tam nejdu i kdybych mohl. Prostě teď tam nemá rybář co dělat.

• Nelíbí 0
• Líbí4

NKnapík - Profil | Pá 22.9.2023 9:56:06

aleš vavřina >> a právě proto na vodu, kde se potok vyskytuje, chodím už naprosto minimálně. Za mě by se na takových vodách měl od září zakázat lov na malé přívlačové nástrahy a žížaly úplně.
Ale spousta lidí (mj. i muškařů) to má u zadku a ještě si pochvalujou, jak si perfektně zachytali a šlo jim to na hod a návdavkem ukazují to dalším.

• Nelíbí 0
• Líbí0