Co říkáte na tuhle směs do krmítka.

Chtěl bych poradit čeho byste přidali nebo naopak ubrali v této krmítkovce.
200g pšeničného šrotu
300g kukuřičného šrotu
200g řepky
100g strouhanky
200g ječmeného šrotu
500g krmítkové směsi s příchutí jahody
¨
Díky
Autor diskuse: Tom252 - Profil , 7.10.2011 kaprařina - nástrahy, návnady
2 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

N: vydrák - Profil | So 8.10.2011 13:56:08

Tom252 - >> Tohle je perfektní směs do krmítka!:-)

    NBOWDEN® - Profil | Ne 9.10.2011 17:13:38

    Taky lze toto:
    Jeden kámoš (a já jsem to taky jednu dobu dělal) prostě doma suší chleba (rohlíky a housky se k tomuto nehodí) a den předem, ale stačí i asi hodinu či dvě, sušený tvrdý chleba namočí. Je dobré dát vody tak akorát, aby chleba vodu "vypil". Když je to moc mokré, vyždíme (vymačká) se v dlaních. Pak se vmíchá nějaká krmítkovka a strouhanka tak, aby vznikla žádaná konzistence = vlhkost. Krmítkovku s nějakou vůní snad jen proto, aby měl člověk dušičku v klídku, že pro to udělal všecko - myslím, že to nijak vonět nemusí.

    Jen připomenu. Do roku myslím že 1974 +- se běžně nevědělo nic (a nebo jsem nevěděl já a nikdo koho jsem znal) o nějakých krmítkovkách. Nevnadilo se ničím a nebo nanejvýš tím, nač se chytalo a nebo se chytalo na kolínka, ale vnadilo se vařenými kroupami, mačkanými vařenými bramborami a tak. Ano, krmítka se skoro neznala (krmítka byla v knížkách, ale nikdo je nepoužíval) a na ryby se čekalo fakt dlouho a šlo jen o náhodné záběry. Lidi měli nějak asi víc času...
    V r 1974 zveřejnili závodníci plavačkáři v Rybářství jak udělat ze strouhanky krmítkovku a že je před a během lovu potřeba do vody hodit něco, co vytvoří mrak a postupně se rozpadává, co sice ryby přiláká, ale nenakrmí. A najednou šlo chytat za vycházku spousty většinou drobnějších ryb a mezi nimi se vždy spletla i pěkná ryba. Bobkařům lezly oči z důlků a mnozí byli fakt zuřiví. Pak se začala používat krmítka. Jenže v komunistických krámech žádné krmítkovky nebyly, ony nebyly ani ty rybářské krámy, tedy kromě pár v Praze a asi v dalších velkoměstech.
    Když přišly první cizí krmítkovky, za nekřesťanské peníze, voněly že bychom to žrali sami, mysleli jsme si že...
    NEBYL ŽÁDNÝ ROZDÍL V KRMÍTKOVCE KOUPENÉ a obyčejné strouhance. Nebyl, prostě ne no. A od té doby se nemůžu zbavit dojmu, že ty vůně nejsou potřeba.

    Ale třeba jsme na Vlašimsku byli zaostalí a nebo jsem byl zaostalý já a všichni koho jsem znal, jak mě tu jistě mnozí napadnou. Prostě tohle si pamatuju dobře!