Sportovní lov kaprů V.

- Michal Kučera, Rick Mommers

V minulých dílech seriálu o sportovním lovu kaprů jsme diskutovali o výběru lokality, vyhledávání ryb, nástrahách a návnadách, vnadících pomůckách atd. Dnes se zaměříme na montáže, návazce, uspořádání koncových udic a další věci s tím související. V těchto technikách se mnoho rybářů přímo vyžívá, snaží se zachytit nejmodernější trendy a směry v domnění, že právě to jim zaručí kapitální úlovek. Nic proti tomu, je ale nutné vědět, že návazce a montáže nejsou alfou ani omegou lovu kaprů. Na špatně zvoleném nebo překrmeném místě je vám jakákoli koncová udice platná jak mrtvému zimník.

R.M. : Když máte dobře vybrané a připravené místo, je úspěch závislý už jen na technice a výdrži. Jsou období, kdy kapři o sobě nedávají vědět. I za těchto okolností je potřeba neztrácet důvěru v sebe a celkovou strategii, kterou jsem zvolil. Technika lovu je při dlouhodobém chytání velmi důležitá. Kapr je značně vnímavý a je potřeba být vždy o krok napřed, jinak podběrák zůstane suchý. Velmi podceňován je např. vliv našponovaného vlasce přes tři čtvrtě revíru. Kapr si to rychle dá do souvislosti a přestane takovou oblast navštěvovat. Na rozdíl od módních sestav připomínajících rakety země-vzduch mám většinou špičky prutů těsně nad vodou a často používám (pokud to dno revíru umožňuje) zpětná olůvka, která drží vlasec po celé délce na dně. Druhá varianta je malý olověný korálek na hlavním vlasci. Při náhozu zůstane pár metrů za hlavním olovem a tak mám jistotu, že v oblasti krmení kapr nenarazí na alarmující šňůru. Tato varianta ale ubírá přesnost při nahazování a navíc zkracuje délku hodu, takže má omezené použití.
Posledních 10 metrů sestavy často rozhoduje, jestli kapr zabere nebo ne. Často používám tzv. šokovou šňůru - pro jistotu, aby se hlavní vlasec neprořízl o ostré hrany na dně, jako jsou mušle nebo štěrk. Následuje zátěž a návazec. Rád používám lehčí olova. Dnešní trend je minimálně 100 gramů, ne-li víc, a to za všech podmínek. Nutnost nasazení tak těžkého olova vidím na hlavní toku větších řek, ale pro lov na jezerech a na blízko používám menší. Kapr se v obou případech trochu píchne a teorie vykládá, že čím je těžší olovo, tak tím hlouběji. Pro velmi naivní kapry to možná platí, ale ti se píchnou i s menším olůvkem. Jakmile ale kapr ví, co může čekat, tak je opatrný a píchne se v obou případech jen lehce. Potom začne pomalu hledat možnost jak háček vyplivnout. S menším olůvkem kapr rychleji pohne a mně dá alespoň malý signál na indikátorech. S těžkým olovem má kapr spoustu času, protože ho dobře cítí a nemusí s ním přitom ani pohnout. Ze stejného důvodu používám často průběžnou montáž. Samozřejmě, že rybář musí být ve střehu. Záběr se může projevit jen jako malé škubnutí nebo jediné pípnuti a když přitom nezaseknete, tak nic nechytíte. Takové situace asi dnes v Čechách moc nejsou, ale předpokládám, že rychle přibudou.
M.K. : Budeš se divit, ale své největší kapry v Čechách jsem ulovil právě po takových „poškubnutích“, jaké popisuješ. Jak jsem mohl na vlastní oči nesčetněkrát vidět, mnoho rybářů nepovažuje takový záběr hodný záseku. Možná je to dáno tím, že většina českých revírů je plná bílých ryb a násadových kaprů, jenž mohou být příčinou falešných záběrů. Dá se ale na základě zkušeností při zvážení všech okolností velmi dobře odhadnout, jak velká ryba právě okupuje vaši nástrahu. Jakmile jsem přesvědčen, že to je kapr, okamžitě zasekávám. Samozřejmě, že se občas spletu, ale chytil jsem už tolik velkých ryb po zachvění špice prutu nebo jen nepatrném pohybu indikátoru (el. signalizátor ani nereagoval), že dávám pozor při jakémkoli podezření na záběr.
Otázku, zda použít pevné nebo průběžné olůvko, řeším často až během lovu. Chytal jsem vloni na jednom silně zarostlém revíru a nejdřív nasadil pevně fixované olovo. Měl jsem však plno zvláštních záběrů, které nešly zaseknout. Po výměně na průběžnou montáž šlo najednou vše hladce jako po másle. Téměř každý záběr znamenal zaseknutou rybu. Abych se přesvědčil, jestli nešlo o náhodu, dal jsem na jeden prut zpátky pevnou montáž. Opět ale přišly záseky do prázdna a tak jsem experiment vzdal. Pevné montáže používám především ke krátkým návazcům nebo tehdy, pokud z nějakých důvodů nelze optimálně napnout vlasec a zajistit tak okamžitou signalizaci záběru. V takovém momentě použiji těžší olovo než obvykle, neboť spoléhám, že právě jeho váha zasekne háček kaprovi hlouběji do tlamy. Průběžné zátěže zase nasazuji především při lovu poblíž překážek nebo při nízké teplotě vody, kdy potřebuji co nejrychlejší indikaci záběru. Ať už ale použijete pevnou nebo průběžnou montáž, hlavní je, aby se nezamotávala. Jednou z prvních vlaštovek na tomto poli byly tuhé plastové trubičky. Jejich nevýhodou je ale jejich nápadnost a také to, že zabraňují zamotání pouze v případě, pokud je návazec kratší než trubička. Proto se časem začaly používat tenčí a poddajnější hadičky z měkčeného PVC, které se víceméně používají dodnes. Bohužel, ani ony zcela nezabraňují zamotání. Já osobně je v 99% případů nepoužívám, neboť i bez nich nemívám se zamotáváním problémy. Pokud dokážete natrénovat hody tak, že těsně před dopadem na hladinu lehce!! přibrzdíte vlasec, konec udice se narovná a máte vyhráno. Není to úplně stoprocentní, ale funguje to, a to i s měkkými splétanými návazci. Alternativně lze použít šňůru s olověným jádrem, která má navíc tu výhodu, že zcela kopíruje dno. Zvlášť na čistém dně a v průhledné vodě je nutné, aby celá koncová udice byla co nejnápadnější.
R.M. : Koncové udice jsou kromě složení boilie asi nediskutovanější téma. Pokud ale budete mít správné krmení a místo, stačí většinou jednoduchá standardní udice, a to i na těch nejtěžších revírech. Když kapři jsou opatrní nebo pomalí (zima), může pomoci zkrátit délku návazce a vlasu. Chytal jsem slušné kapry na montáž, která od olova až po boilie nebyla delší než 10 cm. Důležité je při každém úlovku studovat, kam se zabodl háček. Tím získáváte informace, zda kapr nasál nástrahu hluboko nebo se píchnul jen na kraj. Podle toho se upraví délka a případně velikost háčku či úhlu, ve kterém vlasec vychází od háčku. Hodně pomůže odlišný přístup. Když ostatní používají pletenku, používejte monofil. Chytají-li všichni na háčky 1-2, tak použijte 6-8. Stejně si myslím, že se momentálně používají příliš velké háčky. Udělají mnoho škody v kaprově tlamě, přitom stačí kvalitní 4-6. Vetší než 4 nepoužívám, a to při zdolávání kapra moc nešetřím. Omlouvám se, že trochu odbočím, ale nechápu lidi, kteří s sebou nosí Klinik od Krystonu (přípravek na ošetření ran, např. po vpichu háčku), tričko chyť a pusť a při tom používají háky jak na žraloky nebo sumce. S menším háčkem a jemnou montáží dostanete daleko víc záběrů. I když třeba jeden kapr spadne, tak na konci dne budete mít stejně víc ryb na filmu, než kolega používající velké háky. Ale zpět k montážím. Za základ považuji to, aby montáž byl jednoduchá, bez mnoha plastů, hadiček atd. Taková anti-tangle (proti zmotání) trubička sice vypadá profesionálně, ale taky je velmi nápadná. To je lepši pracovat na technice hodu nebo používat PVA přívěsy, které svým způsobem zabraňují zamotání.
M.K. : K nám do Čech se moderní kaprařina dostala poměrně pozdě, v době, kdy v Británii a dalších zemích byly ryby již mnoho let vystaveny silnému rybářskému tlaku. Během té doby tam proběhl postupný vývoj, neboť kapři po opakovaném chycení a vrácení zpět se stávali mnohem opatrnějšími. Rybáři na to museli zareagovat mj. úpravou koncových udic (např. bolt rig - úniková montáž s pevnou zátěží, zkrácení délky návazců, line-aligner čili vlasové rovnátko, Bent hook – háček se zahnutým ramínkem, D – udice, tuhé návazce a další). U nás se tyto specifické udice začaly používat hned od počátku, aniž by zde proběhl nějaký vývoj a aniž by to tedy bylo nutné. Je tu totiž jen málo kaprů (pokud vůbec nějací jsou), kteří by byli dvacetkrát, padesátkrát a vícekrát chyceni. Na většině našich revírů proto dodnes není nutné používat žádné speciální úpravy – osobně si vystačím jen s vlasovým rovnátkem, bezuzlovým připevněním háčku a obměňuji pouze délku návazce popř. měním poddajný návazec ze splétaných materiálů Kryston Merlin, SuperNova, Quicksilver či Silkworm za tuhý návazec z klasického nylonu nebo kombinovaný Snake Skin. To, který z těchto materiálů zvolím, se rozhoduji dle typu dna, okolí loviště, rybářského tlaku na daný revír či zda hodlám použít nástrahu na dno nebo plovoucí.
R.M : Mnoho lidí rádo používá plovoucí nástrahy. Já osobně je už téměř nepoužívám. Důvod je asi v tom, že jsem vždy chytal kapry, kteří už mnohokrát viděli šťastný obličej rybaře. A ti jen tak na plovoucí nástrahu nenaletí. Celá moje taktika lovu je založena na tom, že se kapr zblázní do mého krmení a bez obav se pustí do celkového „úklidu“ loviště. V takové situaci je poslední co chci nástraha odlišná od krmení. I velmi naivní kapry jsem viděl odmítnout plovoucí nástrahu nad kobercem krmení a dokud jsem nástrahu nevyvážil, až byla kulička jen pár mm nad dnem, tak to prostě nevzali. Plovoucí nástrahu používám jen ve dvou specifických situacích. Okolo období tření mají kapři tendenci plavat po svých trasách ve skupinkách celý den jen tak jsem a tam. Zkusím odhadnout hloubku a postavím jim plovoucí nástrahu v pestré barvě do cesty. Druhá situace je zimní lov bez jakéhokoliv krmení. V tom případě předložím nástrahu přesně tam, kde leží skupinky kaprů. Kapři v zimě bývají společenští a leží těsně vedle sebe na malé ploše. Při shánění potravy jeden či více kaprů odplují na výlet a po krátké době krmení se vracejí zpět k skupince. Tyto jedinci se dají dobře chytat na cokoli, ale mimo krmící dobu je jedinou nadějí plovoucí nástraha umístěná přímo mezi skupinku.
M.K. : Osobně používám všechny tři varianty prezentace nástrahy, tedy na dno, plovoucí i neutrálně vyváženou (ani neklesá, ani se nevznáší). Z počátku jsem plovoucí nasazoval především v travinách nebo v nánosech a nástrahy na dno na čistém dně. V poslední době se mi ale nástrahy na dno osvědčily i v nánosech, kdežto v travinách zase neutrálně vyvážené. Každý revír je ale jiný, chutě, chování a nálady ryb často nevyzpytatelné. A to je myslím na rybařině to nejkrásnější…

Autor: Michal Kučera, Rick Mommers

Přečteno: 10 338x
Průměrná známka: 1.45

NSportovní lov kapru VI.

Když máte vyvezeno na 300 metrů a nepoužíváte pletenou šňůru, je každý pokus o zásek promarněný čas.

NSportovní lov kaprů IV

Celý proces míchání směsí, volba ingrediencí, příchutí a velikosti boilie nerozlučně patří k rybolovu.