Mautin >> Byla to nadsázka ale pokud si chce lovící ponechat živou rybu,tak ho bude muset mít,né?

Kdo někdy nepytlačil at hodí kamenem,myslím že v Jordánu moc škody nenapáchali a spíš zažili trochu dobrodružství na které jednou budou vzpomínat.

Meli by o klacky prijit a jeste snima verejne dostat par ran po hrbete

sven >>
Hůlky jim s omluvou vrátí.

FRANK71 >> Přestupky bych řešil na místě.. takových pár holí přes kožich by udělalo u vody divy.. :-))

sven >> Ale zatím o klacky přišli. Takhle by to mělo vypadat, když jsou funkcionáři neschopní zajistit jednotný registr osob, který nemají nárok na povolenku. Toto bude asi jiný případ.

FRANK71 >> O pruty by mohli přijít, pokud by se dopustili trestného činu nebo přestupku. Přestupek jsem dole zapomněl zmínit. V tomto okamžiku se nejedná o odebrání ale pouze o zajištění a to je sakra rozdíl. Nelze předjímat rozhodnutí soudu či přestupkové komise. Bude-li vůbec nějaké... Zvlášť, pokud z toho článečku nevyplývá vůbec nic :-)

sven >> Jinak u cizinců bych bral nářadí vždy.

zák. č. 200/90 Sb., § 11, § 15

sven >> proč by nemohli přijít o pruty?

To je zase rádobysenzační novinářský paskvil....

"Dva muži pytlačili na Jordánu
Tábor - Smolný večer měli v pátek dva muži ve věku 43 a 21 let, kteří vyrazili na ryby na Jordán. Když ale viděli přicházet hlídku strážníků, balili nářadíčko a snažili se co nejrychleji zmizet, aniž by jim v síti uvízla alespoň šupina.
Snaha byla marná. "Vzhledem k tomu, že jeden ze strážníků je zároveň také členem rybářské stráže, provedla hlídka jejich kontrolu. Ukázalo se, že lovili ryby bez patřičného povolení. Navíc s sebou neměli ani vybavení, které podle rybářského řádu musí mít při lovu u sebe," uvedl mluvčí táborský strážníků Pavel Šimek a dodal, že prověřit mladšího z dvojice si přijeli státní policisté, neboť šlo o občana Slovenska.
V přestupkové řízení mohou očekávat pokutu až do osmi tisíc, jisté v tuto chvíli je, že přišli o pruty."

Jednak je nesmysl, že přišli o pruty, neboť o propadnutí věci rozhoduje soud. A ten se samozřejmě konat nebude, neboť se nedopustili trestného činu ale maximálně přestupku. A to ještě s hodně velkým otazníkem....
Za lov bez "patřičného povolení" lze pokládat i situaci, že si lovící zapomněl doma tzv. Rybářský řád se soupisem revírů, který je nedílnou součástí povolenky k lovu nebo měl propadlý Rybářský lístek apod...
Mimo to, k naplnění skutkové podstaty tr.činu "Pytláctví" je třeba aby rybu "ulovili" nikoli pouze "lovili"..

Dále z vyjádření JUDr. A.Šímy, předsedy ČRS :

PYTLÁCTVÍ po rekodifikaci trestního zákona

Dne 1.1.2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon. Rekodifikace trestního práva se významně dotkla i rybářů. Nově totiž formuluje skutkovou podstatu trestného činu pytláctví. Původně bylo pytláctví upraveno v ust. § 178a zák. č. 140/1961 Sb. mezi trestnými činy proti pořádku ve věcech veřejných. Nyní je pytláctví upraveno v § 304 tr. zákona, tedy mezi trestnými činy spáchanými proti životnímu prostředí. Tato změna v systematice zařazení trestného činu pytláctví sama o sobě nemá žádný podstatný praktický význam.

I.
Trestný čin pytláctví – změna skutkové podstaty

Podle předcházející trestněprávní úpravy se pytláctví dopustil ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby…..“Z toho je zřejmé, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačovalo samotné jednání, tedy lov, a vůbec nebylo nutné, aby pytlák něco ulovil. Součástí skutkové podstaty tohoto trestného činu nebyl vznik škody, natož pak dokonce nějaká výše škody. Jedinou další podmínkou bylo, že protispolečenské jednání pytláka dosahovalo stupně nebezpečnosti pro společnost většího než nepatrného (u mladistvých pachatelů většího než malého). Zda tato podmínka byla splněna hodnotil státní zástupce, když se rozhodoval, zda podá obžalobu k soudu nebo věc postoupí správnímu orgánu k projednání přestupku. Byla-li podána obžaloba, posuzoval pak už splnění této podmínky soud.

Současná úprava tr. činu pytláctví však přináší podstatnou změnu. Pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně uloví zvěř nebo ryby…..“ Znamená to, že pokud někdo neoprávněně loví, avšak dosud nic neulovil, dopouští se pouze přestupku.

Takového pachatele nelze stíhat ani za přípravu k trestnému činu pytláctví, protože to by muselo být v zákoně výslovně uvedeno, že příprava je rovněž trestná, a tak tomu u tohoto trestného činu není.

Velmi problematické je ovšem i stíhání pro pokus trestného činu pytláctví. Proč? Trestného činu pytláctví se lze dopustit pouze úmyslně, nikoliv z nedbalosti. Ale i pokusu pytláctví se lze dopustit jen úmyslným jednáním. A úmysl pachatele musí zahrnovat i to, že chtěl nebo alespoň byl srozuměn s tím, že způsobí škodu na rybách či zvěři vyšší než nepatrnou, tedy vyšší než 5.000,- Kč. Praktické zkušenosti ukazují, že takový úmysl se pachateli prokazuje nadmíru obtížně. Pokud loví ryby a dosud nic neulovil, pak prokázat mu, že jeho úmysl ulovit několik pstruhů zahrnoval i to, že způsobí (tedy chce ji způsobit nebo je s tím alespoň srozuměn) škodu větší než 5.000,- Kč bude úkol nadmíru obtížný. Tudíž závěr je zřejmý – zúžení trestněprávního jednání pytláka až na dokonaný čin (s jen chabou možností postihu pokusu tohoto trestného činu) nelze hodnotit jinak než výrazně negativní opatření při ochraně životního prostředí.

II.
Výše škody jako znak skutkové podstaty

Zainteresovanou veřejností je důvodně za nedostatek považováno, že mezi formální znaky skutkové podstaty trestného činu pytláctví byla zařazena výše škody, resp. hodnoty ulovených ryb nebo zvěře nad 5.000,- Kč. Současnou zákonnou úpravou vymezené pytláctví nastolilo situaci, kdy pytlák uloví na chovném pstruhovém potoce 40 matečních ryb o celkové hmotnosti 15 kg, čímž zlikviduje základ chovného hejna ohrožené šumavské formy pstruha obecného, dopustí se tedy jednání vysoce společensky nebezpečného, za což by byl do konce roku 2009 stíhán pro trestný čin, ale nyní si vyšetřující policista i dozorující státní zástupce spočítají, že stojí-li 1 kg pstruha např. 200,- Kč, pak 15 x 200 = 3.000 Kč a je to rázem přestupek a nikoliv trestný čin.

Zásadní otázkou pro rybáře a myslivce je, jak bude soud hodnotit způsobenou škodu, z čeho bude vycházet při zjišťování výše škody. Laický názor, že v řízení proti obžalovanému z trestného činu pytláctví je vždy nutný posudek soudního znalce, že v každém jednotlivém projednávaném případě je takový posudek zcela nezbytný a nelze oceňování škod přenechat jiným osobám, je nesprávný. Je tomu totiž právě naopak!

Podle ust. § 105 odst. 1 trestního řádu je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není dostačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. Podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení o odborné vyjádření lze požádat i osobu, která je zapsána v seznamu znalců (tedy i soudní znalec může podat jen odborné vyjádření), a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.
Znalecký posudek se tedy vyžádá teprve tehdy, jestliže pro složitost posuzované otázky nepostačuje odborné vyjádření. Trestní řád v některých případech obligatorně vyžaduje přibrání znalce, ovšem v případě zjišťování výše škody na rybách tomu tak není. Judikatura soudů výslovně zmiňuje, že právě odborné vyjádření se vyžaduje při zjišťování „ceny zboží či služeb“, což je typicky náš případ..........

RST >> přesně tak, ale rad bych se nechal poučit od kolegy, zda ma nějaké změny nezměny, kdyz uz me i z počítání chce zkoušet, odpovědět jsem radsi nezkusil, abych nemusel na hrachu klecet.

Lu(c)kyCarp >> no prave je to pro me novinka, opravdu se nemýlíte pane? .. Počítat radsi nebudu, treba se změnilo znaménko!

Lu(c)kyCarp >> Možná by stálo za to si ty BP občas přečíst. Vezírek z nich v ČRS dávno vypadl.

Mautin >> to snad nemyslíte vážně???.... tohle že nevíte??? to jsou docela základy víte??? a víte kolik je 1+3 ???hahaha

Čingi >> Vezírek je povinný? nějaké změny snad?

Nepředpokládal bych,že by měli peán,vezírek a další náležitosti vyplývající z RŘ.To je nedostatek při lovu bez povolení,zanedbatelný,né?