Nstatik - Profil | Pá 8.7.2016 20:27:22
hraji >> nechci se mísit do Vašich poznatků, ale povodí Odry nemá zájem hloubit rýhy do dna ,ba právě naopak kde je trošku hlubší voda tak rychle zasypat a zarovnat ,tu řeku znám od dětství a bohužel tyhle zásahy se velmi negativně podepsaly na celém toku, na té fotce na hodoňovickém splavu kde jsou ty šutry byla pěkná hlubina po povodni v r.97 , pracovní píli povodí je vidět , a aby to pěkně drželo pokupě, tak to ještě prolijou betonem. Pamatuji si starý dřevěný splav,který stál v místě dnešního hodoňovického a takových splavů bylo po celém toku více, jen v místecké části kolem tenisových kurtů proti proudu k Riviéře jich bylo několik, na Babčoku,u Schůdků a všude byly vynikající podmínky pro život vodních živočichů,ono se taky hodně změnilo po výstavbě Šancí, kdysi den dva pršelo a byla málem velká voda , dneska je to jinak , nad Harcovským mostem to pěkně dojebali,bylo to takové pěkné místo kde se dala chytit i pěkná ryba a pod ním u hřiště je po kolena vody, buldozer je bohužel mocná zbraň.
NHonza7 - Profil | Pá 8.7.2016 17:14:58
hraji >> Nikdo tady netvrdí, že uvedené řešení by bylo na věčné časy. Velká voda dokáže dělat divy a předvídat jak dopadne koryto řeky po stoleté vodě těžko dokáže někdo předpovídat.
S tou proudnicí máš pravdu, ale kde ji chceš hledat v konkrétním případě podle fotografie u splavu na Ostravici v Pržně, když koryto je vydlážděno v šířce cca 30 metrů a odtok vody je stejný v každé části. Pokud budeme chtít udržet lososovité ryby v podobných tocích, tak nám nic jiného nezbývá, než koryta v určité části toku prohloubit. Zda- li to bude uprostřed a nebo u levého či pravého břehu není tak důležité jako to co si už zmínil a to je aby se pokud možno nezanášelo.
Rozhodně to bez práce není a s odstupem času se to bude opakovat.
Nhraji - Profil | Pá 8.7.2016 9:30:48
Člověk znalý se musí smát těm úvahám a plánům teoretiků. Jestliže necháte vyhloubit rýhu ve dně v místech, kde nemá své opodstatnění, první dvě velké vody ji zanesou. Podobných inženýrských zásahů a teorií už vyzkoušeli na toku našeho revíru pánové z povodí víc. Výsledek? Do roka vše při starém. Ona řeka totiž neví nic o vaší úvaze o hloubce a chová se dle fyzikálních zákonů. Pokud ta rýha nebude přímo v proudnici, aby ji proud přirozeně udržoval bez nánosů, nevydrží tam.
Stačí se podívat například na koryto Bečvy, kde jsou a kde nejsou hlubší proudy.
NHonza7 - Profil | Pá 8.7.2016 8:53:18
Tohle je opravdu problém. Dna vodních toků ve tvaru obráceného lichoběžníku a nebo širokého písmene u jsou v horkých letních měsících s malým průtokem vody nejhorší možností pro udržení lososovitých ryb v dané lokalitě. Bez členitého dna není možné udržení těchto krásných ryb náročných na rozpuštěný kyslík ve vodě.
Zveřejněné fotky jsou nádhernou ukázkou toho jak by to nemělo vypadat. Minimální výška vody v celé šířce koryta vede k přehřívání vody a daleko větší možnosti úspěchu predátorů k likvidaci ryb. Při tom by stačilo tak málo, když vleze těžká technika do takového širokého koryta řeky, aby v jeho určité části vybrala dno do hloubky 50 - 70 cm v šířce jednoho metru. V této části sníženého dna vložit balvany, tak aby okraje dna se neměly tendenci sesunout a takovým způsobem je zpevnit. U takto upraveného toku bude v uvedené části dostatečný průtok vody se slušnou hloubkou vody, kde se nebude tolik přehřívat voda a množství rozpuštěného kyslíku bude ještě v přijatelných mezích.
NRožnovák - Profil | Ne 3.7.2016 23:03:10
FockeWulf - 3.7.2016 17:56:40 >,Byla to kritika,ve většiné případů aspoň co vidím já se cpou všude velké balvany a když poklesne hladina vody,stávají se nepropustnou překážkou a ještě napomáhají úbytku vody jejím ohříváním.Tudíž kamenné skluzy jsou na podle mě v takové podobě jak se dělají v současných klimatických podmínkách na prd a mělo by se vymylslet něco vhodnějšího,jak jsem psal před tím.Co se týče předků byla to jen odkaz na to že v minulosti se některé věci řešily daleko lépe a prostě se již z nějakých důvodů nedělají to ale neznamená že by nefungovaly.A to není případ jen vodohospodářských staveb,ale týká se to všech odvětví napříč společností.
Npotočák 62 - Profil | Ne 3.7.2016 19:07:09
FockeWulf >> Pokud´ jsou kameny pod vodou,tak jsou velice užitečný.Členěj dno,mění proudění vody,poskytují úkryt za velké vody a td.Pokud´vystupuje sem tam nějaký,tak to nevadí.Pokud´jich je i velké množství odkrytých v korytě,které je po březích porostlé vegetaci,je to OK.Bohužel, v regulovaných tocích s odkrytými břehy,kde teče v létě málo vody a tím je i proudění vody malé,velké množství odkrytých kamenů působí velice negativně.Petrův Zdar
NFockeWulf - Profil | Ne 3.7.2016 18:29:37
potočák 62 >> nechce se mi vzpominat na fyziku, ale schopnost prijimat teplo proudici vodou s rozdilem teplot medii v jednotkach stupnu bude jiste velmi mala.Petruv zdar!
Npotočák 62 - Profil | Ne 3.7.2016 18:20:34
FockeWulf >> Pokud´nejsou kameny pod vodou,tak za slunečného počasí akumulují teplo,ohřívají vodu a tím snižují obsah kyslíku ve vodě a můžou způsobit masový úhyn ryb zejména v pstruhovém a lipanovém pásmu.Petrův Zdar
NFockeWulf - Profil | Ne 3.7.2016 17:56:40
Rožnovák >> nejak nerozumim tvemu prispevku.Tak je to dobre,nebo ne? Netahej sem nejake predky, svet ze zmenil.
NRožnovák - Profil | Ne 3.7.2016 10:35:10
venca1 >> Máte tam těch šutrů požehnaně.Vidím že přes hranu jezu teče ještě souvisle voda tak stav vody není tak kritický ale tím že se do koryta nasype několik tatrovek balvanů to potom stav zhorší. Klasický příklad kamenného zátarasu :-).Vš chrlí ročně tolik nových odborníků, máme tolik výzkumných ústavů, to opravdu nemůžou vymyslet něco jiného,ono by možná stačilo zapátrat v archivech našich moudrých předků.Čím víc bude kamenných skluzů.tak tím víc se řeka rozseká na izolované úseky,přes letní měsíce,pro predátor ideální rovný tok,minimum úkrytů a rozdělen na mnoho lovných rybníčků :-(
Nvenca1 - Profil | Ne 3.7.2016 6:44:17
Rožnovák >> To je taky Ostravice, pro změnu v Hodoňovicích..-))
NRožnovák - Profil | Ne 3.7.2016 0:23:56
teď nebudu komentovat koryto.Ale rád bych se zaměřil na tzv balvanitý skluz,které rostou jak houby po dešti,je to takovy kříženec mezi přírodě blízkým rybím přechodem ,ale rybí přechod to není a rozbořeným jezem.Trošku mě pobavilo jak ho tady chválí až do nebe jak he prostupný pro vodní živočichy atd..ano za normálního stavu vody tuto funkci plní,ale víme jak to v posledních letech s vodou je.Když hladina vody klesne pod normál v některých lokalitách stačí jen málo, stavá s těchto skluzů naopak nepřekonatelná překážka.Navíc velké balvany v letních teplotách fungují jako teplotní akumulátory což také napomáhá ještě většímu úbytku vody.U nás mají některé balvanité skluzy až 10 m na délku a to jsme v lipanovém pásmu
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
