Rybáři vytáhli do boje s kormorány

V minulých dnech se v západočeských médiích objevily pohoršené zprávy, že rybáři chtějí střílet kormorány velké, zimující v ČR. Ornitologové a ochránci přírody jsou zděšeni a píší články na podporu kormoránů.

Kde je problém?
Kormorán není původním druhem v České republice, sami ornitologové přiznávají, že neexistují žádné historické záznamy o jeho výskytu (hnízdění a zimování) na našem území. V ČR prokazatelně hnízdí až od roku 1982, přičemž ornitologové uvádějí, že v roce 2009 zde hnízdilo 312-340 párů. Podstatně větší problémy ovšem způsobují tažná hejna u nás zimujících kormoránů. Podle ornitologů se do ČR na zimu slétá 10 400-14 600 kormoránů, podle myslivců a rybářů je však toto číslo výrazně podhodnocené. Sčítání vodních ptáků totiž provádějí dobrovolníci, kteří se registrují jen na lokality dle vlastního výběru. Velká část lokalit tak zůstává nepokryta, a kormoráni, kteří se na nich zdržují, nejsou do výsledku započteni.
Je potřeba si také uvědomit, že žijeme v hospodářské krajině, kde jsou, v souladu se zákonem, přirozené rybí úkryty (jako padlé stromy, podemleté břehy apod.), systematicky odstraňovány správci toků. Ryby se tak v nezamrzlých řekách a rybnících nemají kam před kormoránem schovat (kormorán velký se zcela běžně potápí do hloubek přes 20 metrů!)

Je nutné kormorány ještě chránit?
Zásahem člověka došlo k vychýlení biologické rovnováhy v Evropě tak, že kormoránům hrozilo vyhynutí, nyní je člověk zase nesmyslným chráněním nechal přemnožit a chrání je dál, ačkoliv už žádné problémy nemají. Celoevropské stavy od 50. let minulého století vzrostly o 10 000 %, z původních 4 000 na současných 400 000 párů, a jejich počet zřejmě poroste dál. Na základě těchto čísel by se kormorán dal, nejen v ČR, označit za invazní druh (druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří).

Jaké škody kormorán v ČR působí?
Předně je třeba si uvědomit, že kormorán je potravně orientován téměř výhradně na ryby. Protože se jedná o velký druh, odpovídá tomu i množství zkonzumovaných ryb. Odborníci udávají, že denně zkonzumuje 0,5 až 0,8 kg ryb. Přestože je velmi dobrý lovec, určité procento ryb pouze zraní, ale nedokáže je udržet v zobáku či polknout. Většinou se jedná o větší a tedy i těžší ryby (útočí na ryby až do cca 50 cm). Tyto ryby pak následkem zranění během několika dnů hynou. Podle střízlivých odhadů se v průměru jedná o cca 0,5 kg ryb denně. 12 500 kormoránů (průměr čísla udávaného ornitology) x 0,5 kg ryb (spodní hranice uváděné denní spotřeby) = 6 250 kg ryb zkonzumovaných denně. Kormoráni v ČR zimují cca 100 dní, takže 6 250 kg denně zkonzumovaných ryb vynásobíme sto dny a dostáváme se k závratným 625 000 kg ryb. Kormorán v ČR ročně uloví na chovných rybnících a v rybářských revírech 625 tun ryb! (Pro srovnání, západočeský územní svaz hospodaří na 500 ha chovných rybníků, na kterých ročně vyprodukuje 485 tun ryb.) Vezmeme-li v úvahu myslivecké či rybářské odhady počtu kormoránů, můžeme vypočítanou škodu zdvoj, až ztrojnásobit, k tomuto číslu bychom navíc měli připočítat ryby, které uhynuly po zranění kormoránem.
V menších tocích, jako je Střela nebo Radbuza, je kormorán schopen dosáhnout téměř stoprocentního vyrybnění. Obvyklá biomasa všech ryb v běžných pstruhových revírech (menší toky) se pohybuje kolem cca 10 – 20 g/m2. Tzn., že 10 kormoránů (spotřeba ryb 0,5 - 0,8 kg/kus a den) za 1 den totálně zlikviduje rybí obsádku na 100 m takovéhoto toku.

Co dělá stát?
Stát sice zákonnou úpravou přiznává rybářům náhrady škody způsobené kormorány v chovných rybnících a rybářských revírech, avšak Ministerstvo životního prostředí ČR v rozporu se zákonnými předpisy vydalo metodický pokyn, ve kterém nabádá krajské úřady, aby rybářům škody v rybářských revírech neproplácely. A protože je pro úředníky krajských úřadů metodický pokyn nadřízeného úřadu závazný, náhrady dostávají pouze produkční rybáři. Spor se už dostal až k Nejvyššímu soudu ČR, který potvrdil názor rybářů, že za skutečnou škodu mohou být považovány i náklady, které uživatel rybářského revíru ze svého majetku vynaložil zbytečně (např. které musel použít na náhradu stavu vyvolaného škodnou událostí – opětovné zarybnění revíru). Ministerstvo životního prostředí ČR dosud nevydalo nový metodický pokyn a nadále se snaží diskriminovat uživatele rybářských revírů.

Kde je možné kormorány pozorovat?
Pokud chcete vidět kormorány na vlastní oči, doporučujeme Vám návštěvu jejich nocoviště u Berounky u obce Zábělá, zde můžete na strmé stráni za řekou ve vhodnou denní dobu (nejlépe za svítání nebo soumraku) napočítat přes 1 000 kormoránů. Nocoviště bezpečně poznáte podle uschlých stromů pokrytých bílým trusem kormorána (a právě tento trus stromy zahubil). Nenechte se oklamat tím, že zde kormoráni ryby neloví, v přilehlém úseku řeky je už vyžrali a na lov vyráží jinam. Jejich akční rádius je až 30 km. A pokud budete kormorány sledovat, zkuste i trochu počítat. Jen tato jedna kolonie za zimu sežere 50 tun ryb a zhruba stejné množství jich zraní.

Čeho se bojí rybáři?
Pokud kormoráni v zimě vyžerou určitý druh ryb pod únosnou hranici, nedokáže se populace postiženého druhu v toku dlouhodobě udržet - rozmnožovat. V extrémním případě může dojít až k vymizení jednoho nebo i více původních rybích druhů.

Za Zpč. ÚS Plzeň Martin Bílý
http://www.crsplzen.cz/Informace.html