Vranka pruhoploutvá

      Vranka pruhoploutvá je druhem, jehož areál výskytu sahá od střední Evropy až po Dálný Východ – do povodí Amuru. U nás ji jen v některých vodách na severní Moravě. Celkově je vzácnější než vranka obecná a najdeme ji ještě výš proti proudu pstruhových potoků a říček.
      Všechny vranky jsou přizpůsobené k životu v blízkosti dna, což vedlo i tohoto druhu k zakrnění plynového měchýře.
      Vzhledem se vranka pruhoploutvá velmi podobá vrance obecné. Hnědé skvrnité zbarvení, široká hlava s prostornými ústy i dvě hřbetní ploutve jsou společné znaky obou druhů. Jako klíčové rozlišovací znaky se používají rozdíly ve tvaru a zbarvení břišních ploutví. U vranky pruhoploutvé jsou břišní ploutve delší a dosahují k řitnímu otvoru nebo ho i přesahují, řady skvrn na nich tvoří souvislé pruhování a jejich poslední paprsek je krátký, sahá méně než do poloviny celkové délky ploutve.
      Vranka pruhoploutvá u nás obývá poměrně malé území. Jako ryba extrémně náročná na kvalitu vody je snadno zranitelná a proto se právem octla na seznamu chráněných druhů.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 8 až 12 cm
obvyklé maximum: do 15 cm
rekordní hodnoty: do 20 cm (mimo naše území)

Hmotnost

průměrná: 6 až 15 g
obvyklé maximum: do 40 g
rekordní hodnoty: snad až 100 g (mimo naše území)

Typické znaky

ploché tělo
široká tlama (bez vousků)
hnědé skvrnité zbarvení
břišní ploutve dosahují k řitnímu otvoru nebo i za něj
skvrny na břišních ploutvích tvoří pruhy
poslední paprsek břišních ploutví je kratší než polovina celkové délky ploutve

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se v pstruhových a lipanových tocích v povodí Odry (tj. na severu Moravy). Její výskyt byl prokázán a zmapován až po 2. světové válce. Byla uváděna z Opavice, Moravice, Desné, Olše a Černé Ostravice. Poměrně hojný výskyt byl zaznamenán i v povodí Vsetínské Bečvy. Současný výskyt závisí na aktuálním stavu kvality vody a zachování původního rázu říčních koryt.

Biologie druhu

      Vranka obecná u nás obývá hlavně menší říčky a potoky pstruhového a lipanového pásma na území severní Moravy. Má větší nároky na obsah kyslíku ve vodě než vranka obecná. Vystupuje v tocích výše, někdy až do pramenných oblastí. Níže po toku se může vyskytovat i společně s vrankou obecnou. Místy se může vyskytovat ve velkém počtu (vzácně až 1 kus na čtvereční metr).
      V chování není mezi našimi vrankami velký rozdíl. I vranka pruhoploutvá vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo pod nimi. Pohybuje se jen pomalými a nemotornými poskoky, protože nemá plynový měchýř. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci.
      Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši. Vzácně se v její potravě můžou objevit jikry nebo plůdek ryb. Daleko častěji se ovšem sama vranka stává potravou pstruhů.
      Pohlavně dospívá vranka pruhoploutvá ve 2. až ve 4. roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jikry samec hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. Bývá jich 150 – 600 kusů.
      Vranka pruhoploutvá u nás obývá jen malé území, kde proniká i do vysoko položených úseků, kde je často jedinou rybou doplňující populace pstruha obecného. Ve společenstvech těchto vod ji lze považovat i za druh s velkým významem. Hospodářský význam však nemá.

Rozměry a růst

      Vranka pruhoploutvá jestejně jako vranka obecná pomalu rostoucím druhem. Dožívá se obvykle 5 – 6 let. Udávané maximální rozměry ale nasvědčují tomu, že ojediněle se musí dožívat i podstatně vyššího věku.

Růst vranky pruhoploutvé ve vodách ČR

      (délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
      Soubor jedinců z různých lokalit (Morava, do r. 1969, 605 exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5
Celková délka (mm)	34 - 37	49 - 64	68 - 91	83 - 99	108 - 109

      Maximální velikost udávaná u tohoto druhu literaturou (do 20 cm) neodpovídá růstovému tempu a udávanému stáří. Zřejmě se jedná o údaje z lokalit mimo naše území a u nás jsou vranky pruhoploutvé podstatně menší. Vranka obecná, která je „papírově“ menší, roste totiž podle publikovaných údajů rychleji a měla by se navíc dožívat i vyššího věku. Bylo by proto zajímavé prozkoumat vzorek extrémně vzrostlých jedinců obou druhů.

Sportovní rybolov

      Jako chráněný druh by neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku. Vzhledem k výskytu prakticky jen na pstruhových revírech a pravidlům lovu na pstruhových vodách by k tomu mělo docházet jen výjimečně.