Ježdík žlutý

      Ježdík žlutý je největším z ježdíků obývajících vody střední Evropy. Areál jeho výskytu je omezen na Dunaj s přítoky a několik málo dalších řek ústících do Černého moře. U nás ho, stejně jako většinu druhů typických pro povodí Dunaje, najdeme pouze v dolní Moravě a Dyji.
      Je to štíhlá ryba s velmi působivým zbarvením – mnohem štíhlejší a pestřejší než ostatní druhy ježdíků (v Dunaji žije kromě u nás běžného ježdíka obecného ještě další druh – ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni) s robustním vysokým tělem). Asi nejtypičtějším znakem tohoto druhu je zbarvení boků, které na žlutozeleném podkladu nesou vodorovné tmavé pruhy. Obvykle bývají 3 – 4, vedou téměř po celé délce těla a některé se mohou rozpadat do protáhlých skvrn. Ploutve jsou stejné jako u ostatních ježdíků – hřbetní je srostlá z trnité a měkké části, trny najdeme i v břišních ploutvích a v ploutvi řitní.
      Ježdík žlutý je na našem území velmi vzácným druhem, který je loven jen náhodně a nemá žádný hospodářský význam. Pro svou vzácnost byl zařazen mezi chráněné druhy živočichů.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 15 až 20 cm
obvyklé maximum: do 25 cm
rekordní hodnoty: kolem 30 cm

Hmotnost

průměrná: 40 až 80 g
obvyklé maximum: do 150 g
rekordní hodnoty: 200 – 250 g

Typické znaky

protáhlé tělo s tenkým ocasním násadcem
žlutozelené zbarvení s podélnými tmavými pruhy
hřbetní ploutev ze dvou spojených částí – trnité a měkké

Výskyt v ČR

      Větší řeky dunajského povodí, kde mu vyhovuje tažná voda s tvrdým dnem. U nás se vyskytuje v dolní Moravě (až k Hodonínu) a Dyji (po soutok se Svratkou). Zřejmě největší šance na setkání s touto rybkou je úsek Dyje pod splavem v Břeclavi.

Biologie druhu

      Ježdík žlutý je obyvatelem proudných a tažných úseků nížinných řek. Vyhledává hlubší tahy s tvrdým písčitým nebo kamenitým dnem, u něhož se zdržuje v menších hejnech obvykle několika desítek jedinců, která mohou být i smíšená s jinými druhy ryb.
      Potravu sbírá podobně jako ostatní ježdíci ze dna a dominují v ní larvy pakomárů, doplňované larvami chrostíků a některými korýši – např. beruškou vodní.
      Pohlavní dospělosti dorůstá tento druh ve 2. – 3. roce života, přičemž hlavním kritériem pro její dosažení je velikost ryb. Výtěr probíhá od dubna do června u dna kamenitých proudů, místy i hromadně. Velmi pěkné fotografie tření ježdíků žlutých publikoval ve své knize Tajný život ryb slovenský fotograf Peter Áč. Ve vaječnících samic byly nalezeny jikry různé velikosti, což by nasvědčovalo tomu, že se tento druh tře ve více dávkách. Počet jiker se u jedné samice pohybuje mezi 15 000 – 45 000, někteří autoři udávají nižší hodnoty.
      V rybím společenstvu dunajských vod má tento druh nezastupitelné místo, ale vzhledem ke své poměrně nízké početnosti se o něm rozhodně nedá říct, že by se dal považovat za významný. Jeho maximální biomasa zjištěná v některých dunajských ramenech nepřekročila 3 kg na 1 ha (většinou byla podstatně nižší), takže celkově zřejmě tento druh nikde netvoří početně ani hmotnostně více než 1 % obsádky.

Rozměry a růst

      Ježdík žlutý je považován za krátkověkou rybu, jejíž maximální stáří obvykle nepřekračuje 5 let. Na řadě lokalit je obtížné najít už jedince starší 3 let. Asi největším ježdíkem žlutým zmiňovaným odbornou literaturou je samec délky 295 mm vážící 150 g ulovený 12. 11. 1987 v Dunaji v Bratislavě.

Růst ježdíka žlutého v deltě Dunaje

      (délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
      Delta Dunaje (do r. 1976 - 141 exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5
Celková délka (mm)	36 - 88	72 - 161	108 - 204	178- 222	202 - 216

      Údaje o růstu nebyly z našeho území publikovány, ale výše uvedené hodnoty z dunajské delty jsou údajně velmi podobné tempu růstu zjištěnému ve slovenském úseku Dunaje. Při jejich širokém rozpětí není těžké tomu uvěřit a ježdíci z našich řek se do těchto relací jistě také vejdou. Stejně jako u řady jiných druhů platí i pro ježdíka žlutého, že nejstarší jedinci nebývají ryby s nejrychlejším růstem a tak největších rozměrů trochu překvapivě dosahují ryby o rok mladší.

Sportovní rybolov

      Ježdík žlutý by se dal lovit na drobné živočišné nástrahy na plavanou či položenou a občas tak bývá i uloven. Protože se ale jedná o chráněný druh, není záměrný lov žádoucí.