Další návštěva na neznámém revíru a prozkoumávání nových míst...
Odměnou za těžce vybojovanou dovolenou v práci,mi byli tito tři krasavci a hromada pstruhů.
Ráno jsem litoval,že broďáky zůstaly doma.Voda už byla pěkně studená,ale stálo to za to.
2 noci za sumcami na vábničku... Prvá noc bola celkom náročná. Od 6:00 budíček, poobede po práci zbaliť veci a smer Šírava, pripraviť veci a šlo sa na vodu, kamarátovi zabral sumček asi okolo 70cm a mne kusol taký cca 60cm . Vábili sme do 4:00 rána a po 22 hodinách aktívneho dňa už som mal celkom dosť :D Len čo som si sadol do auta som zaspal, budíček o 8:00 a ide sa opäť na vodu, zrána trošku prívlače a znova vábenie, kamarát vytiahol takého 110cm a mne jeden tiež zabral, ale znova zásek do prázdna. Vydržal som hore asi iba do 23:00 a viac si nepamätám, už len ako ma Tomy budí, že už sme pri brehu :D plánovaný budíček o 06:00 sa predĺžil skoro na deviatu :D pár neúspešných záberov a zhodli sme sa, že skúsime úplne iný úsek vody. A dobre sme spravili, po pár minutách krásny kopanec do prúta a špička udice ide pod vodu, zásek a bol tam 83cm krásavec :) nasledoval 95cm a a pol hodinku neskor 100cm krásny mramorovaný fúzač :D ten moment keď to udrie do udice a špička ide k vode to je nádhera :) náročný víkend, ale spokojnosť :) Pomaličky sa učíme aj sonar čítať, aj výbavu prispôsobiť... určite čo treba vylepšiť je tvrdšia udička
Návštěva stejného místa jako minule,se zbytkem rousnic,dopadla téměř jako přes kopírák.
Výjimkou bylo překvapení v podobě štičky,které taky zachutnala rousnice ze dna.
Chvíli jsem myslel,že táhnu pěkného lína.
Podle silného tahu a pumpování během výpadů,to tak vypadalo.
Ale u břehu místo lína na mě vykouknul,,kačení,,zobák plný ostrých zubů.
Silný vlasec na návazci vydržel,takže vše proběhlo bez problémů...
Vydal jsem se trnitou cestou naháňet 7 kaprů v malém rybníce. Zasvěcení ví o čem píšu, místo které mi nedá spát. Velké množství přirozené potravy, řasy a trávy které ztěžují lov. Do včerejšího dne jsem zde chytil za 3 roky jen jednoho kapra, toho největšího ze všech sedmi co zde plavou.
Dneska po 2 letech se mi ho podařilo chytit znova. K tomu ještě jednoho pěkného šupíka a obřího cejna.... :)
Hezká vycházka se synkem u řeky, místy se brodilo až po krk - naštěstí jen travou. ;-) Ráno jsem sám našoulal jednu hezkou výukovou túň se spoustou pěkných jelců, z vysokého břehu byla vidět skoro celá a tak se kluk mohl večer na vlastní oči přesvědčit, jak ryby reagují na vedení nástrahy. Myslím, že tahle okamžitá zpětná vazba je nejlepší způsob, jak se naučit vláčet. Když dítě vidí, co ryby zajímá a jaké chyby je spolehlivě odradí, tak si přirozeně osvojí ty správné způsoby a na dalším lovném místě samo od sebe používá přesně to, co se mu osvědčilo. Občas jsem si vyčítal, že syna beru právě na vláčku a nechytám s ním raději někde na rybníku cejny, když se dají tahat jeden za druhým, pro devítiletého kluka je přeci okamžitý úspěch hodně důležitý. Ale když teď vidím, jak se snaží, jak ho ty složité podmínky u řeky vycvičily k opatrnosti, rozvaze a přinutily ho k tomu, aby se naučil soustředit a naprosto přesně nahazovat, tak si říkám, že ty vláčecí vycházky bez jediného úspěchu nebyly ztrátou času, naopak dalo mu to víc než u rybníku. U řeky si cenní každého záběru, opravdu každého, i toho, který se mu nepodaří proměnit, poznává přírodu, krajinu i lidi které na cestách potkáváme, máme spoustu společných zážitků a o tom to vlastně celé je - být venku, spolu a být tam rádi.
načítám...
GScarp.cz
