Tahle 117cm štika odstartovala neuvěřitelný rock 'n' roll. Jsem moc rád, že jsme i díky ní šampióni World Predator Classic 2019 a příští týden odlétáme s evropským týmem chytat s americkými rybářskými hvězdami a příští rok proti nim.
Velmi opožděné zahájení se neslo ve znamení okounů (boleni lovili ale na moje nástrahy totálně dlabaly) - nej 30 cm, moc se fotit nechtěl :-), vše plave dál
Zdarec vyrazil jsem na 3 dny k řece. V těchto vedrech jsem se snažil dostat co nejblíž k proudnici k místu, kde je nejvetší hloubka a nejsilnější proud.Podařilo se mi podebrat celkem 10 kaprů, 2 parmy a jednoho fusáče.
Vůbec první výprava na Berounku se nesla v duchu prozkoumávání vody a občasného protáhnutí rotačky. Chutnalo hlavně tloušťům, nicméně trpělivost byla nakonec odměněna vypasenou štičkou atakující osmičkovou řadu, která si vesele plave dál.
Po mesici jsem se dostal konecne k vode. Zadne monster ulovky, ale by jsem spokojenej... Jesen 45cm uz je pekna ryba. Vsechny ryby byly v kalne vode krasne vybarvene..
Včera a dnes jsem při rozednění zkoušel známá i neznáma místa hladinovkami .... Odměnou mi byly krásné hladinové "bouchance" od štik a větších tloušťů.
Od zahájené konečně trošku lepší rybky. Absolutně jsem to nečekal na revíru, kde jsem 3 roky po sobě o dravce ani nezavadil a kde bylo pravděpodobnější uvláčet některý z koupajících se objektů za horní díl plavek než dostat záběr na přívlač. Přesto jsem po předvčerejším útěku před bouří stihl dostat asi na třetí nához k mému překvapení solidní úder do prutu a poprvé jsem vytáhl po útoku neznámého dravce holou jigovku bez gumy. To mě utvrdilo pro to, abych zde obětoval ještě jednu vycházku. Po pás zabroděný ve vodě, aby bylo možné lépe prochytat ta správně horká místa jsem po hodince lovu ztrácel lehce optimismus a začal pochybovat. Vyměnil jsem naposled barvu kopyta s tím že dám ještě pár posledních hodů a půjdu. Asi na druhý nához to najednou ztěžklo. Instinktivně přisekávám a vázka povoluje. Vytahuji gumu bez ocásku. Tak to musel být záběr! Naposled měním typ gumy a prochytávám místo, kde jsem dostal záběr. Asi 5 metrů ode mě, když nástraha dosedne na dno, ucítím jemné klepnutí, sekám a po chvilce se na hladině objeví první céčko šestkové řady. Jsem z toho vyvalený víc jak ten candát, který má gumu někde hluboko v jícnu a voda kolem jeho žaber se zbarvuje do červena. Rybu si tedy ponechám a zkouším to dál. Co když to byla jen náhoda?! Ale záběr už nedostávám na žádnou barvu ani typ nástrahy. Pak si vzpomenu na nymfy, které jsem si dělal na začátku sezóny na okouny. Moc jim nevěřím, zkouším různé reflexní barvy - nic. Ještě naposled přezbrojuji na nymfu v přírodních barvách a.. Nestačím se divit. Ze stejného místa, kde jsem před tím nahodil víc jak stokrát, dostávám okamžitě záběr a během chvilky dostávám další tři podobné. Ten poslední to měl opět poctivě až v garáži, a tak končím lov. Byl to zajímavý den u vody a znova jsem se přesvědčil o tom, jaké maličkosti a často detaily v barvě nástrahy, vedení a v neposlední řadě výběru místa rozhodují o úspěchu či neúspěchu. Stále mě u ryb nepřestává překvapovat jejich svéráznost, náladovost a to jak dokáží být nevyzpytatelné.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
