Npotočák 62 - Profil | Út 9.8.2016 20:37:11
lot16 >> Jen takové drobné doplnění,u části populace PO jsou naprosto běžné tahy na trdliště v délce 5-10km. Petrův Zdar
NJakubŽ - Profil | Pá 5.8.2016 11:01:21
lot16 >> Děkuji za reakci ke komentáři.
Ohledně psaní slova 'úlet' jsem se nechal unést pravděpodobně vlivem pokročilé hodiny. Na druhou stranu mi přijde trochu tvrdé označení "biologicka teologie". Ale uznávám, že jsem si začal.
Kategorizace polopelagofilní je v literatuře ojedinělá právě v uvedené publikaci. Jinde snad ani není. Autor sam uvadi že v publikaci Križanovského jsou tyto ryby klasifikovány jako litofilní. Navíc pak v části charakterizující samotné druhy jeseterů se píše, že dochází k výtěru na kamenitém/sterkovitem dně a vylíhnuté potomstvo se tam zdržuje nějaký čas. Vyjma vyzy(u te je splavavan vylihnuty pludek) neni uváděno nic o unášení jiker proudem. Navic jikry jeseterů ani mnika nejsou vznášivé, ale klesaji ke dnu. Prostě mi to nesedí ani z poloviny na (polo)pelagofily. Je to podle me dost kontroverzni.
Můj osobní pocit z Vašich článků je, že docela kladete důraz na uvedení faktu, že regulace toku vlastně není zas takový problém a přikládáte k tomu těžko zobecnitelné příklady. V uvedených příkladech máte pravdu,ale mám obavy,aby to v nekom nevyvolalo pocit, že to vlastně rybám "nevadí". Tato problematika samozřejmě není černobílá,ale platí že většinou v regulovaných tocích je nižší druhova bohatost a snížené množství (druhů i absolutni počet) potěru pravě kvůli nedostatkovosti zdrojů (potrava,ukryty,substrat ad.).
Velice málo v popularizaci mám za sebou i v mezinárodním časopisu (World aquaculture) Ale to si asi běžný rybář nepřečte.
Závěrem. Dekuji vam, ze na tato témata touto formou upozorňujete a děkuji také za vkusnou diskuzi.
Omlouvám se za pracopis. Pisu na telefonu.
NJenca - Profil | Pá 5.8.2016 6:46:02
Tah probíhá od zhruba června až do +- října záleží na podmínkách v daném roce ze začátku táhnou sockeye (nerka) postupně se přidávají pinky (gorbuša), kingy (čavyča), chumy (keta) a na závěr kdy už v říčkách bývá po ránu na kraji led silvry (kisuč) do některých řek táhnou jen některé druhy a rozdělení není striktní jde o tahy většiny jedinců daného druhu u kterých se konce tahů(ne začátky) překrývají takže není problém mezi silvry ulovit poslední jedince pinek ale ne opačně(mezi prvními pinkami nejsou žádní silvři).
NKondrakar - Profil | Čt 4.8.2016 23:37:22
Článek zajímavý, aspoň pro mě jako laika, kam se která ryba řadí.
Co mě však zaujalo je - jarní tah pacifických lososů. Ve všech dokumentech, který sem viděl a týkaly se tohohle, bylo, že tah je na podzim.
Nlot16 - Profil | Čt 4.8.2016 12:37:10
kakr >>
Tak to děkuju:))
Nkakr - Profil | Čt 4.8.2016 12:35:22
lot16 >>
OK už jsem ti odpustil:-))
Nlot16 - Profil | Čt 4.8.2016 11:08:28
kakr >> Ano, jak jsi správně vytušil, velmi dlouhé třecí migrace ostroretek byly zaznamenány v řekách "na východ od nás". V našich podmínkách to pochopitelně ani není možné. A protože je článek věnován přirozené reprodukci v našich vodách, mělo to být asi v textu explicitně uvedeno.
Nlot16 - Profil | Čt 4.8.2016 9:52:45
JakubŽ >>
Moc děkuji za Tvoje postřehy a celkem zevrubné připomínky k našemu článku.
Některé přesto cítím potřebu ještě stručně okomentovat:
Ano, máš pravdu, karas stříbřitý není úplně typický fytofil, stejně jako cejn není klasicky indiferentní (což také zmiňujeme). A zmiňujeme především v obecné rovině, že zařazení mnoha druhů do těchto konkrétních skupin je hraniční a nesmí se vnímat zcela striktně.
V této souvislosti píšeš, že řazení jeseterů mezi pelago/litofilní je "úlet"::
Barus a Oliva et al. však uvádějí jesetery mezi polopelagofilní, tj. tato skupina zahrnuje druhy na různém stupni přechodu mezi litofilními a pelagofilními. Jikry jsou vytírány sice na kamenitý substrát dna řeky, jsou však lepkavé kratší dobu a později jsou snášeny proudem do níže položených míst. Jako zástupce těchto druhů uvádějí mníka jednovousého a jeseterovité.
Nemáme informace, že by v odborné literatuře v posledních letech došlo k nějaké zásadní revizi výše pospaného.
Péči o potomstvo (nejen koljušek a slunečnic) se bude mj. věnovat příští, závěrečný díl tohoto článku.
K výtěru reofilů: Je samozřejmé, že otázka "zpřírodnění" toků a zajištění vhodných trdlišť hraje v procesu jejich přirozené reprodukce naprosto klíčovou roli (o tom jsme ale zevrubně psali v předchozím článku). Nicméně třeba příklad revíru Svitava 1 (což je, jak známo, z větší části uměle vytvořený, kanalizovaný tok) ukazuje, jak důležitou roli může hrát při podpoře těchto druhů říčních ryb i dobře zvládnuté umělé vysazování Ale to by už bylo na jinou, velmi obsáhlou diskuzi.
K hynutí pacifických lososů: to, co píšeš, je samozřejmě pravda. Pokud mluvíme o záhadě, tak nikoli z hlediska této "biologické teleologie", ale spíše z pohledu spuštění nezvratných biochemických procesů, které vedou ke smrti ryby, atd..
Jinak ještě jednou: díky za tyto poznámky a vzhledem k tvým zjevným znalostem i hlubokému zájmu o tuto problematiku mi nezbývá než vyjádřit naději, že třeba i ty některým svým vlastním textem (třeba i na těchto stránkách) přispěješ k popularizaci těchto témat a rozšiřování obzorů běžných rybářů.
NPřemas - Profil | Čt 4.8.2016 6:36:03
kakr >> Ty jezy často ryby překonávají při zvýšené hladině vody. Ony totiž ty jezy, splavy a jiná žbrlení při takovém stavu vypadají často takto:
http://www.uprm.cz/images/texts/18.jpg
Pro ryby to je již pak mnohem snadnější cesta ...
NVítek - Profil | Čt 4.8.2016 0:39:22
JakubŽ >> V tomto podání působí líčení jak ekoživnobanka. Spíš bysem odhadoval, že se do ztechlin ve vodě pustí chrostíci a strdlice se na ně vrhnou v rojích, a potom vrhnou.
NJakubŽ - Profil | St 3.8.2016 16:28:12
Piskořík >> A kdo jinej v tom má udělat pořádek, když ne systematici a.k.a. taxonomové? Zrovna "škatulkování" druhů je jejich práce, tak že by kopčili starou taxonomii? Spíš přichází s novou. Zatím v tom není stoprocentní jistota, tak si to hází jednou tam podruhé jinam. (I když to spíš bude směřovat k Lotidae.)
NPiskořík - Profil | St 3.8.2016 15:00:40
čtverda >> V poslední době je v tom trošku guláš, ale buďme rádi, že se v tom pořád někdo hrabe a přináší nové poznatky....:o)
NPiskořík - Profil | St 3.8.2016 14:52:43
JakubŽ >> Systematický práce hodně kopčej starou taxonomii...tam si nedělám nějaký iluze o správném řazení....:o)
Prozatím je platné řazení do čeledi Lotidae....mitochodrie nemitochondrie....:o)
NJakubŽ - Profil | St 3.8.2016 14:42:12
Vítek >> Přesně tak! Krmí se na mršinách medvědů, kteří dostali žlučníkový záchvat z přežrání se lososích rodičů. :D
Ne. Je to tak, že se zvýší úživnost nejen vody, ale celého okolí. Krom toho co zůstane ve vodě, tak okolí slouží jako postupně se vylouhující zásobník živin. Sprchne a živiny jsou spláchnuty do vody.
Nkakr - Profil | St 3.8.2016 14:21:12
Vítek >>
Tak daleko bych naše ostroretky nepustil, ještě by je sežral nějakej uprchlík:-))
NVítek - Profil | St 3.8.2016 14:12:19
kakr >> Ostroretky to vždycky projedou kanálem Odra-Labe-Mohan-Dunaj-Morava-Vltava- Janovický potok a mají najeto razdva, chápeš?
NVítek - Profil | St 3.8.2016 14:10:34
JakubŽ >> A to vykulené potomstvo leze potom na břeh, aby se nažralo mršin rodičů, nebo jak to myslíš?
NJakubŽ - Profil | St 3.8.2016 13:57:56
Piskořík >> Podle Hanel a lusk (2005) nebo podle fishbase.org tomu tak skutečně je. Ale stále se i v systematických pracích využívá i zařazení do čeledi Gadidae (asi stejně často jako Lotidae). Třeba Roa-Varón (2009) uvádí v práci, kde bylo využito jak mitochondriálních, tak jaderných genů, že fylogenetický vztah Gadidae a Lotidae zatím není vyřešen. Nebo třeba Stapanian (2010) řadí mníka do Gadidae. Nebo třeba Zhang (2016) popisující mitochondriální genom mníka ho taky šoupnul ke Gadidae.
Pravděpodobně dokud nedojde k sekvenaci celeho geomu, tak se pravdu nedozvime :) Ale teď je to spíš teda čeleď Lotidae. Ale vzhledem k systematickým zmatkům mi za to snad nikdo ruku neutrhne :-)
Nčtverda - Profil | St 3.8.2016 13:31:23
Piskořík >> I ty hnidopichu, mník je tak nějak pořád brán veřejností jako treska. Jenom někteří vědátoři v tom občas dělají pěkný bordel. viz. třeba Hlavačka mramorovaná a najednou je z ní na biolibu hlavačka poloměsíčitá, přitom jsou to v podstatě stejné rybky... :)
Nkakr - Profil | St 3.8.2016 8:56:46
Fishky >>
Vidím,že máš s převozem kaprů zkušenosti a nestydíš se za to. Kapry ulovíš, zapíšeš do povolenky a sumáře a jelikož ryby nejíš odvezeš třeba na Katlov. Neděláš nic protiprávního a ještě to hodí nějakou korunu:-))
NFishky - Profil | St 3.8.2016 8:49:08
kakr >> když může kapr migrovat pár set km z Mlýnů na Katlov... proč by to nedala ostrá?
Nkakr - Profil | St 3.8.2016 8:32:28
Zaujala mně migrace ostroretky na vzdálenost stovek km. V kontextu na naše podmínky, kdy je na řekách každých pár km jez se jedná o informaci velmi zajímavou. Možná se tak děje v zemi,kde zítra už znamená včera, ale u nás i vzhledem k délce toků určitě ne.
Možná nám autor článku napíše z jaké literatury údaj čerpal.
NPiskořík - Profil | St 3.8.2016 8:32:17
JakubŽ >> "Mník jako treskovitá ryba"......čeleď mníkovití (Lotidae)...už nějakou dobu není mník řazen v čeledi Gadidae....ale jinak dobrý....:o)
Nčtverda - Profil | St 3.8.2016 8:08:43
JakubŽ >> safra Kubo, dobře ty! :-)
NJakubŽ - Profil | St 3.8.2016 2:38:00
Neodpustím si pár oprav.
překlep hned ve třetí větě článku "teplota voda" ale to se stane.
Karas stříbřitý není tak striktní fytofil. Stejně jako cejn, když nemá rostlinný substrát "po ruce" tak je schopný se vytřít na kde co.
Slunečnice jako generalista? To je dost sporné. Samec, který si staví hnízdo, má určitou preferenci ve velikosti štěrku, který v kruhovém hnízdě zůstane. A jejich rodičovská péče, by také stála za zmínku (to samé u koljušek).
Mezi speleofilní druhy netřeba šahat na druhy nepůvodní. Ale vzít třeba naše vranky. Jasně tady jsou řazeny mezi litofilní druhy. Ale jelikož vranka lepí jikry zespoda na kameny a samec je hlídá, tak mi nepřijde, že by šlo o typického litofila. Prostě když si porovnám výtěr třeba pstruha nebo jelce proudníka s výtěrem vranky, tak mi tam něco nehraje.
Jak "čistou" vodu vyžadují hrouzci? Jejich výskyt není čistotou vody zas tak limitován. Naopak v příliš čisté vodě se jim zase tak nedaří.
"parmy nebo ostroretky, i když jejich početní stavy stále nejsou ideální a měly by se ještě více podporovat umělým vysazováním." V dlouhodobém horizontu je daleko lepší zlepšit kvalitu prostředí (zajistit přirozenější hydrologii toku a podopřit vznik trdlišť) než ryby vysazovat. Ve chvíli, kdy se v daném toku parma přirozeně vyskytuje, v leč malých hustotách, nemá vysazování tak blahodárný efekt. Vysazování je na místě, pokud se tam už ten druh nevyskytuje - viz úspěchy s mníkem a jesenem. Navíc jak dochází k umělému výtěru parmy? Většinou se loví generačky ve volných vodách. Takže se hezky agregátem vymydlí generační hejno na dané lokalitě. Při této praxi se pak může stát, že to trdliště generačky opustí a už se tam nevrací. Prostě odplavou neznámo kam.
A to nemluvím o tom, že se ještě úplně dobře v praxi ČRS nezakotvilo to, že by se měly vysazovat lokální populace a ne populace z jiného konce ČR.
Jesteři jako pelago/litofilní je slušnej úlet. Prosím pěkně ktrého jesetera jsou jikry vznášivé a unášeny proudem? Jestliže se třou podobně jako třeba pstruzi v tocích na štěrkové nebo kamenité dno (jasně na kamenitém se pstruzi zas tak moc netřou), tak jsou to litofilové ne?
Mník jako treskovitá ryba strašně svádí k tomu, aby byl pelagofilní. Ale tomu tak není. Zase je to spíše litofil než pelagofil. Vytírá se nad písčitým, štěrkovitým až kamenitým substrátem a jikry volně klesají ke dnu. Nikam se nevznášejí.
Hynutí pacifických lososů po vytření není zas taková nevysvětlitelná záhada. Mrtvá těla rodičů zvýší úživnost prostředí. A to nejen vody, ale i několik desítky metrů do okolí toku díky mršinám vytahanými predátory. Tím se zajistí příznivější podmínky (vyšší úživnost = potravní nabídka) pro vykulené potomstvo. Navíc naši lososi nejsou zas tak superodolní, že by se všichni vraceli po výtěru do moře, ale stejně tak, jich velké procento po výtěru hyne.
Opravte mne, jestli se mýlím ...
načítám...
lovtour.cz
