Po sérii velice pěkných a přínosných článků, mi tento přijde trochu černobílý.
Ne, že by nebyl rovněž dobrý ale s některými tvrzeními bych si dovolil polemizovat.
Nelze dogmaticky tvrdit, že spirálová srkačka je za všech okolností nebezpečná a jedině plochá, z komerčních důvodů zvaná "method, je za všech okolností bezpečná.
Viděl jsem řadu montáží, kdy jejich autor sice naváže V.I.P. krmítko na průběžku ale těsně za něj nebo ve vzdálenosti několika málo cm, či dm umístí zarážku aby si pojistil zásek...
Pak mi to vychází nastejno.
Rovněž bych polemizoval s tvrzením, že srkačku s návazcem napevno, musí ryba za sebou v případě utržení vláčet nebo se na ní oběsit.
Nemusí !
Bude záležet na poměru pevnosti kmenu a návazce. Lov na srkačku jsem poprve zaregistroval někdy v sedmdesátých letech minulého století a už tehdy srkačkáři používali jako kmen vlasec min. 0,40 s pevností cca 7-8 kg a jako návazce buď čalounické nitě
http://www.calounicke-potreby.cz/text/cs/galanterie-textilni.aspx , Perlovku
http://www.nitarna.cz/detail.html?id=perlovka, případně vyšívací bavlnku
http://www.stoklasa.cz/prize-vysivaci-typ-mouline-8m-sada-x118212, vše o nosnosti cca 2-4kg.
Krmelce se používaly většinou olověné. Jednak kvůli délce náhozu a hlavně kvůli možnosti našponovat vlasec. Drátěná spirála, navíc naplněná krmením, je příliš lehká, při šponování popojíždí po dně a často uvázne.
Jen dodám, že pokud je směs dobře namíchána, nemusí mít konzistenci těsta s celodenní vytrvalostí v krmelci.
Dnes jsou zcela běžně k vidění "kapraři" používající pletenky o nosnosti několika desítek kg. A to napříč spektrem od juniorů po seniory. Pokud tedy použije takové lano na koupenou srkačku, nebude to o nic horší, než když použije špatně zhotovenou, samozásekovou, kaprařskou montáž s těžkou zátěží.
Také nelze souhlasit s tím, že pouze method dopraví peletky na místo určení. Pokud oboustranně směsí zazátkuji běžný košík, mohu jej použít rovněž. Navíc oproti methodu, mohu přidat i červy nebo partikl.
Dále:
..."Naproti tomu ti, kteří chytají feederem, jsou akčnější..."
Ne vždy je toto pravdou. Často si feeder pořizují rádoby ambicioznější rybáři jen z důvodu, být za nevelký peníz o level výš než tolik posmívaní bobkaři. Vlastnictví šíma jím dává pocit vyjímečné nadřazenosti nad teleskopáky.... v praxi pak u svých feedrů neakčně dřepí stejně, jako dřív dřepěli u svých teleskopů nebo low endových kapro-děliček....
Rovněž "lovit na feeder" je nepoměrně levnější než být echt kaprařem, muškařem nebo plavačkářem. Není to tedy v prutu ale postoji.
..."Už dávno víme, že nejlépe a také nejrychleji přináší výsledky směsi, které jsou výrazné a nesou silnou pachovou stopu. Obsahují důležité živiny a mnoho věcí, které mají kapři prostě rádi...."
Pokud jde o zázračné method směsi:
nepředchází-li lovu masivní krmení lovného místa, je hlavním posláním krmítka, vzbudit u ryby zvědavost a zájem. Pak je důležitější pachová stopa, než obsah živin. Ryba nasaje a visí.
Proto i dědoušek se svou strouhankou může být úspěšnější, pokud ji dodá patřičný šmrnc nějakým, zajímavým dipem.
Bude-li se chtít přiblížit method směsi, pak mu pro jeho potřebu, bohatě postačí nejlevnější, rozmixované olejovky a něco pstružích pelet.
Nejedná se přece o žádný souboj v konkurenci závodního pole...
Např. letos jsem svým samodomo ve feedrovém košíku, opakovaně přechytal na druhém prutě dvě krmítkovky od MVDE a jedno Lorpio. Jsem přesvědčený, že nejdůležitější je, trefit se do zajímavého pachu.
Nevím o kolik je při tomto způsobu nastražování mimo háček úspěšnější než tradiční ale pamatuji si, že zdaleka nejúspěšnější nástrahou byla kulička polystyrenu nebo molitanu, vznášející se na krátkém návazci nad krmítkem. Tu často ryba nasála i kdyby nechtěla...
Závěrem bych rád podotkl, že nejsem zastáncem srkačky v žádném provedení. Chytal jsem na ni jen jednou jedenkrát před mnoha lety a připadne mi to stejně nenaplňující a srabácká metoda jako lov na živou rybku.
načítám...
