Rozdíl zabarvení Pstruha Obecného a Kollowrata

Zdarec kluci, jak lze rozeznat pstruha potočního od formy Kollowrat.V poradně jsem sice dostal odpověď že jen geneticky ale hovořil jsem s několika lidmi a je tu nasnadě že ho lze rozeznat podle tečkování.Bohužel jsme nepřišli na to jak jsou tečky u této formy zabarvené.Zda má kolem červených teček černý kruh nebo nemá.Díky za odpovědi.
Autor diskuse: poustevník - Profil , 31.10.2009 všeobecné - druhy ryb, rekordy

Tesařík - Profil | St 9.2.2022 7:33:35

Pokud první týden po pstruhovém zahájení berou "potočáci" kolem 35 cm, pořádně "vyžraní," ale s potrhanými, nebo deformovanými, ploutvemi, dá se s velkou mírou jistoty předpokládat, že to asi divoký pstruh nebude.

Předpokládám ale, že i ten Kolowrat se, stejně jako duhák, za nějaký čas aklimatizuje, a pak už asi rozdíl nebude žádný. U pstruha potočního je barva tak šíleně variabilní, že jsem snad dva úplně stejné ještě nepotkal.

Bušák - Profil | Po 2.6.2014 17:05:28

flekos >> kouknu tam,diky

flekos - Profil | Po 2.6.2014 16:47:54

Bušák >> bez na stranku c. 3 v teto diskuzi.

Bušák - Profil | Po 2.6.2014 16:08:03

poustevník - >> mohl by sem někdo šoupnout pěknou fotku toho Kollowrata ,díky,no a uvidíme ho všichni

Soulfish - Profil | Po 2.6.2014 1:05:23

mildas - Quinn >>
Pokud se v revíru potočák vytírá a už se k němu žádná cizokrajná ryba nevysazuje, tak se rozmnožují pouze ryby, které se nějak zvládly adaptovat/přežít a dál se ve větším množství šíří jen ty "vhodné" geny, protože ryby se špatnýma genama to nezvládnou, tedy se na vzniku nových generací nebudou podílet a pokud se z přeživších vyštěpí nějaké "podprůměrné" kusy, půjdou také do kopru - otázka je, jak bude tahle "nová adaptovaná" forma odlišná od té prapůvodní.

Jinak pokud někde zůstali naši původní jedinci nebo alespoň málo namixovaní, tak by se dalo laboratorně testovat která ryba je ještě našeho původu a která cizí, následně vychovat z vhodných jedinců generačky a ty spolu pak uměle vytírat a z nich zase po testech DNA vybírat ty nejvhodnější a zase křížit mezi sebou - takto by se dalo dojít k relativně podobné/stejné formě jako byla naše původní - jen to chce mít referenční vzorky té nějaké naší původní potvůrky a nebo alespoň první generaci kříženců, ze které by se dalo srovnáním s dovezenýma rybama určit, jaké geny se v těch našich původních rybách vyskytovaly a které do populace přešly z cizích ryb.
Asi by to šlo - ale stálo by to nemalý peníz.

Mrknato - Profil | Út 3.11.2009 8:30:19

Salmo1 >> Ještě jedna spekulace : Aby odchovaní pstruzi byli pěkné ryby, MO je za svazocenu neodchová. Pokud je nakoupí uživatel, nad cenou svazoceny od komerčních chovatelů, náklady nese uživatel, ne MO, která může na plese "tančit a zpívat" a "servírovat řízky" ... tak zbývají už jen ty kapiláry ...... no a výsledky známe..... Pstruhů a lipanů ubývá, ale MO plány hospodaření plní... koneckonců uživatelé ty zarybňovací taky, pak by mohl někdo namítnout, v čem je tedy problém?

Mrknato - Profil | Út 3.11.2009 7:50:50

Zikmund >> Jasně, je to potočák...... je náš a my si ho vzít nenecháme, to radš tu Prahu rozbouráme, nebo tak nějak, jako v té písničce.....

Mrknato - Profil | Út 3.11.2009 7:47:44

Salmo1 >> Možná ano, ale to by ho museli řádně krmit, ale proč to dělat, když máme ty kapiláry a generačny nejsou, to ví každý... Duhák je v kurzu proto, že se loví celou sezónu, ne jako potočák..... navíc když se koupí odjinud, nenese se odpovědnost za případný neúspěch, lajdáctví v chovu, predátory, otravy.....

Zikmund - Profil | Út 3.11.2009 3:02:38

Ani Kollowrat.

Zikmund - Profil | Út 3.11.2009 3:01:53

forma Kolowratt neexistuje.

Salmo1 - Profil | Út 3.11.2009 0:13:09

Mrknato >> Starou bačkoru.Triploidního Kolowrata chová,anebo může chovat drtivá většina pstruhařských Mo.Je to jen otázka peněz a poptávky.V kurzu je momentálně levná ryba duhák,bez ohledu na následky či kolize.Prostě levné maso=levná zábava,vyřízeno.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 23:53:25

Salmo1 >> To křížení vzniká podle mě "lidovou" tvořivostí MO, nikoliv vysazováním jednoúčelových průmyslových ryb "do žní"..... Problém je v tom, že MO tyto broilery neumí odchovat a stále se "točí v kapilárách".... Tam by měli mít přístup pouze ryby a ne lidi.

Salmo1 - Profil | Po 2.11.2009 23:38:28

Mrknato >> V první řadě se poučit."Příkladů"máme docela dost,řada šlechtitelů zajíců,králíků,včelstev,bažantů,holubů atp. by mohla napsat romány o vzestupech a pádech v popel.
Používat místní materiál,trocha mozolů,hlavu,neokopávat přírodě kotníky...v podstatě tak,jak se to dělalo mnoho desítek let.Pro začátek to bohatě stačí.Není na tom nic složitého.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 23:10:32

Salmo1 >> A jak by prosím tě mohli MO chovat původní linie PO v kapilárách, tak, jak je chovají dnes, aby mohli cenou, hmotností a přírůstky konkurovat těm průmyslovým?

Salmo1 - Profil | Po 2.11.2009 22:32:29

Tomáš - Tom >> Jinak souhlasím je to o pohodlnosti,prachách a také trocha politiky.

Salmo1 - Profil | Po 2.11.2009 22:28:24

mildas - Quinn >> Nejde ani tak o původní populace,jako o místní.Místní populace je už přírodou dostatečně dlouho a dostatečně dobře vyšlechtěná i nastavena na místní podmínky dané řeky,možná i úseku řeky.Každý další zásah do tohoto nastavení je více či méně negativní.Půlkolowrat si bude muset celou tuto cestu a není krátká projít a místní podmínky ho nakonec vyšlechtí a nebo také ne.V té řece dlouhodobě nebude nic,co tam nepatří respekt.nezapadne.

mildas - Quinn - Profil | Po 2.11.2009 22:06:07

Tomáš - Tom >> původní myslím tak, že na Šumavě není zbla krkonošské linie a naopak atd.....
Že je tu více PO než kolowratů, vím.

Možná jsem se špatně vyjádřil. Mám na mysli, že pokud se tu bude kolowrat normálně vytírat (at čistý nebo křížený s POFP), nestane se z něj náhodou za pár (lhostejno 5 či 10.000) let vlastně původní potočák ? Kolowrat i POFP jsou totožné ryby. Přizpůsobili se jen okolním podmínkám.
Ryby se dřívě šířily tak, že jikry byly přeneseny na nohách vodních ptáků, srsti zvěře atd. Když tedy volavka přenese jikru z Trojského jezu pod první jez na Labi, nezkříží nám tu šumavskou linii s tou krkonošskou ?
Není to všechno kolem PO tak trochu hysterie ?
Ptám se, nerozdmýchávám hádku.

Tomáš - Tom - Profil | Po 2.11.2009 21:50:28

mildas - Quinn >> Možné to je a je špatné,když si někdo myslí,že tady žádný původní potočák není.Opak je pravdou je jich tady převaha,ale chce to konečně něco dělat a né jenom kecat.

Tomáš - Tom - Profil | Po 2.11.2009 21:47:22

Salmo1 >> Já mám na to svůj názor a se spoustou věcí v tomto článku nesouhlasím např jak složité je vyrobit triploidy to je přece velice jednoduché a ví to každý student rybářské školy.Článek je to pěkný,ale není potřeba všemu věřit a navíc podmínky tam a tady jsou rozdílné.Já osobně tvrdím,že stačí chtít a můžem chovat naše potočáky a ne cizí.Když si přečtu a nebo tady opíšu metodiku VúRH Vodňany o chovu mníka tak tady všichni nabydou dojmu,že je to hračka,ale to co tam píšou se zatím nikomu nepovedlo.Proč?Proč když tomu někteří opakovaně věnovali spoustu času a nic.Proto věřím jenom tomu co vidím.

mildas - Quinn - Profil | Po 2.11.2009 21:46:26

Ptám se vážně.
Je vůbec možné "původního" potočáka zachránit ? Je ještě nějaký "původní" potočák ? A kacířská myšlenka: není to vlastně "jedno" ? Není celá ta snaha o záchranu něčeho, co už možná ani není, zbytečná ? A nezačne se nakonec ten kolowrat či půlkolowrat, či jednasetinakolowrat chovat a vypadat stejně jako "původní" potočák, páč mu nic jiného nezbyde ?
Poslední a jediné přírodní a původní ryby jsou v moři a Mongolsku. Ne všude v Mongolsku.

Salmo1 - Profil | Po 2.11.2009 21:07:49

Tomáš - Tom >>Já tedy mám zkušenost jinou.Linie Kolowrat se u nás vysazovala v 70.letech min.století.K nějakému významnému samovolnému křížení nedocházelo.Mám za to,že se o to postarala i poněkud odlišná fyziologie místní populace a dovezené linie.Podobně to platí i v potravní konkurenci obou linií.Zhruba podobné pozorování tedy mám,jak je popisováno v odkazu:http://www.cesky-muskar.eu/index.php?id=2008010100​1&cat=5
Průser tedy podle mého nastává při umělém křížení linií.Za vydatné pomoci vyšších složek svazů těchto hokuspokusů proběhlo nepočítaně.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 19:46:46

Tomáš - Tom >> Nyní jsi řekl něco zcela zásadního, co pokud je pravda, mění situaci. Proč tedy cpát do vod Kolowraty, Italy, kteří za dva roky udělají 35cm, když to jde i s původními liniemi? Je to o tom, že asi Kolowraté, Italové a i původní linie potřebují profi přístup, krmení a ne jen "kapiláry"MO..... Léta tady hovořím o tom, že peníze které vynakládají MO do "sebe" aby chovaly ryby (v P revírech potočáky) tak, aby to bylo automatické, beznákladové a proto do chovů MO vpadl fenomén....

Tomáš - Tom - Profil | Po 2.11.2009 19:39:51

Mrknato >> Nehovořím za nikoho,ale sám za sebe.Já osobně nevidím cenový rozdíl mezi různými liniemi pouze vím,že krmení generaček i plůdku vychází zhruba stejně a vše je jenom o tom jaké hejno se rozhodnu chovat.Osobně mám špatné zkušenosti s mícháním línií,protože to vede postupně ke katastrofálním výsledkům při oplozenosti jiker a plůdku.O tom by ostatně mohli povídat ti co v minulosti křížili co se dalo a dneska mají 80 procent ztráty a nebo vytírají ryby od října do dubna ( myslím tím duháka ) což je katastrofa.Tak abychom tak nedopadli s potočákem,kdy s úsilím vysadit ho co nejvíc a je jedno odkud nedopadli tak,že už nebude nic kvalitního na výtěr.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 19:20:34

Tomáš - Tom >> Hovoříš s pozice komerčního chovatele, nebo svazočinovníka? Proč hodnotíš, která linie roste lépe, která je živější? Proč neřešíš, která linie je levnější, vhodnější pro lov a jejich náhradu v revíru? Vysvětli mně to, pokud nejsi Cottus..... Jedná se o linie, nikoliv druh.

Tomáš - Tom - Profil | Po 2.11.2009 18:48:53

lerak >> Já osobně žádné písemné důkazy nemám,ale když jsem tento problém konzultoval s lidmi,kteří měli tyto ryby vysazeny v revírech tak ti křížení potvrdili.Další důkazy přinesl asi před deseti lety na semináři pstruhařů výzkumák,který toto prolínání potvrdil v souvislosti s pátráním po původních populacích potočáka.K překvapení všech žádné původní línie nenašel a zjistil,že genofond potočáka v republice je velmi promíchaný a podobný,místy ovlivněný těmito dovozy.Já osobně si myslím,že není jediný důvod proč by ke křížení nemělo docházet,když se ryby stejného druhu sejdou ve stejné době na trdlišti a navíc když potočák je schopen se třít i se sivenem,který je mu více vzdálen než jedinec z Itálie.Další nebezpečí spatřuji v lepších růstových schopnostech těchto jedinců,kteří jsou díky tomu schopni obsadit v toku lepší pozice a tím opět potlačovat původní ryby.Oplozenost a přežití kříženců nemusí být vůbec špatná ba naopak,ovšem pouze v první generaci.Problém může nastat při křížení těchto kříženců,kde může být výsledek katastrofální.A co se týče chovu nějaké zkušennosti mám,dělám to denně.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 18:36:46

Jarda Š. >> Ty se na to díváš z pohledu MO-uživatele. Jsi vyjímka. Svazocena je cena, která koreluje se sumou peněz za povolenky, zabyb. plány a jakousi směsicí cen ryb tu od komerčního chovatele, tu od MO, která třeba nevědomky chov dotuje a MO která ryby dostává. Problém je, že svazocena bývá nižší, než komerční cena a proto si toho Černého Petra ve svazu stále organizační složky posílají a nemohou tedy hospodařit efektivně jako komerční chovatelé. Nechovají se ty ryby, které by byly potřeba.

Která MO ve skutečném územním hospodaření bude chov dotovat ze svého rozpočtu? Žádná, tak se sníží svazoceny, tedy i ty MO, které ještě něco draze chovaly se na to vyprdnou. Chová se proto až na vyjímky jen kapr a to vesměs pro RMV..... Je to velmi podivný stav. Proto bych chtěl po někom kompetentním, aby mě vysvětlil, proč jsou MO tak důležité? Důležitých je možná pár rybochovů, které jsou ještě trochu konkurenceschopné, zaplatí ty zaměstnance, které nezaplatí MO, ale to není rozhodující. Aby si výbory mohly hospodaření rozpustit (dle plánu) musí něco dělat, pokud nejsou zcela voražené, jako MO Pepíků. Stále zapomínáš, že MO fungují pro RMV, či vody, revíry, které nejsou v územním hospodaření. Proto by vyřazení MO z konceptu územního rybolovu bylo tak velmi prospěšné....

Jarda Š. - Profil | Po 2.11.2009 18:13:03

Mrknato >> Jedna věc je efektivita chovu, druhá věc je "svazocena", která se tvoří tak, aby se podle ní rozdělily peníze z prodeje povolenek, které zbudou po odečtení nákladů ÚS. Když některá MO vyrobí či nakoupí levněji (což se jí většinou podaří), je to její bonus (v opačném případě by to byla její ztráta).

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 17:55:04

Jovánek >> Jistě že rozumím.... ale divení nebude tím hlavním cílem, to je pouze vedlejší efekt. Divné je, že se divím jenom já.... asi budu nějaký divný.... nespolečenský.... nepřející výborům jejich brebendy a blaho ....

Jovánek - Profil | Po 2.11.2009 17:50:07

Mrknato >> MO tady jsou proto,aby se blbý měli čemu divit.Rozumíš tomu?

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 17:13:02

Jovánek >> Jo, myslet si to můžou, ještě aby stíhaly vysazovat alespoň dle histerických plánů, které pamatují mnohde ještě éru Brežněva...... Tady je ten problém, možná i fenomén, protože efektivita chovu MO je extrémně nízká, oproti efektivitě nákladů, jistě že celé MO. Ještě mě tu nikdo neřekl, k čemu že ty MO jsou, vyjma toho, že jsou uvedeny ve stanovách.... Pepíci je maj, proto jelikož jsou pepíky, aby něco odrbali, ale proč i všichni ostatní?
Ale jistě že jich pár je,.... ale ty jsou alespoň trochu profi, mají nějaké zaměstnance.

Řízek 28,37 - Profil | Po 2.11.2009 16:59:43

ty brdo, ja bych stejne jako tomáš rek, ze to de velmi blbe, snad jen, ze nekdy ma forma kolowrat tecky i na ocasni ploutvi, coz nas potocak nemiva...
k tomu krizeni- je to i o masivnosti vysazovaní, budu-li nekam vysazovat prevazne kolowrata a naseho potocaka o poznani mene, tak nakonec v populaci bude mnohem cetnejsi kolowrat....

Jovánek - Profil | Po 2.11.2009 16:44:40

Mrknato >> Ale i MO mají svoje generačky potočáka.A dokonce čistou českou krev.By ses divil.

Mrknato - Profil | Po 2.11.2009 15:39:46

lerak >> Ne poznatky nemám, ryby nechovám. Logicky vycházím z toho, že komerční chovatel má svoje generačky, jasného původu a linie a to se o četě MO brousící v chovných přítocích a někdy i v revíru říci nedá. Proto si myslím, že by bylo lepší nechat rozmnožování na pstruhovi samotném, popřípadě organizovat nějaké záchranné chovy a ryby pro lov chovat průmyslově, v zásadním objemu, což MO nedokážou. Jistě ale náklady vyúčtují svědomitě... Míchání pírkem je věc zásadní, protože při ní může docházet ke křížení. Jistě že produktivita a úspěšnost takového chovu, může nasvědčovat i přítomnosti různých linií, což je mnohonásobně pravděpodobnější, než u přirozeného výtěru.

lerak - Profil | Po 2.11.2009 10:09:39

Mrknato >> Tomáš -Tom je rybář, chovatel, alespoň se tak zde prezentuje...a ptal jsem se ho zcela jasně na jednu věc.
Kdo a jak a co míchá pírkem, to už je asi věc druhá - a nikdo se nebude chlubit tím, když to není zrovna košér, jde přece pořád jen o peníze, bohužel... A že se to může stát i náhodně je zřejmé - průser je když se takové ryby v revíru potkávají (když se tam vysazují) ! A když už s tím operuješ, máš nějaké poznatky (mortalita jiker......) u takto mixovaných "linií" ? Nebo je to z Tvé strany zase nějaká fabulace ?