NTomáš S. - Profil | Út 23.1.2001 13:25:06
Martin M: Kromě toho, že žížaly žerou tlející organické zbytky, si někdy můžeme všimnout hromádek hlíny u díry od žížaly, do které je přitažen okousaný list živé trávy, zeleniny apod. Co ale žížaly z těchto věcí chtějí je kromě minerálů apod. prvků hlavně celulóza. Ze základky si toho moc už nepamatuji, ale myslím, že je to jeden z nejvýznamnějších cukrů (=>zdrojů energie) v přírodě.
Aspoň glukóza cukr je, celulóza by měla být nějak příbuzná.
NTomáš S. (Levit) - Profil | Út 23.1.2001 12:54:55
U předešlého příspěvku jsem se podepsal přezdívkou. (detail)
NLevit - Profil | Po 22.1.2001 16:56:08
Petr CH: Papír se vyrábí ze dřeva vyextrahováním celulózy (laicky řečeno - nejsem odborník na výrobu papíru). A celulóza je právě to, co by normálně žraly žížaly v přírodě. Takže já je zatím nedokrmuji - v zimě moc nežerou (jsou částečně v jakési letargii či zimním spánku vlivem zimy), ale v létě je asi trochu přikrmovat budu a taky budu častěji vyměňovat papírovou kaši.
Zahrádku mám taky (spíš moji rodiče), ale není nad to nasbírat si žížaly po dešti ve velkém množství a pak si pro ně chodit jako do krámu (ale zadarmo).
Pochybuji, že by se ti do nějakého kompostu stáhly stovky žížal. Navíc je tu práce s kopáním a riziko přetrhnutí.
Já jsem si je nasbíral bez tohoto rizika. Můj žížalí příběh totiž začíná tím, jak čekám na svoji přítelkyni v 1. polovině října, večer, v Metru (Chodov). Po zhruba hodině a čtvrt to vzdávám a jedu na Kačerov, odkud jí volám na mobil (já si ho zatím nepořídil),... a doprovázím ji několik stanic autobusem domů (za nic nemohla - nechtěli ji pustit z práce, a já jsem mimochodem na její pozdní příchody zvyklý)...poté už sám vystupuji z autobusu a můj zrak upoutává pěkná rousnice a během asi 10 metrů další dvě. Normálně bych je nebral, protože jsem četl, že rousnice po dešti vylezlé jsou nasáklé vodou a během dvou dnů hynou. Ale tyhle vylezly teprve před chvilkou, a tak jsem si to spočítal(a jim tím pádem taky) a do mikrotenového pytlíčku jsem je začal sbírat. V létě jsem zkoušel noční sběr, ale tohle byla jiná. Žádné přetahování a hledání při tlumeném světle, kdy je výsledek po jedné hodině 10 sice pořádných, ale stále jenom 10 rousnic. Po cestě domů, kterou normálně absolvuji autobusem za 10 minut, (ale tentokrát jsem šel ty 4 kilometry pěšky - co bych pro ty slizký holky neudělal), jsem si snadno sebral z chodníku asi 400 rousnic. Pro názornou představu jich byla 1,5 litrová plastová flaška od minerálky nad polovinu plná. Pod lampama na ně bylo skvěle vidět, nebyly zalezlé ani kousíčkem do země, takže to šlo snadno a rychle. Cesta domů by mi pěšky trvala asi 30 minut, ale já byl doma za něco přes 2 hodiny...
Zkrátka a bez rozepisování:
Je mnohem jednodušší (a efektivnější) (a - přiznávám se bez mučení - pohodlnější) si rousnici sebrat na asfaltu pod lampou (lampy jim nevadí a asfalt taky ne), kde jich jsou houfy,
než
přetahovat se dvě hodiny za mihotavého světla baterky s množstvím rousnic, které spočítám na prstech rukou a nohou.
Možná to ztrácí romantiku, ale já se docela rád vyspím.
Podmínkou pro jejich použitelnost je aby byly čerstvě vylezlé (asi mají autoři pravdu, že je nemá cenu sbírat ráno -respektivě to co z nich zylo).
Taky je jednodušší si sáhnout do vlhkého prodyšného a výživného papíru pro dvě hrsti rousnic, než se přehrabovat v kompostu, kde jich dle mého názoru nikdy nebude takové množství.
Ale když si někdo udělá systém, který mu vyhovuje, tak je každý způsob dobrý.
NPetr CH. | Po 22.1.2001 13:04:51
Ptal jsem se proto, že mnoho z nás má zahrádku, kde by bylo možné si vytvořit žížaliště (něco jako kompost).Ale na co žížaly nalákat, udržet př. aby se i rozmnožovaly? Bylo by to v sezoně lepší než je v noci sbírat a skladovat.
NMartin M. - Profil | Po 22.1.2001 12:59:58
co vlastne zerou rousnice v prirode?
NPetr CH. | Po 22.1.2001 11:53:06
Pro Tomáš S.: Mám to chápat tak, že rousnice žerou jen mokrý novinový papír a nic jiného nepotřebují?
NTomáš S. - Profil | Pá 19.1.2001 15:51:13
První 3 dny jsem je měl v kýbli s hlínou. Nebyl by to problém v malém množství, ale když jich je moc (tak přes sto), tak z toho zanedlouho udělají blátíčko a dusí se v něm.
S tím papírem mi to poradili v ryb. potř. U
KAJMANA s odkazem na starší číslo jejich časopisu.
V Kajmanovi psali o uchovávání rousnic v rozmixovaném novinovém papíru. Vyzkoušel jsem si to a funguje to - mám je v tom (asi 200 - 400 rousnic)od října a jsou v pohodě. Trik spočívá v tom, že papír je vyrobený z celulózy, což je to co žerou z rostlin, takže je ani nemusíme moc dokrmovat.
Postup: Novinový papír jednotlivě rozstříháme na menší kousky (čím menší, tím lepší) a zalijeme vroucí vodou. Potom vezmeme vařečku nebo ještě lépe rozmačkávačku brambor na kaši a mícháme až z papíru máme jemnou kašičku. Tu dáme do prostěradla nebo plátěné tašky (ta je dle mých zk. nejvýhodnější - je prodyšná a snadno se uzavírá a přenáší), zchladíme a vyždímáme.
Potom přidáme rousnice a je hotovo.
Nemusíme zvlhčovat, protože ve sklepě (či na jiném chladném místě - kvůli metabolismu - holky míň žerou a my máme míň práce)to vůbec nevysychá. Vršek tašky zavážeme co nejtěsněji řemenem, aby holky neemigrovaly.
Dle okolní teploty (léto - zima) a z toho vyplývající rychlosti metabolismu vyměňujeme papír 1 x za 1 až dva měsíce - jakmile je vidět, že je hodně prožraný a olezlý).
Odpadá problém s dušením, vlhčením a dokrmováním.
Viz Kajman - září 2000
NMiran | Pá 19.1.2001 12:20:18
Souhlasím, chce to mech, chladno a my dáváme s kamarádem i šlupky od brambor. Kamarád to někde vyčetl a máme s tím celkem úspěch.
NLeos | Pá 19.1.2001 9:14:16
Ja nedavam travu. V lese natrham mech, sam do kybla (a ani se nemusi pridavat moc hliny) a pridam zizaly. Mam to v dilne a nebo kdyz je moc teplo tak ve sklepe. Obcas navlhcim. Zizaly jsou z toho mechu krasne cisty.
NMirek S | Pá 19.1.2001 8:14:24
Ja davam asi 1/3 hliny a navrch drny, nasadim na to igelitovou tasku s dirami, aby to tak rychle neuschlo. Kropim asi 1x za tyden. Ted je mam v kumbalu a v prosinci byly jeste O.K. Dulezite je svetlo, aby trava nezezloutla.
Nšidlo | Čt 18.1.2001 12:02:20
ja veznu starsi hrnec, dam trochu hliny na dno pak zelenou travu pak hlinu aby uplne nezakryla travu, lehce postrikam vodou. pak udrzuju vlhkost v hrnci obcasnym kropenim a pridavam obcas travu.
hrnec davam do kulny a vubec mi nezalezi na teplote vzduchu. od kvetna do zari mi zatim vydrzeli vzdy a v kondici
načítám...
SPRO kufřík Power Catcher Lure Tower
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
