Jaká délka forpasů a proč?

Pánové, pročítaje plavačkový časopis jsem zjistil, že tam používají na bič (děličku) v doporučených sestavách forpas z 80 % v průměrné délce 12-16cm....delší jen výjimečně či na odhoz...já dosud používal hlavně delší forpasy (nevím však proč:-)).....používáte převážně též "kratší" forpasy? Kdy jakou délku používáte, máte na to pravidlo?
Autor diskuse: silvan - Profil , 15.11.2006 plavaná - techniky lovu

MrKos - Profil | Ne 19.11.2006 21:13:57

kubele21: a nepleteš si forpas s šokovkou?...

kubele21 - Profil | Ne 19.11.2006 21:07:44

dávam dvakrát délku prutu a dost to pomáhá proč to nevim

miki - Profil | So 18.11.2006 12:38:10

Petrson: Já to ve své podstatě dělám podobně. Když fouká vítr a nebo jsou vlny, používám návazec cca 25cm, který připevňuji dvěma očky do sebe. Do očka na hlavním vlasci připínám jeden broček-při větru a při vlnách větší, při klidné hladině a normálním chytání ten nejmenší, jaký mám v krabičce s bročky--číslo ti neřeknu, poněvadž to nevím.
Větší broček připínám i v situaci, když jdu na vodu, kde jsou cejni a berou typickými zvedavými záběry, kde nadále chytám s přehloubením a čekám až se anténa u waggleru přizvedne, resp. až cejn nadzvedne návazec i s bročkem--pak zasekávám. V převážné většině ale dávám ten nejmenší broček, který "zjemní" celou montáž.
Co se týká samotné montáže, taky bročky rozděluji podle podmínek, ale třeba při lovu na anglána mám nejčastěji rozmístěny bročky takto: návazec-první broček ve spoji s návazcem, po 30cm torpila s dovažovacími bročky a po cca 60-70cm tři bročky menší velikosti sloužící jako zpětná zarážka pro waggler, aby mi nesjížděl až k torpilce. Tuhle montáž a rozestavení olůvek mám nejosvědčenější na odhoz a opravdu se to málo motá a je to stabilní i při větru, nebo ve vlnách jak na řece, tak na stojáku.

Petrson - Profil | So 18.11.2006 2:50:46

Chlapi dík za skvělý postřehy.

>> dan_silvan - ® > taky se trochu divím. Možná je to tím, že zmínění profíci za special vlasec platí v řádu stovek, kdežto já desítek :-) Špičkový matroš, kor na špičkovým prutě se asi zachová úplně jinak, ale určitě pevněji. Taky třeba zvládají vychytanější zarážky - prostě zeliminují možnost "výpadku" k naprostýmu minimu. Pak je snadné si představit, že problém s trháním odpadá..

>> MrKos - ® > ..a pojmenoval jsi ho přesněji. Výpady jsem opravdu myslel spíš, než statické napětí. Při nich dochází k zatěžkávačkám a největším ztrátám, až k 90 % utržení u mě dochází tímto způsobem.
>> miki - ® > Trefil jsi, "drbání" s broky je trochu problém. Taky o více z nich příjdem (během zdolávaček, trhaček, vázek a tak).
Roli při vyvažování hraje rovněž způsob lovu samotný - je rozdíl, je-li řeč o klasické plavané/šoulačce, nebo "převážené" plavačce, případně houpačce... Na stojácích to neřeším, tam umísťuji první brok 30 - 60 cm od háčku (pak jde o lov s využitím efektu propadu, poté nástraha spočívá nade dnem nebo ve sloupci). Ale když přijde vítr + vlnobití, je nutno montáž "převážit", přemístím zátěž dolů. Stále zůstává dělená, mezery všal zúžím asi na 10 cm. Chci-li zároveň uchovat stejně dlouhý návazec, dám na něj první brok, aby montáž fungovala jako "vyvážená dělička" na cejny. Podle jejich typických záběrů se myslím dobře sladěná udice pozná.
Mohl bys citlivé vyvážení montáže s dlouhým návazcem trochu rozvést? Díky.

>> dan silvan - ® > Na řekách používám montáž jako posledně uvedenou. I když, nejprv zjišťuju, jak se ryby chovají. Zdržují se u hladiny i velké? Kroužkují jen oukleje? "Polarky" a schopnost rozpoznat sbírající perlíny se hodí náramně. Větší exempláře totiž většinou krouží na jednom místě, a když se na ně lovec zaměří, často není problém je přelstít.
Bublinky naopak prozradí sbírání ze dna. Ale stejně vždycky nejprv prohazuju volný proud, zkusím propad, vytáhnu pár ouklejí a perlínů na rozproudění, taky zmapuju dno a nalezenou jámu u břehu zakrmím. Pak zde nastražím "houpačku" a čekám kapříky a lopaty. = Čas k rozdělání druhýho prutu (feeder nebo polo), proto je houpačka kvůli stabilizaci montáže v proudu (či ouvrati nad tůní = dobré znamení) na místě. Čili první brok 10 - 15 cm nad háček, za obratlíkem další dva - 3 (těžší), s mezerami 5 - 10 cm. S tím, že jeden - dva broky z kraje opravdu "brnkají" po dně. Pokud je silný proud, vítr ap., "zakotvím" udici silněji - "sloučím", ev. přidám broky. Tu někdy nezbývá, než ponechat delší kus návazce od háčku bez zátěže. Ryby přesto berou spolehlivě, když jsou při chuti (na řece většinou používám menší splávky, jestliže dopředu nepočítám s odhozy na dálku).
Uff, to jsem se rozkecal.

ALL > PS: Dají se u plavky taky použít nějaké amortizéry, podobně jako třeba feeder-guma ? Snad to není úplně tupá otázka :-))) Mohly by ztráty krátkých návazců omezit. Taky mě napadla, v případě "předvážené" udice, varianta s pletenkovým - krátkým návazcem...Ale zůstaňme "gently", neopouštějme plavačkové vody :-)

dan_silvan - Profil | Pá 17.11.2006 20:15:51

peterson: ty broky na forpas dáváš i na řece a necháváš oba či jeden brnkat po dně?

dan_silvan - Profil | Pá 17.11.2006 19:35:41

peterson: ono nejde o jeden článek, ale o několik doporučených montáží od Diego da Silva, Ch. Gazannois, J. Desque a dalších z různých závodů či pro různé vody a prošel jsem několik čísel toho časáku zpět a zjistil, že převažují ty krátké. Žádné zásadní závěry pro Svratku či Svitavu z toho nědělám:-), spíše mne zarazila ta výrazná převaha krátkých forpasů.

miki - Profil | Pá 17.11.2006 16:18:48

Petrson: Já jen malou technickou poznámku. Na forpas žádnej další broček nepřipínám, protože mám vždy perfektně vyváženou sestavu a v případě utržení forpasu nemusím s navázáním nového (který mám mimochodem připravený na zásobníku) vymýšlet ještě něco s bročkem u kterého , jak se znám, zapomenu velikost a nebudu vědět kterej tam přesně byl, což zákonitě povede k mé iritaci, neřkuli k nasrání ze špatně vyvážené udice.

MrKos - Profil | Pá 17.11.2006 8:42:04

Petrson: to s tou průtažností je to fakt s malou poznámkou že to ve skutečnosti neodpruží větší tíhu ale jen to tak na první pohled vypadá protože to lépe eliminuje prudší krátké výpady, házení hlavou atd... tento problém lze dobře řešit použitím odpovídajícího prutu a cívky se slabším kmenem... není nic podivného že třeba chytám na kmen 0,12 a forpas 0,08 -0,12... myslím že spousta lidí dělá chybu v tom že použíjí kmen třeba 0,17 a na to dají osmičku forpásek do 20cm délky a potom jen trhají...

Petrson - Profil | Pá 17.11.2006 3:31:31

>> silvan > údaje z časopisu bych nebral jako jediné možné, jde asi o konkrétní - subjektivní zkušenost autora. Používám delší návazce (20 - 40 cm), s tím, že část zátěže (1 - 2 broky) připínám obvykle přímo na forpas, kvůli plynulé a čistější detekci záběru. Taky mám dojem, že potom se montáž lépe chová při odhozu (rozmístěná zátěž plynuleji přenáší švih a tendence k zamotání jsou znatelně menší). Až pak, podle úspěšnosti a funkčnosti, případně měním vzdálenost broků, a to rovněž podle toho, na jakou nástrahu chytám. Když použiju plovoucí, obvykle brok posunu směrem k háčku tak na 10 cm - je třeba počítat s tím, že právě tento konec se bude ode dna vznášet, a čím je kratší, tím citlivěji zareaguje splávek na záběr. Na druhé straně je možné, že pokud bude krátký příliš, může rybu odrazovat. Chce si s tím trošku vyhrát, jestli záběry nebudou splňovat očekávání.
A teď hlavně důvod - čím delší návazec, tím menší je riziko utržení (větší průtažnost taky odpruží silnější tíhu). Mám to tak alespoň vyzkoušené.
Rovněž považuji za lepší použít k tomuto účelu silony, na forpasy přímo určené. EDIT> teď jsem si přečtl Tvou poznámku o propadu - souhlas, chytám-li touto metodou, mívám návazec i přes metr. Účel je zcela prostý - možnost posouvání zátěže když už ne až ke splávku, tak aspoň přes polovinu nastavené hloubky.

silvan - Profil | Čt 16.11.2006 7:19:48

hmmm, tak zdá se ty cca 25-30 převažují, i metrové, zejména na propad, se užívají...díky za odezvy.

miki - Profil | St 15.11.2006 16:41:47

silvan: sám dávám dálku jak na děličku tak na odhoz cca 25cm. Kratší forpasy15-20cm jsou dobré při rychlém lovu ryb, kdy ryby hodně berou. Delší forpasy jsou méně citlivé a např. návazec 1m dávám při propadu atp.

silvan - Profil | St 15.11.2006 15:18:57

Levák Bob: vzhledem k "Mrkoforpasovníku" hlavně těch 30 cm....spíše mne zarazilo, že tam měli hlavně kolem těch 12-15 cm, tak mne zajímalo, jaká je nejobvyklejší délka forpasu v naší kotlině...zase těm frantíkům vydrží vlasec na forpasy na dvojnásobek forpasů:-)

Levák Bob - Profil | St 15.11.2006 14:57:06

Podívej se na montáže zde, jen tak pro srovnání - http://sensas-sa.com/conseils/?menu=pechefine, trochu jsem brouzdal a našel toho víc, tady je to asi tak jak to vážeš teď , že?
Já dávám forpasy z 50 % 25 - 30 cm.Ovšem nepřijde mi to nějak důležité. Je to jen jeden z mnoha detailů. Zbytek je improvizace a reakce na reakce ryb, měl jsem tam i 1 m.

MrKos - Profil | St 15.11.2006 10:50:23

používám převážně délku forpasů okolo 30ti cm a neexperimentuji s tím do okamžiku dokud mi ryby vyloženě nežeróó... a když už se to stane tak zkusím třeba i na forpas přidat broček čímž změním chod celé sestavy bez nutnosti měnit/zkracovat forpas... ofšem to se mi stává tak dvakrát do roka a jenom na řece... :-)