Tolstolobik bílý je velká kaprovitá ryba pocházející z řek od Amuru až po jižní hranici Číny. Jako hospodářsky významná ryba byl vysazen na mnoha místech světa včetně Evropy. K nám byl dovezen v roce 1965 a zpočátku chován v rybnících. Teprve později byl vysazen i do sportovních revírů. Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl. V případě produkčního chovu není po této rybě na trhu dostatečná poptávka a z hlediska lovu udicí se jedná o obtížně lovitelný druh.
Poznat tolstolobika není těžké. Velká hlava s nízko posazenýma očima umožňuje záměnu pouze s tolstolobcem pestrým. Na rozdíl od této tmavě mramorované ryby je tělo tolstolobika stříbrné nebo šedé s šedými nebo šedožlutými ploutvemi. Na břiše se nachází ostrý kýl táhnoucí se po celé délce břicha až k řitnímu otvoru. V přední části je pokryt šupinami, vzadu je holý. U tolstolobce je tento kýl kratší – pouze od břišních ploutví dozadu.
Základní údaje
Rozměry
Délka
průměrná: 60 až 90 cm
obvyklé maximum: do 100 cm
rekordní hodnoty: kolem 110 cm
Hmotnost
průměrná: 3až 8 kg
obvyklé maximum: do 20 kg
rekordní hodnoty: přes 25 kg
Typické znaky
velká hlava, menší než u tolstolobce
nízko posazené oči
světlé zbarvení
ostrý kýl po celé délce břicha
Výskyt v ČR
Na našem území je tolstolobik nepůvodní rybou, která se v přirozených podmínkách nerozmnožuje. Jeho výskyt zcela závisí na vysazování. Jako teplomilný planktonofágní druh je vysazován do rozlehlých stojatých vod jako jsou údolní nádrže a velké pískovny či rybníky, pokud možno v nížinách. Nejvíce úlovků pochází ze stojatých vod podél toku Moravy a Labe.
Biologie druhu
Ve své původní vlasti je tolstolobik říční rybou obývající kromě hlavního toku i postranní ramena a jezera spojená s řekami. Jedná se o hejnovou rybu, která se rychle pohybuje a je poměrně plachá. Podle četných údajů z literatury tolstolobici rádi vyskakují z vody a pomocí vysokých skoků unikají i ze sítí.
Potravou tolstolobika je především plankton. Potěr tohoto druhu se sice živí planktonem živočišným, ale v dospělosti se živí téměř výhradně rostlinným planktonem. Jeho jemný filtrační aparát umístěný na žábrech je schopen z vody oddělit i jednobuněčné řasy, které pak jsou tráveny v zažívacím ústrojí disponujícím střevem, které je až 15 x delší než tělo ryby (u kapra je to 2,5 až 3 x). V případě nedostatku planktonu se tolstolobici živí i detritem.
Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy, prakticky nekonkuruje jiným druhům a díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb.
Příjem potravy je u tolstolobika enormní, v teplém období může dosáhnout až 20 % hmotnosti těla. Naproti tomu v zimě, kdy je planktonu nedostatek, bývá příjem potravy zastaven.
Význam tolstolobika je značný zejména v zemích s teplým klimatem, kde má po většinu roku dostatek potravy. Příkladem je třeba právě Čína, odkud tato ryba pochází. Místní rybníky s obsádkou zkombinovanou z kapra, tolstolobika, tolstolobce, bílého a černého amura a jednoho druhu ryby živící se měkkýši vykazují produkci až přes 10 tun z hektaru, což je v našich poměrech nepředstavitelné číslo – asi dvacetinásobek produkce dobrého kaprového rybníku.
V Číně se tolstolobik vytírá v květnu až červnu v řekách při poměrně značné teplotě vody. Průzračné jikry, kterých je u jedné samice kolem 500 000, jsou volně unášeny proudem. V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr zaznamenán a tolstolobik je vytírán uměle, obvykle po stimulaci injekcemi s výtažkem z kapří hypofýzy. Pohlavně u nás dospívá ve věku 6 – 7 let.
Pro svou značnou teplomilnost je u nás tolstolobik rybou žijící hojněji jen v některých vodách zejména v teplých částech státu. Jeho unikátní způsob výživy dovolující značnou produkci při minimální konkurenci ostatním druhům ryb je zajímavý pro komerční rybářství, ale znesnadňuje do značné míry lov na udici.
Rozměry a růst
Tento druh roste pomaleji než amur nebo tolstolobec a 60 cm délky (cca 3 kg váhy) překračuje v 5. až 7. roce života. Vzhledem k tomu, že se může dožít až 20 let, má i tak možnost výrazně překročit délku 1 m a hmotnost 20 kg. Úlovky stále větších ryb na mnoha našich vodách tomu nasvědčují. Jistým problémem je, že občas dochází k záměně s rychleji rostoucím tolstolobcem.
Některé úlovky tolstolobika z našeho území
| Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
| 110 cm | 24,20 kg | Dyje 4B | 14.9. 1999 | peleta Q PIPS | plankton |
| 109 cm | 23,90 kg | ÚN Orlík | 26.6. 1998 | rohlík |
| 104 cm | 20,80 kg | Poděbrady 1A | 5.11. 1999 | pařený rohlík |
Sportovní rybolov
Protože tolstolobik je ryba filtrující z vody plankton, existuje jen málo okamžiků, kdy je šance na regulérní záběr. Přesto je možné tolstolobiky cíleně vnadit a chytat a v minulosti se v rybřském tisku objevilo několik článků s touto tématikou. Většina úlovků je však stejně dosažena náhodně při chytání kaprů a jen málo rybářů se lovu tohoto druhu cíleně věnuje.
Možný výběr náčiní pro lov tolstolobika
Plavaná: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 - 4 m.
Vlasec 0,22 - 0,35 mm.
Nástraha – různé druhy pečiva (rohlík, …)
Položená: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 - 4 m.
Vlasec 0,22 - 0,35 mm.
Nástrahy – pečivo, boilie, různé pelety, extrudy, burizony apod.
