Ostrucha křivočará

      Ostrucha křivočará je zvláštní ryba s tělem přizpůsobeným k životu u hladiny. Svědčí o tom celý její vzhled připomínající dílem ouklej a dílem mořské „létající ryby“. Hřbet je prakticky rovný s jednou drobnou ploutví posunutou na začátek poslední třetiny těla, břicho je naopak vyklenuté. Hlava nese velké oči a vysoko postavená ústa. Prsní ploutve jsou překvapivě dlouhé a připomínají s trochou fantazie malá křídla, dlouhá řitní ploutev je svou délkou podobná řitní ploutvi cejnů. Boky jsou stříbřité podobně jako u oukleje. Asi nejtypičtějším znakem, který dal této rybě české druhové jméno, je velice křivolace zprohýbaná postranní čára, naprosto odlišná od postranní čáry ostatních našich ryb. Němci nebyli tak lichotiví, zohlednili pokřivený nebo hrbatý dojem, který ostrucha vzbuzuje a jejich pojmenování Ziege znamená prostě „koza“.
      Na našem území se jedná o vzácný a chráněný druh, dále na východ se vyskytuje hojněji, běžná je místy v Maďarsku a v bývalém SSSR byla dokonce průmyslově lovenou rybou.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 20 až 40 cm
obvyklé maximum: kolem 45cm
rekordní hodnoty: snad až 60 cm

Hmotnost

průměrná: 0,2 až 0,5 kg
obvyklé maximum: kolem 0,75 kg
rekordní hodnoty: přes 2 kg (Rusko)

Typické znaky

klikatá postranní čára
dlouhé ostře zašpičatělé prsní ploutve
dlouhá řitní ploutev
horní postavení úst
stříbrné zbarvení boků

Výskyt v ČR

      Vyskytuje se ve velkých řekách nebo stojatých vodách. U nás žije pouze ve velkých řekách dunajského povodí, hlavně na dolním toku Moravy a Dyje.

Biologie druhu

      Ostrucha obývá hlavně rozlehlé vody od dolních toků řek přes velká jezera až po vodu brakickou. Populace z jezer a ústí řek mohou před třením tvořit obrovská hejna a táhnout proti proudu. Potravu ostrucha sbírá ve vodním sloupci a tvoří ji plankton a s rostoucí velikostí ryb pak hlavně rybí plůdek. Může konzumovat i měkkýše, sinice a samozřejmě i náletový hmyz.
      Pohlavně dospívá ve věku 3 – 6 let. Tře se na různých místech ve stojatých vodách (kde vyžaduje alespoň mírné proudění vody) i v proudu řek, jikry jsou unášeny vodou a ve stojaté vodě nakonec končí na dně. Samice běžně klade 10 000 až 50 000 jiker, vzácně až kolem 100 000.
      Ve vodách, kde je ostrucha hojná zaujímá v potravních vztazích podobné místo jako na moři sleď – pelagická hejnová ryba živící se drobnou živočišnou potravou. V moravských nebo slovenských řekách je spíše okrajově přítomným druhem bez většího významu.

Rozměry a růst

      Růst ostruchy není příliš rychlý a zvláště pak u říčních populací. Maximální stáří se udává až 16 let, většina jedinců se dožívá méně než 10 let. Samice rostou rychleji než samci. Úlovky z našeho území jsou natolik ojedinělé, že nemá smysl vybírat mezi nimi trofejní jedince.

Růst ostruchy ve slovenském úseku Dunaje – průměrné hodnoty

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Sportovní rybolov

      Záměrný lov tohoto vzácného a navíc chráněného druhu nelze doporučit. Protože chování ostruchy v mnohém připomíná mladší ročníky bolena, je pravděpodobné, že náhodné úlovky mohou být uloveny na plavanou, ale i muškařením nebo lehkou přívlačí.