Jeseter ruský

      Jeseter ruský je jedním ze druhů jeseterů, které v minulosti pronikaly až na naše území – konkrétně do dolní Moravy. Až do 30. let 20. století vystupovali jeseteři ruští proti proudu Moravy až k Suchohradu (35 km nad ústím do Dunaje). Tahy ustaly po 2. sv. válce. Většinou se jednalo o malé jedince max. do 7 kg.
      Ve slovenském úseku Dunaje se tento druh ojediněle vyskytuje, na dolním toku je ještě relativně hojný – pokud se to vůbec dá o některém druhu jesetera prohlásit.
      Vzhledově se do jisté míry podobá jeseteru malému a zvláště záměna menších jedinců je možná. U úlovků jeseterů ze slovenského úseku Dunaje překračujících 1 m délky se s nejvyšší pravděpodobností jedná právě o tento druh. V porovnání s jeseterem malým má výraznější kostěné štítky, zvláště v oblasti břicha a vzhledem k velikosti je jejich počet nižší (pod 50 oproti více než 60). Vousky jsou na rozdíl od j. malého neobrvené, leží blíže ke špičce rypce než k ústům a k okraji úst nedosáhnou. Rypec je asi nejširší ze všech evropských jeseterů.
      Z pohledu určování jsou s jeseterem ruským určité problémy, jednak kvůli značné vnitrodruhové variabilitě a dále kvůli existenci tažné a netažné formy, přičemž tažná forma se sama rozpadá na ryby táhnoucí ke tření zjara a na podzim, mezi nimiž existují viditelné rozdíly. Navíc se jeseter ruský kříží s dalšími druhy jeseterů.
      Jeseter ruský patří k velkým druhům jeseterů – překračuje délku 2 m a hmotnost 100 kg, ve slovenském úseku Dunaje se ale posledních v 100 letech jen zřídka ulovily kusy nad 20 kg, ačkoli dříve tu byly přítomny i podstatně větší exempláře. Ještě kolem roku 1900 je zmínka o rybách vážících 80 – 90 kg.
      Celkově je jeseter ruský hospodářsky významným druhem loveným pro maso i jikry (kaviár), jehož stavy však stále klesají a na mnoha místech musí být chráněn.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 80 až 160 cm
obvyklé maximum: do 200 cm
rekordní hodnoty: 250cm, v minulosti možná i podstatně více

Hmotnost

průměrná: 4 až 30 kg
obvyklé maximum: do 100 kg
rekordní hodnoty: 130 kg, v minulosti zřejmě i víc

Typické znaky

hlava vybíhá v krátký špičatý rypec
rypec je krátký a poměrně široký
před ústy jsou 4 neobrvené vousky visící dolů
vousky jsou blíže ke špičce rypce než k ústům a na ústa nedosáhnou
na hřbetě, na bocích a na rozhraní boku a břicha po řadě kostěných štítků
horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní

Výskyt v ČR

      Je chován v akvakultuře a vysazován do některých soukromých revírů spolu s dalšími druhy jeseterů.

Biologie druhu

      Jeseter ruský vytváří dvě formy – tažnou a netažnou, která se celý život zdržuje v hlavním korytě velkých nížinných řek. Tažná forma obývá pobřežní oblasti moře, zejména pak místa s brakickou vodou a k výtěru táhne proti proudu řek. Mladí jeseteři postupně sestupují s proudem do moře, ale než k tomu dojde, stráví v řece 1 – 3 roky. Mezitím se vyskytují v určitých úsecích v početných hejnech, která tvoří spolu s mladými jedinci dalších druhů jeseterů.
      Potravu tvoří jako u většiny jeseterů drobné organismy dna a ojediněle zvláště v mládí některé planktonní organismy. Potrava se liší na moři a v řece. V moři tvoří potravu jeseterů hlavně měkkýší, krabi a některé druhy ryb žijící při dně, v řekách mají významnější podíl larvy vodního hmyzu. Během tahu údajně jeseteři potravu nepřijímají.
      Pohlavně dospívá tento druh velmi pozdě – samci ve věku 8 – 12 let, samice ve věku 13 – 15 let. Ke třecí migraci do řek dochází dvakrát v roce – menší jarní rasa vytahuje do Dunaje v únoru a květnu, podzimní rasa, která je větší, ale méně početná táhne do Dunaje v srpnu až listopadu, někdy i později. V současnosti je největší dunajské trdliště tohoto druhu pod přehradou Železná vrata. Tření probíhá v proudnici nad kamenitým dnem. Jeseteři ruští se netřou každoročně, samci se ho účastní s odstupem 2 – 3 let, u samic je tento interval ještě větší a to 4 – 6 let. Množství jiker je pak ale úctyhodné a tvoří značnou část hmotnosti jikernačky.
      U jeseterů netažné formy se předpokládá, že vytvářejí určité lokální populace, které mají samostatná trdliště. O jednom se předpokládalo, že by mohlo ležet ve slovenském úseku Dunaje.
      Maximální počet jiker je u tohoto druhu těžké odhadnout, protože exempláře rekordních velikostí dnes prakticky neexistují, u jikernaček tažné formy o hmotnosti 15 – 40 kg se množství jiker pohybovalo mezi 140 – 300 000.
      V současnosti se areál výskytu jesetera ruského oproti dřívějšku výrazně zmenšil. Na Dunaji je hojnější na dolním toku, výše se vyskytuje jen ojediněle. Se zlepšením kvality lovu v řece a omezením lovu je jistá naděje, že se jeho stavy začnou pomalu zvedat. Bylo by to dobře, protože velké druhy jeseterů měly ve velkých řekách své nezastupitelné místo a tento druh se v Dunaji a některých jeho přítocích pravidelně vyskytoval.

Rozměry a růst

      Všechny velké druhy jeseterů se dožívají vysokého věku. Jeseter ruský není výjimkou a byl u něj doložen věk až 48 let. Je více než pravděpodobné, že v minulosti se vyskytovaly i starší exempláře. Růst je plynulý po celou dobu života a nejrychlejší je samozřejmě v prvních letech, kdy se organismus ryby nezatěžuje tvorbou pohlavních produktů. Na sklonku života tento druh běžně překračuje 2 m, přičemž jeho absolutní růstové možnosti zůstanou stejně jako u jiných velkých dlouhověkých ryb otázkou spekulací. Důvod je prostý – v současné době těmto rybám většinou vůbec není umožněno maximálních rozměrů dorůst. Netažná forma žijící dodnes ve slovenském úseku Dunaje dosahuje menších rozměrů a zřejmě jen ojediněle přesahuje hmotnost 20 kg.

      Růst jesetera ruského na dolním toku Dunaje (celková délka – průměrné hodnoty)

Rumunsko 1966 (samice)

Věk (roky)	5	10	20
Celková délka (mm)	640	980	1280

Rumunsko 1966 (samci)

Věk (roky)	5	10	20
Celková délka (mm)	766	1020	1210

      Pohled do tabulek nabízí závěr, že samci zpočátku rostou rychleji, ale v souvislosti s dřívějším pohlavním dospíváním a častějšími rozmnožovacími cykly jsou samicemi postupně dostiženi a překonáni.

Sportovní rybolov

      Nejběžnějším způsobem lovu jeseterů včetně tohoto druhu je lov na položenou s živočišnou nástrahou na velkém háčku. Menší jedince netažné formy (platí i pro lov jeseterů na komerčních sportovních revírech) je možno ulovit na položenou (feeder) na žížaly, larvy hmyzu či mrtvé rybky. Často zabírají i na nástrahy určené kaprovitým rybám, zvláště pokud se jimi dlouhodobě vnadí. Náčiní by mělo odpovídat úlovku o hmotnosti v rozmezí 5 – 15 kg.
      Volně žijící jeseteři velkou část roku drží v proudnici, je velmi důležitá buď volba místa nebo praktikovat lov z lodě. Jako náčiní pro lov ze břehu by mohly vyhovovat kaprové nebo těžké feederové pruty.
      Vzhledem k vzácnosti a ochraně tohoto druhu na Slovensku nelze záměrný lov v tamních vodách doporučit. V úvahu by mohla připadat např. oblast dunajské delty.