Jeseter hvězdnatý

      Jeseter hvězdnatý je větší velmi štíhlý druh jesetera s extrémně dlouhým rypcem. Už pouhý tento znak ho zřetelně odlišuje od ostatních jeseterů. Dalším rozpoznávacím znakem jsou 4 krátké neobrvené vousky (většina jeseterů má vousky obrvené). Kromě toho má velmi zřetelně vyvinuté kostěné štítky jak na hřbetě tak na bocích. Právě tvaru štítků vděčí za své druhové jméno.
      Původně se jeseter hvězdnatý vyskytoval v Černém, Azovském, Kaspickém a Egejském moři a ve velkých řekách, které se do těchto moří vlévají.
      V současné době stavy tohoto druhu celkově klesají, v Dunaji nad přehradou Železná vrata se vyskytuje jen ojediněle. Ve slovenském úseku by se mohl vyskytnout zcela náhodně nebo po zdárném výsledku některého z nových zarybňovacích projektů.

Základní údaje

Rozměry

Délka

průměrná: 100 až 160 cm
obvyklé maximum: do 200 cm
rekordní hodnoty: 220 cm, podle archeologických nálezů až 270 cm

Hmotnost

průměrná: 5 až 20 kg
obvyklé maximum: do 40 kg
rekordní hodnoty: přes 60 kg

Typické znaky

hlava vybíhá ve špičatý rypec mnohem delší než u jiných jeseterů
ústa jsou umístěna na spodku hlavy a mají trubicovitý tvar
před ústy jsou 4 neobrvené vousky visící dolů
horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní
na hřbetě, na bocích a na rozhraní boku a břicha po řadě kostěných štítků
štítky na boku mají zřetelně hvězdicovitý tvar

Výskyt v ČR

      Je chován v akvakultuře (např. VÚRH ve Vodňanech, občas se vysazuje do soukromých revírů).
      Z volných vod připadá v úvahu jen dolní Morava, kde se v minulosti ojediněle vyskytoval. V reálu je ale jeho výskyt nepravděpodobný i ve slovenském úseku Dunaje a nejbližší místa pravidelného výskytu jsou až na dolním toku této řeky.

Biologie druhu

      Jeseter hvězdnatý je rybou obývající pobřežní oblasti moří a dolní až střední toky velkých řek. Žije u dna v menších hejnech. V noci může stoupat k hladině. Živí se živočišnou potravou sbíranou na dně, případně ve spodní části vodního sloupce. Malé exempláře se živí převážně různými druhy červů, velké kusy loví i kraby a různé druhy ryb.
      Jeseteři hvězdnatí migrují na vzdálenosti stovek kilometrů – nejdelší tahy samozřejmě souvisejí s výtěrem. Ten probíhá v proudných partiích řeky nad kamenitým nebo štěrkovým dnem při teplotě vody 17 – 23 °C. Vylíhlý plůdek postupně splouvá do moře. Samice klade 20 000 – 360 000 jiker. Stejně jako u dalších druhů jeseterů jsou jikry velmi ceněny (kaviár) a jeseter hvězdnatý je díky tomu ohrožován nezákonným lovem.
      Pohlavní dospělosti dosahuje tento druh v 7. – 9. roce života.
      Z pohledu Středoevropana je jeseter hvězdnatý spíše exotickou rybou, kdysi byl ale významným druhem rybí fauny mnoha velkých řek východní části Evropy. Dnes je stále vzácnější a zejména to platí o větších exemplářích. Vzhledem k současným poměrům a dlouhověkosti velkých druhů jeseterů není náprava tohoto stavu možná dříve než za několik desítek let.

Rozměry a růst

      Jeseter hvězdnatý roste plynule a soustavně po řadu let. Nejrychlejší je růst v prvních letech života, kdy ryba nepodniká třecí migrace, později se jeho tempo zpomalí. Z Azovského moře je udávána délka desetiletých ryb mezi 124 – 135 cm a ve dvaceti letech kolem 160 cm. V moderní době nebylo zaznamenáno stáří nad 35 let, ale při archeologických výzkumech raně středověkých osad v blízkosti řek byly objeveny pozůstatky ryb nasvědčující maximálnímu věku 41 let při délce snad až 270 cm. Bylo by zajímavé zjistit, která část chrupavčité kostry jesetera je schopna přečkat v tak zachovalém stavu, aby bylo možné provést odhad věku. Rozhodně se ale nejedná o žádnou náhodnou záležitost, na mnoha místech Evropy (např. v Polsku) byly podobným způsobem zkoumány pozůstatky jeseterů velkých z jiných zaniklých osad.

Sportovní rybolov

      Nejběžnějším způsobem lovu velkých jeseterů včetně tohoto druhu je lov na položenou s živočišnou nástrahou na velkém háčku.