Nmilanpindryc - Profil | Pá 9.8.2024 14:13:25
jxr >> to si nemyslim, ziviny navic nevadi, teplota vody je vyhovujici, minimalni prutok zajisten.
Njá 2 - Profil | Pá 9.8.2024 10:44:28
u x a >> Myslíš do sudu se solí na rybí omáčku?
NPstruh27 - Profil | Pá 9.8.2024 10:03:40
Drozďák >> žial - je to tak :-( ..... rapídny úbytok vody spôsobuje v lete jej nadmerné prehrievanie + pribudli predátory ako Volavka, Vydra a v neposlednom rade sa zvýšil aj rybársky tlak. Výsledok je, že napríklad malé pstruhové revíry, ktoré boli ešte po roku 2005 plné Potočáka sú dnes prázdne - skôr vzácne sa na nich nájde Čerebla alebo menší Ostriež či Tloušť, ale Potočák už vôbec.
Njxr - Profil | Pá 9.8.2024 4:53:55
Bacha San >> Už jsem to tu někde psal. S tím, jak přehrady stárnou, mění se v nich i kvalita vody. Bohužel k horšímu. A sekundární pstruhová pásma pod nimi jsou už pasé. Výjimku snad ještě tvoří vodárenské nádrže, kde se o kvalitu vody dbá. A naše nejmladší přehrady.
NRožnovák - Profil | Čt 8.8.2024 23:06:10
vysazování různých věkových kategorií Li - zvlášť těch věkově nižších tříd a na stejná místa- pokud možno s předpokladem výskytu lipana je krok správným směrem.
žel nám chodí většinou jen dvoletý, naštestí jsou místa kde se lipan ještě vyskytuje-dáváme ho tedy tam, snad se zapojí a něco se chytne.
Nu x a - Profil | Čt 8.8.2024 22:16:09
v takové velikosti by se měl vysazovat kapr!!
NBacha San - Profil | Čt 8.8.2024 22:03:45
Dle mého svaz těžce zanedbává druhotná pstruhová a lipanová pásma pod přehradami. Vzhledem k současnému klimatu jsou to jedny z nejkvalitnějších vod pro pstruhové revíry.
NOndra z Krumlova - Profil | Čt 8.8.2024 13:35:23
Zdravím všechny, děkuji za plodnou diskusi. Na úvod chci napsat, že samozřejmě aklimatizace vysazovaných ryb probíhá vždy a doufám, že se to tak děje všude. V otázce přežití vysazovaných ryb si myslím, že u lipana je největší potíž s adaptabilitou na potravní nabídku ve volné vodě. Proto se snažíme vysazovat co nejranější stádia ryb, které nejsou tak dlouho učené na granule.
Co píše Drozďák, je velká pravda. Bohužel opravdu se měnící klimatické podmínky i změněné charaktery vodních toků výrazně podepisují na úbytku lososovitých ryb. Nemyslím si však, že zmizí všude. Pravděpodobně zmizí z dosahu našich prutů, nebudeme je tolik chytat, protože už se ve větších tocích, které jsou často revíry, už neudrží. A to z důvodu jak zvyšujících se teplot tak i vytlačení jinými druhy, které vyšší teploty zvládnou lépe. Dost přispějí i rybožraví predátoři. Nicméně pstruzi se udrží v přítocích, bystřinných a chladnějších tocích. Budou dorůstat menších velikostí, počty asi zůstanou stejný. Jen už budou rybářům skrytější... Abych končil pozitivně, myslím si, že i ten pstruh se může postupně navyknout na nové podmínky, i když se dějí překotně. Může si lépe zvykat na vyšší teploty a ze zásobáren menších chladnějších potůčků se dostávat postupně níže do dolních toků.
Njxr - Profil | St 7.8.2024 11:36:42
Drozďák >> Další problém je, hlavně u sekundárních pstruhových pásem, že přehrady nad nimi stárnou. Jsou zanesené a kvalita vody v nich už není taková, jako bývalá po jejich napuštění.
NDrozďák - Profil | St 7.8.2024 11:13:15
halt vodou všechno začíná, tedy spíš v současnosti končí. Můj skromnej názor amatéra je, že prostě valná většina malých až středních pstruhovek je pro dlouhodobé přežívání salmonidů z hlediska vodnatosti a dnes už leckde i charakteru vody nevhodná, je to smutný, ale takto to vidím. Proto i veškeré snahy pro oživení či alespoň udržení populací jdou zhusta vniveč. Vidím to i na říčkách, na kterých jsem kdysi začínal a ta degradace životních podmínek pro salmonidy je za posledních 25 let zkrátka brutální.
Nrybomil - Profil | St 7.8.2024 10:47:42
jxr >> JJ, taky je tam pamatuju, dávno tomu. Jezdili jsme v Želivi do kempu, měli tam firemní maringotku. A vícekrát jsem tam potkal i mistra Jehlu. Teď je to střídavě téměř vyschlý, nebo naopak vypláchlý. Zabitý revír.
Bohužel tenkrát jsem ještě nebyl ani mouchovej začátečník. Ale potočáků 40+ lapeno vcelku dost.
Njxr - Profil | St 7.8.2024 10:33:52
rybomil >> Pokud byl ten lipan uměle přikrmovaný a pak už zůstal jen na přirozené potravě, pak si myslím, že ta mortalita byla způsobena tím. U umělé krmené ryby a u lipana obzvlášť, je pak problém při přechodu na přirozenou potravu. Jinak Želivku znám dlouho. Úsek kolem Želivi až pod Tukleky. A vnímám, jak to tam jde z kopce. Stejně jako všude. A když pak v těch vedrech jde z přehrady hrachová polévka, jak barvou, tak teplotou i konzistencí, tak by byl zázrak, kdyby tam něco zůstalo. Ale pamatuji doby, kdy se tam chytali lipani 40 a potoci 50+. I Trnávka bývala lipanů plná. Pod Křelovicema jsem chytil lipana 42 cm. Kde jsou ty časy... 😪
Nrybomil - Profil | St 7.8.2024 10:06:03
Bobo >> No já jen že jsme dávali s kámošem za svý love do bývalého " " socialistického " " koupaliště/pož. nádrže u něj ve vesnici, rozměr cca 50 x 20m, hloubka 0,5 - 2 m tak 150 - 200 ks lipoše kolem 6 cm. Přítok vody min. 3,5m3/hod. i v nej suchu, čistá z lesů. Predátoři prakticky 0, možná nějaký místní kočky ?
Po cca 1 1/4 roce sloveno kusově tak 35- 40%. Že rybky co tam plavou jsou lipani nevěděl skoro nikdo, ani dost místních.
Že by někdo z vysazovací čety nevěděl jak postupovat si snad ani nedokážu představit, jsou na to školení - tedy aspoň v MO co jsem byl nebo jsem členem. Znám vícero hospodářů MO který si na tohle echt dohlídnou.
Otázka jiná je, když pak přijde total sucho, teploty 30°C + a debilní Povodí nepustí z přehrady vůbec nic, řekou teče 0,12 - 0,15 m3/sec. Vysazený roček lipoše, potočáka pochcípá, přestože hospodář MO volá a jede několikrát na to Povodí. Za 14 dní pak jsou raftový závody a z Trnávky pouští 9 - 15m3/sec. po celý prodloužený víkend. Na posrání !
A ten podělanej svaz dělá mrtvýho brouka, bo si asi nechce dělat zle u Povodí. Nakonec aby zavřel nasraným rybářům hubu, tak se nasype z mimořádného zarybnění duhák kuchyňské velikosti a má se to za dořešený.
NBobo - Profil | St 7.8.2024 8:26:54
jxr >> Bolo len mortalita tych malych ryb je neskutocna oproti minulosti a kazdy nad tym mave rukou ze sa nasadilo co sa malo. Co z toho ked nic z toho neprezije. Ako sa to da skontrolovat ci to vsetko neskapalo co sa nasadilo a hlavne PRECO to pokapalo?
Njxr - Profil | St 7.8.2024 8:09:33
Bobo >> Tak to mísení vody a vyrovnání teploty je snad základ. To dělám při každém vysazení. Aklimatizace je DŮLEŽITÁ. To snad kluci nezanedbali, nebo se pletu?
NBobo - Profil | St 7.8.2024 8:04:45
rybomil >> Jasne ze hej. Je problem sledovat ako sa spravaju ryby po nasadeni. Uz v rybarskom kruzku nas ucili ze ked sa sadi mala ryba tak sa maju miesat vody a po nejakom case az nasadzovat do vody. Zatial som nenasiel na ziadnom Slovenskom alebo Ceskom webe ani English informacie ze ked sadime male ryby chulostive na kyslik ako zareaguju ked z vody ktora je presytena kyslikom tu rybu nasadime do vody co ma iny chemizmus a hlavne menej kysliku. Preto som pisal ze by som nasadil par ryb do nejakej ohrady aby som videl ci to vsetko nepokapalo ale co sa deje. My sme raz dali 40 tisic kusov lipna a vysledok ze ako by sme nic nenasadili. Po tyzdni prazdna voda bez lipna a vela penazi v prdeli. To iste aj maly potocak. Mortalita neskutocna.
Nrybomil - Profil | Út 6.8.2024 22:51:56
Bobo >> Ohradit 2 x 4m a pustit pár ks ... Otrava kyslíkem ??? to myslíš vážně ?
NBobo - Profil | Út 6.8.2024 13:23:34
Mňa by zaujímalo ako to prežíva. Ja osobne by som vo vode spravil ohradil 2x4m a tam pustil pár kusov aby som videl ako sa vo vode aklimatizuje. Lebo jedna vec je nasadiť rybu a potom nevedieť či to všetko nezdochne, hlavne prvé hodiny po nasadení. Niekedy sa u nás sadol 1/4 rôčik lipna a tu toho bolo mraky a teraz všetky malé ryby na kyslíku akoby sa ani nič nedalo do vody. Na druhý deň na to mieste nič. Ešte čo som si všimol keď sa sadila mala ryba na kyslíku tak ako keby krúžkovali ale to podľa mňa chodili na hladinu pre vzduch možno kvôli otrave kyslíkom.
načítám...
www.chytil.cz
